Hospodářské Noviny, leden-červen 1971 (XV/1-25)
1971-02-26 / No. 8
komentář VEDOUCÍ SÍLA Dokumenty přijaté na posledních plénech OV KSC jsou nesporně jedním z nejvýznamnějších kroků na cestě ke konsolidaci Komunistické strany Československa a celé naší společnosti. Jednou z nejdůležitějších oblasti činnosti strany je národní hospodářství, protože představuje materiální základnu naší společnosti a je rozhodujícím faktorem vývoje její životní úrovně. Dnes už je všem členům strany a nepochybně i většině ostatních obyvatel jasno, že strana nemůže vývoj v této oblasti jen sledovat, jak si to mnozí v roce 1968 představovali, ale že musí svou politickou, organizátorskou a kádrovou činností zabezpečovat dosažení stanovených cílů. Po téměř úplném odstranění vlivu strany na řízení národního hospodářství v roce 1968 a zčásti i v roce 1969 došlo postupně k obnovení a upevnění vlivu strany v celé této oblasti, k rehabilitaci socialistických principů řízení. Vrcholné stranické orgány opět posuzují koncepce a úkoly ekonomického rozvoje našeho státu a Určují hlavni směry činnosti celé Strany i státních, hospodářských a společenských institucí při jejich Zabezpečování. Nižší stranické orgány pak organizují a rozvíjejí Cílevědomou podporu a tvůrčí iniciativu pracujících zdola při realizaci národohospodářských plánů. Má-li být v obou těchto rozhodujících sférách — v centrálním řízení i ve výrobní sféře — vedoucí úloha strany účinně uplatňována, musí být zabezpečena neformální a racionální dělba práce mezi jednotlivými stupni stranického řízení na základě důsledného nplathění demokratického centralismu h vnitrostranické demokracie. Působení stranických orgánů a Organizaci musí vést k tomu, aby Se v centrálních orgánech při tvorbě koncepcí a sestavování plánů používalo skutečně vědeckých, objektivních metod, bylo zabráněno nadsazování nebo naopak podceňování možností rozvoje, aby bylo vždy zachováno třídní hledisko při řešení problémů hospodářské politiky a aktivně uplatňovány marxistioko-leninské zásady našich vztahů k bratrským socialistickým zemím. a V závodech, dopravě, distribuci ostatních sektorech souvisejících s výrobou se zaměřuje činnost stranických orgánů a organizací především na vytváření nejlepších podmínek pro realizaci úkolů, které vedení strany a vláda vylučují. To znamená, že stranické orgány plným využíváním práva kontroly zabezpečují kvalitní rozpracování, technické i organizační zajištění všech stanovených úkolů, jejich politické i eko nomické zdůvodnění. Současně vytvářejí všechny ostatní předpoklady k širokému využívání zkušeností pracujících a k masovému rozvíjení jejich aktivity a iniciativy v překračování úkolů. K tomu, aby mohly stranické orgány a organizace v ekonomické oblasti svou vedoucí úlohu plnit, mají dány předpoklady především svou informovaností, angažovanosti, jednotou názorů na hlavní otázky a rozestavěním svých členů na klíčové pozice ve všech řídících orgánech od centra až po nejnižší výrobní články. Upevňování vedoucí úlohy strany v ekonomické oblasti vyžaduje stálé zkvalitňování a prohlubování všech rozhodujících stránek její činnosti. Týká se to zejména poznávacího procesu, který představuje sběr a analýza informací ze všech oblastí hospodářské činnosti, na všech stupních stranického řízení. Dbát o objektivnost těchto informací a upozorňovat na tendence, které se projevují, je povinností nejen orgánů statistiky a finanční soustavy, ale všech stranických organizací na hospodářském úseku. V procesu rozhodování musejí stranické orgány a organizace zabezpečovat, aby byly vzaty v úvahu všechny potřebné Informace a rozbory, aby byla zajištěna skutečná vědeckost závěrů a rozhodnutí v potřebných politických souvislostech a aby rozhodnutí byla včasná, komplexní a adresná. Z tohoto hlediska musejí posuzovat i organizaci a účinnost soustavy řízeni a jejích jednotlivých stupňů i orgánů. Kvalita činnosti v těchto procesech pak zásadně určuje podmínky pro proces realizace, ve kterém je zapojeno nejvíce pracujících v němž se působení strany na maa sy projevuje nejkonkrétněji. V tomto procesu se strana zabývá zabezpečením výrobního procesu od řídících technickoorganizačních útvarů a institucí obsluhujících výrobu až po vlastní výrobní proces na závodech, jeho kvalitu a plnění úkolů všemi přímými účastníky, od přípravy výroby, materiálně technického zásobování až po práci mistrů a dělníků. A přímo v této fázi hospodářského dění mají stranické orgány a organizace nejširši působnost, protože jde o největší rozsah problémů, které jim denně hospodářský život přináší. Náročnost na uplatňování vedoucí úlohy strany v konkrétních podmínkách závodů a dílen vyplývá právě z povinnosti umět vysvětlit, obhájit a prosadit prioritu celospolečenských zájmů před zájmy ostatními. Citlivě, ale rozhodně je nutno reagovat na doznívání některých nesprávných teorií a tendencí založených u nás při uplatňování modelu tržního hospodářství, zejména v roce 1968. Ve všech těchto procesech jednou z nejkonkrétnějších forem uplatňování vedoucí úlohy strany je trvalá kontrola a ověřování předpokladů plnění linie strany, plnění jejích usnesení a usnesení státních orgánů. Nejúčinnějším nástrojem uplatňování vedoucí úlohy strany je cílevědomá kádrová politika, která umožňuje prosazovat a upevňovat vliv strany ve všech rozhodujících článcích řízení. Soustavná práce s nomenklaturními kádry, jejich politická výchova, skládání účtů z činnosti pracovníků ve funkcích, do nichž je strana delegovala, upevňuje jejich odpovědnost před stranou a dělnickou třídou. Stranická podpora těch vedoucích, kteří nezklamali v boji proti pravici, důsledně plní linii strany, bojují proti nepořádkům všeho druhu a usilují o odhalování a využívání rezerv, je nezbytná pro posílení jejich autority i pro upevnění vedoucí úlohy strany. Takto prováděná kádrová politika v letech 1969—1970 byla významným faktorem posílení vlivu strany na celé naše hospodářství, pomohla znovu obnovit jeho centrální řízení, prosadit nezbytná regulační opatřeni a přispěla k poměrně úspěšnému splnění plánu v loňském roce. Trvalé uplatňování vedoucí úlohy strany předpokládá, aby strana a její orgány i organizace nezaostaly ve svém vývoji za vývojem celé společnosti. To vyžaduje, aby strana svou vedoucí roli upevňovala stále těsnějším sepětím s pracujícími, především s dělnickou třídou, zlepšovala svou třídní i věkovou strukturu ve prospěch dělníků a mládeže, soustavným očišťováním svých řad od nepřátel, pasivních členů, kariéristů apod. Zdrojem poučení, síly a inspirace jí k tomu musí být vlastní historie a zkušenosti, zárukou je internacionální sounáležitost s ostatními bratrskými stranami, které nám tak účinně pomohly v roce 1968 a z jejichž zkušeností budeme dále čerpat. PŘEMYSL ANTOŠ, tajemník pro průmysl MV KSČ v Praze HORNICKÉ VÍTĚZSTVÍ Má své přesné datum, ale právě na šachtách OKD se vlastně rodilo dávno předtím, než dvaadvacetičlenný kolektiv brigády socialistické práce a brigády 25. výročí osvobození, vedení s. Jánem Škriniarem, překonal evropský rekord tím, že vyrazil za 31 pracovních dnů 705 m důlní chodby profilu K 10. Bylo to velkorysé splnění závazku, • daného na počest 50. výročí KSČ. Připomeňme si právě při této příležitosti, s jakou nedůvěrou byly přijímány první pokusy o obnovení soa cialistického soutěžení v roce 1969 zvláště první závazkové akce. Ostatně jedny z prvních vznikly právě na Ostravsku. Byly obavy z formálního závazkování — a upřímně řečno — na nejednom pracovišti oprávněné. Byly ještě v dobré paměti kolektivní závazky vyrobené ve vedení podniku a formálně schvalované na členských schůzích ROH. Byly to mnohdy závazky, na které si pak nikdo nevzpomněl, mrtvé už při zrozeni, protože byly šity horkou jehlou bez iniciativy pracujících, aby se »odfajfkoval« jeden z četných úkolů. Formální závazky se čistě formálně plnily, pokud si na ně někdo vzpomněl a neméně formálně je kontroloval. Budme sami k sobě upřímní, někde se tak děje dosud. A v tom je právě význam počinu kolektivu, který jako první dostal od ÜV KSČ a vlády právo nosit hrdý titul kolektiv 50. výročí vzniku KSČ, že ukazuje cestu. Octyhodný výkon, před kterým je třeba smeknout, by nám byl pramálo platný, kdyby to byla osamocená jiskra v temnotě lhostejnosti. Nemůže tomu tak však být už proto, že takovéto výkony a nadšení se nevynořují zčista jasna, nebyly by možné bez mohutného zázemí. Rozumí se, že to není zdaleka záležitost výlučně hornická. Bylo by naivní očekávat podobné výkony na běžícím pásu ve všech odvětvích, někde k tomu nejsou ani předpoklady. Ale bylo by dobré, kdyby si ve světle tohoto mimořádného úspěchu prohlédli 1 jinde své dosavadní závazky, zvážili své možnosti a síly, promyslili si svůj postup. A dojdou- 11 k pozitivním závěrům, at je realizují bez velkých slov. Jedním z poučných závěrů brigády z Dolu ČSM totiž je, že nejlepšl jsou ty závazky, které se oslavují po splnění. Kdežto slavnostní vyhlašování závazků samo o sobě může zna menat také jen oslavu dobré vůle. A to je málo. Připojujeme se k četným blahopřáním do Stonavy a přáli bychom st, aby OV KSČ a vláda měly v příštích týdnech plno práce s psaním podobných dopisů, jaký adresovali zatím první brigádě 50. výročí vzniku KSČ. Sp ZA TUNU 31 TUN Loni jsme ze Sovětského svazu dovezli 31 miliónů tun zboží; jako protihodnotu jsme dodali 1 milión tun zboží. Jinými slovy — za jednu tunu práce v našich výrobcích jsme získali 31 tun zboží, převážně surovin, ale nejen surovin; vždyť sovětské dodávky zahrnují snad všechno možné, od nafty a rudy až po gruzínský koňak. Kolík továren n nás pracuje téměř výlučně na sovětských zakázkách a kolik továren vyrábí výlučně ze sovětských surovin? Znovu se zamyslit nad skutečně životní důležitostí našich hospodářských styků se SSSR měli jsme příležitost minulý týden na řádné valné hromadě Čs.-sovětské obchodní komory. Jejím hlavním posláním je totiž napomáhat dalšímu rozvoji a prohloubení vzájemné hospodářské, obchodní a vědeckotechnické spolupráce, a to především navazováním kontaktů zainteresovaných podniků obou stran. V současné době má Čs.-sovětská obchodní komora 103 členů — 70 československých a 33 sovětských. Podíl Sovětského svazu na čs. za hraničním obchodě představuje celou třetinu, naproti tomu náš podíl na sovětském zahraničním obchodě činí zhruba 10 % - jako partner Sovět ského svazu jsme až na 3. místě; před námi je NDR a Polsko. V sovětském exportu mají hlavní roli suroviny (přibližně 70%), kdežto stroje a zařízení představují jen něco přes 14 %. Z naší strany jsou to zejména výrobky: stroje a zařízení 54 %, zbd* ží široké spotřeby asi 20 %. Vedle těchto, možná již známějších faktů nelze přehlížet skutek nosti možná jakoby méně viditelné« jako je právě vědeckotechnická spolupráce, která má svou již dvacetiletou tradici. Na základě výměny zkušeností a dokumentací i společného řešení byly uvedeny v život četné důležité závody, osvojena nová, náročná výroba. Od jednorázových akcí se nyní čím dál víc přechází k dlouhodobé spolupráci, která je organizována na základě 220 společných výzkumných plánů, což představuje asi 800 konkrétních vědeckotechnických problémů. Tak by se dalo pokračovat v dalších a dalších faktech. Jenže ani tak nejde o jejich výčet, který stejně ni kdy nemůže být úplný, jako jde spíš o to uvědomit si, co je za všemi těmi fakty: objektivní potřeby našeho hospodářství 1 vzájemná výhodnost pro obě strany. A podle toho také jednat: počínajíc například vzorným plněním exportních závazků. vl hospodářské noviny 8 / 1971 V příštím, 9. čísle, které vyjde 5. března, zařazujeme přílohu s úplným zněním návrhu Směrnic XXIV. sjezdu KSSS k pětiletému plánu rozvoje národního hospodářství SSSR na léta 1971—197S, které předložil ústřední výbor KSSS k diskusi, a které obsahují řadu závažných údajů zajímavých i pro naše čtenáře. Úkolů je mnoho, ale po nastoupené cestě půjdeme dáie, střízlivě, rozumně, opatrně, zvažujíce každý krok. Také ve stranické práci měsíc od měsíce, rok od roku budeme rozvíjet skutečně marxisticko-leninskou politiku, skutečně leninskou angažovanost, skutečně komunistickou obětavost. To jsme povinni 1 naší padesátileté revoluční tradici, to jsme povinni vzhledem k těžkým zkouškám, kterými naše strana a naše společnost prošly v minulých letech. Poučeni, moudřejší o zkušenosti, které jsme získali. Jsme to povinni také miliónům našich pracujících lidí, kteří od nás takové řešení problémů a takový přístup očekávají. GUSTÁV HUSÁK na stranickém aktivu Východočeského kraje Vedoucí úloha strany předpokládá, že strana je schopna správně analyzovat charakter dané společenské etapy a vytyčit takové konkrétní cíle boje mas, které jsou v souladu s potřebami a možnostmi společenského rozvoje. Ideová jednota a vnitřní organizovanosť tvoří druhý předpoklad vedoucí úlohy strany; ideově rozpolcená a organizačně rozplizlá strana není pochopitelně s to vést masy, naopak podléhá jeho vlivu. Vést neznamená přizpůsobovat se, ale rozumět pracujícímu lidu tam, kde má pravdu, přesvědčovat ho tam, kde jeho požadavky, názony či přání jsou nereálné, polopravdivé či neodpovídající naší skutečnosti, možnostem a potřebám. Konečně strana, která se chce prosadit jako vedoucí síla, musí být s to navázat a udržovat kontakt s masami; sektářská uzavřenost a sebeuspokojení jsou překážkou práce strany v masách a tím oslabují uplatnění její vedoucí úlohy. OLDŘICH ŠVESTKA na celostátním semináři k 50. výročí založení KSC i Proti bezprostřednímu a nekritickému ztotožnění s danou praxí bojuje komunistická strana — a může bojovat — pouze na základě širokého uplatnění teorie marxismu-lenlnismu, rozvoje ideologické práce, která se opírá o poznání objektivní pravdy v jejích základních souvislostech. JAN FOJTÍK na zasedání vědeckých rad University Palackého v Olomouci PRVNÍCH 37,9 km DÁLNICE (Praha—Mirošovice a odbočka z Mirošovic do Benešova) bude dána do provozu ještě letos. Ve výstavbě je 58 km (Mirošovice—Sternoy, Soutice—Loket, V. Blteš—Brno). Letos bude zahájena práce v úseku V. Bíteš—V. Meziříčí (14 km). V příštím roce se má začít pracovat na dalších dvou místech: Sternov—Soutice a Loket—Píšf, celkem 25 km. Podle všech předpokladů by mělo být do r. 1975 v provozu 100,9 km dálnice Praha—Brno, tj. něco přes polovinu. Návrhová rychlost pro dálnici D-l v úseku Praha—Brno je 120 km/hod., Brno—Bratislava 150 km/hod. V příčném uspořádání má dálnice Praha Spořllov—Mirošovice volnou šířku 28 se 8 jízdními pruhy; odbočka do Benešova 14 m (2 jízdní pruhy). Z Mirošovic do Brna a do Bratislavy bude volná šířka dálnice 26,5 m se 4 jízdními pruhy. I když rozhodující pozornost je upřena na dokončení dálničního tahu Praha—Brno, je na Ředitelství dálnic již dokončena předprojektová a pro jektová příprava pro další dálniční tahy D 5 (Praha— Plzeň—Rozvadov, st. hranice, 148 km) a D 8 (Praha— Lovosice—Ostí n. L.—Rájec, st. hranice, 99 km). Postupují přípravné práce také na dalších dálničních tazích D 11 (Praha—Náchod—st. hranice, 137 km) a D 47 (Br no—Čechtlce—st. hranice, 141 km).