Kulturní Tvorba, červenec-srpen 1968 (VI/27-33)

1968-07-04 / No. 27

ČÍSLO 27 / V I Krok ke sjezdu Nevím jak a v čem se nějak výrazně lišila mimořádná obvodní konference v Praze 1 od té stovky ostatních. Sotva tím, že byla konferencí bílých košil — jak ji kdosi vtipně nazval — protože od pátku do neděle bylo asi horko všude a jednání dlouhá, ba předlouhá se tedy vedla bez upjaté formálnosti, ba s vyhrnutými rukávy. Snad se tedy lišila v tom, že к článku 2000 slov — o němž se také asi mluvilo všude — diskutoval i jako delegát — sám autor článku — L. Vaculík. Komunisté z Prahy 1 však (také snad jako všude jinde) uvěřili v dobré úmysly jak L. Vaculíka, tak i všech, kteří článek podepsali Žádali, aby 2000 slov bylo posuzováno bez emocí a postranních úmyslů, poctivě a demokraticky a hlavně vcelku. »Život vždy nepřijímá poctivě to, co mu bylo poctivě nabídnuto,« poznamenal к této věci dr. Peter Co­­lotka, vedoucí delegace ÚV KSČ, a vyjádřil tak lapidárně to, co si podle mého soudu asi většina delegátů v pražské Lucerně myslila. Mimořádné okresní konference se měly stát — a zdá se, že se i staly — prvním rozhodným krokem к mimořádnému sjez­du. Míra »rozhodnosti« tohoto kroku byla proto dána na jed­notlivých konferencích především tím, jak se podařilo již na vlastní půdě prosadit předpoklady pro vítězství takových sil a myšlenek, v nichž je záruka, že budou důsledně odstraně­ny nejen staré deformace, ale i jejich příčiny: že KSČ, uzpů­sobena pro práci v nových podmínkách, bude schopna sku­tečně politicky vést, a tím i rehabilitovat obecnou naději a víru v socialismus. Jednání na konferenci sice ukázalo, že procedurální technika praktického uskutečňování demokracie je předmět, jemuž se musíme rychle doučit, ale velmi průkazně ukázalo něco mno­hem, mnohem důležitějšího, že totiž lidé pochopili demokra­cii v jejím nejvlastnějším smyslu • jako jedinou — trvalou metodu uskutečňování socialismu v československých pod­mínkách. Nechci samozřejmě předbíhat objektivní zhodnoce­ní průběhu mimořádných okresních konferencí, ale mám za to, že to, co lze již dnes s veškerou skromností konstatovat, je povzbuzující. Zejména proto — oč delegátům šlo především: analyzovat současnou politickou situaci, a to (budiž mi tato formulace prominuta) s použitím vlastní hlavy; při tom vycházet přede­vším z otevřené a kritické úvahy o vlastni práci strany. Poctivým kritériem pro tyto úvahy bylo především zkoumání, jak tato vlastní práce KSČ působí na pohyb společnosti. A tento nejvlastnější smysl politiky strany se stal i základnou požadavků. Především konference žádaly odchod zkompromitovaných li­dí ze scény, a to nejen tak říkajíc ze »scény první«, ale i ze všech ostatních směrem dolů. Odejít — nikoli tedy vyměnit jednu scénu za jinou. Další požadavek: Do stranických orgánů smějí přijít jen ta­koví lidé, v nichž je záruka, že povedou KSČ po cestě, jež byla v lednu nastoupena. A nejen to — že budou schopni vést stranu tak, aby si před celou společností mimo jakoukoliv po­chybnost — zasloužila a stále zasluhovala —? stát v čele toho­to procesu. Proto byla věnována taková péče, úsilí a energie volbám i výběru delegátů na krajské, resp. městské konference. Pro­to se tak dlouho a někdy i obtížně diskutovalo o tom, koho doporučit za delegáta na sjezd a navrhnout na členství v ÚV. Plénum žádalo své delegáty, aby se představili se svými po­litickými stanovisky, aby seznámili členstvo s tím, čím chtějí přispět к programu strany. Diskuse se proto pohybovala pře­devším v oblasti aktuální politické argumentace, ale 1 — a to působilo velmi seriózně — v oblasti konstruktivních úvah o koncepčních otázkách ekonomických. Další souhrn požadavků vyplynul zákonitě z povahy prvé­ho. Velmi podrobně se hovořilo o zárukách ve stanovách strany. Z jednání na konferenci Prahy 1 vyplynul vedle mno­ha jiných námětů i požadavek, aby nové stanovy zaručily pravidelnou výměnu vedoucích ^funkcionářů a právo menšiny hájit svobodně své názory na stranické půdě. Již několik hodin po ukončení okresních konferencí bylo te­dy zřejmé, že materiál, který jednání poskytlo, je nejen ob­sáhlý, myšlenkově bohatý a inspirující, ale že je i obrazem dosaženého stupně vývoje obrodného procesu. Jeho objektiv­ní interpretace při celkovém hodnocení a závaznost závěrů — к nimž takové objektivní hodnocení dojde — by měly být demokratickou zárukou dalšího výrazného kroku к mimořád­nému sjezdu, krajským a městským konferencím. Kontinuita takto projevené vůle komunistů a z ní vyplývající jednota od okresních konferencí až po sjezd budí novou naději a op­timismus. Vladimír Rašín ■ JABLONEC 68 — Mezinárod­ní výstava bižutérie — se ote­vře 13. července potrvá do 11. srpna. Je to jistě jedna z nejatraktivnějších českoslo­venských výstav, která do města nad Nisou přivede mno­ho zahraničních hostů. Pro ňě byla zřejmě také připravena letošní vstupní hala: akademic­ký malíř Jaroslav Vožniak za­sadil portréty třiceti největších hereček posledního desetiletí do rámce starých ruských ikon a oděl jabloneckou bižutérií (doslovně). Funkci nápadných poutačů tyto portréty jistě splní a zahraniční návštěvníci s nimi budou možná i nadše­ni. Čechoslováci budou asi spíše zvědavi na to, jestli a kdy se vystavovaná bižutérie objeví na domácím trhu. SPOLEČENSKÝ DÚM V LUHA­ČOVICÍCH byl svědkem česko­slovenské premiéry koncertu pro lesní roh a orchestr, díla Jana Zdeňka Bartoše. Státní fil­harmonii z Gottwaldova řídil Rostislav Hališka, sólový part hrál Bohumil Med. Skladatel i interpreti si odnesli ze zcela naplněného koncertního sálu velký úspěch a uznání publika. ■ DVĚ LETNÍ SYMPOZIA jsou opět připravena pro českoslo­venské i zahraniční výtvarní­ky v červenci a srpnu: Mezi­národní keramické sympozium bude v Bechyni, která к účasti pozvala také Lucii Schulhei­­teovou z Litvy, Karla a Ursulu Scheidovy z NSR, R. Deblandera z Francie a několik dalších vý­tvarníků z Anglie, Holandska, Švýcarska a Turecka. Do Hořic přijedou na III. mezinárodní sochařské sympozium L. Squan­­chi z Itálie, H. Dalwood z Ang­lie, R. Dinell z Kanady, I. Avasoon z Francie a další. Dru­há část tohoto sochařského se­tkání bude v Ružbachách na Slovensku. PRODEJ SKOTSKÉ WHISKY do zahraničí dosáhl v prvním čtvrtletí 1968 rekordní výše 11,8 miliónu galonů. Je to o 40 °/o více než za stejné ob­dobí loni. Britské národní hospodářství tím získalo 35,20 miliónu liber šterlinků v ci­zích měnách. Do USA stoupl o 30 % a do Německé spolkové republiky dokonce o 60 %, do Austrálie o 50 %. Vzrostl také vývoz do Itálie. Celkový vývoz stoupl i přesto, že byla po de­valvaci libry zvýšena její vý­vozní cena. ŽIVOT DELEGACE VDR na pa­řížském jednání o zastavení náletů na Vietnamskou demo­kratickou republiku popisuje londýnský týdeník New States­man: severoviétnamská delega­ce žije v Paříži skromně — se snahou šetřit finanční pro­středky pro boj vietnamského lidu. Delegáti se přestěhovali z hotelu Lutetia do levnější předměstské vily, vstávají čas­ně ráno, jedí společně obvyklá jídla vietnamské kuchyně nepijí alkoholické nápoje. Ná­a zorové rozdíly mezi nimi ne­existují: denně večer diskutují o situaci a ujasňují si problé­my, které by mohly rozdíly v názorech vyrovnat. Ve dnech, kdy nedošlo к jednání s ame­rickou delegací, vycházeli ve skupinkách i jednotlivě do stávkami zachvácené Paříže, aby se na místě seznámili s politickou situací. Většinu času však tráví pohromadě v přípravě na další jednání. Vystupují klidně, přátelsky, a s vědomím, že právo je na je­jich straně. Nejsou si však jisti, zda president JoETnson míní americkou nabídku na jednání vážně. Tolik New Sta­tesman. ■ CONCERTINO PRAGA 1968. Ve dnech 24. a 25. června za­sedala v Čs. rozhlase v Praze národní porota, která vyhod­notila vítěze národního kola a doporučila je do mezinárodní­ho kola soutěže. Vítězi isou hobojisté: Jiří Hebda z Klad­na a Jozef Ďurdina z Roudnice, flétnisté: Petr Žižka, Plzeň, Štěpán Žilka, Praha, Blanka Řeřichová, Plzeň, a "klarinetis­ta Jiří Šlégl z Přerova na Mo­ravě, věk soutěžících 16—17 let. Porota, v níž za předsed­nictví profesora К. P. Sádla za­sedali přední pedagogové a in­strumentální umělci, ocenila jak snahu mladých amatér­ských hudebníků, tak jejich za­jímavé talenty, které si v sou­těži nezadají v mezinárodní konkurenci. NOVÝ VELETRŽNÍ PAVILON V ZÁHŘEBU postaví do podzi­mu 1969 pro Německou spolko­vou republiku západoněmecká firma DEGA. Stavba na pozem­ku o rozloze 5000 čtverečních metrů si vyžádá nákladu dvou miliónů marek. ■ ŠVÝCARSKÁ VLÁDA ZAKÁ­ZALA vývoz všech stříbrných mincí, které jsou v oběhu, vzhledem к rozsáhlým náku­pům zahraničních spekulantů. Ti je totiž tavili a se značným ziskem prodávali. Je to první peněžní omezení, které kdy by­lo ve Švýcarsku zavedeno. XII. MEZINÁRODNI HUDEBNÍ LÉTO 1968 bude zahájeno 12. července v sálech Alšovy jiho­české galérie v Hluboké nad Vltavou. Na prvém koncertě vystoupí jihočeští rodáci, jako národní umělec Eduard Haken, Z. Talpová а V. Eremiáš. Dále zde budou uvedeny Večer staré hudby, koncert s názvem Krá­sy starých mistrů a houslový recitál rumunského houslisty S. Ruhy. Všichni zájemci do­stanou podrobné informace v krajském podniku pro film, koncerty a estrády v Českých Budějovicích. ■ FILOSOFICKÝ A PEDAGO­GICKÝ ODKAZ GUSTAVA A. LINDNERA se nazývá výstava, která v těchto dnech byla ote­vřena v Pedagogickém muzeu. Od smrti G. A. Lindnera uply­nulo letošního roku 140 let a výstava po zásluze připomíná toto jubileum vkusným uspořá­dáním cenných 1 poutavých dokladů o životě, díle 1 práci významného ředitele na kutno­horském učitelském ústavu a profesora na znovuzřízené čes­ké universitě v Praze. ROZSÁHLÝ BOJ PROTI HLADU zahajuje FAO, organizace Spo­jených národů pro výživu a ze­mědělství: zřídila zvláštní štáb odborníků, jehož úkolem je zkoumat situaci v zemích ohro­žených hladem a včas navrho­vat pomocná opatření, jestliže sucho či jiné přírodní pohro­my ohrozí místní zemědělskou produkci. Současně FAO zřizu­je komisi, která má studovat požadavky 20 až 30 nejchud­ších rozvojových zemí na za­hraniční potravinovou pomoc pro začátek let sedmdesátých. Vyživovací situace v rozvojo­vých zemích se dnes jeví o něco nadějněji než v uply­nulých letech: dík dobré loň­ské sklizni a včasné pomoci se podařilo zažehnat přízrak hla­du, který ohrožoval 85 miliónů obyvatel indické provincie Bi­­hár, a nové odrůdy pšenice s vysokými výnosy, jejichž pěstění se zavádí v Indii a Pá­kistánu v širokém měřítku, zvyšují naději na soběstač­nost indického a pákistánského zemědělství. Je nyní na vyspě­lých státech, aby svou ceno­vou politikou neoslabily zájem zemědělců na vyšších sklizních a aby nepřerušily svou pomoc právě v okamžiku, kdy začíná vydávat plody. ■ DEKARTELIZACE JAPONSKA byla po druhé světové válce jednou z hlavních podmínek demllitarizace a demokratizace japonského politického a eko­nomického života. V posledních letech však tendence ke kon­centraci sílí takovou měrou, že znovu ožívají takzvané zai­batsu hrstka mocných fi­nančně průmyslových mono­polů, kontrolující celé japon­ské hospodářství. Zejména ma­mutí průmyslový koncern Mit­­subiši dosáhl již téměř předvá­lečného rozsahu a roste dále. Američané tyto koncentrační tendence podporují bez ohle­du na to, že tím vzrůstá nebez­pečí obnovy japonského mili­tarismu: politicky i hospodář­sky silné Japonsko patří dnes к základním předpokladům je­jich politiky v jihovýchodní Asii. MĚSTSKÝ ROZPOČET NEW YORKU dosáhl letos rekordní výše 6,1 miliardy dolarů. Vý­daje největšího města USA jsou tak vyšší než kteréholi člen­ského státu Unie — rozpočet nejlidnatějšího a nejbohatšího státu Kalifornie převyšují o 400 miliónů dolarů — a nominálně jsou stejně vysoké jako fede­rální rozpočty do dob pres!« denta Franklina D. Roosevelta, Newyorský starosta —' libe­rální republikán John V. Lind­say — se v kennedyovském ducha snaží řešit sociální pro­blémy: vz 8 miliónů obyvatel New Yorku dostává 900 000 so­ciální podpory, jejichž výše dostoupila v rozpočtu 1,3 mi­liardy dolarů, což je jen o 100 miliónů méně, než kolik město vydává na svůj školský systém. Boji proti zločinnosti je věno­váno 474 miliónů dolarů: roz­počet počítá se zvýšením po­četního stavu newyorské poli­cie na 31 938 mužů. Za dva ro­ky Lindsayova působení ve funkci newyorského starosty vzrostly městské výdaje o 2,2 miliardy dolarů. ■ SYMBOLEM VÝSTAVY DO­CUMENTA IV, která byla kon­cem června zahájena v zápa­­doněmeckém Kasselu, je obrov­ská plastika doutníkového tva­ru, vysoká 90 metrů a v prů­měru měřící 9 metrů. Obrí doutník z průsvitné plastické hmoty je naplněn héliem zvlášť dovezeným к tomuto účelu z USA, v němž proud vzduchu vytvoří neustálý rej 50 000 ba­lónků. Autorem neobvyklé plastiky Je mladý Bulhar Christo Žijící v New Yorku. Výstava Documenta, pořádaná v Kasselu každé dva roky, má ambice stát se největší světo­vou výstavou moderního umě­ní: letos se jí zúčastní 200 umělců z celého světa, kteří budou vystavovat na tisíc umě­leckých děl. TAHANICE O EVROPSKÝ AERO­BUS pokračuje, i když se vlády Velké Británie, Francie a Ně­mecké spolkové republiky shodly na realizaci tohoto projektu, jehož hlavním úče­lem je zajistit západoevropského zaměstnanost leteckého průmyslu pro začátek let sedm­desátých. Předpokladem reali­zace projektu je, že britské, francouzské i západoně ké státní aerolinie závazn Jb­­jednají po 25 letadlech — ji­nak by byl vývoj aerobusu eko­nomicky neúnosný. Západoně­mecká Lufthansa a britská BEA však přes veškerý vládní nátlak odmítají aerobusy ob­jednat: podle jejičh názoru jde 0 zbytečný typ letadla, který v soutěži s podobnými typy americkými nemůže obstát, a počet 25 aerobusů nadto vysoce překračuje jejich skutečnou po­třebu: tak Lufthansa může na svých evropských linkách uplatnit maximálně pět letadel tohoto typu. Vedení Lufthansy 1 BEA hrozí demisí, budou-li jim aerobusy vnuceny proti jejich vůli. Britská a západo­německá vláda tak stojí před vážným konfliktem zájmů le­teckého průmyslu a aerolinií. Druhé kolo ROSTISLAV VOLF, PAŘÍŽ V prvním kole francouzských voleb zís­kali gaullisté 9 miliónů 663 605 hlasů, což Jim vyneslo 142 poslaneckých křesel. Levi­ce včetně komunistů získala 8 963 672 hlasů, ale Jenom 6 poslaneckých křesel. Po­­nechme stranou otázku demokratičnosti a francouzského volebního systému. Důležité je, že proti volbám, které se konaly v mi­nulém roce, ztratila levice jeden milión hlasů. Teoreticky není ještě nic ztraceno. V druhém kole voleb, které právě probíhá, čeká na své držitele ještě 316 křesel. Ale nikdo si už nedělá iluze, většinu z nich zís­kají opět gaullisté. Prostě vládnoucí stra­na zvítězí a levice utrží drtivou porážku. Jak už to u poražených bývá, hledají se příčiny, hledá se viník, který porážku způ­sobil. Několik francouzských komunistů tvrdilo, že jedním z hlavních viníků je Čes­koslovensko. Důvody uvádějí různé. Jeden je přesvědčen, že svou kritikou minulých chyb podrýváme důvěru v socialismus. Prý jsme měli chyby napravit, a ne je zveřej­ňovat. Druhý mě přesvědčoval, že jsme so­cialistickou cestu zcela opustili, že kráčíme zpět ke kapitalismu, což je prý pro mnoho Francouzů důkazem, že socialismus není v průmyslově vyspělé zemi možný. Dále nám vytýkají, že rozbíjíme jednotu socia­listického hnutí, revidujeme marxismus, že jsme nacionalisté a dokonce, že prý právě naši studenti vyvolali ony bouře, které se dnes převalují Evropou. Jeden dělník z Re­­naultky vyslovil dokonce přání, »aby přišel nějaký nový Stalin a vzal Čechoslováky, Ru­muny. a ostatní revizionisty pořádně u hu­by«. Zdůrazňuji ovšem, že podobné názory vyslovuje zanedbatelná skupina členů KSF. A uvádím je spíše jen jako zajímavou ku­riozitu. Naprostá většina francouzských komunistů je naopak přesvědčena, že čes­koslovenský experiment je i pro ně velkým přínosem a příčiny současného volebního neúspěchu hledá úplně jinde. Názor, kte­rý řekl soudruh Hugues, sdílí valná většina levicově smýšlejících lidí: »Příčinou naší porážky je extrémní levice, jejichž akcí vy­užila oficiální gaullistická propaganda šíře­ním atmosféry strachu, vydíráním hrůzami občanské války a rozpoutáním nevídané antikomunistické kampaně.« Patric Levalle, jeden z přesvědčených ultralevičáků, na tento názor odpovídá: »Le­vice prohrála tyto volby proto, že se od ní odvrátily masy, které konečně pochopily její senilitu 4 neschopnost. Označovat za příčinu dnešní krize studentskou revoltu znamená zaměňovat příčinu s následkem. Neboť tato revolta byla právě jen násled­kem, jehož příčinou je deset let gaullistické diktatury a neschopnost levice učinit této diktatuře konec Masy se odvrátily od par­lamentní levice, protože pochopily, že Par­lamentarismus je zcela impotentní, protože zvolily cestu opravdové revoluce.« »Tomu, co říkáte, bych mohl věřit, kdyby voliči, kteří parlamentní levici opustili, vo­lili levici extrémní. Ale jak vidno, oni své hlasy dali největšímu odpůrci revoluce, gaullístům.« Patric Levalle: »Já vám rozumím. Vám jde o to, že KSF ztratila půl milióniť*hlasů. Jenže z toho já mám jedině radost, protože půl miliónu lidí přestalo věřit revizionis­­tům. Komu své hlasy odevzdali, je celkem vedlejší. Volby nikdy nebyly a nikdy ne­budou cestou, jak změnit společnost. To může jenom revoluce. Revoluce perma­nentní.« Samozřejmě, příčiny porážky se hledají jinde. Mnoho lidí tvrdí, že levice prohrála volby, protože je nechtěla vyhrát. Nejednot- Pokračování na str. 6 FATEH MUDARRES: VESNIČANKY VE SVÁTEČNÍM. Z VÝSTAVY SOUČASNÉHO SYRSKÉHO MALÍŘSTVÍ V NÁPRSTKOVĚ MUZEU. NAKRESLIL JIŘÍ PAŘÍK

Next