Hospodářské Noviny, leden-červen 1971 (XV/1-25)

1971-02-26 / No. 8

komentář VEDOUCÍ SÍLA Dokumenty přijaté na posledních plénech OV KSC jsou nesporně jed­ním z nejvýznamnějších kroků na cestě ke konsolidaci Komunistické strany Československa a celé naší společnosti. Jednou z nejdůležitějších oblas­ti činnosti strany je národní hos­podářství, protože představuje ma­teriální základnu naší společnosti a je rozhodujícím faktorem vývoje její životní úrovně. Dnes už je všem členům strany a nepochyb­ně i většině ostatních obyvatel jas­no, že strana nemůže vývoj v té­to oblasti jen sledovat, jak si to mnozí v roce 1968 představovali, ale že musí svou politickou, orga­nizátorskou a kádrovou činností zabezpečovat dosažení stanovených cílů. Po téměř úplném odstranění vlivu strany na řízení národního hospodářství v roce 1968 a zčásti i v roce 1969 došlo postupně k ob­novení a upevnění vlivu strany v celé této oblasti, k rehabilitaci socialistických principů řízení. Vrcholné stranické orgány opět posuzují koncepce a úkoly ekono­mického rozvoje našeho státu a Určují hlavni směry činnosti celé Strany i státních, hospodářských a společenských institucí při jejich Zabezpečování. Nižší stranické orgány pak organizují a rozvíjejí Cílevědomou podporu a tvůrčí ini­ciativu pracujících zdola při rea­lizaci národohospodářských plánů. Má-li být v obou těchto rozhodu­jících sférách — v centrálním ří­zení i ve výrobní sféře — vedoucí úloha strany účinně uplatňována, musí být zabezpečena neformální a racionální dělba práce mezi jed­notlivými stupni stranického říze­ní na základě důsledného nplat­­hění demokratického centralismu h vnitrostranické demokracie. Působení stranických orgánů a Organizaci musí vést k tomu, aby Se v centrálních orgánech při tvorbě koncepcí a sestavování plá­nů používalo skutečně vědeckých, objektivních metod, bylo zabráně­no nadsazování nebo naopak pod­ceňování možností rozvoje, aby by­lo vždy zachováno třídní hledisko při řešení problémů hospodářské politiky a aktivně uplatňovány marxistioko-leninské zásady na­šich vztahů k bratrským socialis­tickým zemím. a V závodech, dopravě, distribuci ostatních sektorech souvisejí­cích s výrobou se zaměřuje čin­nost stranických orgánů a orga­nizací především na vytváření nej­lepších podmínek pro realizaci úkolů, které vedení strany a vlá­da vylučují. To znamená, že stra­nické orgány plným využíváním práva kontroly zabezpečují kvalit­ní rozpracování, technické i orga­nizační zajištění všech stanove­ných úkolů, jejich politické i eko nomické zdůvodnění. Současně vy­tvářejí všechny ostatní předpokla­dy k širokému využívání zkušenos­tí pracujících a k masovému roz­víjení jejich aktivity a iniciativy v překračování úkolů. K tomu, aby mohly stranické orgány a organizace v ekonomické oblasti svou vedoucí úlohu plnit, mají dány předpoklady především svou informovaností, angažovanos­ti, jednotou názorů na hlavní otáz­ky a rozestavěním svých členů na klíčové pozice ve všech řídících orgánech od centra až po nejnižší výrobní články. Upevňování vedoucí úlohy stra­ny v ekonomické oblasti vyžaduje stálé zkvalitňování a prohlubová­ní všech rozhodujících stránek je­jí činnosti. Týká se to zejména po­znávacího procesu, který předsta­vuje sběr a analýza informací ze všech oblastí hospodářské činnos­ti, na všech stupních stranického řízení. Dbát o objektivnost těchto informací a upozorňovat na ten­dence, které se projevují, je po­vinností nejen orgánů statistiky a finanční soustavy, ale všech stra­nických organizací na hospodář­ském úseku. V procesu rozhodování musejí stranické orgány a organizace za­bezpečovat, aby byly vzaty v úva­hu všechny potřebné Informace a rozbory, aby byla zajištěna sku­tečná vědeckost závěrů a rozhod­nutí v potřebných politických sou­vislostech a aby rozhodnutí byla včasná, komplexní a adresná. Z to­hoto hlediska musejí posuzovat i organizaci a účinnost soustavy řízeni a jejích jednotlivých stup­ňů i orgánů. Kvalita činnosti v těchto proce­sech pak zásadně určuje podmínky pro proces realizace, ve kterém je zapojeno nejvíce pracujících v němž se působení strany na ma­a sy projevuje nejkonkrétněji. V tom­to procesu se strana zabývá zabez­pečením výrobního procesu od řídících technickoorganizačních útvarů a institucí obsluhujících výrobu až po vlastní výrobní pro­ces na závodech, jeho kvalitu a plnění úkolů všemi přímými účast­níky, od přípravy výroby, materiál­ně technického zásobování až po práci mistrů a dělníků. A přímo v této fázi hospodářského dění mají stranické orgány a organiza­ce nejširši působnost, protože jde o největší rozsah problémů, kte­ré jim denně hospodářský život přináší. Náročnost na uplatňování vedoucí úlohy strany v konkrét­ních podmínkách závodů a dílen vyplývá právě z povinnosti umět vysvětlit, obhájit a prosadit prio­ritu celospolečenských zájmů před zájmy ostatními. Citlivě, ale roz­hodně je nutno reagovat na dozní­vání některých nesprávných teorií a tendencí založených u nás při uplatňování modelu tržního hos­podářství, zejména v roce 1968. Ve všech těchto procesech jed­nou z nejkonkrétnějších forem uplatňování vedoucí úlohy strany je trvalá kontrola a ověřování předpokladů plnění linie strany, plnění jejích usnesení a usnesení státních orgánů. Nejúčinnějším nástrojem uplat­ňování vedoucí úlohy strany je cí­levědomá kádrová politika, která umožňuje prosazovat a upevňovat vliv strany ve všech rozhodujících článcích řízení. Soustavná práce s nomenklaturními kádry, jejich politická výchova, skládání účtů z činnosti pracovníků ve funkcích, do nichž je strana delegovala, upevňuje jejich odpovědnost před stranou a dělnickou třídou. Stra­nická podpora těch vedoucích, kte­ří nezklamali v boji proti pravici, důsledně plní linii strany, bojují proti nepořádkům všeho druhu a usilují o odhalování a využívání rezerv, je nezbytná pro posílení jejich autority i pro upevnění ve­doucí úlohy strany. Takto prová­děná kádrová politika v letech 1969—1970 byla významným fakto­rem posílení vlivu strany na celé naše hospodářství, pomohla znovu obnovit jeho centrální řízení, pro­sadit nezbytná regulační opatřeni a přispěla k poměrně úspěšnému splnění plánu v loňském roce. Trvalé uplatňování vedoucí úlo­hy strany předpokládá, aby stra­na a její orgány i organizace ne­zaostaly ve svém vývoji za vývo­jem celé společnosti. To vyžadu­je, aby strana svou vedoucí roli upevňovala stále těsnějším sepě­tím s pracujícími, především s děl­nickou třídou, zlepšovala svou třídní i věkovou strukturu ve pro­spěch dělníků a mládeže, soustav­ným očišťováním svých řad od ne­přátel, pasivních členů, kariéris­tů apod. Zdrojem poučení, síly a inspira­ce jí k tomu musí být vlastní his­torie a zkušenosti, zárukou je in­ternacionální sounáležitost s ostat­ními bratrskými stranami, které nám tak účinně pomohly v roce 1968 a z jejichž zkušeností bude­me dále čerpat. PŘEMYSL ANTOŠ, tajemník pro průmysl MV KSČ v Praze HORNICKÉ VÍTĚZSTVÍ Má své přesné datum, ale právě na šachtách OKD se vlastně rodilo dávno předtím, než dvaadvacetičlen­­ný kolektiv brigády socialistické prá­ce a brigády 25. výročí osvobození, vedení s. Jánem Škriniarem, překo­nal evropský rekord tím, že vyrazil za 31 pracovních dnů 705 m důlní chodby profilu K 10. Bylo to velkorysé splnění závazku, • daného na počest 50. výročí KSČ. Připomeňme si právě při této příleži­tosti, s jakou nedůvěrou byly přijí­mány první pokusy o obnovení so­a cialistického soutěžení v roce 1969 zvláště první závazkové akce. Ostatně jedny z prvních vznikly právě na Ostravsku. Byly obavy z formálního závazko­­vání — a upřímně řečno — na ne­jednom pracovišti oprávněné. Byly ještě v dobré paměti kolektivní zá­vazky vyrobené ve vedení podniku a formálně schvalované na členských schůzích ROH. Byly to mnohdy zá­vazky, na které si pak nikdo ne­vzpomněl, mrtvé už při zrozeni, pro­tože byly šity horkou jehlou bez ini­ciativy pracujících, aby se »odfajfko­val« jeden z četných úkolů. Formální závazky se čistě formálně plnily, po­kud si na ně někdo vzpomněl a ne­méně formálně je kontroloval. Bud­­me sami k sobě upřímní, někde se tak děje dosud. A v tom je právě vý­znam počinu kolektivu, který jako první dostal od ÜV KSČ a vlády prá­vo nosit hrdý titul kolektiv 50. vý­ročí vzniku KSČ, že ukazuje cestu. Octyhodný výkon, před kterým je třeba smeknout, by nám byl pramá­lo platný, kdyby to byla osamoce­ná jiskra v temnotě lhostejnosti. Ne­může tomu tak však být už proto, že takovéto výkony a nadšení se nevy­­nořují zčista jasna, nebyly by možné bez mohutného zázemí. Rozumí se, že to není zdaleka zá­ležitost výlučně hornická. Bylo by naivní očekávat podobné výkony na běžícím pásu ve všech odvětvích, ně­kde k tomu nejsou ani předpoklady. Ale bylo by dobré, kdyby si ve svě­tle tohoto mimořádného úspěchu prohlédli 1 jinde své dosavadní zá­vazky, zvážili své možnosti a síly, promyslili si svůj postup. A dojdou- 11 k pozitivním závěrům, at je reali­zují bez velkých slov. Jedním z poučných závěrů brigády z Dolu ČSM totiž je, že nejlepšl jsou ty závazky, které se oslavují po splnění. Kdežto slavnostní vyhlašo­vání závazků samo o sobě může zna menat také jen oslavu dobré vůle. A to je málo. Připojujeme se k četným blahopřá­ním do Stonavy a přáli bychom st, aby OV KSČ a vláda měly v příštích týdnech plno práce s psaním podob­ných dopisů, jaký adresovali zatím první brigádě 50. výročí vzniku KSČ. Sp ZA TUNU 31 TUN Loni jsme ze Sovětského svazu do­vezli 31 miliónů tun zboží; jako pro­tihodnotu jsme dodali 1 milión tun zboží. Jinými slovy — za jednu tunu práce v našich výrobcích jsme získa­li 31 tun zboží, převážně surovin, ale nejen surovin; vždyť sovětské dodáv­ky zahrnují snad všechno možné, od nafty a rudy až po gruzínský koňak. Kolík továren n nás pracuje téměř výlučně na sovětských zakázkách a kolik továren vyrábí výlučně ze so­větských surovin? Znovu se zamyslit nad skutečně ži­votní důležitostí našich hospodář­ských styků se SSSR měli jsme příle­žitost minulý týden na řádné valné hromadě Čs.-sovětské obchodní komo­ry. Jejím hlavním posláním je totiž napomáhat dalšímu rozvoji a prohlou­bení vzájemné hospodářské, obchodní a vědeckotechnické spolupráce, a to především navazováním kontaktů za­interesovaných podniků obou stran. V současné době má Čs.-sovětská ob­chodní komora 103 členů — 70 česko­slovenských a 33 sovětských. Podíl Sovětského svazu na čs. za hraničním obchodě představuje celou třetinu, naproti tomu náš podíl na sovětském zahraničním obchodě činí zhruba 10 % - jako partner Sovět ského svazu jsme až na 3. místě; před námi je NDR a Polsko. V sovět­ském exportu mají hlavní roli surovi­ny (přibližně 70%), kdežto stroje a zařízení představují jen něco přes 14 %. Z naší strany jsou to zejména výrobky: stroje a zařízení 54 %, zbd* ží široké spotřeby asi 20 %. Vedle těchto, možná již známěj­ších faktů nelze přehlížet skutek nosti možná jakoby méně viditelné« jako je právě vědeckotechnická spolu­práce, která má svou již dvacetiletou tradici. Na základě výměny zkuše­ností a dokumentací i společného ře­šení byly uvedeny v život četné důle­žité závody, osvojena nová, náročná výroba. Od jednorázových akcí se ny­ní čím dál víc přechází k dlouhodobé spolupráci, která je organizována na základě 220 společných výzkumných plánů, což představuje asi 800 kon­krétních vědeckotechnických problé­mů. Tak by se dalo pokračovat v dal­ších a dalších faktech. Jenže ani tak nejde o jejich výčet, který stejně ni kdy nemůže být úplný, jako jde spíš o to uvědomit si, co je za všemi tě­mi fakty: objektivní potřeby našeho hospodářství 1 vzájemná výhodnost pro obě strany. A podle toho také jednat: počínajíc například vzorným plněním exportních závazků. vl hospodářské noviny 8 / 1971 V příštím, 9. čísle, které vyjde 5. března, zařazujeme přílohu s úplným zněním návrhu Směrnic XXIV. sjezdu KSSS k pětiletému plánu rozvo­je národního hospodářství SSSR na léta 1971—197S, které předložil ústřední výbor KSSS k diskusi, a které obsahují řadu závažných úda­jů zajímavých i pro naše čtenáře. Úkolů je mnoho, ale po nastoupené cestě půjdeme dáie, střízlivě, rozumně, opatrně, zvažujíce každý krok. Také ve stranické práci měsíc od měsíce, rok od roku budeme roz­víjet skutečně marxisticko-leninskou politiku, skutečně le­ninskou angažovanost, skutečně komunistickou obětavost. To jsme povinni 1 naší padesátileté revoluční tradici, to jsme povinni vzhledem k těžkým zkouškám, kterými naše strana a naše společnost prošly v minulých letech. Pouče­ni, moudřejší o zkušenosti, které jsme získali. Jsme to po­vinni také miliónům našich pracujících lidí, kteří od nás takové řešení problémů a takový přístup očekávají. GUSTÁV HUSÁK na stranickém aktivu Východočeského kraje Vedoucí úloha strany předpokládá, že strana je schopna správně analyzovat charakter dané společenské etapy a vy­tyčit takové konkrétní cíle boje mas, které jsou v souladu s potřebami a možnostmi společenského rozvoje. Ideová jednota a vnitřní organizovanosť tvoří druhý předpoklad vedoucí úlohy strany; ideově rozpolcená a organizačně rozplizlá strana není pochopitelně s to vést masy, naopak podléhá jeho vlivu. Vést neznamená přizpůsobovat se, ale rozumět pracujícímu lidu tam, kde má pravdu, přesvědčo­vat ho tam, kde jeho požadavky, názony či přání jsou ne­reálné, polopravdivé či neodpovídající naší skutečnosti, možnostem a potřebám. Konečně strana, která se chce pro­sadit jako vedoucí síla, musí být s to navázat a udržovat kontakt s masami; sektářská uzavřenost a sebeuspokojení jsou překážkou práce strany v masách a tím oslabují uplat­nění její vedoucí úlohy. OLDŘICH ŠVESTKA na celostátním semináři k 50. vý­ročí založení KSC i Proti bezprostřednímu a nekritickému ztotožnění s da­nou praxí bojuje komunistická strana — a může bojovat — pouze na základě širokého uplatnění teorie marxismu-lenl­­nismu, rozvoje ideologické práce, která se opírá o poznání objektivní pravdy v jejích základních souvislostech. JAN FOJTÍK na zasedání vědeckých rad University Pa­­lackého v Olomouci PRVNÍCH 37,9 km DÁLNICE (Praha—Mirošovice a od­bočka z Mirošovic do Benešova) bude dána do provozu ještě letos. Ve výstavbě je 58 km (Mirošovice—Sternoy, Soutice—Loket, V. Blteš—Brno). Letos bude zahájena práce v úseku V. Bíteš—V. Meziříčí (14 km). V příštím roce se má začít pracovat na dalších dvou místech: Sternov—Soutice a Loket—Píšf, celkem 25 km. Podle všech předpokladů by mělo být do r. 1975 v provozu 100,9 km dálnice Praha—Brno, tj. něco přes polovinu. Návrhová rychlost pro dálnici D-l v úseku Praha—Br­no je 120 km/hod., Brno—Bratislava 150 km/hod. V příčném uspořádání má dálnice Praha Spořllov—Mi­rošovice volnou šířku 28 se 8 jízdními pruhy; odbočka do Benešova 14 m (2 jízdní pruhy). Z Mirošovic do Br­na a do Bratislavy bude volná šířka dálnice 26,5 m se 4 jízdními pruhy. I když rozhodující pozornost je upře­na na dokončení dálničního tahu Praha—Brno, je na Ředitelství dálnic již dokončena předprojektová a pro jektová příprava pro další dálniční tahy D 5 (Praha— Plzeň—Rozvadov, st. hranice, 148 km) a D 8 (Praha— Lovosice—Ostí n. L.—Rájec, st. hranice, 99 km). Postu­pují přípravné práce také na dalších dálničních tazích D 11 (Praha—Náchod—st. hranice, 137 km) a D 47 (Br no—Čechtlce—st. hranice, 141 km).

Next