Kulturní Tvorba, leden-červen 1968 (VI/1-26)
1968-01-04 / No. 1
ROČNÍK V TÝDENÍK PRO POLITIKU A KULTURU 6. LEDNA 1968 JAN KAŠPAR PRÁVO NA DĚJINY Pravoverný historik, přísně střežící přesnost svých postulátů, jen obtížně přijme požadavek, aby pouhé půlstoletí lidského vývoje bylo nazýváno hi°f-4rií, zvláště je-li jeho poslední d- neškem nebo dokonce zítřejším výročím. Vždyť v dobře zavedených zemích s dobrým archívním pořádkem se teprve v tento den otevírají poklady historické minulosti a dovolují milostivě nahlédnout do tajuplných dějů minulých časů. I potom však zbývá mnoho let práce, srovnávání, analýzy, než může být vysloven soud nad dějinami národů, zemí a lidu. Prostý život člověka i země, vstupující na práh druhého půlstoletí své existence, však není možný bez reminiscencí, bez bilancování a historického ohlédnutí za prošlými léty. Život malých národů a států uprostřed Evropy 20. století je ve své obyčejnosti tak neobyčejný, že mnohdy právě toto ohlédnutí je jediným měřítkem kroků, které je třeba učinit dnes či zítra bez ohledu na přísnost metodologických hledisek historiografie.. Jubilejní rok má v tom mnohé přednosti — svým nakupením historie jednoho státu a jeho národů i národností do krátkého souběhu dní a měv' Má však také mnoho nedostatků, \ znamenání nostalgií, okázalostí, formalismem i ve snaze, aby dějinná kontinuita byla prokázána i na úkor zkoumání své zdánlivosti nebo skutečností. Promítá se do ní i snaha dát minulosti tvar, který má sílu nést a formovat velikost mládí i velikost dospělosti. Historie však nedokázala své cesty a chodníčky asfaltovat a dláždit jen heroismem a moudrostí svých tvůrců a generací, které jí prošly. Nese s sebou hledání a nalézání, bloudění a prohry, revoluce — svátky lidu, ale i temné doby zlověstného stmívání nad osudem národů uprostřed válečného běsnění. Její velikost je vždy velikostí zápasů. Zápas jsou zvraty a zlomy, bouře a rozpory, ze kterých se zdvihá pohyb lidské společnosti a často zoufalá snaha dokázat nedokazatelné, která se teprve pozdějším generacím jeví jako neskutečné hrdinství dávných časů. Toto odvěké běsnění historie, odvěká síla národů, tříd, zemí i států, touha překonat sama sebe, odvěké přibližování se ke křižovatkám dějinných osudů, v nichž se musí lidé rozhodnout pro tu či onu cestu, je hlasem minulosti, který nás neustále provází. Vždy znovu. Na každém přelomu doby se vracejí lidem stará rozhodnutí, jako staré bolesti, spory a jistoty. Bolesti roků 1918—1920, spory roku 1938, jistota roků 1945—1948. Mezníky nedávných let a přece třecí plochy dneška. Moudrost minulosti na křižovatce vedoucí к budoucnosti. Prastará pravda, že ne slova, ale čin mění a určuje osud národů. Vážné vědomí odpovědnosti za takovýto čin a jeho důsledky, které budou mít povahu historie. Je to však opravdu historie? Nemá pravdu pečlivý historik, který legendy a povědomí generací váže jen přísným prizmatem dokumentů, zpráv a archívních svědectví? Což jsme nebyli dostatečně svědky falešných legend a mýtů o sobě samých? Prudkost změn časových měřítek lidstva v posledním půlstoletí nenechává bez povšimnutí ani historiografii. Nároky, které dosud kladl na historii čas, možnost dlouhodobého vytváření lidské paměti, formování její zkušenosti a jejích kritérií se dosud měřily léty a staletím. Častá nehybnost dějin v dobách dobrých i zlých dovolovala vyzrát povědomí lidu v dlouhých večerech, ve vyprávění otců a dědů, v lidových kronikách a utvářela tak bez potíží jeho hodnoty přesahující vlastní generace. Dnešní svět prudkého tempa rozvoje Pokračování na str. 3. Dobrá předsevzetí Jejich čas přichází vždycky s Novým rokem. Jsou příznačná pro atmosféru přelomu dvou let stejně jako nákupní horečka pro zlatou neděli či dobré víno pro nevázané silvestrovské veselí. Jsou vyslovována s patosem v novoročních projevech řečníků i s věcnou střízlivostí v nejužším kruhu rodiny. Přání, plány i dobrá předsevzetí vyrůstají z představ, snů, fantazie i z rozumného a realistického pohledu na život a z ocenění vlastních sil. Na podmínkách zrodu závisí pravděpodobnost jejich uskutečnění. Čímž není řečeno, že zdánlivě fantastické předsevzetí je odsouze-. no předem к zániku, bez valné naděje na praktickou realizaci. Dnešní náš život není tichým rozjímáním, nevzrušivou selankou, je naplněn neklidem, hledáním, překotností; kromě dnů radosti z úspěchů prožívá každý z nás i chvíle bolestných omylů a trpkých zklamání. Není jenom pohoda, štěstí a uspokojení, ale i okamžiky beznaděje či dokonce zoufalství člověka. Nepadáme si se svými přáteli každý den kolem krku, nebof — nejsme-li pokrytci — nemůžeme se vyhnout ob-, časnému názorovému střetnutí, myšlenkové rozepři. A naše přátelství tím nikterak nemusí trpět, ba právě naopak. Takový je přece náš život a takový jej chceme v nastupujícím roce zobrazovat na stránkách Kulturní tvorby. Ovšem, nejen zobrazovat, ale aktivně napomáhat novým, progresivním myšlenkám v jejich sváru se všemi formami zpátečnictví, zkostnatělosti a byrokracie, podporovat modernost bez shovívavosti a nekritického obdivu к snobství a módnosti. Pravda, může se Bij, srdce moje, bij a zni jak kovadlina, bij pro oheň, bij na poplach, nad časem bij, ať čeří hladiny a zdvihá prach, ať к vlnobití žene pláně vod a hvízdá vichřicí s vrcholy borovic! Bij, srdce moje, krev mi rytmizuj, ať pulsuje jak stroj a řídí mne, bych к cíli doběhl a překonal tak čas s tvou pomocí, bez níž bych nebyl nic a nenaplnil vratkost prodlení tou slávou těla, v němž je člověk sám jak lodivod, jak vlna, jak balvan měnící dotykem země svou tíhu v lehkost, v let! stát, že si při tom leckoho rozhněváme, ale to už tak bývá, že při kritickém vystoupení jedni autora vele.bí, druzí zatracují. Rozhodující je, Jak kdo svým stanoviskem a jednáním pomáhá na svět správné a prospěšné věci. V tomto roce budeme svým čtenářům předi kládat Kulturní tvorbu v rozšířeném rozsahu, a to o osm stran měsíčně. Vytvoříme z nich samostatnou přílohu, věnovanou v jubilejním pat desátém roce republiky vždy jednomu kraji. První příloha, které vyjde už koncem tohoto měsíce, bude z Východočeského kraje. Pozorný čtenář objeví postupně několik novot. Především větší počet aktuálních kritických a polemic-i kých glos ze všech oblastí politiky a kultury. К aktuálnosti přispěje i pravidelná reportáž týdne, medailónky významných osobností z vědeckého a kulturního světa, vojenskopolitické komentáře atd. Větší prostor v listě chceme vě-> novat napříště i dopisům čtenářů, zejména těm, kteří se budou kriticky vyslovovat к nešvarům a nepořádkům v našem životě. Záměry redakčního kolektivu pro nový ročník Kulturní tvorby sledují jeden jediný cil: dávat čtenáři dohrý časopis. Do jaké míry se podaří toto předsevzetí uskutečnit, to poznáme nejen z křivky nákladu, ale i z bezprostředního ohlasu čtenářů, V tomhle punktu bychom velmi uvítali upřímnost a otevřenost. Co na srdci, to na Jazyku — a na špičce pera. A my zase můžeme čtenáře i-ÍK&pečit, že i každé slovo, vytištěné v Kulturní tvorbě, bude míněno stejně upřímně a otevřeně JAN HAJNÍ JAN ŠNOBR