Rudé Právo, leden 1970 (L/2-26)
1970-01-14 / No. 11
Proletáři úlech zemí, spojte se! RUBE PRÁVO ORGÁN ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA STŘEDA DNE 14. LEDNA 1970 ClSLO 11 — ROCNlK 50 (Právo lidu roč. 73) CENA 50 HAL. Velvyslanec SAR u dr. G. Husáka PRAHA 13. ledna — První tajemník ÚV KSČ dr. G. Husák přijal v úterý mimořádného a zplnomocněného velvyslance Sjednocené arabské republiky pana Magdy Hassanejna na jeho žádost. Při tomto setkání byly projednávány některé otázky dalšího rozvoje spolupráce mezi oběma spřátelenými zeměmi — ČSSR a SAR. □ Tentýž den přijal velvyslance SAR I státní tajemník v ministerstvu zahraničních věcí ing. K. Kůrka. Výzva к aktivní angažovanosti Ekonomové ČSIi ke konsolidačnímu programu strany S PRAHA 13. ledna (CTK) — V pondělí 12. ledna se sešli s představiteli vlády = ekonomové zastupující významné akademické ústavy, instituce, školy Б 8 katedry. Přijali prohlášení, ve kterém se praví: V době, kdy nové vedení strany vyzývá komunisty a občany naší ze mě к aktivní angažovanosti při realizaci květnových a zářijových dokumentů OV KSČ, chceme vyjádřit svůj kladný postoj a plnou podporu politickému kursu konsolidace všech oblastí našeho společenského života. Vyjadřujeme svůj názor kolektivně proto, že individuální postoje se ke škodě věcí jen pomalu přeměňují v obecné hnutí. Jako teoretičtí pracovníci v oblasti ekonomie a řízení, kteří svoji práci a svůj zájem nemohou a nesmějí odtrhnout od živých problémů hospodářské praxe, vítáme energický přístup vedení naší strany к odstranění nedostatků a napětí v našem hospodářství. jsme přesvědčeni, že při rozhodném a jednotném úsilí celé strany a při iniciativní aktivitě pracujících lze urychleně překonat vleklou krizovou situaci, nedůstojnou hospodářského, .technického i vědeckého potenciálu naší země a jejího lidu. Vítáme, že nejbližší plénum OV KSČ rozhodne o dalších krocích к hospodářské stabilizaci. V další části svého prohlášení ekonomové se vyjadřují к dosavadním pokusům o zdokonalení socialistického systému řízení v letech 1958—1959 a 1965—1969, které neměly předpokládaný úspěch především proto, že jejich realizace se neuskutečnila v duchu závěrů schválených nejvyššíml stranickými orgány. Nedostatkem byl rovněž fakt, že chyběla a dosud chybí koncepce věcných a strukturálních problémů našeho národního hospodářství. Ekonomové považují za zásadní prohřešek nedávného období, že došlo к podcenění socialistického plánování jak v ekonomické teorii, tak 1 hospodářské praxi. V současné situaci považují za nanejvýš žádoucí cestu diferencovaných přístupů к jednotlivým oblastem hospodářského života, к oborům 1 podnikům. Ve spolupráci se slovenskými ekonomy chtějí se podílet na rozpracování dokonalejší formulace federace v rozvoji jednotně čs. ekonomiky. Hlubší kritický vztah к vlastní prácí a její hodnocení z hlediska politické aplikace čeká i ekonomickou frontu. Toho je možno dosáhnout seriózní odborně vedenou diskusí, s přihlédnutím ke všem vědecky založeným názorům usilujícím o zdokonalování socialistické ekonomiky, a současně i vysokou společenskou a politickou odpovědností. Jednoznačně odmítáme poliťcké postoje O. Sika, zejména vyjadřované v zahraničí, a zároveň považujeme za žádoucí v zásadní diskusi zhodnotit vývoj jeho ekonomických názorů. Odmítáme zároveň apolitické a ve svých důsledcích škodlivé postoje, které přehlížejí nebo oslabují politický vliv na ekonomické otázky. Autonomní právo politických rozhodnutí o závažných společenských problémech při volbě různých ekonomických alternativ patří к vedoucí úloze strany a nezbytné funkci státu při řízení hospodářství. Vědecká pravda se tříbí v odborně fundovaných diskusích a nezřídka též v konfrontaci protichůdných názorů. Diskuse o stavu hospodářství, o hospodářské politice a systému řízení mají závažný společenský dosah. Neztotožňujeme se s těmi, kteří při probíhajícím tříbení postojů к současnému politickému vývoji v naší zemi se rozhodli stát stranou. Toto prohlášení považujeme zároveň za výzvu ekonomům, aby dali všechny své síly a schopnosti к uskutečnění. programu naší strany. V souladu s míněním řady ekonomů — a jsme přesvědčeni, že převážné jejich většiny — chceme vyjádřit odhodlání a snahu přispět ze všech svých sil к rozvoji celé československé ekonomiky pod zásadovým a rozvážným vedením OV KSČ a jeho předsednictva v čele s prvním tajemníkem soudruhem G. Husákem. Prof. dr. ing. FR. BRABEC, DrSc., předseda Českého komitétu pro vědecké řízení, dr. J. BRÄNIK, CSc., ředitel Výzkumného ústavu financi, prof. ing. J. BRČAK, CSc., předseda Socialistické akademie, prof, ing A. ČtiRVINK», CSc., místopředseda vlády ČSR, ing. J. DITTER, CSc., ředitel Výzkumného ústavu strojírenské technologie a ekonomiky, prof. ing. M. FREMER, CSc., Vysoká škola politická ÚV KSČ, doc. ing. S. HRADECKÝ, CSc., místopředseda Sdružení inženýrů a ekonomů, prof. dr. V. HALAXA, CSc., ředitel Ústavu teorie a metod řízení, Brno, doc. ing. Z. KLUSAKOVA, CSc., doc. ing. K. KOUBA, DrSc., ředitel Ekonomického ústavu ČSAV, prof. F. OLIVA, DrSc., člen korespondent ČSAV, doc. dr. Z. ORLlČEK, CSc., ředitel Výzkumného ústavu pro zahraniční obchod, dr. V. RULF, CSc., ředitel Výzkum ného ústavu obchodu, prof. ing. J. ŘEZNÍČEK, CSc., Vysoká škola politická ÚV KSČ, doc. dr. J. TAUCHMAN, CSc., ředitel Ústavu světové ekonomiky ČSAV, doc. ing. J. TOMAN, CSc., ředitel Výzkumného ústavu národohospodářského plánování, doc. B. URBAN, DrSc., ředitel Institutu ekonomických věd KU, prof. dr. L. VELTRUSKÝ, rektor Vysoké školy ekonomické. Očastníct porady nositelů řádů. Foto E. UHER M. Vojto velvyslancem v Republice Botswano PRAHA 13. ledna (ČTK) — President republiky Ludvík Svoboda jmenoval velvyslance ČSSR v Zambii M. Vojtu také mimořádným a zplnomocněným velvyslancem ČSSR v Republice Botswana. Projevy soustrasti к úmrtí E. Famíry PRAHA 13. ledna (ČTK) — Rodině Zesnulého zasloužilého umělce a předválečného člena KSČ soudruha E. Famíry a MV KSČ v Praze docházejí vyjádření hluboké účasti a soustrasti stranických výborů, komunistů a pracujících nad úmrtím soudruha Famíry. Soudruh Famíra celý svůj život nepřestával spojovat svou uměleckou činnost s činností politickou a nezpronevěřil se ani v posledních letech svého života svému lntemacionalistlckému přesvědčení a pevně stál za politickou linií dnešního vedení KSČ, navzdory útokům nepřátel socialismu — píší horníci a komunisté z Dolu Doubrava z Ostravska Soustrast nad úmrtím soudruha Farní ry vyjádřili též představitelé velvysla nectví SSSR a socialistických' zemí. Boj s počasím ÚSTI NAD LABEM 13. ledna (lc) — Nejvážnější poruchy v naší rozvodné energetické soustavě způsobila náhlá obleva v západní části Severočeského kraje. К likvidaci poruch nastoupily ihned opravářské čety Severočeských energetických závodů v počtu asi 100 lidí. Pracují nepřetržitě na vedení až 60 metrů nad zemí. Některé vážné poruchy, zejména v transformovně Hradec u Kadaně, se podařilo co nejrychleji odstranit. Počasí se však dále zhoršuje a dochází к dalším poruchám v rozvodné síti. Aby mohla být místa poruch co nejrychleji zjištěna, byla na území Severočeského kraje v úterý ráno nasazena i helikoptéra. Nemohla však splnit své poslání pro silnou mlhu. A Aby obalové sklo přestalo být úzkým profilem, fe jedním z předních úkolů pracujících Sklářských strojíren a sléváren v Turnově. Proto je těžiště jejich kapacity zaměřeno právě na automatické linky pro výrobu obalového skla. — Na snímku je jeden z automatů Al-106, tvořící část automatické linky na výrobu lahví, určené pro sklárnu v Novém Sedle и Karlových Varů. Jeho výkon se pohybuje v rozmezí 50 000 at 100 000 vyrobených lahví denně. Foto ČTK — J. SAROCH NOSITELÉ RADU, VYNÁLEZCI A ZLEPŠOVATELÉ: Počítejte stále s námi Umíme hospodařit se zkušenostmi nejlepších? PRAHA 13. ledna (mva) — Václav Svoboda, František Hamr, Karel Kyzlink ... a desítky dalších předních nositelů řádů a vyznamenání z kovoprůmyslu, s jejichž jmény jsou spojeny důležité etapy socialistické soutěže, přišli ve středu do Domu kultury v Praze na Smíchově, aby hovořili o svých zkušenostech. A řekli: Chceme pomoci našemu hospodářství, počítejte s námi a vytvořte pro naši práci lepší podmínky. Na setkání, jehož pořadatelem byl ústřední výbor Českého odborového svazu pracovníků kovoprůmyslu spolu s ministerstvem průmyslu, jako první vystoupil místopředseda odborového svazu J. Šohajek. Hovořil především o rozvoji pracovní Iniciativy v kovoprůmyslu a přislíbil, že odborový svaz jí poskytne všemožnou pomoc. Pracujíc! v kovoprůmyslu plně pochopili význam výzvy ÚV KSČ a ÜR ČSROH a uzavřeli hodnotné socialistické závazky. Rozvíjí se hnutí za využití všech rezerv v podnicích, zlepšovatelé a vynálezci přicházejí se stovkami a tisíci námětů, které by neměly zapadnout. Naše problémy, řekl soudruh Šohajek, nevyřešíme jen penězi — nelze proto přeceňovat materiální stimuly. I morálním podnětům musíme dát patřičné místo. S úkoly státního plánu v českém průmyslu seznámil účastníky setkání náměstek ministra průmyslu Ing. M. Šimonovský. Podtrhl zejména tu skutečnost, že státní plán byl vypracován ve složitých podmínkách a že ekonomická konsolidace zaostává za konsolidací politickou. Plánu vracíme jeho postavení, avšak neobnovujeme dřívější administrativní systém. Náš průmysl Se roJvi^ za pod-mínek, kdy je vyčerpán zdroj přírůstků zaměstnanosti, existují zastaralé výrobní základní fondy, kdy struktura výrobní základny neodpovídá vnitřním ani vnějším činitelům hospodářství a poptávka v investiční výstavbě a na vnitřním trhu zdaleka převyšuje nabídku. Na setkání bylo přijato Provolání nositelů řádů a vyznamenáni z kovoprůmyslu, v němž se účastnící obracejí na všechny schopné a čestné pracovníky, kterým není lhostejný další rozvoj naší socialistické společností. Všechny naléhavé potřeby společnosti a požadavky, říkají, můžeme řešit jen v souladu s růstem národního důchodu. Upozorňují na nevyužívání základních fondů a na chronické nedostatky v organizaci a řízení výrobního procesu i na nedostatečné uplatňování moderní techniky a technologie. Obracejí se na podnikové a závodní ředitele a funkcionáře odborových organizací, aby vytvářeli podmínky a odstraňovali překážky rozvoje pracovní Iniciativy a socialistického soutěžení, a vyzývají к uzavírání socialistických závazků jednotlivců i kolektivů před blížícím se 25. výročím našeho osvobození Sovětskou armádou. Bulharské elektrárny s čs. stroji PRAHA 13. ledna (ČTK) — Dohodu o dalších dodávkách čs. zařízení pro bulharské elektrárny a dodávkách elektrické energie z Bulharska do Československa podepsaii v úterý v Praze ministr-předseda federálního výboru pro průmysl ing. J. Krejčí a ministr paliv a energie BLR Ing. Ě. Popov. Podepsaná dohoda předpokládá například rozšíření elektrárny v Ruse, vybavené výhradně čs. zařízením, o nový 110MW blok. ČKD Blansko pak dodá další zařízeni pro vodní elektrárnu Sestrimo Bemeken, která tak dosáhne příští rok výkonu 650 MW. Naproti tomu příznivá situace v bulharské energetické bilanci umožňuje vypomáhat Československu nočními dodávkami elektrické energie. DVACET PĚT LET OD VYPÁLENÍ OSTRÉHO GRÚNE A KLAKU Edelweiss je německý název vzácného vysokohorského kvetu, který se u nás vyskytuje jen ojediněle ve Vysokých Tatrách. Po potlačení Slovenského národního povstání se pod tímto jménem něžného květu skrývala nejnebezpečnější protipartyzánská jednotka na Slovensku. V této německé jednotce byl i oddíl slovenských 1'uďáků, který se na středním a západním Slovensku podílel na mnoha teroristických přepadech i surových vraždách. Všude, kde působil, zanechal za sebou hromadné hroby nevinných. Edelweiss má na svém kontě i vypálení obcí a vyvraždění nevinného obyvatelstva Klaku a Ostrého Grúně v okrese Ziar nad Hronom. V neděli 21. ledna 1945 tu bestiálně povraždili téměř 150 obětí, většinou žen, dětí a starců. Od té hrozné neděle už uplynulo téměř 25 let. V Klaku 1 v Ostrém GrtJ- nt Jsou lidé, kteří hrozný masakr před čtvrt stoletím přežili. Přinesli s sebou do Bratislavy na besedu, o níž jsme včera psali, i písemná svědectví těch, kteří na besedu nemohli přijít. Mnozí se zachránili z masových hrobů čirou náhodou a jen tak se mohl svět dozvědět, co se tehdy v Klaku a Ostrém Grúni vlastně odehrálo. Účastnici besedy se ve vzpomínkách vraceli ike krvavé neděli a na faktech dokazovali, že fašismus je jen jeden, ať už je slovenský, český, německý, španělský nebo americký. Ten současný americký ve Vietnamu až příliš připomíná to, o čem vyprávěli ti předčasně zestárlí lidé, kteří přežili svou smrt před 25 lety ve slovenském Klaku a Ostrém Grúni. Ale nechrne mluvit svědky. FRANTIŠEK DEBNÄR Z OSTRÉHO GRÚNĚ: Na to se nedá zapomenout. Asi kolem šesté hodiny ráno přijížděli do naší obce vojáci v německých uniformách. Zaslechl jsem několik výstřelů a hřmot motorů před naším stavením. A pak už to mělo rychlý spád. Napolo oblečené nás fašisté vytahovali z domu a shromardovali na nádvoří. Bylo mi tehdy 13 let, vůbec nic jsem nechápal. Bylo ml líto čtyř maličkých sourozenců i matky, že musí tak dlouho stát v krutém mrazu, a tak jsem jednoho vojáka požádal, zda by matka s dětmi nemohly čekat v pokoji. Kamna jsou ještě studená, ale je tam přece jenom tepleji. Dovolil, ale šel za nimi. Zakrátko se ozvala dávka ze samopalu a hnali do domu i nás ostatní. Modlete se! zakřičel Slovensky jeden z vojáků a pak už nastala ohlušující střelba. Čtyři moji malí sourozenci už leželi v krvi a vedle mne padla s prostřelenou hlavou 1 matka, klesl jsem к podlaze také a odšoural se pod stůl u postele. Viděl jsem hrozný obraz. Fašisté postupně hnali do místností i ostatní občany Ostrého Grúně a ve dveřích je zezadu odstřelovali. Hromada mrtvých a těžce raněných se topila v 'krvi. Ze svého úkrytu jsem vylezl promočený krví přes hromadu těl, až když fašisté odtáhli z vesnice. Tolik jsem toužil, aby byli naživu aspoň otec a starší bratr, které jsem tady v místnosti neviděl. Ale našel jsem je v tratolišti krve na prahu kuchyňky. Z osmičlenné rodiny jsem zůstal najednou sám a nevěděl jsem, kudy kam. Potom jsem si vzpomněl na příbuzné a utíkal jsem směrem na Zarnovlci. Teprve v bezpečí jsem se rozplakal. PAULINA ADAMOVA Z OSTRÉHO GRÚNĚ: Zarachotil automat. Všichni jsme padli. V hlavě psem cítila strašnou bolest. Ležela jsem na mrtvolách a na mně také ležela mrtvá těla. Vedle mne manžel a dvě dcery. Prsty jsem přejela po tváři svého manžela. U nosu měl otevřenou ránu, ze které mu strašně tekla krev, ještě dýchal, ale zakrátko dokonal. Zahlédla jsem, jak se Ferko Debnár snaží vyhlédnout oknem. Asi po třech hodinách jsem se postavila, ale znovu upadla tváří к zemi. Střelili mne do temena hlavy, byla jsem příliš zasláblá. Potom jsem se vypotácela ven a zanechávala za sebou ve sněhu krvavou stopu. ANNA NOVÁKOVÁ Z OSTRÉHO GRÜNE: Když jsem se probrala к vědomí, zahlédla jsem vedle sebe sestru. Krev se jl valila z úst a pěnila na prsou. Helenko, bud zticha, až odtáhnou, odejdeme pryč — šeptala jsem jí, už mě asi nevnímala. Když fašisté odešli, pokusila jsem se \ ;tát. Nešlo to, nohy povolily. Dívala jsem se kolem sebe. Všichni už byli mrtví, otec, matka, dva bratři i sestry Marka a Helenka. ONDŘEJ BIELIK Z OSTRÉHO GRÚNĚ: Než jsem se vzpamatoval, zaburácel výstřel. Padl jsem na zem Ještě na dvoře. Další dva výstřely patřily mé ženě a dceři, která měla 21 let. Cítil jsem palčivou bolest v ramení a strašně mi hučelo v hlavě. Slyšel jsem další výstřely a dopady bezvládných těl vedle mne. Vstal jsem, až když auta odjela směrem na Klak. Dcera ještě žila. Střela jí vyrazila zuby a ústy vyletěla ven. Když se později výprava fašistických zločinců a vrahů vracela z Klaku, snažili se u Debnárů zahladit stopy. Zavražděné na dvoře naházeli do domu ik ostatním, polili hořlavinou a dům zapálili. Obec vyrabovali a vypálili. JOZEF ADAMOV Z KLAKU: V naši obci fašisté vraždili přímo v příbytcích. Anna Haringová zrovna koupala svou tříměsíční holčičku Jozefku. Fašisté vytáhli nahé dítě z vaničky, házeli si s ním chvilku na mrazu jako s míčem a potom: mu udeřili hlavičkou o zed. Šllejícl matku zastřelili také. V tomto domě bylo zavražděno i pět dětí Kotrlcových s matkou. Mne s několika ostatními muži zahnali do domu Štefana Zubeka, odkud se už ozýval křik a pláč. Na podlaze už leželi mrtví. Z kuchyně- vyšel fašista v bílé pláštěnce. V tom zazněl výstřel a já jsem padl tváři к zemi. Ale zanedlouho jsem přišel к vědomí. Vedle padl další muž, který pouze stačil vykřiknout ježíšmarjá. Třesikl výstřel a na nohy ml dopadlo další bezvládné tělo. Ležel jsem mezi zavražděnými a horečně přemýšlel, co mám dělat. V té chvíli jsem žádnou bolest necítil. Z chodby se ozývaly těžké kroky fašisty, který nás střežil, už hořel dům a do místnosti se valil štiplavý dým. Vypotácel jsem se v poslední chvíli a v zahradě jsem se zahrabal do sněhu, aby mě nenašli. Hořela celá vesnice. V domě uhořela moje žena a syn Jozcf. (Pokračování na str. Z( КИША NEDELE 1 /3 A. INDRA 0 POSLANÍ NÁRODNÍCH VíB0RÜ Služba lidu především PROSTĚJOV 13. ledna (ČTK) — Tajemník ÚV KSČ A. Indra vystoupil v úterý odpoledne v diskusi na okresní konferenci 635 poslanců okresních národních výborů v Prostějově. Když hovořil o práci národních výborů, zdůraznil, že jejich poslání je charakterizováno jako služba lidu plným právem jde o to, aby tato úloha byla správně aplikována, aby si národní výbory uvědomovaly, že nemohou vládnout nad lidem, ale s lidmi. Aby lidé pochopili, že národní výbory Jsou .jejich, že myslí na blaho občanů a neusilují o nic jiného, než aby se lidem dobře žilo. Připomněl, že nelze poslance dělit podle politické příslušnosti a že je zapotřebí posuzovat je podle toho, jak pracují a žijí. Ocenil rozvíjející se iniciativu národních výborů na počest 25. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou. V této souvislosti varoval před formálností v soutěžení, aby nenastala situace, kdy by větší roli sehrál dobrý účetní než skutečné výsledky. Dosavadní zkušenosti ukazují, že národní výbory představují sbor dělných lidí oddaných socialismu — řekl v závěru — a poděkoval jménem předsednictva ÚV KSČ všem poslancům za práci pro rozkvět obcí a tlumočil přání, aby jim jejich práce přinášela radost a uspokojení. Z VÝBORU f\R PRO PLAN A ROZPOČET Plán—stabilizační základna pro nástup do pětiletky Výklad místopředsedy vlády ing. St. Rázla PRAHA 13. ledna (ČTK) — Místopředseda vlády ČSR a ministr plánováni ing. St. Rázl hovořil v úterý ve výboru ČNR pro plán a rozpočet, v němž se poslanci zejména zabývali prováděcím plánem rozvoje hospodářství ČSR na rok 1970. V úvodu ing. Rázl podtrhl některé charakteristické rysy plánu. Má vytvořit určitou stabilizační základnu pro nástuip další pětiletky, jež by v prvních letech potlačila Inflační tendence a v posledních letech vytvořila podmínky pro další harmonický rozvoj národního hospodářství. V plánu na rok 1970 je třeba považovat za hlavní úkol stabilizaci vnitřního trhu. Ing. Rázl konstatoval, že plán minimalizuje příjmy obyvatel: (počítá, že nominální mzdy v ČSR vzrostou o 2,5 procenta a reálné o 1—1,5 procenta. Velkou pozornost věnoval místopředseda vlády výkladu investiční politiky a problematice zahraničního obchodu. Plán — podle jeho slov — staví hráz hlavnímu zdroji inflace, tj. růstu investic, zejména růstu rozestavěnosti Soudruh Rázl upozornil také poslance na úseky, které by mohly ohrozit plnění plánu, je to především situace v palivo-energetické bilanci, nedostatky dalšího růstu zásob a dalšího růstu rozestavěnosti. К současnému zásobováni elektrickou energií prohlásil, že nám v dodávkách vypomůže SSSR, je projednána dal^í dodávka z Polska a proti předpokládané dlouhodobé dohodě dostaneme vlče energie z Rumunska. Rozhodující roli při realizaci plánu musí prokázat systém řízení, zdůraznil ing. Rázl. Po dotazech a rozsáhlé rozpravě vzali poslanci informaci na vědomí. Výbor potom posoudil zprávu o výsledku kontroly účinnosti mzdových regulačních opatření. Tuto zprávu uvedl náměstek generálního kontrolora ČSR Ing. J. Stetnmassl. Potvrdilo se, že v posledních letech značně poklesla mzdová disciplína. Jde zejména o snahu podniků zajistit sl dostatek pracovních sil přeplácením. Růst výdělků se realizuje především prostřednictvím pohyblivých složek mzdy, zvlášť závažné je, že se ve značném rozsahu oslabuje motivační funkce prémii, odměn a podílů na hospodářských výsledcích, a tyto složky mzdy se uplatňují jako vyrovnávací forma к dosaženi požadované průměrné mzdy. V LUČENCI OSLAVUJÍ Přijeli přátelé z družstevních okresů ■ Občané vytvoří dílo za 17 miliónů Kčs ■ Věnce к památníku padlých hrdinů LUÚENEC 13. ledna (bk) — Obyvatelé tohoto města s bohatou revoluční minulostí důstojně oslavili 25. výročí osvobození. Úvodem oslav odhalili v pondělí na budově MěstNV pamětní desku, kde sídlil štáb osvobozenecké Sovětské armády. ze Szécsenyu v Madarsku, přijeli také přátelé z Ratiboru v Polsku a další hosté, mezi nimi i generální konzul SSSR V. S. Medov a za ÚV KSS a vládu SSR soudruh Fr. Hagara, ministr lesů a vodního hospodářství SSR. Čekají také sovětské hosty z družebnlho okresu Bogoroděck v Tulské oblasti. Srdečně byl uvítán i A. L. Romaněnko, syn někdejšího sovětského vojáka, který padl při osvobozováni Lučence. Na slavnostním zasedání v úterý vyhlásili v Lučenci závazek na počest 25. výročí osvobozeni ČSSR a 100. výročí narození V. 1. Lenina, který je zaměřen na další rozvoj a zvelebeni města Jeho hodnota přesahuje 17 miliónů Kčs. Po zasedáni uložili účastníci oslav к pomníku padlých hrdinů věnce a pak uctili památku vice než 400 sovětských vojáků a 200 vojáků rumunské armády, kteří položili své životy za svobodu města. I Lučenec jako všechna měšta a vesnice v naší vlasti se změnil za uplynulé čtvrtstoletí к nepoznání. Vybudovalo se tu a zmodernizovalo několik průmyslových závodů. V městě se na 3000 rodin nastěhovalo do nových bytů a v nejbližších třech letech postaví v Lučenci dalších téměř 600 nových bytů. V úterý, v předvečer slavného výročí, bylo společné zasedání okresních orgánů, kterého se zúčastnily kromě oficiálních hostů i delegace bratrských družebních okresů, s kterými Lučenec má už dlouhou dobu vřelé přátelské kontakty. Je to delegace z okresu Louny v severních Čechách, и &1h - - Z — Bei vítězství Sovětské ormódy by nebylo samostatné Československo SEMINÁŘ К VÝR0CI OSVOBOZENÍ SOLENICE 13. ledna (ÚTK) — Přes 150 vybraných lektorů společenských organizací, které se podílejí na akci Směr Praha, vyhlášené к 25. výročí osvobozeni Československa a 100. výročí narozeni V. I. Lenina ÚV Národní fronty ÚSSR, se v úterý sešlo na úvodním celostátním semináři v Solenicích pod Orlickou přehradou. Seminář, který pořádá Česká socialistická akademie, je věnován úloze SSSR a jeho Rudé armády pří osvobozování Československa od fašistických okupantů. V první přednášce objasnil pplk. dr. ing. Fr. Nesvadba, CSc., z Vojen-ského historického ústavu na obsáhlém faktografickém materiálu, pokud jde o rozsah, intenzitu a charakter bojů na východních frontách 1 počet nasazených sil, množství ztrát apod., že SSSR a jeho ozbrojené síly, hrály rozhodující roli v boji proti fašismu za druhé světové války. Doložil rovněž rozsáhlou sovětskou pomoc našemu národně osvobozovacímu boji. V závěru zdůraznil, že bez vítězství Sovětské armády by nebylo obnoveno samostatné Československo, Na tři sta tun přírodního ledu denně »těží« kaldoročné v lednu ledařt Západočeských pivovarů na plzeňském rybníku Boleváku. Ledařská sezóna, která v těchto dnech probíhá, doplňuje pravidelně zásoby ledu potřebného к chlazení piva ve vagónech. Do dubna bude zatím přírodní led uložen v lednicích pivovarů. Foto ČTK - J. VLACH DOPIS DNE Jel Jsem z práce domů a ve vlaku četl noviny. Přisedl sl ke mně známý a co prý to čtu. Byl to závodní časopis a článek v něm pód nadpisem — Každý desátý pracovník zlepSooatelem. Kamarád se přidal a četli Jsme spolu. Potom ml povídá: »Ne každý desátý, ale každý z nás by mohl být zlepšovatelem. Při práci člověk mnohdy přijde na myšlenku, Jak by to nebo ono se dalo dělat lépe, rychleji a za méně peněz. Když Jdeš za tím, Dá se něco ? kdo má zlepšovací návrhy na starosti, a řekneš mu, co bys Jako myslel, vyslechne tě, přátelsky poklepe po ramení a poradí: „No víš, tak to hod na papír, vyčísli úspory, popiš všechny výhody, propočítej, kolik materiálu se ušetří, kolík pracovního času atdČlověku Jde z toho hlava kolem. Na to 'aby měl Jiné školy, než má obyčejný dělník. Víš, při práci ml proběhne hlavou nemálo nápadů, ale když sl vzpomenu, Jak bych s nimi asi dopadl, nechám Je raději uletět. Mám pokoj já i ten, co má na starostt zlepšovací návrhy.* — Vlak dojel do stanice, rozešli jsme se. Musím se však к tomuto rozhovoru v myšlenkách stále vracet. Možná, že kamarád (zedník) to líčil příliš černě, ale já již také mnohé pamatuji a musím potvrdit, že s tnictatk ou lidí se někdy hospodařilo a hospodaří moc špatně. Dá se v těchto věcech něco dělat?. IJ^ ŠEJBL, důchodce, Mostek t