Československý Architekt, 1974 (XX/1-26)
1974-02-11 / No. 1
PRAHA 1 1. 1. 1974 • CENA 1, KČS • ČÍSLO 1 VÍCE PROSTORU i VElSi ÚČINNOSŤ DVACET LET ČESKOSLOVENSKÉHO ARCHITEKTA Vstoupili jsme do nového roku 1974. Jako všude, i v redakci našich novin, s novým odhodláním a novými předsevzetími ^Čs^jrchitektdov^ djseTľTetľšvI^existence.i Vznikl z potřeb sociansticKe výstavby, slouží socialismu a chce ještě lépe a účinněji napomáhat při zabezpečováni výstavby pro další sociálně ekonomický rozvoj naší společnosti. Časopis s. takovým širokým a náročným posláním potřebuje nejen dobré řízení a mnoho spolupracovníků, ale také hluboké a vydatné zdroje ideové a odborné inspirace. Ideová orientace časopisu Čs. architekt vychází z teorie a praxe moderního socialismu, marxismu leninismu, uskutečňované v podmínkách naší země Komunistickou stranou Československa. Zdrojem odborné inspirace časopisu je přešim tvůrčí mnohostranná činnost sov.uiistických společenských organizací československých architektů. Na samém počátku nového roku, 21. ledna, jsme si připomněli padesáté výročí smrti V. I. Lenina. Naše dnešní vzpomínka však patří spíše živému Leninovi, vůdci, ideologu a organizátoru vítězné revoluce a socialistické výstavby. Jako zkušený žurnalista a redaktor byl si V. I. Lenin vědom obrovské úlohy tisku při utváření veřejného mínění. Nejednou kritizoval tisk za to, že věnuje příliš mnoho mista malichernostem a senzačním novinkám. Za hlavní úkol tisku v období přechodu od kapitalismu k socialismu považoval výchovu mas na živých příkladech a vzorech ze všech oblastí společenského života. „Méně intelektuálského rozumování. Blíže k životu. Více pozornosti tomu, jak dělnické a rolnické masy budují svou každodenní prací opravdu něco nového. Více kontroly, na kolik je toto nové komunistické." Touto výzvou pracovníkům sovětského tisku konči V. I. Lenin svůj známý článek ..O charakteru našich novin", otištěný ravdě 20. záři 1918. Podobně jako . mnoha jiných oblastech dal Lenin inspirující příklad a vytyčil cestu socialistické žurnalistice, po níž angažovaní novináři půjdou ještě dlouho. Redakce, redakční rada a okruh spolupracovníků našeho časopisu aspirují na to, vytvářet list s jasnou ideovou linií, společensky angažovaný, odborně plně na výši. Čs. architekt chce být živým listem, skutečnými architektonickými novinami, které by jako orgán Svazu architektů ČSR působily na veřejnost v celém státě s cílem ozřejmit úlohu architektury v celospolečenských souvislostech. Vycházeje z toho, že architekťura je stěžejní složkou záměrně vytvářeného životního prostředí a významnou měrou přispívá k formování předpokladu rozvoje výrobních sil, hmotné a kulturní úrovně života socialistické společnosti, pokládá za svůj hlavni úkol soustavné zdůrazňováni spoluodpovědnosti architektů za plnění hospodářských a kulturně politických cílů socialistické výstavby. Čs. architekt je nástrojem společenské organizace architektů a svým obsahem napomáha--pri usTřutečňovaqi Politiky Nórfirini Trnntyr.nhjnsňnje a rOT-pracovává závěry XIV. sjezdu KSČ a plenárních zasedáni ÚV KSČ v oblasti architektury, urbanismu, investiční výstavby, výstavby a přestavby území, tvorby a ochrany socialistického životního prostředí, atd. Časopis se bude s větším důrazem věnovat jednomu z nejdůležitějšich ekonomických úkolů současnosti, jímž je ve smyslu závěrů listopadového pléna ÚV KSČ z roku 1973, proces zvyšování efektivnosti investiční výstavby. Zde vystupuje do popředí zejména správné fungování vztahů mezi projektanty, investory a stavbaři. V daleko větší míře je potřebné všímat si i otázek řízení a celkového zabezpečení individuální výstavby. Samostatným a novým úkolem je prohloubeni spolupráce a kontaktů s národními výbory všech stupňů, zejména pokud jde o jejich působnost v oblasti investiční výstavby, přestavby sídel, ochrany životního prostředí apod. Při propagaci architektonické tvorby v širší veřejnosti nehodlá časopis omezovat se jen na vlastni problémy architektury a urbanismu, ale bude sledovat současně i širší oblast sociálně ekonomické politiky státu ve vztahu k architektuře. Přihlížeje k tomu, že architektura je interdisciplinárním oborem, klade si redakce za úkol komplexně sledovat při vytváření architektonických děl i vztahy k navazujícím odvětvím, jakými je sociologie, psychologie, sociální psychologie, medicína, výtvarné uměni apod. Přiměřeným způsobem se bude Čs. architekt věnovat v rámci svého zaměření i teorii architektury, zejména rozvíjením věcných diskusi. K úkolům časopisu patří i informovat o práci a životě studentů architektury. Časopis zůstává otevřen zahraničním tvůrčím podnětům, zejména ze socialistických zemí. Bude ale otiskovat a komentovat i zajímavé a podnětné výsledky architektonické tvorby z kapitalistických zemí. Chceme rovněž poskytovat zevrubné informace o nových a změněných předpisech, týkajících se projektování. A nakonec: dobrá věc se podařila! Rozsah Československého architekta se ve dvacátém roce vydávání zvětšuje o dvě strany za nezvýšenou cenu. Jeho působnost se rozšiřuje na celou ČSSR, takže i slovenští architekti tu budou mít dostatek mista k publikováni výsledků své práce. Vytváří se tedy větší prostor pro uskutečnění výše naznačené koncepce časopisu a zvyšuje se účinnost jeho působení. SVOJMIL PETRANEK ZE SMÍCHOVA DO BŘEVAOVA TUAEEEM (strany 4-5) POD ŠPILBERKEM ROK! 3000 (strana. O) Z ATEEIÉRŮ \OVÉ GEAEBACE (strana 3) Snímek B. Čapky IDEOLOGICKÉ PROBLÉMY ARCHITEKTURY Zväz slovenských architektov uspořádal koncem roku v Bratislavě konferenci o ideologických otázkách architektury. Hlavním cílem konference, jak jsme již uvedli v minulém čísle, bylo na podkladě dosavadní analýzy vývoje architektonické tvorby na Slovensku, vytyčit základní směry jejího dalšího ideového a odborného zaměření a usměrnit úsilí ZSA o angažovanou architektonickou tvorbu při vytváření socialistického životního prostředí naší společnosti. S hlavním příspěvkem vystoupil na konferenci předseda ZSA Ing. arch. I. Michalec. Konferenci pozdravili též předseda Federálního svazu architektů ČSSR prof. Ing. arch. V. Meduna, předseda Svazu architektů ČSR Ing. arch. Z. Strnadel, vedoucí ekonomického odd. ÚV KSS Ján Gráč, náměstek ministra výstavby a techniky SSR Tng. arch. J. Zeman, pracovník ministerstva kultury 4 Model centra sídliště Československo-sovětského přátelství v Brně - Bohunicích (ved. projektant Ing. arch. R. Zajíc — Stavoprojekt Brno) je ukázkou dalšího růstu našeho druhého největšího města. Koncepce rozvoje Brna do roku 2000 se stala tématem dvoudenní konference jihomoravské krajské organizace Svazu architektů ČSR, jíž se zúčastnili členové urbanistické komise ÜV SA ČSR. O průběhu jednání informujeme na straně 6. SSR Ing. arch. O. Navrátil, předseda Zväzu slovenských výtvarných umelcov R. Dúbravec a další osobnosti. Ideologická konference přijala usnesení, v němž ukládá orgánům Zväzu slovenských architektov na úseku dalšího řešení a rozvoje ideově odborných otázek architektury na Slovensku: — vytvořit pracovní komisi ZSA pro otázky teorie a kritiky architektury, jejímž úkolem bude akťrvizace této oblasti, eventuálně příprava profesionálního pracoviště. — zabezpečit pomocí odborných a vědeckých institucí, ústředních orgánů státní správy, organizačních a odborných komisí ZSA rozpracování základních prostředků k fottoevání socialistické architektury na úsecích teorie, výchovy, tvorby, realizace a kvality rozvoje architektury na Slovensku. — zabezpečit formou studijních úkolů další rozpracování závěrů ideologické konference a návrh zásad ZSA pro zaměření dalšího ideově odborného vývoje socialistické architektonické tvorby na všech jejích úsecích. — prostřednictvím ZSA jako výběrové organizace zajistit vytvoření záruk proti cizím projevům a tendencím ve vývoji architektonické tvorby. — důsledným a věcným přístupem k ideově kritickému zhodnocení vývoje specifik v slovenské architektuře, stejně tak jako zhodnocení jejího vývoje po osvobození a progresivního vývoje architektury zahraniční, zejména v socialistických zemích, sledovat v souladu s ekonomickým vývojem společnosti, vytváření trvalých podmínek pro rozvoj socialistické architektury, jako integrální součásti národní kultury v procesu výstavby. — zajistit, aby se stálou ideově odbornou činností a tvořivou angažovaností všech orgánů a členů ZSA dosáhla stálá aktivizace vývoje socialistické architektury na Slovensku. POKRAČOVANÍ NA STR. 7 Československý architekt AN KETA Zajímalo nás, co si o architektech myslí třeba malíř, novinář, spisovatel... Položili jsme proto několika lidem s přáním šťastného Nového roku otázku CO VÄS NAPADNE KDYŽ SE ŘEKNE ARCHITEKT? Umělec, který pracuje s tvary hmoty o velkých rozměrech, podřízenými přísně vymezenému účelu. Kouzelné čtvrti staré Prahy s průhledy na Hrad, se schodišti, zahradami, dvorky, zákoutími, mosty, sochami, střechami a průjezdy. Výstavy architektonických projektů moderních sídlišť v rozporu s realizovanou skutečností. Monumenty starovýchodních kultur, pyramidy, hinduistické chrámy, menhiry a cirky, vykopané Pompeje a Mohendžo-Dáro. Svět lidského života a tisícileté práce. Touha, aby zachovaná a kultivovaná příroda byla v budoucnosti v souladu s umělecky působivou, funkčně promyšlenou a v praxi uskutečněnou obytnou i pracovní architekturou. Takový velkolepý, smělý, půvabný a příjemný svět. ALEXEJ PLŮDEK, spisovatel JAROSLAV WEIGEL, grafik