Kultura, 1958 (II/27-52)
1958-07-03 / No. 27
Nezapomeňte si přečíst 3. ČERVENCE 1958 Lubomír Dorůžka se zamýšlí nad otázkami současné taneční hudby NA PROGRAMU JAZZ Zachráněná díla národního umělce KRÁDEŽ NA VÝSTAVE Marcel Martin náš zahraniční dopisovatel o dnešní situaci amerického filmu KRIZE HOLLYWOODU Jiří Seydler bilancuje sovětský zájezd divadla D 34 VÍTĚZSTVÍ DIVADLA poslední době bylo podniknuto jen málo státnických cest, jež ■ j by sledovaly tak prostý a sanio. T ‘i zřejmý účel jako přátelská návštěva prvního tajemníka ústředního výboru Komunistické strany Československa, presidenta republiky Antonína Novotného, v Sovětském svazu. Mezi Prahou a Moskvou nebylo a není kontro\ erzí; vzájemné sty ky jak po poli tické, tak po hospodářské a kulturní stránce probíhají plynule, klidně a oboustranné prospěšně. Ani my, ani oni nemají důvodů na tomto příznivém stavu věci cokoliv měnit. A přece již tato skutečnost, že po mnoho let nepadl na československo-sovětské vztahy žádný stín, je v současném neklidném světě svého druhu senzací, která by si zasluhovala palcových titulků. Na naší rozdělené planetě by se našlo jen poskrovnu příkladů, kdy dva sousedé žijí inezi sebou v tak dobré shodě jako Československo a Sovětský svaz. Nemohu si v této souvislosti odpustit připomínku vztahů latinsko-amerlckých zemí k Spojeným státům, jak se projevily při nedávné návštěvě vicepresidenta Richarda Nixona ve Venezuele a jiných státech Jižní Ameriky. Napadají mi i jiné příklady, třeba obrázek, otištěný minulý týden v New York Herald Tribune. Představoval ženu amerického vojáka, říkající jiné ženě: „Cestování nesporně velmi rozšiřuje obzory. Můj Johny už zná „Amerikáni, táhněte domů!“ v deseti jazycích ..." Poměr Československa k Sovětskému svazu (a naopak) je prost vzrušení, která by mohla dráždit nervy komentátorů a povolovat uzdu spekulacím. Nevadí nám to — naopak. Máme pred sebou smělé plány dobudovat socialismus, a abychom je mohli splnit tak rychle, jak jsme ■i předsevzali potřebujeme klid ke své práci. President Novotný přijíždí do Moskvy deset dní po závěru XI. sjezdu Komunistické strany Československa, historického v tom smyslu, že před náš lid postavil konkrétní cíl jeho dlouholetých snah: být druhým na světě, který vstoupí do socialismu. Lidé u nás jsou přesvědčeni, že se nám to podaří, půjde-Ii všechno tak jako dosud. Tím nechci tvrdit, že už bychom přeskočili všechny překážky nebo že bychom už byli prosti chyb a omylů, avšak hlavní směr byl nesporně správný. Diky komu? Zajisté: díky poctivé práci našich dělníků, rolníků a inteligence, diky rozumnému vedení, diky politickému uvědomění celého národa. Ale také díky tomu, že jsme měli z koho brát vzor a jit po cestě, která už jednou — as nemalými obětmi — byla pro ostatní vyšlapána zkušenostmi sovětských komunistů a vůbec všeho sovětského lidu. Soudím proto, že je naprosto přirozené, vénujeme-li čoskoslovcnsko-sovétským vztahům pozornost úměrnou významu, jaký máji pro přítomnost a budoucnost socialismu nejen u nás, ale všude ve světě. Bez nadsázky: je to význam prvořadý. Lidé, kteří by nás rádi viděli na opačné straně fronty, nám někdy vytýkají „satelitismus“. Jsou to někdy vzdělaní lidé a mnozí z nich zastávají vysoká místa ve vládách svých zemi. Udivuje proto často jejich ignorance elementárních politických fakt, jimiž se řídi život národů a států. Ti, kdo nejhlasitěji pokřikují, že Československo je sovětským satelitem, tváří se, jako by nevěděli, že pro náš lid byl jen jediný výběr: bud’ socialismus nebo kapitalismus. Po zkušenostech s kapitalismem jsme se rozhodli zcela svobodně a vůlí většiny národa pro socialismus. A když tak člověk uváží třeba jen takovou „maličkost”, že ve srovnáni s kapitalistickým rokem 193* zvýšíme do socialistického roku 1965 výrobu na Slovensku víc než třináctkrát, vyplyne mu sám od sebe závěr, kdo je tady politováníhodný. Jsme samostatným, suverénním státem, nepodléhajícím nikomu a ničemu než vůli lidu — československého lidu. Vím jen o jediném sovětském vojákovi, který je tak říkajíc stálou posádkou v Československu: je jím vojenský atašé na velvyslanectví SSSR v Praze. Proto vzpomenu-li si na americké posádky v západním Německu, Francii, Anglii a mnoha jiných zemích, je mi tvrzení o satelitismu Československa k smíchu, i když je slyším z úst tak vynikajících mužů jako je například president Eisenhower. Na něčem ovšem závislí jsme: na svém vlastním svědomí, na věrnosti soudruhům. Avšak to je závislost oboustranná, či lépe řečeno mnohostranná. Všichni za jednoho, jeden za všechny — jako v časech tří mušketýrů. Dnes je ovšem jiná doba. Nejsme tři nebo čtyři, nýbrž je nás už téměř miliarda. Na to myslíme, když nyní Antonín Novotný, president samostatného, nezávislého socialistického Československa dlí na návštěvě v zemi nejbližšiho přítele a spojence. Kdo snad přece jen čeká senzace, nedočká se. Senzace v Československu je třeba hledat jinde — dejme tomu v číslech o naši průmv šlové a zemědělské v ýrobě, jejíž křivka směřuje rovnou do socialismu. Ale to už je kapitola zase jiného komentáře. .Vladimir Till 0. JULI ]*5ť Začali jsme hovorem o cigaretách, kávě a vínu. Besedy, které takhle začínají, mají jednu velikánskou přednost. Lidé se sblíží a rozumějí si, , i když hovoří o věcech vážnějších. Trošičku podezírám soudruha Kaphtíka, ředitele československého filmexportu, že i tento způsob otevření besedy- jaksi souvisí s jeho profesí. Vždyť, člověk, který obchoduje v mezinárodním měřítku, musí umět jednat s lidmi, najít k nim cestu. Musí třeba vědět, že pan X., majitel velké půjčovny v Japonsku, má velké styky s Evropou, ale že duši podniku je jeho manželka. 1 tohle patří k profesi. A tak možná, že i ten hovor o cigaretách a o ká\ě . . . Mezitím zazvonil .telefon. Filmexport Praha — říká soudruh Kgchtik — to je Oslo? Že je za hodinu dostanu? Děkuji. — Máme zrovna jednoho zástupce ve skandinávských zemích — obrací se k nám s omluvným úsměvem — jsme s ním v denním telefonickém styku a tak možná, že budenie na chvíli přerušeni v hovoru. — Znovu se \ ráčíme k hovoru. Naše exportní zájmy obepínají celou zeměkouli. Nikdy, v šedesátileté historii naší kinematografie nebyl'styk se zahraničím tak široce rozvinut. Výroba před válkou, roztříštěná do drobných společností, 'aai neumožňovala cílevědomou a soustředěnou vývozní a konec konců ani .dovozní-politiku. Před válkou se vývoz čs. filmů omezoval na několik ojedinělých případů. Dnes se naše filmy' promítají ve 32 zemích všech světadílů. Zúčastňujem* se všech významných mezinárodních filmových soutěží a odnášíme si z nich trofeje, zvláště naše loutkové filmy. Pořádáme týdny našich filmů v zahraničí. A podívejte se na stůl v sekretariátů— srdce filatelistů by potěšila kupa obálek. Podnikáme obchodní cesty. Ředitelnou našeho podniku procházejí četné návštěvy ze zahraničí. Také telefonní účty dokazují, že náš stýk se zahraničím je velmi bohatý. Vyvézt film při roční světové produkci 2500 filmů a několika desítek tisíc krátkých filmů není snadné. Svět je svázán důmyslnými smlouvami, dohodámi, protíobchody tisíců společností a množstvím kapitálově silných koncernů, které drží v rukou obrovské šitě kin a tím určují dovoz. Existuje řada ochranných opatření, cel a cenzur, jimiž se státy bráni vývozu deviz. O pevné dovozní kvóty bojuji světové kinematografie, zvláště USA; Francie, Itálie a Německo obsazují zbytky. Pravidelný dovozní a vývozní vztah je smluvně zajištěn mezi zeměmi socialistického tábora. Vzájemně si nabízíme všechny filmy v ukázkových kopiích a vybírámě si z nich vhodné programy. Podobné vztahy se nyní upevňují i s Indii a arabskými státy, těžká konkurence je v tradičních zemích velkj'ch kinematografií, v USA, Anglii, Francii atd. Do ostatních zemí pronikáme navazováním styků s velkými firmami. Nahrazujeme tak dřívější spojení s menšími firmami, které nemohou investovat do dubbingu a do nezbytné reklamy. Každé obchodní jednáni je založeno na osobním styku. Není to dávno, co jsme jej zaěli soustavně uplatňovat, a výsledky se ukazují. Mnoho nám prospěl festival v Karlových Varech. V obchodních promítáních probíhá jakýsi druhý, obchodní festival, a nevěřil byste, ža ve třech předváděcích síních proběhne za festival bezmála tolik filmů, kolik se jich uvádí v ČSR za rok do distribuce." Které z našich filmů se nejvíce prodávají? Především veškerá produkca loutkového a kresleného filmu. Trnka, Zeman. Hofman, Týrlová, Pojar mají největší úspěch. Naposled jsme celou naši kolekci prodali do americké televize. V této oblasti se lépe uplatňují filmy krátké; západní distributor nemá odvahu pusstit do sítě celovečerní loutkový nebo kreslený, film. Tak např. Staré pověsti české proběhly ve Francii nejdříve sítí speciálních kin, a tak si distributor vydělal na dubbing. Přemluvený film bude rozdělen na jednotlivě části, a zařazen do normální distribuční šité v několika desítkách kopii. Stejně i Stvoření světa bude v Japonsku promítáno po částech. Televize uvádí celovečerní loutkové a kreslené filmy v pravidelných programech na pokračování. Z hraných filmů jsme nejvíce prodali filmy Svědomí, Divou Báru, Císařova pekaře, Cirkus bude, Pyšnou princeznu a Tajemství krve-... Mnoho si slibujeme od Zemanova filmu Vynález zkázy a Trnkova Snu noci svatojánské. Naš© čtenáře by jistě eajtmaln, jak se navazují přímé atyky se Západem a iak se tento hentakí udržuje. Především cestami do zahraničí. Film není normálním exportním artiklem jako třeba plzeňské pivo nebo motocykly, protože každý je jiný! Film se musí předvést a na místě přetlumočit. Osobni styk v cizině představují naše stálá filmová zastoupení. Další formou je účast na zřizování distribučních . společností. Nyní na příklad byla vytvořena Československo-indická distribuční společnost, která bude uvádět naše filmy v Indii. Prodat film, to je velmi složitá operace, vyžadující schopné a vzdělané lidi. Proto oprošťujeme právě teritoriální referenty od zatěžující administrativy a umožňujeme jim tak dokonaleji poznat poměry v zemích. Máte nějaký vliv přímo na výrobu filmů, to jest máte styk se studiem Barrandov a můžete uěják na rákiadé svých zkušenosti působit na vlastní tvorbu? Navazujeme první kontakty se studii hraného a krátkého filmu. Získáváme informace o natáčených filmech a předběžně používáme těchto materiálů k propagaci. Upo-' zorňujeme studia na exportní poža-i dávky: v poslední době je na příklad nedostatek krátkých, loutkových a kreslených filmů a je po nich v celém světě poptávka. Doporučili jsme výrobě, aby se v oblastí loutkové a kreslené tvorby točily pokud možno krátké filmy a celovečerní aby byly pouze výjimkou. Velký vliv na odbyt filmů má jméno známého herce. Také by náš film měl získat herce, kteří by hráli ne v jednom filmu za rok za tři roky, ale aby hráli ve třech do roka. Herecká popularita je ve filmu kapitálem k nezaplacení. Například po uvedeni filmu „Svědomí" v zahraničí se naši obchodní partneři zajímali o filmy s Irenou Kačirkovou. Po „Divé Báře" o filmy s Vlastou Fialovou. po „Pyšné princezně" s Alenou Vránovou, o filmy s Jaroslavem Marvanem atd., a my jsme, jak vite, s nimi neměli další filmy. . Dokončení na str. 2 ČESKOSLOVENSKY FILM PŘEKRAČUJE HRANICE C E N U VSOUTĚŽI Snímek Ó. Rakoyec