Kulturní Tvorba, leden-červen 1967 (V/1-26)

1967-01-05 / No. 1

-ил J> ^ TÝDENÍK ÚV KSČ PRO POLITIKU A KULTURU 1,20 Kčs ROČNÍK V JAROSLAV HES Důvěra za důvěru Nechť se na mne jeden z účastníků, naší čtenářské ankety nezlobí, že jsem si vypůjčil doušku z jeho anket-; ního lístku pro nadpis к svému sloup-, ku. Každý náš rozhovor se čtenářem, má-li být užitečný, muší být prodchnut vzájemnou důvěrou. Tak to redak­ce mínila, tak to i pochopili téměř všichni účastníci naší ankety. Sešlo se těch lístků na našem redakčním stole utěšeně, více než jsme sami předpokládali. A protože jsme chtěli alespoň část čtenářů dodatečně vylo­sovat a odměnit uměleckou reproduk­cí nebo knížkou, žádali jsme je o sdě­leni jejich jména a adresy, jak jsme se přesvědčili, neovlivnilo to jejich kritický postoj. Neméně potřebné bylo redakci po­znat — i když ne v reprezentativním vzorku, celkem náhodně a v omeze­ném počtu — kdo jsou naši čtenáři, z jakých společenských vrstev pochá­zejí, jaké mají školní vzdělání; ad­resa pak měla také identifikovat, kdy i jakými cestami dostávají čtenáři náš časopis, je totiž paradox, že Kul­turní tvorba, která je vlastně vytiště­na ve středu v poledních hodinách, dostává se při moderních komunikač­­nich prostředcích až ve čtvrtek na stánky pražských kiosků, v Brně a v dalších městech ještě o den dva později a, jak se z ankety dovídáme, někteří předplatitelé (například v Ban­ské Bystrici a jinde) ji dostávají také až v pondělí, tedy týden po uzávěr­ce čísla. Takto získané argumenty nám slouží к tomu, abychom se sna­žili prostřednictvím vydavatelství Ru­dého práva a Poštovní nouinové služ­by v tomto roce podstatně zrychlit do­dávku našeho časopisu ke všem čte­nářům. Chceme, aby v Praze byla к dostání aspoň v hlavních prodej­nách již ve středu odpoledne, ve všech krajských městech ve čtvrtek ráno, takže nejpozději v patek by mě­li Kulturní tvorbu dostávat předplati­telé i v nejodlehlejších vesničkách. tu. Těší nás důvěra čtenářů našeho lis­Projevila se v otevřenosti v upřímném zájmu poradit redakci. a Nemáme nikdy rádi, když se někomu »maže med kolem huby«. Tím méně, týká-li se to nás samotných, jestliže na převážném množství anketních líst­ků čteme, že čtenáři jsou s Kulturní tvorbou spokojeni, vidíme v tom pře­devším jejich úzký vztah к svému lis tu. A tu nás obecné čtenářské uspo­kojení (i příznivé hodnocení jednič­kami a dvojkami v řadě otázek] mi­mořádně zavazuje: znát svého čtená­ře, jeho potřeby, zájmy, náměty a při­pomínky, být s ním ve styku a vést s ním soustavný dialog. Naši čtenáři vesměs oceňují úsilí re­dakce postihnout v publicistice širo­kou společenskou problematiku, sna­hu dopátrat se objektivní pravdy ve složitých otázkách života a požadovat řešení. Chtějí ovšem, aby redakce šla ještě dále: »Více bezprostředních ко­­tnentářjX publicistů к důležitým polt­tickým a kulturním událostem — zů­stává příliš mnoho bílých míst« ří­ká se na jednom tíslku. Na jiném: »Ještě více kritičnosti, bez níž není naděje na nápravu v mnohém, co /iás bolí.«, A vesměs se požaduje »více in­­terviewů s prominentními osobami — ministry, poslanci«, »vracejte se po čase к problémům, kritikám, které jste zveřejnili, abychom poznali, že se na kritiku skutečně reaguje«, »bo­jujte proti lhostejnosti zejména těch, kteří odpovídají za nějaký větší úsek, tím, že je přinutíte, aby na kritiku odpověděli ne výčtem objektivních po­tíží, ale závazkem, co udělají anebo udělali, aby došlo к nápravě.« Probouzet z letargie, provokovat tvořivé myšlení i tvůrčí aktivitu — to je jeden z hlavních úkolů, které si v redakcí klademe. Anketa na tu­to otázku citlivě reaguje a prozrazu­je důvěru čtenářů. Ťo nás zavazuje, abychom ještě více čtenáře uspokojo­vali a nezklamali je. Pokusíme se roz­šířit tematický záběr této obecně po­litické problematiky, získat širší autorský okruh a ještě více se opřít o podněty našich čtenářů. Je vůbec zajímavé, jak naprostá většina účast­níků ankety pozitivně reaguje na rub­riku dopisů čtenářů a na kritické glo­sy, které zveřejňujeme ňa druhé stra­ně. Vytýkají nám jen, že se někdy drobné nedostatky v kritických dopi­sech opakují a že se čtenáři málo do­vídají o nápravě. To jsou shodně i ná­mi pociťované nedostatky této rubri­ky a nás vedou к zamyšlení, jak se v budoucnu s tímto úkolem vyrovnat. Naši čtenáři zpravidla nesledují je­diný časopis typu Kulturní tvorby. Čtou denní tisk, další týdeníky a mno­­hastránkové měsíčníky, nepředpoklá­dají, že Kulturní tvorba uspokojí všechny jejich zájmy. Poslouchají roz­hlas a většinou mají i televizi. Proto se tak často vyskytovaly na anket­ních lístcích připomínky, jak málo je zajímají dvoustrágky povídek a poe­zie — zejména tehdy, kdy jejich úro­veň, ať už šlo o domácí provenienci nebo překladovou literaturu, byla níz­ká. Naproti tomu se objevovalo volá­ní po určitých literárních seriálech apoV. Redakce musí tyto připomínky svých čtenářů bedlivě zvážit. Rozhod­ně lze už dnes říci, že výběr poví­dek, poezie bude muset být náročněj­ší, že vnitřní dvoustránku budeme většinou věnovat zahraničním a do­mácím reportážím, nejrůznější litera­tuře faktu (paměti, svědectví, literár­ně zpracované dokumenty] — jak po tom volá většina účastníků ankety. V řadě lístků se připomíná, že by měla Kulturní tvorba pohotověji a včas (nejlépe s určitým předstihem], hodnotit uměleckou produkci, zejmé­na knižní novinky, a poskytovat se­riózní informaci o připravovaných pre­miérách divadelních, filmových a hu­debních. Kritizuje se, že umělecká kritika našeho listu vidí převážně je­nom kulturní události Prahy, snad ješ­tě trochu Bratislavy a Brna, a neza­sahuje více do celostátního kulturní­ho dění. Jsou to oprávněné výtky a my z nich budeme dělat závěry. Nejvíce si naši čtenáři stěžují na to, jak špatná kvalita papíru brání čitelnosti reprodukovaných fotografií a uměleckých děl, požadují, abychom blíže a více hovořili o těch umělec­kých dílech, jež přinášíme v listě, aby Kulturní tvorba soustavně sledovala otázky masové výchovy к chápání umění. Není zatím, žel, v naší moci zlepšit kvalitu papíru a tiskových ba­rev. To není problém pouze našeho listu. Ale je v naší moci dostát poža­davkům čtenářů ještě lepším výběrem fotografií,' kreseb, vtipů, v grafické úpravě, která je hodnocena příznivě. Vynasnažíme se úroveň listu zlep­šovat a přiblížit se к všestrannému uspokojení vašich přání a připomínek v anketě i v přiložených dopisech. Dě­kujeme vám zá důvěru i za vaši sou­činnost, vážíme si obojího. Věříme, že se budeme i v tomto roce setkávat v dobrých přátelských vztazích. ullurnf tvorba NA NOVY ROK o jaký krok ? JIŘÍ KANTŮ REK V roce 1965 se některé zásady nové soustavy řízeni ověřovaly experimentálně jen ve vybraných podnicích, jež však představovaly necelou pětinu našeho průmyslu, a výsledky těchto dílčích experimentů byly proto značně omezené. V roce 1966 byly sice nástroje nové soustavy zavedeny částečně už у celém průmyslu, ale také jejich působení bylo ještě silně ovlivněno mnoha závažnými skutečnostmi. Nebyla dokončena přestavba cen a změny v řízení do té doby nepostihly tak důležité oblasti, ja­kými jsou investiční výstavba a zahraniční obchod. A jak tomu bude letos? Představují opatření, uskutečněná к 1. lednu 1967, »úplné vítězství« nové soustavy řízení, nebo jsou jenom další etapou na cestě к jejímu konečnému probojování? To není řečnická otázka. Kolem nové soustavy se na přelomu roku znovu vyrojily dohady a pochybnosti. Lidé začínají být netrpěliví. Již několik let poslou­chají a čtou o hospodářských těžkostech a znovu a zno­vu se ve svém životě při nejrůznějších příležitostech setkávají s- jejich praktickými důsledky. Zároveň však poslouchají v rozhlase, televizi i na schůzích a čtou v novinách o neodkladné nutnosti zásadních změn, při­čemž vidí, že věci se příliš nemění, nebo se mění zatím jen velmi pomalu. A mnozí se ptají: Jak dlouho to všechno bude ještě trvat? Přestanou naše potíže vůbec kdy? Jsme schopni je překonat? A kdy už nová soustava přinese konkrétní výsledky? Odpovídat na podobné otázky není zrovna snadné, pro­tože v sázce už dávno není jen osud nové soustavy řízení, ale sama důvěra lidí v naše opatření. Nová sou­stava se ve veřejnosti stala synonymem pro nutnost změn. Změn, které vyvolávají naději jedněch a obavy druhých, ale o jejichž nevyhnutelnosti pochybuje dnes už málo­kdo. V složité hierarchii hodnot, jak se ustálily v po­vědomí naší společnosti, se stala nová soustava tím člán­kem řetězu, odkud máme prakticky začít uskutečňovat závažné ekonomické a společenské přeměny. Proto se domnívám, že na tom, jak rychle a hlavně jak důsledně budou tyto změny postupovat v ekonomické oblasti, zá­visí dnes ve značné míře i důvěra lidí v budoucí zdra­vý vývoj celé naší společnosti. Pokračování na str. 3 SNÍMEK ALOISE VALENTY

Next