Kulturní Tvorba, leden-červen 1968 (VI/1-26)

1968-01-04 / No. 1

ROČNÍK V TÝDENÍK PRO POLITIKU A KULTURU 6. LEDNA 1968 JAN KAŠPAR PRÁVO NA DĚJINY Pravoverný historik, přísně střežící přesnost svých postulátů, jen obtížně přijme požadavek, aby pouhé půlsto­letí lidského vývoje bylo nazýváno hi°f-4rií, zvláště je-li jeho poslední d- neškem nebo dokonce zítřejším výročím. Vždyť v dobře zavedených zemích s dobrým archívním pořád­kem se teprve v tento den otevírají poklady historické minulosti a dovo­lují milostivě nahlédnout do taju­plných dějů minulých časů. I potom však zbývá mnoho let práce, srovná­vání, analýzy, než může být vysloven soud nad dějinami národů, zemí a lidu. Prostý život člověka i země, vstu­pující na práh druhého půlstoletí své existence, však není možný bez remi­niscencí, bez bilancování a historické­ho ohlédnutí za prošlými léty. Život malých národů a států uprostřed Evropy 20. století je ve své obyčej­­nosti tak neobyčejný, že mnohdy právě toto ohlédnutí je jediným mě­řítkem kroků, které je třeba učinit dnes či zítra bez ohledu na přísnost metodologických hledisek historio­grafie.. Jubilejní rok má v tom mnohé před­nosti — svým nakupením historie jednoho státu a jeho národů i národ­ností do krátkého souběhu dní a mě­­v' Má však také mnoho nedostatků, \ znamenání nostalgií, okázalostí, formalismem i ve snaze, aby dějinná kontinuita byla prokázána i na úkor zkoumání své zdánlivosti nebo sku­tečností. Promítá se do ní i snaha dát minulosti tvar, který má sílu nést a formovat velikost mládí i velikost dospělosti. Historie však nedokázala své cesty a chodníčky asfaltovat a dláždit jen heroismem a moudrostí svých tvůrců a generací, které jí prošly. Nese s se­bou hledání a nalézání, bloudění a prohry, revoluce — svátky lidu, ale i temné doby zlověstného stmívání nad osudem národů uprostřed váleč­ného běsnění. Její velikost je vždy velikostí zápasů. Zápas jsou zvraty a zlomy, bouře a rozpory, ze kterých se zdvihá pohyb lidské společnosti a často zoufalá snaha dokázat ne­dokazatelné, která se teprve pozděj­ším generacím jeví jako neskutečné hrdinství dávných časů. Toto odvěké běsnění historie, od­věká síla národů, tříd, zemí i států, touha překonat sama sebe, odvěké přibližování se ke křižovatkám dějin­ných osudů, v nichž se musí lidé roz­hodnout pro tu či onu cestu, je hla­sem minulosti, který nás neustále provází. Vždy znovu. Na každém pře­lomu doby se vracejí lidem stará roz­hodnutí, jako staré bolesti, spory a jistoty. Bolesti roků 1918—1920, spory roku 1938, jistota roků 1945—1948. Mezníky nedávných let a přece třecí plochy dneška. Moudrost minulosti na křižovatce vedoucí к budoucnosti. Prastará pravda, že ne slova, ale čin mění a určuje osud národů. Vážné vědomí odpovědnosti za takovýto čin a jeho důsledky, které budou mít povahu historie. Je to však opravdu historie? Nemá pravdu pečlivý historik, který legen­dy a povědomí generací váže jen přís­ným prizmatem dokumentů, zpráv a archívních svědectví? Což jsme nebyli dostatečně svědky falešných legend a mýtů o sobě samých? Prudkost změn časových měřítek lidstva v posledním půlstoletí nenechá­vá bez povšimnutí ani historiografii. Nároky, které dosud kladl na historii čas, možnost dlouhodobého vytváření lidské paměti, formování její zkuše­nosti a jejích kritérií se dosud měřily léty a staletím. Častá nehybnost dějin v dobách dobrých i zlých dovolovala vyzrát povědomí lidu v dlouhých ve­čerech, ve vyprávění otců a dědů, v lidových kronikách a utvářela tak bez potíží jeho hodnoty přesahující vlastní generace. Dnešní svět prudkého tempa rozvoje Pokračování na str. 3. Dobrá předsevzetí Jejich čas přichází vždycky s Novým rokem. Jsou příznačná pro atmosféru přelomu dvou let stejně jako nákupní horečka pro zlatou neděli či dobré víno pro nevázané silvestrovské veselí. Jsou vyslovována s patosem v novoročních pro­jevech řečníků i s věcnou střízlivostí v nejužším kruhu rodiny. Přání, plány i dobrá předsevzetí vyrůstají z představ, snů, fantazie i z rozumného a rea­listického pohledu na život a z ocenění vlast­ních sil. Na podmínkách zrodu závisí pravděpo­dobnost jejich uskutečnění. Čímž není řečeno, že zdánlivě fantastické předsevzetí je odsouze-. no předem к zániku, bez valné naděje na prak­tickou realizaci. Dnešní náš život není tichým rozjímáním, ne­vzrušivou selankou, je naplněn neklidem, hle­dáním, překotností; kromě dnů radosti z úspě­chů prožívá každý z nás i chvíle bolestných omylů a trpkých zklamání. Není jenom pohoda, štěstí a uspokojení, ale i okamžiky beznaděje či dokonce zoufalství člověka. Nepadáme si se svými přáteli každý den kolem krku, nebof — nejsme-li pokrytci — nemůžeme se vyhnout ob-, časnému názorovému střetnutí, myšlenkové ro­zepři. A naše přátelství tím nikterak nemusí trpět, ba právě naopak. Takový je přece náš život a takový jej chce­me v nastupujícím roce zobrazovat na stránkách Kulturní tvorby. Ovšem, nejen zobrazovat, ale aktivně napomáhat novým, progresivním myš­lenkám v jejich sváru se všemi formami zpáteč­nictví, zkostnatělosti a byrokracie, podporovat modernost bez shovívavosti a nekritického ob­divu к snobství a módnosti. Pravda, může se Bij, srdce moje, bij a zni jak kovadlina, bij pro oheň, bij na poplach, nad časem bij, ať čeří hladiny a zdvihá prach, ať к vlnobití žene pláně vod a hvízdá vichřicí s vrcholy borovic! Bij, srdce moje, krev mi rytmizuj, ať pulsuje jak stroj a řídí mne, bych к cíli doběhl a překonal tak čas s tvou pomocí, bez níž bych nebyl nic a nenaplnil vratkost prodlení tou slávou těla, v němž je člověk sám jak lodivod, jak vlna, jak balvan měnící dotykem země svou tíhu v lehkost, v let! stát, že si při tom leckoho rozhněváme, ale to už tak bývá, že při kritickém vystoupení jedni autora vele.bí, druzí zatracují. Rozhodující je, Jak kdo svým stanoviskem a jednáním pomáhá na svět správné a prospěšné věci. V tomto roce budeme svým čtenářům předi kládat Kulturní tvorbu v rozšířeném rozsahu, a to o osm stran měsíčně. Vytvoříme z nich sa­­mostatnou přílohu, věnovanou v jubilejním pat desátém roce republiky vždy jednomu kraji. První příloha, které vyjde už koncem tohoto měsíce, bude z Východočeského kraje. Pozorný čtenář objeví postupně několik novot. Především větší počet aktuálních kritických a polemic-i kých glos ze všech oblastí politiky a kultury. К aktuálnosti přispěje i pravidelná reportáž tý­dne, medailónky významných osobností z vě­deckého a kulturního světa, vojenskopolitické komentáře atd. Větší prostor v listě chceme vě-> novat napříště i dopisům čtenářů, zejména těm, kteří se budou kriticky vyslovovat к nešvarům a nepořádkům v našem životě. Záměry redakčního kolektivu pro nový ročník Kulturní tvorby sledují jeden jediný cil: dávat čtenáři dohrý časopis. Do jaké míry se podaří toto předsevzetí uskutečnit, to poznáme nejen z křivky nákladu, ale i z bezprostředního ohla­su čtenářů, V tomhle punktu bychom velmi uví­tali upřímnost a otevřenost. Co na srdci, to na Jazyku — a na špičce pera. A my zase můžeme čtenáře i-ÍK&pečit, že i každé slovo, vytištěné v Kulturní tvorbě, bude míněno stejně upřímně a otevřeně JAN HAJNÍ JAN ŠNOBR

Next