Pochodeň, leden-březen 1971 (LX/1-76)

1971-01-13 / No. 10

:ah raniční rajimavosli NOVÝ REKORD Švédský fakir Stefano, v „civi­lu“ přístavní dělník Stefan Kastl z Gothenburgu, překonal o 55 minut světový rekord — vydr­žel ležet na „hřebíkové“ posteli plných 6 hodin. Podle feho slov neexistuje prý lepší odpočinek­­— alespoň pro něho. Kůže na zádech sice nese stopy po hře­bíkách, ale ani na jednom mís­tě není porušena a nikde není kapka krve. VESUV HROZÍ Analýzou kouře, který se opět objevil nad Vesuvem, bylo zjiš­těno, že v této sopce narůstá množství magmatu a lze oče­kávat, že bude opět v činnosti nejpozději za půl roku. LÉTAJÍCÍ JEŘÁB feřáb americké firmy Sikorsky dopraví vyrobený domek z to­várny přímo tam, kde sl ho přejete postavit. Vyšší náklady se vynahradí rychlostí přepravy t na jinak nedostupná místa a úsporou pří montáži. NĚŽNÉ LVICE Něžné lvíče mají v mnichovské zoologické zahradě. Narodtlo'se před třemi týdny a zatím nemá jméno, ale zato přesvědčí kaž­dého na potkání, že se rádo mazlí a rozdává něhu. Snaží se hladit ošetřovatele, ale zpra­vidla všechny projevy jeho lás­ky schytá jeho matka, lvice Hanni, která s ním nemá ani chvilku klidu. VÝZVA DÁRCŮM SRDCÍ Šestapadesátiletý torontský in- • ženýr Charles Perrin johnston, který už dva roky žije s cizím srdcem a díky této transplan­taci se nadále těší ze života a pracuje sedm hodin denně, se s obrátil na kanadskou veřejnost výzvou, aby získal dárci srdce a tedy života přo další pacienty, LOUTKOVÁ SHOW loutková show byla uvedena 25. 12. 1970 v londýnské Haie královny Alžběty. Na programu byla dvě představení, Menottt sova Vánoční opera a Debussy ho balet SkříňkTl na hračky. Traktorista z hospodářství Markoušovice, Státní sta­tek Radvanice, dostal na kluzké, neposypané vozovce smyk. Jedná se o silnici v úseku Markoušovice — Bohuslavice, která se v zimním období neudržuje v pojízdném stavu. Přesto je zde rušno, zemědělci si totiž zkracují cestu při převozu řízků do Poříčí. — V zimním období by správně měli jezdit objížďkou přes Opici, která je o 15 kilometrů delší. NA SERLICHU Foto: J. Poláček KVALITU SOUTĚŽI /Dokončení ze str. 1) Vůči těmto chybám nejsme imunní oni dnes. Na prosincovém plénu upozorňoval na nebezpečí formalismu soudruh A. Indra, když řekl: „Oceňujeme po právu rozvoj socialistického soutěžení, vidíme v něm přesvědčivý doklad podpory naši politiky pracují­cími. Jeho kladný vliv na dosažené hospodářské výsledky je ne­­sporný. Současně nás však nemohou nechat klidnými případy „zá­vazků pro závazky", tzv. s prominutím soutěže na splnění samo­zřejmých pracovních povinností, vyhlašováni závazků bez projedná­ní s lidmi atp.... Co to má společného s politikou strany? Lidé na to oprávněně reaguji podrážděně, myslí si pak, že celá naše politika je založena na klamu, jsou nedůvěřiví. Netrpme takové jevy, rozhodně je potírejme — my si přece nepotřebujeme a ne­smime vzájemně vytírat oči a lhát do vlastní kapsy." jde o to, aby socialistické soutěženi pomáhalo zvyšovat produkti­vitu práce, upevňovat pracovni kázeň, rozvíjet nové, opravdu sou­­družské vztchy mezi lidmi, vědomí společenské odpovědnosti, aby vedlo k dosaženi vyšší kvalifikace v ideologickém, technickosko­­nomickém i kulturním směru. Vytvářet podmínky k takovému sou­těžení, předpokládá především uvědomělost vedoucích pracovní­ků, kteří chápou soutěž jako podstatný prvek socialistického hos­podářství. Neméně důležitým předpokladem je optimální plán, pořádek v podniku a dobrá organizace práce. Socialistické soutěženi jako součást zápasu o efektivnost národ­ního hospodářství v páté pětiletce proto musí stát v neustálé pozornosti stranických orgánů a organizací. O přední pracovníky, dělníky, techniky, družstevní rolníky, kteří pracují s vysokou uvě­­domělosti, o vzorné pracovni kolektivy se strana opírá a dává za přiklad především mladé generaci a celé společnosti. OLDŘICH ENGE 2 • POCHODEŇ • Středa 13. ledna 1971 Půda je bohatství Na výzvu „Kdo bude následo­vat“, uveřejněnou v našem lis­tě, odpovídá pobočka Ústřed­ního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského v Havlíč­kově Brodě. V oddělení agrochemie a vý­živy rostlin se rozhodl dva­náctičlenný kolektiv pracovní­ků pod vedením soudruha J. Sobota obnovit činnost brigády socialistické práce. Hned si ta­ké dali na počest 50. výročí založení KSC závazek, ve kte­rém se mimo jiné říká, že přes snížení o tři pracovníky, splní úkoly agrotechnického zkouše­ní půd, aniž by utrpěla kvalita rozborů. Dále zkrátí na polovi­nu dobu mezi rozbory a předá­ním výsledků. Po ukončení tře­tího cyklu agrochemického zkoušení půd vypracují do kon­ce letošního roku grafické zná­zornění vývoje agrochemických vlastností půd s vyhodnocením a návodem, jak zvyšovat úrod­nost. Tento materiál předají krajským a okresním orgánům a OZS. Kromě toho soudružka Marie Klofáčová vede pionýry, v Po­hledu. Soudruh Jiří Ždárek pře­vzal patronát nad zaostávajícím di užstvem z Trutnovská a po­li,áhá'mu při řešení výrobních úkolů a konsolidaci družstva. (ha) Pomohli v nouzi nejvyssi Koncem minulého roku nasiala na ZDS na Chlumu na okrese Hradec Králové kritická situace s palivem. Uhlí docházelo a nebyl už ani kousek dřeva. Mladí členové místní organi­­ztce Socialistického svazu mlá­deže ochotně nastoupili v so­botu odpoledne a v neděli do poledne na brigádu, oby po­mohli školnici, soudružce Fid­­ranské, odnosit z půdy a roz­štípat staré vyřazené lavice. Není to jediný příkladný čin mladých lidí na Chlumu. Jejích u zásluhou se zlepšilo prostředí autobusové zastávky, kde umístili březové lavičky, zho­tovené vlastní prací a upravili záhony s květinami. (jm) JEDNO SMRT A TĚŽKÉ ZRA­NĚNÍ si vyžádala sxploze níz­kotlakého kotle v CSAO v Trut­nově. Při výbuchu vznikl také požár — ten však byl včas lokalizován. Příčina se vyšetřu­je. Hmotná škoda asi 20 009 korun. PŘIKRÝVKU NAD ROZPÁLENÝ­MI KAMNY si sušil důchodce v Kounově na Rychnovsku. De­ka chytla a od ní se oheň roz­šířil po celém dřevěném dom­ku. Zranění žádné. Skoda při­bližně 20 000 korun. k pracovnímu Úrazu došlo v ZPA Trutnov. Pětadvacetiletý seřizovač lisů si při prácí roz­drtil pfllec levé ruky. DOPIS Z PRAHY Nikdy jsem nezáviděl polární­­kům jejich mrazivé záliby a holdování sněžnému opojení. Knihy o lovcích bílých medvě­dů mě mrazily a na filmech o výpravách k točnám jsem se tetelil. A teď najednou se žije jak za polárním kruhem. — V Praze je­­třeskutě, nejlíp je jít na kutě — mohl by si zaskládat mladičký textař. Jenže život pulzuje a neusíná nikde — ani v Praze — a ani při mínus dvacet nebo více stupních. Každou noční dobu vycházejí do pražských zmrazených ulic tisíce dělných lidí, po promrz­lých chodnících křupou spěcha­­vé kroky. Čističi výhybek tram­vají jí musejí vysekávat zmrz­lý nános, stejně se děje na nádražích, tu se přese všech­no sestavují vlaky, jinde se ři­diči pachtí se startéry autobu­sů, dodávky přivážejí balíky novin, lidé nastupují k rozvozu mléka. Práce se nezastavuje, ted právě potřebuje opravdové chlapy. Pracovníci Veřejné bez­pečnosti, zaměstnanci plyná­ren, elektráren a rozvodných sítí, čištění města, armáda a další a další zápolí s mrazy, lezoucími až do morku kostí. Až se letošní polární počasí stane minulým pojmem, nechť zůstanou legendou všechny pří­běhy obětavosti. Již v sobotu 2. ledna došlo k poškození kotle pro ústřední topení v objektu nemocnice v Chittussiho ulici. Venku bylo mezi patnácti a dVaceti stupni. V nemocnici po­malu začali připravovat převoz asi čtyřiceti pacientů, jimiž by samozřejmě taková změna pří­­tížila. Avšak volno- nevolno, ještě téhož dne nastoupili na opravu topení Pražské sta­vební obnovy z Dejvic a praco­vali až do 4. ledna, kdy se za­se mohlo normálně topit a při­V jímat noví pacienti. Měcholupské plynárně je nutné každou hodinu vyjít k pracovištím a mechanismům, které obaleny rarripouchy patří svým vzhledem spíše do ledové jeskyně a každé čtyři hodiny šplhat až nahoru na plynojem. Okolo je 17 stupňů pod nulou a hladko jak na tatranské stě­ně. Ve čtvrtek 7. ledna 1971 Praha spotřebovala největší množství plynu, co plynárenství existuje — 2.143 000 kubických metrů! Energetic, za 24 hodiny musejí opravovat okolo 70 poruch, s elektřinou — přívodem i 'dopra­vami — je to poněkud lepší než s plynem. Avšak kdyby v každé pražské domácnosti pře chodně ubyla jedna žárovka a rovněž jedna v každé výkladní skříni, znamenalo lby to o pět procent nižší příkon, což jest právě 25 MV = množství, nedo stávající se pražským továrnám Proto ty výzvy St šetření prou dem. Akorát vody je dostatek, když vodovodní potrubí tu a i tam, jako každou zimu, praská Opravy jsou zdlouhavější, musí se rozmrazovat a tvrdě kopat a kopat. Přesto, že vody je zatím dost. nemusela by být používána pří mo v gejzírech a chrlena v o­­třesných kvantech, kdyby ... V Praze - Dejvicích v těchto dnech ze sklepních místností jednoho domu v Kafkově ulici se začalo kouřit. Hořelo ve sklepech na 300 q briket a dal­šího topiva, dřevěné přepážky mezi sklepy, uskladněné věci a podobně. Od nedělního večera do úterního rána se tu střídali požárníci ze všech pražských obvodů, aby uhasili a lokalizo­vali tento velký sklepní požár ve víceposchoďovém domě. Nájemníci museli být provizor­ně ubytováni jinde a teprve za dva dny se vraceli do kouřem a spáleništěm čpícího domu. I když příčina požáru není dosud přesně známa, tyto řádky mají avizovat k nejvyššf opatrnosti s otevřeným světlem a rovněž třeba i nejsilnějšího kuřáka va­rovat, že zrovna ve sklepě by kouřit nemusel. Několik vteřin zapomnění pak mohou zname­nat desítky hodin obavy a strachu mnoha nájemníků a nadlidské vypětí požárníků, v pálícím mrazu Usilovně likvidu­jících výbuchy podzemní sopky. Soustřeďme síly na ovládání nástrah kruté zimy, nenaklá­dejme si zbytečná břemena sami! RUDOLF LABSKÝ ^ konzultace 13E0* *# (A - JEDNOTA STRANY ZÁKLAD JEJÍ AKCESCHOPNOSTI Rezoluce ŰV KSp z prosince 1970 k aktuálním otázkám jednoty strany je pro život strany ne­smírně důležitým dokumentem. Je třeba ji prostu­dovat, promyslet a zajistit její praktickou reali­zaci v podmínkách každé organizace. Naše strana je živý organismus vyvíjející se v bojích o svůj leninský charakter. V jednotě na marxisticko-leninském základě je zdroj síly a akceschopnosti naší komunistické strany. Musíme si ale uvědomit, že jednota strany není jednou provždy dána, žs není trvale a automaticky dána, nelze ji chápat staticky, strnule. Vytváření jednoty komunistů je složitý proces, to­ho si musíme být vědomi zejména nyní, kdy sice nápor re­­vizinnismu, liberalismu a pravičáckého oportunismu byl odražen, ale zápas s ním pokračuje. A nikoliv jenom s tendencemi a názory, ale i s konkrétními lidmi jako tvůrci a rozširovateli antisocialistických a protikomunistických názorů. Vytváření jednoty komunistů je složitý proces, probíhající ve vědomí členů KSC a projevují se jak v oblasti poznání, tak zejména v praktické politické činnosti, při vytváření politiky a určování etap postupu stejně jako při vlastním uskutečňování stranické politiky. Rezoluce k otázkám jednoty se odvolává na padesátiletou historii KSC i na zkušenosti mezinárodního komunistického hnutí i na poučení z krizového vývoje ve straně a ve spo­lečnosti po XIII. sjezdu KSČ proto, abychom stále měli na paměti, že: „Strana může plnit svoji historickou úlohu, vést revoluční proletariát, svrhnout za podpory pracují­cích vykořisťovatelské třídy, být vedoucí politickou silou při výstavbě socialismu, předvídat vývoj společnosti, vy­pracovávat správnou politickou linii a důsledně ji usku­tečňovat'jen za předpokladu marxisticko-leninské politické, ideové a organizační jednoty.“ Znamená to tedy, že rámec v němž jako komunisté pra­cujeme a působíme, je dán vědeckým světovým názorem a jeho tvůrčím rozvíjením. Ne vše, co se vydávalo za no­vé a tvůrčí, bylo marxisticko-leninské, jak jsme v letech 1968—69 měli možnost poznat. A dokázat včas a rozhodně na odchylky a pravicové úchylky reagovat, rozpoznat re­­vizionismus směřující ke kontrarevolučnlmu zvratu, zna­mená pro všechny komunisty povinnost strany a pak i s dalšími usneseními ústředních stranických orgánů. Nebof vedle marxismu-leninismu a osvojení si leninských prin­cipů i usnesení vyšších stranických orgánů jsou obsahem politiky strany pro určité období, tvoří základní strate­­gicko-taktickou linii postupu. Při uskutečňování těchto zá­sad mají významnou úlohu stanovy strany, které jsou zá­kladním zákonem veškerého vnitřního života, organizační výstavby a činnosti KSČ. Je nutno si přiznat, že ve znalostech vědeckého světového názoru, v uplatňování leninských principů, v dodržování stanov jsou značné mezery a z toho plynou i mnohé vážné nedostatky. V nedávné minulosti se to celé straně zle vymstilo. Ale ani dnes nejsou ještě tyto nedostatky pře­konány. Dokumenty pléna Ov KSČ, které byly projednány a schváleny na sklonku minulého roku orientují celou stranu a každého komunistu správným směrem. KSČ se nemůže a nebude sjednocovat na podkladě myšlenek vy­pjaté národní výlučnosti, na nacionalismu, šovinismu a an­­tisovětismu. Naopak. Jediná cesta pro nás komunisty v ČSSR je, že se budeme sjednocovat na idejích marxismu-le­ninismu, vedoucích k budování vyspělé socialistické spo­lečnosti, na myšlenkách proletárskeho internacionalismu a socialistického vlasfenectví, v úzké spolupráci spojenectví a přátelství se Sovětským svazem, socialistickými státy a mezinárodním komunistickým a dělnickým hnutím ve smys­lu závěrů prosincového pléna ústředního výboru KSČ. (žs—lc) Dokumenty pléna stále středem pozornosti Dokumenty prosincového pléna ústředního výboru KSC jsou v organizacích stáie středem pozornosti. S jeho zévěry se se­známilo na členských schůzích v našem kraji již vice jak 75 % stranických organizacích z celkového počtu. Program schůzí je všude pozorně vyslechnut a v diskusi vy­sloven spontánní souhlas s dokumenty a naprostá podpora po­litice OV KSC. V souvislosti se závěry pléna je více reagováno na vlastní a místní problémy, neřeší se jen „celostátní poli­tika“, což je pozitivní jev. Na okrese Svitavy požádali bez­partijní dělníci v závodě Kras, aby byli v mezích možnosti seznámeni s prosincovým plénem, neboť chtěli také vyjádřit své názory a připomínky. Zájem stranických organizací, ale i celé veřejnosti je velký a prospívá to další konsolidaci ve straně i ve státě. Obsah diskuse je také kritický, zejména k neúčasti některých členů na schůzích a stranických akcích, diskutuje se k otázce jednoty strany a ke zlepšení vzájemných soudružstkých vztahů mezi komunisty 1 bezpartijními. V řešeni některých problémů je však rozdílný postup. Zatím co někde přistupují k opatřenim u těch členů, kteří neplní své povinnosti podle stanov strany, jinde zůstávají jen u slovního konstatování bez potřebného ře­šení. Podobná situace je 1 v rozpracování dokumentů pléna do vlastních plánů práce. Důležitou úlohu v organizacích, jejichž aktivita není na žádoucím stupni, musí sehrát zástupce vyššího stranického orgánu, který dochází do nich jako aktivista a zod­povídá za jejich práci a činnost. Aktivisty krajských a okres­ních funkcionářů, kteří jsou zapojeni do aktivu pro práci v základních organizacích ukazují, že řada z nich se opravdu stará o „svou“ základní organizaci a stranický úkol plní zod­povědně. Největším žájmer Komunistů je získat pro naši politiku vše­chny pracující, j znamená dělníky, družstevní rolníky a vše­chny čestné příslušníky inteligence. Vážíme sl práce všech a nabízíme ruku každému, kdo chce svou prací přispět k výstavbě socialismu. Poučeni minulostí, musíme v plném rozsahu zabez­pečit, aby komunistická strana na všech úsecích života společ­nosti mohla účinně uskutečňovat úkoly, které plynou z jejího posláni vedoucí síly socialistické společnosti. Ofenzivní řešení aktuálních otázek společenského vývoje, účinný rozvoj socia­listické demokracie pro široké vrstvy pracujících, trvalý vze­stup hospodářství a uspokojování potřeb pracujících, to ie cesta, jak likvidovat zbytky vlivu pravice, jak dosáhnout, aby se široké masy přesvědčily o tom, že politika strany odpovídá jejím zájmům a potřebám. (sn)

Next