Rudé Právo, leden 1970 (L/2-26)

1970-01-14 / No. 11

Proletáři úlech zemí, spojte se! RUBE PRÁVO ORGÁN ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA STŘEDA DNE 14. LEDNA 1970 ClSLO 11 — ROCNlK 50 (Právo lidu roč. 73) CENA 50 HAL. Velvyslanec SAR u dr. G. Husáka PRAHA 13. ledna — První tajem­ník ÚV KSČ dr. G. Husák přijal v úte­rý mimořádného a zplnomocněného velvyslance Sjednocené arabské re­publiky pana Magdy Hassanejna na jeho žádost. Při tomto setkání byly projednává­ny některé otázky dalšího rozvoje spolupráce mezi oběma spřátelenými zeměmi — ČSSR a SAR. □ Tentýž den přijal velvyslance SAR I státní tajemník v ministerstvu za­hraničních věcí ing. K. Kůrka. Výzva к aktivní angažovanosti Ekonomové ČSIi ke konsolidačnímu programu strany S PRAHA 13. ledna (CTK) — V pondělí 12. ledna se sešli s představiteli vlády = ekonomové zastupující významné akademické ústavy, instituce, školy Б 8 katedry. Přijali prohlášení, ve kterém se praví: V době, kdy nové vedení strany vyzývá komunisty a občany naší ze mě к aktivní angažovanosti při reali­zaci květnových a zářijových doku­mentů OV KSČ, chceme vyjádřit svůj kladný postoj a plnou podporu poli­tickému kursu konsolidace všech oblastí našeho společenského života. Vyjadřujeme svůj názor kolektivně proto, že individuální postoje se ke škodě věcí jen pomalu přeměňují v obecné hnutí. Jako teoretičtí pracovníci v oblasti ekonomie a řízení, kteří svoji práci a svůj zájem nemohou a nesmějí od­trhnout od živých problémů hospo­dářské praxe, vítáme energický pří­stup vedení naší strany к odstranění nedostatků a napětí v našem hospo­dářství. jsme přesvědčeni, že při roz­hodném a jednotném úsilí celé stra­ny a při iniciativní aktivitě pracují­cích lze urychleně překonat vleklou krizovou situaci, nedůstojnou hospo­dářského, .technického i vědeckého potenciálu naší země a jejího lidu. Vítáme, že nejbližší plénum OV KSČ rozhodne o dalších krocích к hospo­dářské stabilizaci. V další části svého prohlášení eko­nomové se vyjadřují к dosavadním pokusům o zdokonalení socialistické­ho systému řízení v letech 1958—1959 a 1965—1969, které neměly předpo­kládaný úspěch především proto, že jejich realizace se neuskutečnila v duchu závěrů schválených nejvyš­­šíml stranickými orgány. Nedostat­kem byl rovněž fakt, že chyběla a dosud chybí koncepce věcných a strukturálních problémů našeho ná­rodního hospodářství. Ekonomové považují za zásadní prohřešek nedávného období, že do­šlo к podcenění socialistického plá­nování jak v ekonomické teorii, tak 1 hospodářské praxi. V současné si­tuaci považují za nanejvýš žádoucí cestu diferencovaných přístupů к jed­notlivým oblastem hospodářského ži­vota, к oborům 1 podnikům. Ve spolupráci se slovenskými eko­nomy chtějí se podílet na rozpraco­vání dokonalejší formulace federace v rozvoji jednotně čs. ekonomiky. Hlubší kritický vztah к vlastní prá­cí a její hodnocení z hlediska poli­tické aplikace čeká i ekonomickou frontu. Toho je možno dosáhnout se­riózní odborně vedenou diskusí, s při­hlédnutím ke všem vědecky založe­ným názorům usilujícím o zdokona­lování socialistické ekonomiky, a sou­časně i vysokou společenskou a politickou odpovědností. Jednoznačně odmítáme poliťcké postoje O. Sika, zejména vyjadřované v zahraničí, a zároveň považujeme za žádoucí v zá­sadní diskusi zhodnotit vývoj jeho ekonomických názorů. Odmítáme zároveň apolitické a ve svých důsledcích škodlivé postoje, které přehlížejí nebo oslabují poli­tický vliv na ekonomické otázky. Autonomní právo politických rozhod­nutí o závažných společenských pro­blémech při volbě různých ekono­mických alternativ patří к vedoucí úloze strany a nezbytné funkci státu při řízení hospodářství. Vědecká pravda se tříbí v odborně fundovaných diskusích a nezřídka též v konfrontaci protichůdných názorů. Diskuse o stavu hospodářství, o hos­podářské politice a systému řízení mají závažný společenský dosah. Ne­ztotožňujeme se s těmi, kteří při pro­bíhajícím tříbení postojů к součas­nému politickému vývoji v naší ze­mi se rozhodli stát stranou. Toto prohlášení považujeme záro­veň za výzvu ekonomům, aby dali všechny své síly a schopnosti к usku­tečnění. programu naší strany. V souladu s míněním řady ekono­mů — a jsme přesvědčeni, že převáž­né jejich většiny — chceme vyjádřit odhodlání a snahu přispět ze všech svých sil к rozvoji celé českosloven­ské ekonomiky pod zásadovým a rozvážným vedením OV KSČ a jeho předsednictva v čele s prvním ta­jemníkem soudruhem G. Husákem. Prof. dr. ing. FR. BRABEC, DrSc., předseda Českého komitétu pro vě­decké řízení, dr. J. BRÄNIK, CSc., ředitel Vý­zkumného ústavu financi, prof. ing. J. BRČAK, CSc., předse­da Socialistické akademie, prof, ing A. ČtiRVINK», CSc., mís­topředseda vlády ČSR, ing. J. DITTER, CSc., ředitel Vý­zkumného ústavu strojírenské tech­nologie a ekonomiky, prof. ing. M. FREMER, CSc., Vyso­ká škola politická ÚV KSČ, doc. ing. S. HRADECKÝ, CSc., mís­topředseda Sdružení inženýrů a eko­nomů, prof. dr. V. HALAXA, CSc., ředitel Ústavu teorie a metod řízení, Brno, doc. ing. Z. KLUSAKOVA, CSc., doc. ing. K. KOUBA, DrSc., ředitel Ekonomického ústavu ČSAV, prof. F. OLIVA, DrSc., člen kores­pondent ČSAV, doc. dr. Z. ORLlČEK, CSc., ředitel Výzkumného ústavu pro zahraniční obchod, dr. V. RULF, CSc., ředitel Výzkum ného ústavu obchodu, prof. ing. J. ŘEZNÍČEK, CSc., Vy­soká škola politická ÚV KSČ, doc. dr. J. TAUCHMAN, CSc., ředi­tel Ústavu světové ekonomiky ČSAV, doc. ing. J. TOMAN, CSc., ředitel Výzkumného ústavu národohospodář­ského plánování, doc. B. URBAN, DrSc., ředitel In­stitutu ekonomických věd KU, prof. dr. L. VELTRUSKÝ, rektor Vysoké školy ekonomické. Očastníct porady nositelů řádů. Foto E. UHER M. Vojto velvyslancem v Republice Botswano PRAHA 13. ledna (ČTK) — Presi­dent republiky Ludvík Svoboda jme­noval velvyslance ČSSR v Zambii M. Vojtu také mimořádným a zplnomoc­něným velvyslancem ČSSR v Re­publice Botswana. Projevy soustrasti к úmrtí E. Famíry PRAHA 13. ledna (ČTK) — Rodině Zesnulého zasloužilého umělce a předválečného člena KSČ soudruha E. Famíry a MV KSČ v Praze dochá­zejí vyjádření hluboké účasti a sou­strasti stranických výborů, komunis­tů a pracujících nad úmrtím soudru­ha Famíry. Soudruh Famíra celý svůj život nepřestával spojovat svou umě­leckou činnost s činností politickou a nezpronevěřil se ani v posledních letech svého života svému lntemacio­­nalistlckému přesvědčení a pevně stál za politickou linií dnešního ve­dení KSČ, navzdory útokům nepřátel socialismu — píší horníci a komu­nisté z Dolu Doubrava z Ostravska Soustrast nad úmrtím soudruha Farní ry vyjádřili též představitelé velvysla nectví SSSR a socialistických' zemí. Boj s počasím ÚSTI NAD LABEM 13. ledna (lc) — Nejvážnější poruchy v naší rozvodné energetické soustavě způsobila náhlá obleva v západní části Severočeské­ho kraje. К likvidaci poruch nastou­pily ihned opravářské čety Severočes­kých energetických závodů v počtu asi 100 lidí. Pracují nepřetržitě na vedení až 60 metrů nad zemí. Některé vážné poruchy, zejména v transfor­movně Hradec u Kadaně, se podařilo co nejrychleji odstranit. Počasí se však dále zhoršuje a do­chází к dalším poruchám v rozvodné síti. Aby mohla být místa poruch co nejrychleji zjištěna, byla na území Severočeského kraje v úterý ráno na­sazena i helikoptéra. Nemohla však splnit své poslání pro silnou mlhu. A Aby obalové sklo přestalo být úzkým profilem, fe jedním z předních úkolů pra­cujících Sklářských strojíren a sléváren v Turnově. Proto je těžiště jejich ka­pacity zaměřeno právě na automatické linky pro výrobu obalového skla. — Na snímku je jeden z automatů Al-106, tvořící část automatické linky na výrobu lahví, určené pro sklárnu v Novém Sedle и Karlových Varů. Jeho výkon se pohybuje v rozmezí 50 000 at 100 000 vyrobených lahví denně. Foto ČTK — J. SAROCH NOSITELÉ RADU, VYNÁLEZCI A ZLEPŠOVATELÉ: Počítejte stále s námi Umíme hospodařit se zkušenostmi nejlepších? PRAHA 13. ledna (mva) — Václav Svoboda, František Hamr, Karel Kyz­link ... a desítky dalších předních nositelů řádů a vyznamenání z kovoprů­myslu, s jejichž jmény jsou spojeny důležité etapy socialistické soutěže, přišli ve středu do Domu kultury v Praze na Smíchově, aby hovořili o svých zku­šenostech. A řekli: Chceme pomoci našemu hospodářství, počítejte s námi a vytvořte pro naši práci lepší podmínky. Na setkání, jehož pořadatelem byl ústřední výbor Českého odborového svazu pracovníků kovoprůmyslu spo­lu s ministerstvem průmyslu, jako první vystoupil místopředseda odbo­rového svazu J. Šohajek. Hovořil především o rozvoji pracovní Inicia­tivy v kovoprůmyslu a přislíbil, že odborový svaz jí poskytne všemož­nou pomoc. Pracujíc! v kovoprůmys­lu plně pochopili význam výzvy ÚV KSČ a ÜR ČSROH a uzavřeli hodnot­né socialistické závazky. Rozvíjí se hnutí za využití všech rezerv v pod­nicích, zlepšovatelé a vynálezci při­cházejí se stovkami a tisíci námětů, které by neměly zapadnout. Naše problémy, řekl soudruh Šohajek, ne­vyřešíme jen penězi — nelze proto přeceňovat materiální stimuly. I mo­rálním podnětům musíme dát patřič­né místo. S úkoly státního plánu v českém průmyslu seznámil účastníky setká­ní náměstek ministra průmyslu Ing. M. Šimonovský. Podtrhl zejména tu skutečnost, že státní plán byl vy­pracován ve složitých podmínkách a že ekonomická konsolidace zaostává za konsolidací politickou. Plánu vra­címe jeho postavení, avšak neobno­vujeme dřívější administrativní sy­stém. Náš průmysl Se roJvi^ za pod-mínek, kdy je vyčerpán zdroj pří­růstků zaměstnanosti, existují zasta­ralé výrobní základní fondy, kdy struktura výrobní základny neodpo­vídá vnitřním ani vnějším činitelům hospodářství a poptávka v investiční výstavbě a na vnitřním trhu zdaleka převyšuje nabídku. Na setkání bylo přijato Provolání nositelů řádů a vyznamenáni z ko­voprůmyslu, v němž se účastnící obracejí na všechny schopné a čest­né pracovníky, kterým není lhostejný další rozvoj naší socialistické spo­lečností. Všechny naléhavé potřeby společnosti a požadavky, říkají, mů­žeme řešit jen v souladu s růstem národního důchodu. Upozorňují na nevyužívání základních fondů a na chronické nedostatky v organizaci a řízení výrobního procesu i na ne­dostatečné uplatňování moderní tech­niky a technologie. Obracejí se na podnikové a závodní ředitele a funk­cionáře odborových organizací, aby vytvářeli podmínky a odstraňovali překážky rozvoje pracovní Iniciativy a socialistického soutěžení, a vyzý­vají к uzavírání socialistických zá­vazků jednotlivců i kolektivů před blížícím se 25. výročím našeho osvo­bození Sovětskou armádou. Bulharské elektrárny s čs. stroji PRAHA 13. ledna (ČTK) — Doho­du o dalších dodávkách čs. zařízení pro bulharské elektrárny a dodáv­kách elektrické energie z Bulharska do Československa podepsaii v úte­rý v Praze ministr-předseda federál­ního výboru pro průmysl ing. J. Krej­čí a ministr paliv a energie BLR Ing. Ě. Popov. Podepsaná dohoda předpokládá na­příklad rozšíření elektrárny v Ruse, vybavené výhradně čs. zařízením, o nový 110MW blok. ČKD Blansko pak dodá další zařízeni pro vodní elektrárnu Sestrimo Bemeken, která tak dosáhne příští rok výkonu 650 MW. Naproti tomu příznivá si­tuace v bulharské energetické bilan­ci umožňuje vypomáhat Českosloven­sku nočními dodávkami elektrické energie. DVACET PĚT LET OD VYPÁLENÍ OSTRÉHO GRÚNE A KLAKU Edelweiss je německý název vzácného vysokohorského kvetu, který se u nás vyskytuje jen ojediněle ve Vysokých Tatrách. Po potlačení Slovenského národního povstání se pod tímto jménem něžného květu skrývala nejnebezpečnější protipartyzánská jed­notka na Slovensku. V této německé jednotce byl i oddíl sloven­ských 1'uďáků, který se na středním a západním Slovensku podílel na mnoha teroristických přepadech i surových vraždách. Všude, kde působil, zanechal za sebou hromadné hroby nevinných. Edel­weiss má na svém kontě i vypálení obcí a vyvraždění nevinného obyvatelstva Klaku a Ostrého Grúně v okrese Ziar nad Hronom. V neděli 21. ledna 1945 tu bestiálně povraždili téměř 150 obětí, většinou žen, dětí a starců. Od té hrozné neděle už uplynulo téměř 25 let. V Klaku 1 v Ostrém GrtJ- nt Jsou lidé, kteří hrozný masakr před čtvrt stoletím přežili. Přinesli s sebou do Bratislavy na besedu, o níž jsme včera psali, i písemná svědectví těch, kteří na besedu nemohli přijít. Mnozí se zachránili z masových hrobů čirou náhodou a jen tak se mohl svět dozvědět, co se tehdy v Kla­ku a Ostrém Grúni vlastně odehrálo. Účastnici besedy se ve vzpomínkách vraceli ike krvavé neděli a na faktech dokazovali, že fašismus je jen jeden, ať už je slovenský, český, německý, španělský nebo americký. Ten součas­ný americký ve Vietnamu až příliš připomíná to, o čem vyprávěli ti před­časně zestárlí lidé, kteří přežili svou smrt před 25 lety ve slovenském Kla­ku a Ostrém Grúni. Ale nechrne mlu­vit svědky. FRANTIŠEK DEBNÄR Z OSTRÉHO GRÚNĚ: Na to se nedá zapomenout. Asi kolem šesté hodiny ráno přijíždě­li do naší obce vojáci v německých uniformách. Zaslechl jsem několik vý­střelů a hřmot motorů před naším sta­vením. A pak už to mělo rychlý spád. Napolo oblečené nás fašisté vytaho­vali z domu a shromardovali na ná­dvoří. Bylo mi tehdy 13 let, vůbec nic jsem nechápal. Bylo ml líto čtyř maličkých sourozenců i matky, že mu­sí tak dlouho stát v krutém mrazu, a tak jsem jednoho vojáka požádal, zda by matka s dětmi nemohly čekat v po­koji. Kamna jsou ještě studená, ale je tam přece jenom tepleji. Dovolil, ale šel za nimi. Zakrátko se ozvala dávka ze samopalu a hnali do domu i nás ostatní. Modlete se! zakřičel Slovensky jeden z vojáků a pak už na­stala ohlušující střelba. Čtyři moji malí sourozenci už leželi v krvi a vedle mne padla s prostřelenou hla­vou 1 matka, klesl jsem к podlaze ta­ké a odšoural se pod stůl u postele. Viděl jsem hrozný obraz. Fašisté po­stupně hnali do místností i ostatní občany Ostrého Grúně a ve dveřích je zezadu odstřelovali. Hromada mrtvých a těžce raněných se topila v 'krvi. Ze svého úkrytu jsem vylezl promo­čený krví přes hromadu těl, až když fašisté odtáhli z vesnice. Tolik jsem toužil, aby byli naživu aspoň otec a starší bratr, které jsem tady v míst­nosti neviděl. Ale našel jsem je v tra­tolišti krve na prahu kuchyňky. Z osmičlenné rodiny jsem zůstal na­jednou sám a nevěděl jsem, kudy kam. Potom jsem si vzpomněl na příbuzné a utíkal jsem směrem na Zarnovlci. Te­prve v bezpečí jsem se rozplakal. PAULINA ADAMOVA Z OSTRÉHO GRÚNĚ: Zarachotil automat. Všichni jsme padli. V hlavě psem cítila straš­nou bolest. Ležela jsem na mrtvolách a na mně také ležela mrtvá těla. Ved­le mne manžel a dvě dcery. Prsty jsem přejela po tváři svého manžela. U nosu měl otevřenou ránu, ze které mu strašně tekla krev, ještě dýchal, ale zakrátko dokonal. Zahlédla jsem, jak se Ferko Debnár snaží vyhlédnout oknem. Asi po třech hodinách jsem se postavila, ale znovu upadla tváří к zemi. Střelili mne do temena hlavy, byla jsem příliš zasláblá. Potom jsem se vypotácela ven a zanechávala za sebou ve sněhu krvavou stopu. ANNA NOVÁKOVÁ Z OSTRÉHO GRÜ­NE: Když jsem se probrala к vědomí, zahlédla jsem vedle sebe sestru. Krev se jl valila z úst a pěnila na prsou. Helenko, bud zticha, až odtáhnou, odejdeme pryč — šeptala jsem jí, už mě asi nevnímala. Když fašisté odešli, pokusila jsem se \ ;tát. Nešlo to, nohy povolily. Dívala jsem se kolem sebe. Všichni už byli mrtví, otec, matka, dva bratři i sestry Marka a Helenka. ONDŘEJ BIELIK Z OSTRÉHO GRÚ­NĚ: Než jsem se vzpamatoval, zabu­­rácel výstřel. Padl jsem na zem Ještě na dvoře. Další dva výstřely patřily mé ženě a dceři, která měla 21 let. Cítil jsem palčivou bolest v ramení a strašně mi hučelo v hlavě. Slyšel jsem další výstřely a dopady bezvládných těl vedle mne. Vstal jsem, až když auta odjela směrem na Klak. Dcera ještě žila. Střela jí vyrazila zuby a ústy vyletěla ven. Když se později výprava fašistic­kých zločinců a vrahů vracela z Kla­ku, snažili se u Debnárů zahladit stopy. Zavražděné na dvoře naházeli do domu ik ostatním, polili hořlavi­nou a dům zapálili. Obec vyrabovali a vypálili. JOZEF ADAMOV Z KLAKU: V naši obci fašisté vraždili přímo v příbyt­cích. Anna Haringová zrovna koupala svou tříměsíční holčičku Jozefku. Fa­šisté vytáhli nahé dítě z vaničky, há­zeli si s ním chvilku na mrazu jako s míčem a potom: mu udeřili hlavič­kou o zed. Šllejícl matku zastřelili také. V tomto domě bylo zavražděno i pět dětí Kotrlcových s matkou. Mne s několika ostatními muži zahnali do domu Štefana Zubeka, odkud se už ozýval křik a pláč. Na podlaze už leželi mrtví. Z kuchyně- vyšel fašista v bílé pláštěnce. V tom zazněl výstřel a já jsem padl tváři к zemi. Ale za­nedlouho jsem přišel к vědomí. Vedle padl další muž, který pouze stačil vykřiknout ježíšmarjá. Třesikl výstřel a na nohy ml dopadlo další bezvlád­né tělo. Ležel jsem mezi zavražděný­mi a horečně přemýšlel, co mám dělat. V té chvíli jsem žádnou bolest necítil. Z chodby se ozývaly těžké kroky fašisty, který nás střežil, už hořel dům a do místnosti se valil štiplavý dým. Vypotácel jsem se v poslední chvíli a v zahradě jsem se zahrabal do sněhu, aby mě nena­šli. Hořela celá vesnice. V domě uhořela moje žena a syn Jozcf. (Pokračování na str. Z( КИША NEDELE 1 /3 A. INDRA 0 POSLANÍ NÁRODNÍCH VíB0RÜ Služba lidu především PROSTĚJOV 13. ledna (ČTK) — Ta­jemník ÚV KSČ A. Indra vystoupil v úterý odpoledne v diskusi na okresní konferenci 635 poslanců okresních národních výborů v Prostě­jově. Když hovořil o práci národních vý­borů, zdůraznil, že jejich poslání je charakterizováno jako služba lidu plným právem jde o to, aby tato úloha byla správně aplikována, aby si národní výbory uvědomovaly, že nemohou vládnout nad lidem, ale s lidmi. Aby lidé pochopili, že ná­rodní výbory Jsou .jejich, že myslí na blaho občanů a neusilují o nic jiné­ho, než aby se lidem dobře žilo. Připomněl, že nelze poslance dělit podle politické příslušnosti a že je zapotřebí posuzovat je podle toho, jak pracují a žijí. Ocenil rozvíjející se iniciativu národních výborů na počest 25. výročí osvobození Česko­slovenska Sovětskou armádou. V té­to souvislosti varoval před formál­ností v soutěžení, aby nenastala si­tuace, kdy by větší roli sehrál dobrý účetní než skutečné výsledky. Dosavadní zkušenosti ukazují, že národní výbory představují sbor děl­ných lidí oddaných socialismu — řekl v závěru — a poděkoval jmé­nem předsednictva ÚV KSČ všem po­slancům za práci pro rozkvět obcí a tlumočil přání, aby jim jejich práce přinášela radost a uspokojení. Z VÝBORU f\R PRO PLAN A ROZPOČET Plán—stabilizační základna pro nástup do pětiletky Výklad místopředsedy vlády ing. St. Rázla PRAHA 13. ledna (ČTK) — Místopředseda vlády ČSR a ministr plánováni ing. St. Rázl hovořil v úterý ve výboru ČNR pro plán a rozpočet, v němž se poslanci zejména zabývali prováděcím plánem rozvoje hospodářství ČSR na rok 1970. V úvodu ing. Rázl podtrhl některé charakteristické rysy plánu. Má vy­tvořit určitou stabilizační základnu pro nástuip další pětiletky, jež by v prvních letech potlačila Inflační tendence a v posledních letech vy­tvořila podmínky pro další harmo­nický rozvoj národního hospodářství. V plánu na rok 1970 je třeba pova­žovat za hlavní úkol stabilizaci vnitřního trhu. Ing. Rázl konstatoval, že plán mi­nimalizuje příjmy obyvatel: (počítá, že nominální mzdy v ČSR vzrostou o 2,5 procenta a reálné o 1—1,5 pro­centa. Velkou pozornost věnoval místo­předseda vlády výkladu investiční politiky a problematice zahraničního obchodu. Plán — podle jeho slov — staví hráz hlavnímu zdroji inflace, tj. růstu investic, zejména růstu ro­zestavěnosti Soudruh Rázl upozornil také po­slance na úseky, které by mohly ohrozit plnění plánu, je to přede­vším situace v palivo-energetické bi­lanci, nedostatky dalšího růstu zá­sob a dalšího růstu rozestavěnosti. К současnému zásobováni elektric­kou energií prohlásil, že nám v do­dávkách vypomůže SSSR, je projed­nána dal^í dodávka z Polska a proti předpokládané dlouhodobé dohodě dostaneme vlče energie z Rumunska. Rozhodující roli při realizaci plá­nu musí prokázat systém řízení, zdů­raznil ing. Rázl. Po dotazech a rozsáhlé rozpravě vzali poslanci informaci na vědomí. Výbor potom posoudil zprávu o vý­sledku kontroly účinnosti mzdových regulačních opatření. Tuto zprávu uvedl náměstek generálního kontro­lora ČSR Ing. J. Stetnmassl. Potvrdi­lo se, že v posledních letech značně poklesla mzdová disciplína. Jde ze­jména o snahu podniků zajistit sl dostatek pracovních sil přeplácením. Růst výdělků se realizuje především prostřednictvím pohyblivých složek mzdy, zvlášť závažné je, že se ve značném rozsahu oslabuje motivační funkce prémii, odměn a podílů na hospodářských výsledcích, a tyto složky mzdy se uplatňují jako vyrov­návací forma к dosaženi požadované průměrné mzdy. V LUČENCI OSLAVUJÍ Přijeli přátelé z družstevních okresů ■ Občané vytvoří dílo za 17 miliónů Kčs ■ Věnce к památníku padlých hrdinů LUÚENEC 13. ledna (bk) — Obyvatelé tohoto města s bohatou revoluční minulostí důstojně oslavili 25. výročí osvobození. Úvodem oslav odhalili v pon­dělí na budově MěstNV pamětní desku, kde sídlil štáb osvobozenecké Sovětské armády. ze Szécsenyu v Madarsku, přijeli také přátelé z Ratiboru v Polsku a další hosté, mezi nimi i generální konzul SSSR V. S. Medov a za ÚV KSS a vlá­du SSR soudruh Fr. Hagara, ministr lesů a vodního hospodářství SSR. Če­kají také sovětské hosty z družebnlho okresu Bogoroděck v Tulské oblasti. Srdečně byl uvítán i A. L. Romaněn­­ko, syn někdejšího sovětského vojáka, který padl při osvobozováni Lučence. Na slavnostním zasedání v úterý vy­hlásili v Lučenci závazek na počest 25. výročí osvobozeni ČSSR a 100. vý­ročí narození V. 1. Lenina, který je zaměřen na další rozvoj a zvelebeni města Jeho hodnota přesahuje 17 mi­liónů Kčs. Po zasedáni uložili účastní­ci oslav к pomníku padlých hrdinů věnce a pak uctili památku vice než 400 sovětských vojáků a 200 vojáků rumunské armády, kteří položili své životy za svobodu města. I Lučenec jako všechna měšta a ves­nice v naší vlasti se změnil za uply­nulé čtvrtstoletí к nepoznání. Vybudo­valo se tu a zmodernizovalo několik průmyslových závodů. V městě se na 3000 rodin nastěhovalo do nových bytů a v nejbližších třech letech po­staví v Lučenci dalších téměř 600 no­vých bytů. V úterý, v předvečer slavného výro­čí, bylo společné zasedání okresních orgánů, kterého se zúčastnily kromě oficiálních hostů i delegace bratr­ských družebních okresů, s kterými Lučenec má už dlouhou dobu vřelé přátelské kontakty. Je to delegace z okresu Louny v severních Čechách, и &1h - - Z — Bei vítězství Sovětské ormódy by nebylo samostatné Československo SEMINÁŘ К VÝR0CI OSVOBOZENÍ SOLENICE 13. ledna (ÚTK) — Přes 150 vybraných lektorů společenských organizací, které se podílejí na akci Směr Praha, vyhlášené к 25. výročí osvo­bozeni Československa a 100. výročí narozeni V. I. Lenina ÚV Národní fronty ÚSSR, se v úterý sešlo na úvodním celostátním semináři v Solenicích pod Orlickou přehradou. Seminář, který pořádá Česká so­cialistická akademie, je věnován úlo­ze SSSR a jeho Rudé armády pří osvobozování Československa od fa­šistických okupantů. V první přednášce objasnil pplk. dr. ing. Fr. Nesvadba, CSc., z Vojen-ského historického ústavu na ob­sáhlém faktografickém materiálu, po­kud jde o rozsah, intenzitu a charak­ter bojů na východních frontách 1 po­čet nasazených sil, množství ztrát apod., že SSSR a jeho ozbrojené síly, hrály rozhodující roli v boji proti fa­šismu za druhé světové války. Dolo­žil rovněž rozsáhlou sovětskou po­moc našemu národně osvobozovací­mu boji. V závěru zdůraznil, že bez vítězství Sovětské armády by nebylo obnoveno samostatné Československo, Na tři sta tun přírodního ledu den­ně »těží« kaldoročné v lednu ledařt Západočeských pivovarů na plzeňském rybníku Boleváku. Ledařská sezóna, která v těchto dnech probíhá, doplňu­je pravidelně zásoby ledu potřebného к chlazení piva ve vagónech. Do dub­na bude zatím přírodní led uložen v lednicích pivovarů. Foto ČTK - J. VLACH DOPIS DNE Jel Jsem z práce domů a ve vlaku četl noviny. Přisedl sl ke mně známý a co prý to čtu. Byl to závodní časopis a článek v něm pód nadpisem — Každý desátý pracovník zlepSooatelem. Kamarád se přidal a četli Jsme spolu. Potom ml povídá: »Ne každý desátý, ale každý z nás by mohl být zlepšovatelem. Při práci člověk mnohdy přijde na myšlenku, Jak by to nebo ono se dalo dělat lépe, rychleji a za méně peněz. Když Jdeš za tím, Dá se něco ? kdo má zlepšovací návrhy na starosti, a řekneš mu, co bys Jako myslel, vyslechne tě, přátelsky poklepe po ramení a poradí: „No víš, tak to hod na papír, vyčísli úspory, popiš všechny výhody, propočítej, kolik materiálu se ušetří, kolík pracovního času atdČlověku Jde z toho hlava kolem. Na to 'aby měl Jiné školy, než má obyčejný dělník. Víš, při práci ml pro­běhne hlavou nemálo nápadů, ale když sl vzpomenu, Jak bych s nimi asi dopadl, nechám Je raději uletět. Mám pokoj já i ten, co má na starostt zlepšovací návrhy.* — Vlak dojel do stanice, rozešli jsme se. Musím se však к tomuto rozhovoru v myšlenkách stále vracet. Možná, že kamarád (zedník) to líčil příliš černě, ale já již také mnohé pamatuji a musím potvrdit, že s tnictatk ou lidí se někdy hospodařilo a hospodaří moc špatně. Dá se v těchto věcech něco dělat?. IJ^ ŠEJBL, důchodce, Mostek t

Next