Hlas Revoluce, 1970 (XXIII/1-52)

1970-11-21 / No. 47

PŘEČTĚTE SI: I GENERÁLOVÉ ODCHÁZEJÍ - DOPIS Z NSR.str.2ffi OHLASY VŘSR V NAŠICH ZEMÍCH - K MLÁDEŽI: KOŘENY PEVNĚ VE SVÉ ZEMI, str. 3 ffi ZE ŽIVOTA ČSPB, str. 4 H ČLOVĚK SE PRO VÁLKU NERODÍ - HABEŠSKÉ DOBRODRUŽSTVÍ, str. 5 ffi IZRAELAVÁLKA NASTŘEDNÍM VÝCHODĚ, str. 6 ROČNÍK 24 , CENA 80 Kal. 21. 11. 1970 Pripomínáme-li si dnes 75 narozeniny svého presidenta, máme na paměti, že dvakrát ve svém životě odchází Ludvík Svoboda na východ v naději, že právě zde najde oporu a pomoc pro těžce zkoušený národ doma Mezi rokem 1915 a 1939 neuplynulo ovšem jen celé čtvrt století, ale došlo v něm k převratným událostem — k Velké říjnové socialistické revoluci, k po rážce Německa a k rozbití Rakousko Uherska, ke vzniku Svazu sovětských socialistických republik — ale i k no věrou rozmachu německého nacionalismu. Náš první a druhý odboj'začííal za zcela jiné situace i rozložení sil, a nebylo by nic nesprávnějšího, než dívat se na události před více než 50 lety dnešníma očima a z dnešních hledisek je hodnotit. Zůstává ovšem nezměněnou skutečností, že Ludvík Svoboda podává v obou případech důkaz nadšeného, upřímného a obětí se nelekajícího vlastenectví, které vždy dosvědčoval ne slovy, ale činy V životě každého člověka jsou udá iosti, jež ho poznamenají, které urču |í celou jeho dalši životní dráhu Lud vík Svoboda, tak jako celé naše ge iterace, byl poznamenán Mnichovem Znovu a znovu se k němu vrací, do dnes líčí se všemi podrobnostmi otřesný okamžik, když se svými vojáky 51. pěšího pluku vyslechl v Dol nich Kounicích u Brna neuvěřitelnou zprávu o kapilulaci. Věděl, že dojde k novému evropskému konfliktu největších rozměrů a že náš lid se zápasu o znovuzískání své národní a státní suverenity musí zúčastnit od první chvíle, se zbraní v ruce. Do odboje vstupuje ještě před tím, než hitlerovci vtrhli do naší vlasti. V noci ze 14. na 15, března 1939 ničí v kroměřížskýcfi kasárnách všechny tajné dokumenty které se nesměly dostat do rukou okupantů. Ve dnech, které následovaly, zakládá a organizuje vojenský odboj. Za čátkem června téhož roku přechází s tajně hranice tam, kde tuši, že boj hitlerovským Německem vzplane nejdříve — do Polska. V Krakově stojí v čele čs. vojenské skupiny, hrstky nadšených dobrovolníků, odhodlaných vzít do rukou zbraně, které jim byly nedávno vyrvány. Krakovská skupina, jíž pplk. L. Svoboda velí, byla tehdy symbolem naděje poníženého a na milost a nemilost nepřítele vydaného národa. Buržoázni, plukovnickou klikou nezodpovědně vedené Polsko bylo po(Pokračováni na str. 3) PRESIDENT REPUBLIKY LUDVÍK SVOBODA SE 25. 11. DOŽÍVÁ 75 LET Stisk ruky prvnímu muži našeho státu Na západní Ukrajině, blízko Lvova leží město Tarnopol. Je li nějaká místo přímo symbolinky spjato s osobou presidenta a generála Ludvíka Svobody, pak je to tento kraj. V září roku 1915 podařilo se sotva dvacetiletému Ludvíku Svobodovi, který jako ostatní musel obléci nenáviděnou rakouskou uniformu, přejít frontu, aby po boku ruské armády bojoval proti habsburské monarchii i německému imperialismu. O 24 let později — takřka na den — převádí podplukovník Ludvík Svoboda nedaleko odtud 630 dobrovolníků z československé vojenské skupiny v Krakově na území západní Ukrajiny, kam právě přijížděly sovětské divize. náš rozhovor1 DNE 22. LISTOPADU UPLYNE DVACET LET OD ZALOŽENÍ SVETOVÉ RADY MÍRU. NAVŠTÍVILI JSME PŘI TÉTO PŘÍLEŽITOSTI PŘEDSEDU CS. MÍROVÉHO VÝBORU PROF MU Jr. JOSEFA L U K ÁS E, DLOUHOLETÉHO ODPOVĚDNÉHO PRACOVNÍKA II. PORODNICKO-GYNEKOLCUICKÉ KLINIKY V PRAZE, ABYCHOM MU POLOŽI■LI NĚKOLIK OTÁZEK. • Co byste nám řekl pane profesore k založení Světové rady míro před dvaceti lety? K dvacetiletému výročí SRM dlužno podotknout te po válce první podnět k boji za mír dalo setkání vynikajících vědeckých, uměleckých a jiných pracovníků v červenci 1948 ve Wroclawi Tam vznikl návrh svolat v roce 1949 do Paříže světový mírový kongres lenže někteří účastníci, zejména ze socialistických zemí, nedostali francouzská víza a proto se ujal ■ Přátelství z bojů a revoluce O účasti finských krasnoarmejců po boku ruských revolucionářů v ho |ích před 53 laty jsme již psali. V letošním jubilejním roce osvobozen Československa Sovětskou armádou poslali se svého setkáni naši rudo armejci pozdrav žijícím sovětským spolubojovníkům Na svůj dopis do stali odpověď od předsedy sekce divize KIKVIDZE soudruha A. Jerko vifie a od předsedy Rady národního historického muzea Pefierskéhc okresu města Kyjeva. Mj. prie: Nám, obyvatelům Kyjeva, účastníkům občanské vojny i Volke »laste necke války. kleli společné s vámi bojovali v krasnogVardějských octdl lech a tél u 16. střelecké divizi port vedením legendárního hrdiny V. /. Kikvidze, učinila vaše vzpomínka a pozdravy velkou radost. Uvede o tom, le naše áruiba je trvalá, že byla ukována společné prolitou krví v boji proti bílým generálům, kapitalistům a interventům Zvítězili ; jsme v Říjnu 1917. protože jsme byli vyzbrojeni učením Lenina, který nás vedl proti reakci a utlačovatelům. za mir a socialismus. Vátení soudruzi, jsme hluboce přesvědčeni o tom. že myšlenky Leninu se stále šiří mezi veškerým pracujícím lidem a mládeží. Od našich spo léčných bojů ubehlo více než půl století, a my. veteráni války, tak jako vy, slavní naši bratři, jsme se rozhodli zasvětit svůj život výchove jj mládeže v duchu revolučních bojových tradic našeho národa na základe j hesla NIC SE NESMI ZAPOMENOUT A NIKDO SE NESMI OPOMENOUT' V tom duchu pracujeme i u nás v muzeu a objasňujeme minulost, pří tomnost i budoucnost našeho kraje. Naše muzeum existuje dva a půl roku. Za tu dobu jím prošlo na .51/ tisíc lidí. Naši průvodci, veteráni války, na besedách vždy zdůrazňují Že valná část Cechů a Slováků šla po svržení carismu za Leninem a dobrovolná ustoupila do řad krasnoarmejců. Tak vznikly i mezinárodni . | pluky, která se proslavily na všech bitevních polích. V těch památných letech, kdy mludá sovětská vláda postavila za vedeni i.enina proti impe riahstické politice principy internacionalismu. družby a spolupráce nň rodů, obrany míru na celám svete. Tato politika se ukázala jediná správ nou a zvítězila. > Jsme nesmírně rádi, že i vy si vzpomínáte na naše společná boje a. že jste nám zaslali k leninskému jubileu svá pozdravy. Přijměte od nás, veteránů občanské i Velké vlastenecká války srdečné pozdravy pracujících lidí vašeho národa. Přejeme vám všem mnoho úspěchů v pře a nejvřelejšl přáni úspěchů v komunistická výchově mládeže a všech konání obtíží, se kterými se setkáváte na cestě budováni socialismu Necht nadále žije nesmrtelný odkaz velikého Lenina a nadchne vás silou k vyplnění všech cílů a úkolů, která vašim národům dal ústřední výbor Komunistické strany česKOsloveriska! VÝZVA MO ČSPB K YNŠPERK Zvýšíme odběr Hlasu revoluce-NÁSLEDUJTE NÁS! Místní organizace CSPB Kynšperl. okres Sokolov, je poměrně malá organizace. jejími členy jsnu příslušnici všech druhů odboje, převážně již starší soudruzi. Ve své práci zaznamenali řadu drobnějších Úspěchů. Mají ovšem i problémy, např. s ňfiasti na politických akcích — vždyt členové jsou i z přilehlých obcí. Podílejí se však úspěšně na politickovýchovné práci v obci a ve školách; pečují o vývěsní skřínku, jsou aktivní i v některých organizacích Národní fronty, starají se o památky odboje; členové pomáhají v akci Z a na zemědělských pracích, jenom v r. 1970 odevzdali ID 050 kg železného šrnto. Ne, žádná ohromující akce. — Mohli by udělat mnohem více. Čemu se však výjimečně věnují, rn je odběr svazového časopisu Hlas revoluce. V soutěžích ke zvýěení odběru HR. které nkresnf výbor Sokolov několikrát vypsal, byli vždy na předních místech. Organizace má 57 členů, z nichž 47 Hlas revoluce odebírá. To jistě v porovnání s ostatními organizacemi není málo. S tím však nejsou spnkojeni. Na výroční členské schůzi ze odběrem Hlasu revoluce zabývali. Výsledkem je závazek a výzva, kterou v plném zněni uvnřejftujeme. Výroční členská schůze místní organizace CSPB v Kynšperku. okres Sokolov, která se konala v nedrtí 8. listopadu 1970. zabývala se mimo jiné i svazovým časopisem Hlas revoluce. I v minulosti byla naše orga nizace jednou z těch, kde soustavně hvln o zvýšeni odběru pečováno. Hneš odebírá v naší místní orgi nizaci Hlas revoluce přes 80 Aš členů. V diskusi bylo potvrzeno, že úroveň časopisu se zvyšuje a zvlášt by In oceněno, že se chce stál plně angažovaným politickým časopisem ústředního výboru Českého svaru protifašistických bojovníků. Místní organizace CSPB v Kynšperku se zavazuje, že do Mezinárod nich patuelnieh dnů odboje 1971 získá 15 nových odběratelů Hlasu re roluce. Bude usilovat o to. aby časopis hyl rozšiřován i mezi nefileny svazu. Zvláštní pnznrnosl bude věnována školám, učňovským střeni* kůni. hospodářským organizacím. Vyzýváme ostatní místní organizace ČSPR. aby naši organizaci ná sledovaly. Tolik za závazku f výzvy. A že to myslí vážně, dnkazují tím, že hned na výroční členské schůzi získali 3 nově předplatitele Hlesu revoluce, že se usnesli ve výboru průběžně akci sleitovat. žě budou ve styku s Poštovní novinovou službou a hlavně si rozdělí mezi členy, kdo koho navštíví a odběr časopisu projedná. VÝZVA jE DANA. O SNAZE KYNŠPERSKÝCH BUDEME jEŠTĚ NAŠE FUNKCIONÁŘE A CTENARE INFORMOVAT. KDO ODPOVÍ NA VÝZVU KYNŠPERSKÝCHT — RADI V HLASU REVOLUCE VAŠE ZÁVAZKY ZVEŘEJNÍME. ■■■■■■■■■■■■■■■■ ■ ■ ■ e ■ ■ ia ■■■■■■■ ■ SPOLEČNÉ cíle s obránci míru vý mírový kongres v Anglii, ale opět pro obtíže, způsobené tentokrát anglickou vládou, se konal 16. až 22. listopadu 1950 ve Varšavě. Na tomto kongresu byla založena Světová rada míru. Je třeba vzpomenout Joliot Curieho. ve světě všeobecně uznáva něho vědeckého pracovníka, jako hybnou páku mírového hnuti. ByI také zvolen prvním předsedou SRM. Na varšavském kongresu by li zvoleni v počtu 200 členové SRM ze 60 zemí a dvacetičlenné před sednictvo. Jak rostl vliv SRM stoupal i počet členů, takže dnes má předsednictvo 47 a plénum 574 členů celkem ze 78 států. K tomu ještě patří 18 zástupců deseti mezinárodně uznávaných organizací SRM nejdříve -sídlila n Paříži, pak o Praze ve Vídni o nyní má své sídlo v Helsinkách. Prvním gene rálním tajemníkem byl francouzský spisovatel Jean Lajitte dnes jím je Ind Romeš Candra. • jakých úspěchů dosáhla Svě (ová rad./ míru po dobo svého trvání? SRM má velkou zásluhu v torr,, že se pokusila, a to se zdarem, v práci iniciativní a koordinační sdružovat mírová hnutí v jednot livých zemích bez ohledu na po litické neho náboženské postoje Prvním lakovým stavebním käme nem byla Stockholmská výzva, vy zývajlct lidi celého světa k vy jód ření protes'u proti zbrojeni a uží vání atomových zhraní. Své pod pišy tehdy pod výzvu připojilo přes 600 miliónů Udí na celém svě tě. v naší republice devět a půl miliónu. V zemích, kde lidé. neuměli psát, např. v některých af rických. dělali vruby do bambusových tyčí. Rok nato, na zasedání v Perlině, vyšle druhá taková výzva, a sice aby se pět velmoci dohodlo na řešeni mírové otázky v Evropě a zabránilo militarizaci Německé spolkové republiky Hlavní problémy, kterými se pocelá ta této SRM zabývala, byly otázky odzbrojeni, zákaz atomových zbrani, boj proti kolonialismu a neokolonial ismu, čili za osvobození všech národů ze jha poddanství. Reagovala vždy velmi rychle na všechna nebezpečná ohniska války, at to hýla válka v Koreji, francouzská válka ve Vietnamu, útoky Izraele na arabský lid. dnešní agresivní válka 'JSA v indočíně. zrádnosti jihoafrické vlády a aparteidu, zkrátka 7 celé té Skále mezinárodního dě- M. (Pokračování na str. 2J Cs. výbor obránců míru organizace paralelního sjezdu v Praze Bylo určeno datum pro druhý svět o