Kultura, 1960 (IV/1-26)
1960-01-07 / No. 1
EPIŠTOLKA At epištolka má, ta prvá v pořadí, slušně se představí a řekne publiku: Jsou u nás motýli, jsou však i ovádi, jsou zpěvní skřívaní, jsou hnízda tuhýků právě tak v lívotě jak na kulturní rolí, na onom kvetoucím a bujném záhoně. Dnes kvete rozkošně a zítra zas je holý,, i laně na něm zřít a zase pakoně. Ať epištolka má má onen přesný závit, jímZ došroubuješ se aZ dolů po krásu. KéZ jíně bavila by, jak se míním bavit v dosahu Pegasa, na jeho ocasu. D KAIN E OPRAVDU SYMPATICKÉ a doufejme, že i příznačné, jaký zájem o letošní spartakiádu projevuji naši umělci a vůbec kulturní pracovníci. Stačí si prohlédnout např. závazky Národního divadla. Městských divadel pražských, D 34, Ostředního divadla čs. armády, Divadélka Rokoka, pěveckého sboru Typografia, Ústředního domu čs. armády, Státní zájezdové scény, AUSu, odboru kulturních zařízení ministerstva vnitra atd. a hned je vidět, že tady jde o vážnou snahu spolupracovat s tělovýchovným hnutím. A to je dobře. Tělesná kultura je taky kultura. S. • JESTE O SPARTAKIADE. Pečlivě se na ni připravuji naše soubory lidových písni a tanců, které vystoupl ve zvláštní sklad-, bě Píseň rodné země, jejiZ pohybová část je dílem kolektivu pro). A. Vondřicha, hudbu sloZil A. Košťál a V. Neumann. Dnes uZ tuto skladbu nacvičuje 97 % z českých přihlášených souborů a 88 % souborů slovenských. s. AROMIR STRETTI-ZAMPONI, jeden ze zakladatelů spolku českých umělců grafiků Hollar, zemřel 29. prosince ve věku sedmasedmdesátí let. Patřil mezi naše nujprvnějšf pěstitele grafiky, k niž přišel bez odborného školení, ale svou houževnatosti a vynalézavostí 1 technickým nadáním se záhy stal mistrem umění světla a stínu. Veřejnosti se představil poprvé roku 1900 pozoruhodným souborem pražských motivů. Krásám Prahy zůstal pak věren, i když v jeho díle nacházíme 1 mnoho záznamů z cest, zejména z Itálie a z Francie. j. J. • HAŠKOVA LIPNICE 1960 bude tentokrát bohatší ještě o literární, divadelní a výtvarnou soutěž,,kterou vypisuj.e KNV Jihlava spolu se Svazem spisovatelů, Svazem divadelních a Svazem výtvarných umělců. SoutěZ Jjde samozřejmě o satiru a humorj se týká románů, her, povídek, básnických sbírek, epigramů, divadelních představení t výtvarných prací; přihlášky přijímají jednotlivé umělecké svazy a KNV Jihlava. Ce ROZHLASOVÉM PROGRAMU vínořních svátků bylo dost pořadů poezie a hudby. Ale vskutku vzrušující zážitek připravil národní umělec Z. Štěpánek o prvním svátku přednesem půvabné básnické prózy Náš den od K. Šiktance. Téhož dne večer byl na programu pořad Přemysla Pražského Měsíc a Já neboli Já a měsíc, na němž dlužno ocenit už sám nápad, vtip, poetlčnost i aktuálnost zaměření. led • NA SILVESTRA připravil rozhlas řadu programů, z ntchZ zaznamenejme aspoň dva — na prvním místě hlavní pořad Dnes velký tah, jímZ autoři. f Jelínek, Rohlena, Smětákj nepřipravili nic než obvyklou rozhlasovou estrádu, jen snad o něco bohatší a pestřejší. To Melišek a zeman se pokusili o svéráznější útvar ,,nealkoholickým koktejlem", nazvaný Končit, zavíráme!, který však, Zel, vyzněl méně vtipně a zábavně než Velký tah. led □ BIRKA DOKUMENTU O ZLOČINECH SS vyšla r. 1957 v Berlíně a nyní česky v Našem vojsku pod názvem SS v akcii Jsou v ní autentické materiály, zprávy, soudní výpovědi, statistiky ap. o popravách komunistů a transportech Židů a vraždění v koncentrácích, kniha plná strohých úředních záznamů a cifer a fotokopií, a přitom otřásající obraz největší hrůzy XX. století, cynismu a zvířeckosti německého fašismu. š • DIVADLO POEZIE A MALÝCH FOREM zařazuje do náhradních dnů v repertoáru Horácké divadlo v Jihlavě. 11. ledna zahájí Puškinovým Evženem Oněginem, o týden později uvede montáž černošské poezie a džezu, na únor připravuje Erbenovu Kyticí. Počítá hlavně s mladými návštěvníky ze Skol i závodů. do • BIŽUTÉRII A PRÄCE V NOVÉ HMOTE vystavila v brněnské Malé galerii Naděžda Hanáková. Hmota, s níž pracuje, je pozoruhodná a poskytuje velké perspektivy. Hanáková je však zatím na počátku jejího využívání a mnohdy zapadá do prchavé módnosti. vz DOMĚ UMÉNI V BRNĚ je výstava maďarského umění, pořízená z budapešťské výstavy uspořádané k čtyřicátému výročí založení Republiky rad. Většina umělců se opravdu snaží vyjádřit tyto události, mnoho z nich pomocí vnějších námětů nebo alegoriemi. Nesporně největších úspěchů je tu dosaženo v grafice. Některé listy jsou opravdu přesvědčivé (Kaas, Konfár a).). Sochařství zůstalo pozadu za grafikou. Zaujmou tu především díla Kovácsova a Kucsova. vz • PRAŽSKÉ DIVADÉLKO SEMAFOR hraje v novém roce také v úterý a kromě toho každé druhé pondělí pořádá koncert džezového kvarteta F. Havlíka. V hlavní roli Člověka z půdy alternuje nyní i F. Filipovský. ce YSTAVA PLASTIK JOSEFA KUBICKÁ v brněnském Domě pánů z Kunštátu zahrnula umělcovo dílo od roku 1914. Hlavním Kubíčkovým materiálem je dřevo, ve kterém dosáhl svrchovaného mistrovství. Výstava ukazuje jeho celkový vývoj od reliéfně chápaných, symbolických a mysticizujíclch plastik přes díla se sociální, především hornickou tematikou, k dílům křehce lyrickým. Překvapením jsou Kubíčkovy citlivé kresby a grafika, která se vymyká průměru běžných kreseb sochařů. vz Z A NĚKOLIK LET bude vydávání statistických ročenek přijímáno se samozřejmostí. Zatím — neboť po válce vyšly dosud jen tři — jsou ročenky publikacemi vzácnými a nesmírně cennými, protože jejich čísla jsou nakonec nejpřesvědčivějšími ilustrátory vývoje našeho hospodářství a vůbec -celého našeho života v poválečném období. A podle poslední, nedávno vydané Statistické ročenky 1959 bud'eme v „jubilejním roce moci porovnávat a oceňovat vše, co jsme udělali za 15 let. plk HORNICKÉM MESTEČKU PREMIÉRA HORNICKÉHO FILMU. V Malých Svatoňovicích, rodišti Karla Čapka, bude v sobotu 9. ledna celostátní slavnostní premiéra širokoúhlého filmu První parta, natočeného režisérem Otakarem Vávrou. Svatoňovičtí tak oslaví 70. narozeniny svého velkého rodáka. • KVARTETO ALJAMBOR, veselohra se zpěvy od N. G. Vinnikova, vysílaná v režii L. Pofnpeho 27. prosince, sotva byla ozdobou jinak hodnotného cyklu Nedělní večery. Nemá valného smyslu vytýkat jí obsahovou mělkost, která k tomuto lehkému žánru, zdá se, už nezbytně patří — ale že t toho nenáročného humoru v ní bylo nápadně poskrovnu, to už přece jenom vadí, i když hodně přimhouříme-obě oči. ji ÝSTAVY V DIVADLE mají v našem kulturním životě dobrou tradici již od předválečných uměleckých salónů v divadle E. F. Buriana. Nyní k tomuto typu přibyl po Rokoku a Semafóru i nový program vystav v divadle Na zábradlí. Jeho foyer zaplnil mladý malíř František Forejt, charakteristický romantik lyrického ladění, vyjadřující se v technice uhlem. Dívá se kolem sebe do všednosti dne a vynáší odtud nenáročné, ale upřímně sdělované motivy, mezi nimiž má místo Pout 1 Nábřeží ve večerní mlze, Milenecká dvojice i Dívka s deštníkem, očekávající kohosi v dešti, trpělivě, oddaně. Mladé umění v divadle mladých. Hodně dalších úspěchůl ŠH • PŘEDEVŠÍM DETSKÝ SVĚT je námětem pastelů, kvašů, temper a kreseb, které František Doubrava po delším odmlčení vystavuje v Kabinetě iimění v Brně. Doubrava je v této tematice mistrem. Jednoduchými a úspornými prostředky dovede diváka okouzlit a sdělit mu svou radost z tohoto poetického prostředí. Skoda jen, že se s Doubravovými pracemi setkáváme na výstavách poskrovnu. Tento umělec si zaslouží, aby byl hlouběji poznán a aby se jeho dílu dostalo ocenění,, které mu po právu náleží. vz ESTSKÝ ORCHESTR V MARIÁNSKÝCH LÁZNÍCH uvedl na svém IV. abonentním večeru premiéru Koncertu pro violoncello a orchestr od Jindřicha Felda. Skladatel využívá nejen všech výrazových možnosti, které mu violoncello nabízí, ale dává dílu i Široký symfonický dech. Koncert má všechny předpoklady k tomu, aby trvale obohatil českou violoncellovou literaturu. K rozhodnému úspěchu u obecenstva přispělo citlivé provedení Františkem Smetanou a pečlivá příprava orchestrální části, kterou nastudoval Miloslav Bervíd. ml • TRNAVA SE STALA SÍDLEM nového krajského divadla. Zahájilo činnost 4. ledna veselohrou P. Karvaše Lidé z naší ulice v pohostinské režií T. Rakouského z bratislavského Národního divadla. ce OVNÝCH 100 VÝSTAV je bilance brněnského Domu umění za rok 1959. Z toho bylo 73 v sálech Domu umění a Domu pánů z Kunštátu a 27 v závodech, školách a předměstských Osvětových besedách. Na výstavy přišlo 196 250 návštěvníků a na 262 kulturních pořadů Domu umění dalších skoro 40 000 osob. Brněnští znovu objevili naší veřejnosti soubornými výstavami dílo Františka Bidla, Jana Trampoty, Josefa Kubíčka a připravili několik velkých výstav, m. j. druhou část Moderního českého malířství, výstavu maleb děti z celého • světa a Trnkových loutek. ed PŘELOŽENÉ LITERATURY, vydané na samém konci roku, sluší se zaznamenat ještě aspoň Vercorsovo Obeplutí (SNKLHUJ, román španělského prozaika Juana Goytisoia Cirkus (SNKLHUJ, Weiskopfův rom"án Loučeni (SNPL), dva utopické cestopisy Cyrana z Bergeracu (Cesta na Měsíc a Cesta do Sluneční říše) ve 223. svazku Světové četby (SNKLHU) a velký výbor z díla E. A. Poea (básně v překladech Nezvalových a Hiršalových, výbor z povídek a Příběhy A. G. Pyma, ilustroval K. Souček) v Našem vojšku. A s předmluvou Carla Salinariho, v překladu a s obsáhlými komentáři Václava Černého vyšel český překlad De Sanctisových Dějin italské literatury; psány v letech 1869—71 zahrnují italskou literaturu od nejstaršlch památek ze J.3. století až po Leopardiho. š NEDELI 10. LEDNA o půl jedenácté dopoledne pořádá Svaz spisovatelů, Svaz divadelních umělců a Svaz novinářů v ÚDČA matiné k. sedmdesátým narozeninám Karla Čapka. Úvodní slovo František Burlánek, v literárním pásmu, které režíruje Fr. Štěpánek, účinkuji národní umělci Otylie Benfšková, Jaroslav Průcha, Zdeněk Štěpánek a další pražští herci. • CARL ORFF je u nás řídkým hostem. Jen první část jeho kantátové trilogie Carmina burana si stačila získat v naší posluchačské obci mnoho přátel, opět byla provedena před vánoci orchestrem FOK. Bylo by na čase, aby Praha konečně uslyšela v koncertním provedení celou trilogií. ml ESKA TÝDNE. Soubor houslistů Velkého akademického divadla SSSR. Hraje jich sedmnáct, ale jako jeden muž (v unizónu) anebo jako dokonale sebraný komorní orchestr (ve vícehlase). Hfaj! menší přednesové kusy a kousky, samozřejmě zvlášť upravené pro tento soubor, za doprovodu klavíru. K obdivuhodným výkonům nálež! zejména bravurní Paganiniho Moto perpetuo, které se vyrovná známému snímku s Mnichovskými filharmoniky. Rovněž tak Rlmského-Korsakova Let čmeláka i Chačaturjanův Šavlový tanec. Vkusně a výstižně přednáší soubor našeho Dvořáka (Humoreska a Když pine stará matka). Jedinou problematickou úpravou Je Ravelova Pavana za mrtvou infantku. Objevilo se tady něco, co na deskách dosud nemáme. pct • Vít Nejedlý, český skladatel, jehož pochod Vítězství bude naše provází nés v míru a práci, zemřel 1. ledna 1945, na prahu svobody. Na frontě založil první náš armádní umělecký soubor. O Nejedlého životě a tvorbě vychází v SNKLHU rozměrná monografie Jaroslava Jirénka. • Velikého úspěchu dosáhl román Cesta zarúbaná, klerý napsal průkopník socialistické literatury na Slovensku, Fráňo Kráľ, od jehož úmrtí uplynulo 3. ledna pět let. Aktivní účast v komunistickém hnutí poznamenala tvorbu F. Krôľe vyhraněnou ideovostí a přesvědčivostí, která se výrazně projevuje v jeho poezii (Cierň na palete, Pohľadnice, Z noci do úsvitu), próze (Bude ako nebolo aj.) i literatuře pro mládež (Jano, Cenkovej deti). • Jubileum českého krajináře Adolfa Kosárka (narodil se 6. ledna 1830) nám současně připomíná souborná výstava ve Valdštejnské jízdárně v Praze i obsáhlá monografie vydaná v SNKLHU. • 110 let uplyne 6. ledna od narození dramatika Ladislava Stroupežnického. Jeho hra Naši furianti patří k mnoha d.ílům českého klasického repertoáru, který neopouští, scény našich divadel. • 6. ledna 1855 se narodila slovenská spisovatelka Elena Marothyová-Šoltésová. Čeští čtenáři znají překlad jejích pozoruhodných zápisků Moje děti, který vyšel ve Slovenské knihovně v SNKLHU. • Svých Šedesátin 6. ledna se již nedožil spisovatel Jiří Weil, zesnulý v prosinci minulého roku. • 9. 1. 1890 se narodil jeden z největších představitelů české prózy tohoto století spisovatel Karel Čapek. • Před druhou světovou válkou znali čeští čtenáři Oldřicha Hlaváče, narozeného 9. 1. 1895, pod pseudonymem Alarich jako vtipného vypravěče žertovných příběhů a anekdot z lékařského prostředí. (Medicína v županu, Medicínské historie). Teprve poválečně vydaná korespondence Listy z vězení ukazuje také tvář statečného bojovníka proti okupantům, který v tomto boji obětoval i život. • V nedávné době byl v našich kinech úspěšně promítán film Na shledanou, pane Grocku. Připomněl nám jednoho z největších hudebních clownů moderní doby, švýcarského artistu Adriana Wettacha, od jehož nahození uplyne 10. ledna 80 let. D B Tragikomédie G. Plgueireda liška a hrozny se po dvou letech úspěšných inscenací na venkově dostala i do Prahy. Představení v Divadle komedie vévodí přesvědčivý i přesvědčený výkon Josefa Kemra v úloze Ezopa. JAN HLADÍK: Keramika. Z výstavy Skupiny 7 v pražské Spálově galerii • Těžko se u nás najde člověk, v Jehož povědomí by nežila postava Babičky Baženy Němcové v klasickém filmovém ztělesnění Terezie Brzkové. 11. ledna se zasloužilá umělkyně Terezie Brzková dožívá 85 let. Kdo vlastně byl Karel Čapek? Tato otázka má stále trochu anekdotickou příchut. Předevčírem Jroku 1954) říkali někteří pováleční interpreti Čapkova díla, že „utíkal před řešením třídních rozporů do přírody JZahradníkův rok) a k idyle obyčejného života." Včera (rokie 1959) jeden z nich napsal: „Zdá se mi, že Zahradníkův rok není tak oddechový, jen tak zábavný, jak se obyčejně ří- i kalo." Nedávno jiný interpret, referuje v Literárních novinách o posledním vydání trilogie, se rozzlobil, Že je Karel Čapek dosud stíhán označením pragmatista ... Byl tento spisovatel skutečně poplaten filosofii pragmatismu? Je nad slunce jasnější, že byl. Byl přesto velký spisovatel? Dokonce se zdá, Že jeden z naších největších. A byt to pro leckoho bude neuvěřitelné, musime hned poznamenat, že takhle „paradoxně" a „rozporně“ „klasifikovali" jednotlivé fáze Čapkova literárního vývoje už dávno před válkou S. K. Neumann a Julius Fučík. Pragmatismus byl pro Karla Čapka velmi neskladné břemeno a pořádně mu ztěžoval cestu po literární dráze, pro niž se rozhodl. Měl hlavní vlnu za slabá místa jeho práce. Zamlžoval jeho bystrozrak. Na druhé straně musíme chtěj nechtěj přiznat, že i za leccos mu Čapek vděčil. Vzat doslova jako filosofie prakticisntu, přivedl ho k práci v novinách. Nabídl mu malé užitkové formy jako fejeton a sloupek. V umělecké praxi dopadly filosofické záměry mnohdy jinak. Životní zkušenosti byly stále silnější, t při novinařině. Nezapomínejme na to, že Karel Čapek nikdy nebyl čistokrevný novinář. I v novinách zůstal pořád spisovatelem. Snažil se, překonávaje tuhý odpor své filosofie, vyhovět především svým požadavkům na umění, a proto si málokdy dal úplně vnutit publicistický způsob projevu. Jednou podlehl. Zle na to doplatil. Tehdy napsal svou neislabší kňihu. Hovoru s T. C..M. V ní zapřel, nebojme se to říci naplno, I dokonce pokořil umělce v soběJ v Obvykle to bývalo opačně. Umělec něm triumfoval nad špatně orientovaným filosofem. Ant F. X. Salda v něm tohoto filosofa nesnášel. Na řadu Čapkových děl pohlížel s notnou dávkou nespravedlnosti jako na nepovedené traktáty. Kromě velkých románů, významných divadelních her, mistrovských povídek a znamenitých překladů z francouzské poezie nás v Čapkově tvorbě oslňují právě sloupky a fejetony. Jsou jako vybroušeny z českých granátů. Spisovatel začíná téměř' vždycky se zcela bezvýznamnou věcí, hned zpočátku však píše zajímavě, po chvilce napínavě. Otvírá pohledy na netušené vlastnosti a vzájemné souvislostt. Uvnitř textu hodnotí konvenci. Najednou nepozorovaně skočí kupředu, at v textu, nebo jen v podtextu. Čtenář snadno pochopí, že drobná, zdánlivě banální záležitosť byla jen záminkou pro věci mnohem důležitější. Využijme Čapkovy typické stavby fejetonu a skočme také kupředu — k otázce, jež nás právě zajímá. Budou se v Cechách opět psát tak dobré fejetony, jako to dovedl Jan Neruda a Karel Čapek? Nebo je fejeton dočista mrtev? Redakce Kultury 1960 se rozhodla k vážnému kroku. V letošním ročníku chce otiskovat fejetony. Je to projev nostalgie, nebo moudrá předvídavost? Vstane fejeton z mrtvých? Přihlásí se ti, kdo se pokusí o toto umění? Ze všeho nejdůležltější jsou fejetonisté. Je několik nezbytných předpokladů pro výkon tohoto nevděčného zaměstnání. Základním požadavkem je,umělecký talent. Bez něho to nejde. To je první poučení od fejetonistů Jana Nerudy a Karla Čapka. Stejnou sílu musí samozřejmě mít t jejich široký společenský rozhled. Metodou fejetonu na rozdíl od ostatních uměleckých projevů je výlučně mikroskopický realismus. Fejeton se nemůže bez zlých následků pro sebe křížit s úvodníkem. Zákonitosti úvodníku jsou docela jiné. Fejetonista musí mít spoustu dobrých vlastností. Přednost však dávat jediné. Zoufale se bát, aby se nikdy u svých čtenářů nezesměšnil. Včas se musí přihlásit k těm tendencím událostí a věcí, jež se prosadí až zítra, pozítří či za deset i více let. Prorážet jako atomový ledoborec kry starých předsudků a chybných pohledů. Nevím, jak se to mohlo stát, ale dnes se nám zdá, že fejeton patří k nejlehčím literárním formám. Dokonce někteří jeho provozovatelé ho považují za projev nejméně odpovědný. Fejeton bývá často hojným nalezištěm diletantismů, neinformovaností a celkových neporozumění základním barvám naší doby. Nejen otázky, ale i odpovědi jdou donekonečna. Musíme je násilně přerušit. Vratme se k začátku. Na pozítří zase připadá hodně narozenin. Jedny stojí za vážné povštmnutí. Zakladatel moderního fejetonu, velký spisovatel Karel Čapek, by se v sobotu 9. ledna dožil sedmdesáti let. Nakreslil Adolf Hoffmeister G kultura 196o © Nakladatelství Orbis, n. p., 1990 • Svěcení jara od Igora Stravinského, jedno ze základních děl západní hudební moderny, uslyšíme konečně i v podání domácího souboru. Po brněnském uvedení v loňské sezóně hostuje s ním Státní filharmonie Brno v Praze 11. t. m. se svým šéfem Jaroslavem Voglern. Baletní novinku německého autora Viktora Brunse, Novou Odysseu, kterou zhlédli Pražané při hostování Státní opery z Berlína na Pražském jaru, uvádí 10. ledna Slezské divadlo v Opavě. • V Státním divadle v Ostravě bude mít 9- ledna českou premiéru hra černošské autorky Lorraine Hansherryové Hrozinka na slunci. Byla odměněna cenou newyorkské kritiky jako nejlepší dílo uvedené na Broadwayi v minulé sezóně. • Jindřiška Smetanová tiskne své povídky poslední dobou často po časopisech; teď vyjdou knižně, s názvem Koncert pod platanem, a bude to autorčina prvotina. V edici České básně vyjde sbírka veršů Jiřího Šotoly Venuše z Mélu. A další dva tituly, které chystá Cs. spisovatel, budou patřit F. X. Saldovi (12. svazek Kritických projevů) a Karlu Čapkovi (souborné vydání jeho cestopisných próz). • Nový český film Ladislava Helga a Ivana Kříže Velká samota, těžící ze života družstevní dědiny na jižní Moravě, je po dlouhé době zase poctivě zvládnuté vesnické téma, i když jisté bude v některých směrech přijato polemicky. Sovětským filmem gruzínske národní produkce Cizí děti. pozoruhodným dílem aktivního humanismu. se znovu naší veřejnosti představí jeden 7. autorů krásného gruzínského filmu Oslík, režisér Tengiz Abuladze.