Rudé Právo, červenec 1970 (L/154-180)

1970-07-15 / No. 166

KOMENTUJEME Červnové zasedání OV KSC ne­mělo na programu mezinárodní otázky jako hlavní. Nicméně se znovu důrazně potvrdilo, že další náš postup к úplné normalizaci stranického, společenského i hos­podářského života může být úspěš­ně dovršen jedině tehdy, budeme-ii důsledně uplatňovat zásady prole­­tářského internacionalismu. Za uplynulý rok velmi pokročilo obnoveni narušených přátelských vztahů к Sovětskému svazu a к ostatním socialistickým zemím. Mnohé komunistické strany v ka­pitalistických zemích přehodnocují své dřívější postoje к politickému vývoji u nás v tzv. obrodném pro­cesu a po něm. I v kruzích málo nám nakloněných se uznávají úspě­chy nového stranického vedení v normalizačním úsilí za uplynulý rok. Naše strana vznesla ústy ple­nárního shromáždění svého nejvyš­­šího orgánu hlasitý protest proti americké agresi a vyjádřila aktiv­ní solidaritu s národy Indočíny, které bojují proti ní, znovu byly odsouzeny imperialistické pikle a hra s válečným ohněm na Střed­ním východě. V souvislosti s pohovory, kde se 0 proletářském internacionalismu hodně mluví, se sami sebe tážeme, proč tolik poctivých, upřímných přátel Sovětského svazu, lidí, a nichž o internacionalistických postojích nebylo vůbec pochyb, sedlo na lep této propagandě? Ná­por nepřátel byl velmi důkladný a cílevědomý, jim a jejich nadháně­­čům v nejvyššlch orgánech sírany se podařilo к zmatení myslí zne­užít nezbytné internacionální po­moci socialistických přátel 21. srpna 1968. Šovinistické, protisocia­­listické, protisovětské běsnění před námi vyvstane v celé šíři, zalistu­­jeme-li ústředními, krajskými 1 okresními novinami oněch dsů. Hanba za to, co se napsala a řek­lo v rozhlase, i za to, co potom ná­sledovalo v denním životě, nepadá ovšem na prosté členy strany a občany, ale na ty představitele a funkcionáře v ústředí, v krajích a v okresech, kteří tehdy řídili a připouštěli takové psaní, běsnění nekrotili, ale přiživovali. Hodně soudruhů vysvětluje svá tehdejší stanoviska к událostem právě tím, co o nich četli v novi­nách, slyšeli v rozhlase. Byli »otře­seni«, »šokováni«. Přitom z nich mnohý sám řekne, že se mu už dávno před srpnem nelíbilo, kam vývoj spěje. Domníval se ale, že jsme mohli nejhoršímu zabránit vlastními silami. Neznají však od­pověď na otázku, v jakém stavu byly tyto síly. Akceschopnost Bez­pečnosti a Lidových milicí byla ochromena neustálými nájezdy sdě­lovacích prostředků, z vůdčích míst byla malá ochota zasáhnout proti nastupující kontrarevoluci. Bylo zde ovšem napoleonské vy­chloubání bývalého politika, že by v čas nutnosti vystoupil a »strhnul Nejenom slovy národ«. Možná, že to tak opravdu myslil, že by při těch projevech uronil i patřičné množství slz. Ko­ho chtěl ale získat a proti komu? Potoky slz by mu nestačily, aby přesvědčil ty, kteří zavětřili histo­rickou šanci a obraceli společen­ský vývoj směrem »za Únor«. Je pravda, že bychom ani my sami nevydali dobrovolně pozice kontra­­revolucionářům. Jak nerovný by to ale byl boj! Kontrarevoluce nastu­povala к rozhodujícímu útoku za přímé podpory velké části vůdčích představitelů strany! Hanba zrady na zásadách prole­­tářského internacionalismu se ne­­smyje slovy ani sliby, ale každo­denními skutky. Hodně se už po­­krnčilu v očistě pošlapaných zá­sad proletářského internacionalis­mu. Přispívá к tomu postoj našich přátel v Sovětském svazu a v so­cialistických zemích, kteří na srdečných, vřelých vztazích к nám nic nezměnili. Uspořádaly se tisíce besed a schůzí o životě v Sovět­ském svazu, navázaly se znovu na­rušené družebni svazky. Je ovšem hodně soudruhů, kteří se domnívají, že není zapotřebí nic napravovat, že věc konči přiznáním se к dočasné pomýlenosti. Jejich slova, jimiž se přihlásili к zása­dám proletářského internacionalis­mu, sliby, že přispějí к tomu a učiní onu, se však budou kontro­lovat. Ve smyslu plenárního červ­nového zasedání, které ukázalo, že kontrola vlastních usneseni se stá­vá nezbytnou součásti činnosti stranických orgánů na všech stup­ních. Váha slov, slibů a usnesení se tím zmnohonásobí. Jsou ovšem i takoví, kteří při­znávají, že se mýlili, jen formálně a stejně formálně slibují, že své chyby odčiní. Rozhodují se tak ve víře, že si tím zachovají členství ve straně a udrží případně pro ně výhodné postavení. V kruhu dů­věrných přátel se pak vymlouvají, »že museli«, ale že to neberou vážně. Neusnějí-li se svou licoměr­­ností před komisí, prorokují, že do dvou do tří let se závěr o jejich činnosti a členství zreviduje. Pak prý se teprve po zásluze ocení a ohodnotí jejich postoje. Někteří pak porůznu vyžvaní, co tím myslí. Spekulují na změny politického kursu. Už v roce 1988 jsme se přesvěd­čili o tom, čemu všemu, jakým ne­smyslům jsou náchylní věřit do­spělí lidé. Jenže tahle spekulace pánům nevyjde, stejně tak, jako jim nevyšly ani předcházející. Už ne­připustíme chyby tzv. obrodného procesu, přišly nás velmi draho. JIŘÍ SVOBODA POZNÁMKY Příspěvek к dílu socialismu Po lidové straně vyslovila nyní — na zasedání svého ústředního výboru — autoritativní slovo к svým současným vnitřním problémům, ale i к tomu, jak se chce zapojit do konsolidačního úsilí probíhajícího у celé naší společnosti, také druhá nekomunistická strana Národní fronty — Čs. strana socialistická. Její deník Svobodné slovo zevrubně informuje o průběhu tohoto zasedání a uveřejňuje dokumenty na něm přijaté. Taková věc nemůže nechat komu­nisty, kteří to s vůdčí úlohou své strany a se závazností své politiky také v Národní frontě vždy myslili a dál myslí nad pochybu vážně, nezúčastněné. Jak pronesené referáty, tak směrnice i rozbor a sebekritická slova obsa­žené v nejčerstvějších dokumentech Cs. strany socialistické dávají zřetelně znát, že tato strana chce skoncovat s avanturistickými snahami, které ji tla­čily v minulých dvou letech do úlohy dravého oponenta a měly za cíl pro­sadit tzv. pluralistický systém, za nímž se skrývalo úsilí o postupný zvrat socialistického řádu. Exponentům takových snah se hodilo do konceptu všechno: propagace, podpora i aktivní členství v rozvratných klubech К 231 anebo KAN; rozpou­­távání bezuzdného nacionalismu; opěvování reakěního, a proto v únoru 1948 po zásluze rozdrceného národního socialismu ... Ústřední výbor Cs. strany socialistické se od těchto tendencí nyní znovu jednoznačně distancoval, přihlásil se к vedoucí úloze KSC v Národní frontě, к socialistickým cílům naší společnosti, к pevnému spojenectví s SSSR a ostatními zeměmi Varšavské smlouvy. Hledá způsoby, jimiž také členy so­cialistické strany učinit aktivními, spoluuskutečňovateli politiky, jejíž jméno je socialismus, a to bez jakýchkoli slovních ozdob. Proto je nabádá к čino­rodé práci v odborech, mládežnickém hnutí, národních výborech. Jak je zřejmé, také uvnitř socialistické strany postupuje diferenciace., к ve­doucímu slovu se dostává orientace, jež chce podpořit zdravý vývoj našeho socialistického společenství, sehrát odpovídající úlohu v politickém systému Národní fronty. Čím dříve se to zdaří, tím lépe. K- V. »Důvěrný pramen« falše Není žádným tajemstvím, že kolem vysílače Svobodná Evropa je mnoho věcí tajných, přísně uchovávaných pod pokličkou. A tak zdánlivá otevřenost, s ja­kou hlasatelé hovoří o zdrojích svých informací, není projevem tiskové svobody, ale zastřenou formou vyděračství, zastrašování a důmyslným nástrojem rozkolu. Komentátoři a další služebníci Svobodné Evropy se nijaký neskrývají s tím, že získávají své informátory při zahraničních cestách našich občanů. »Dů­věrný pramen«, z něhož údajně čerpají své znalosti a vědomosti, samozřejmě podle vlastních úvah a přáni, má rozsévat nedůvěru mezi komunisty, stranou a ostatní veřejností. Tvrdí, že se u nás špicluje — a sami provozují »fízlovštinu« v nejhorším slova smyslu. Pod záštitou »upřímného« krajanského zájmu, citových výlevů o touze po domově, při líčení, jak jejich největším štěstím by bylo se projít aspoň hodinu po Václaváku, vytahují drobné informace od našich bezelstných občanů, aby je mohli uplatnit u mikrofonu náležitě opentlené a vybarvené a ukazovat, jak detailně jsou informováni. A mluví o »důvěrném pramenu«, jako by jejich zprávy byly exportovány div ne z čs. vládních a jiných orgánů, kde mají »své lidi«. Není to nic jiného než bluf, faleš, trik. Když nemohou přimět některé posluchače, aby otevřeně vystupovali proti socialismu, snaží se je aspoň »naočkovat« к pasivitě, к pochybování. Ochromit je svými »důvěrnými prameny«. Stačí však srovnávat skutečnost v naší republice s tím, co se snaží ti ze Svobodné Evropy к nám »propasirovat« éterem, a i ty jejich nejrafinovanější výmysly se v tu chvíli rozpadnou a ztratí jakoukoliv cenu. (ga) • RUDĚ PRÁVO Středa 15. července 1970 PokušiteC Stál и dveří mlékárny, bleděmodrou košili s kachňátky spíš jako zástěru, ale byl to asi tříletý kluk. Jeho má­ma kupovala mléko a tvaroh, tedy chtěla koupit, stálo před ní Ještě de­set zákaznic. V prodejně nebylo nic zajímavého, zato venku jezdila auta a tramvaje. Každý, kdo otevřel dve­ře, pustil dovnitř trochu toho cinká­ní, vrčení a bouchání. Přitiskl nos na sklo, aby dobře viděl, a chytil se přitom veřejí. »Tam nesmíš strkat prstíky, to by tě dveře uskříply!« Po­díval se na zlatovlasou paní a tro­chu na ni zamrkal. Vešla babička, pohladila 'ho po hlavě. »Nestůj tady, jdi raději к mamince,« domlouvala mu. Obrátil na ni oči, mohla v nich číst: »Stát ve frontě mě nebaví, babi.« Oriel dál svou stráž a vždycky, když se znovu otevřely dveře, vyjukl ven. Naštěstí si ho každý nový pří­chozí všiml a opatrně zavíral. Až vešel energický pán, měl slaměný klobouk a díval se na svět tak pře­zíravě, že viděl snad jen lustr и stro­pu. Pustil dveře — o ten okamžik se zástup před pultem prohnul, jako by se do něj opřel silný vítr, a smýkl jím ke vchodu. Tam stál tříletý klu­čina, udiveně se díval na ten shon. Jen energický pán se nenechal vy­rušit z klidu: »Dobře by se mu sta­lo, nemá tam strkat prsty.« Nikdo si ho nevšímal. Dívalt Jsme se na toho pokušitele v blankytné košilce s kachňátky. Mával všem na rozlou­čenou a smál se, Jako by chtěl říci: »Když už mámu nikdo nepustil na­před, aspoň jste mě dobře hlídali, to víte, tříletý kluk, jaký ten má rozum. Tak děkují!« (11) t t Trochu drahá nedůslednost IPokračování ze str. 1) ... a čpavku Problém čpavku však dosud zůstá­vá otevřený. U toho začínají a končí zásadní problémy Chemka. Jen pro vlastní výrobu potřebují ve Strážském denně 160—170 tun. Vybu­dované zařízení má zajišťovat denní produkci 300 tun. Zbývalo by tedy dost i pro další zájemce na východ­ním Slovensku. »Vyrobíme však s bídou 70, 75 tun za den,« přiznává nespokojeně Ladi­slav Husár, vedoucí cechu výroby čpavku. »Tuna nás tak přijde víc než na trojnásobek velkoobchodní ceny!« Závada — jak ukazují podrobné rozbory — je především v prototypo­vých reaktorech, dodaných Královo­polskou strojírnou. Její představitel íng. Jiří Kubec je právě se svou sku­pinou v Chemku. Požádal jsem ho o vyjádření. »Nemůžeme zatím dělat definitivní závěr,« říká. »Nenašli jsme dosud žád­nou závadu, která by byla neodstra­­nitelná a která by nás přesvědčila o chybné konstrukci, o nemožnosti dosáhnout plánované parametry. Vy­nasnažíme se dát reaktory do po­řádku ...« Ladislav Husár spolu s dalšími pra­covníky' výroby čpavku je méně opti­mistický: »0 tohle se už společně snažíme půl roku ...« Pravda. Na prototypovém zařízení už byly za tu dobu mnohé, zejména mechanické závady odstraněny. Na zlepšení výkonu to však dosud pod­statný vliv nemělo. Dovoz není řešením Absolutní nedostatek čpavku se snaží v Chemku řešit dovozem z ji­ných závodů. V letním období se mož­nosti nákupu dočasně zlepšily. Na­koupený čpavek přijde dokonce i s do­vozem levněji než dosavadní, vyrábě­ný na nespolehlivě pracujícím zaříze­ní. Leckoho to svádí к úvahám o zru­šení výroby čpavku ve Strážském. »Takové řešení nepřichází v úva­hu,« tvrdí podnikový ředitel M. Vála. »Postavilo by to na hlavu celou tech­nologii, celý investiční záměr. Nemlu­vě už o zbytečném zatěžování želez­nice dopravou tisíce tun napříč celou republikou. Ne — to nepřichází v úva­hu, dusíkárnu musíme dát do pořád­ku tak, jak je projektovaná!« Na generátorech dělá právě skupina techniků měření, které má ukázat pravou příčinu nízké výroby, příčinu chybně probíhající reakce. »Nelze říci, že by se naše Královo­polská distancovala od tohoto zaříze­ní, protože už ho dostala zaplacené,« hájí pověst svého podniku ing. Ne­zmeškal. »To by nebylo správné. Ví­me však, s jakým nedostatkem odbor­níků se u nás potýkáme, známe důle­žitost současné zahraniční zakázky, na které se doma pracuje — a tak chápeme, že nám nemohou z Brna po­skytnout takovou pomoc, jakou by sl Chemko zasloužilo ...« Tahle skutečnost projevující se i u ostatních dodavatelů ovšem stála Chemko už více než dva milióny na záběhových nákladech, nemluvě o od­sunu projektované výroby. Ze Stráž­­ského se skutečně těžko dovolávají pohotového řešení problémů způsobe­ných růzhými závadami na dodaném zařízení. Nejde jen o generátory ve výrobě čpavku. Těžkosti jsou napří­klad 1 s vypírací kolonou tzv. hlubo­kého chladu na dusíkovém prádle, do­daném ze ZVÚ Hradec Králové. Tří­diče Přerovských strojíren museli ve Strážském dokonce odmontovat a na­hradit dodávkou od jiné firmy ... Penále a vztahy Koncem loňského roku se hodně ho­vořilo o penále, které měli dodavatelé zaplatit za nesplněné úkoly. Šlo o mi­liónové částky. Chemko od jejich vy­inkasování většinou upustilo. »Domníváme se, že u takové velké stavby, jako je naše dusíkárna,« vy­světluje M. Vála stanovisko podniku, »musíme v podmínkách socialistické­ho hospodářství uplatňovat to nové i v hospodářských vztazích, posuzovat vše individuálně. Věříme, že i naši do­davatelé mají pochopení pro potřeby společnosti, která je v tomto případě zainteresovaná- na výrobě moderních hnojiv požadovaných zemědělci. Pe­nále nám vylepší hospodaření, ale neodstraní závady, nepomůže к dosa­žení plánovaných výkonů. V někte­rých případech naopak spíš pokazí vzájemné vztahy, zvlášť když si 1 my, jako investor, přiznáváme svůj díl vlny...« Potřebná je pomoc všech Tahle slova by měli slyšet všude, kde s nepříliš velkou pohotovostí rea­gují na potřeby Chemka. O osudu no­vé dusíkárny rozhodují nejen v Krá­lovopolské, ale především v Cheposu, v ZPA a dalších závodech. Například Chemkostav má letos odevzdat ještě stavby v hodnotě devadesáti miliónů. Cesty, sociální zařízeni a další objek­ty. Dosavadní stav pracovníků však splnění tohoto úkolu nenasvědčuje. Kritickou situací v Chemku se za­bývaly už i orgány strany. »Chceme do předsednictva pozvat generálního ředitele Slovchémie,« plá­nuje tajemník OV KSS v Mlchalovcích ing. V. Roth. »Máme z takového vzá­jemného styku v minulosti ty nejlep­ší zkušenosti. Vždy jsme našil cestu к řešení naléhavých problémů. Věřím, že ji najdeme i dnes. Musí se přece najít řešení, jak zajistit výrobu čpav­ku a tím i plynulou výrobu v ostat­ních navazujících zařízeních ...« Používání nové techniky, prototypo­vých agregátů stejně jako záběh no­vého závodu s sebou přináší bezpo­chyby řadu problémů. Na druhé stra­ně mělo a má Chemko letos dodat zemědělcům 180 000 tun kombinova­ných hnojiv. S velkou námahou dodá 100 000, 120 000 tun, a to ještě za ce­nu zvýšených nákladů. □ Příčin je hodně. Za největší však můžeme pokládat nedůslednost. Nedů­slednost dodavatelů v dotažení pře­vzatého úkolu až do úspěšného konce, nedůslednost v řešení desítek napo­hled drobných nedostatků zařízení, které Chemko zaplatilo a které chce poprávu plně využívat ve prospěch nás všech. V Chemku věří, že s ukončením po­litické konsolidace ukončí i konsoli­daci hospodářskou. Zajištěním špičko­vého zdroje páry, dostatku vody a dalšími opatřeními pak chtějí v prů­běhu následující pětiletky zvýšit hru­bou výrobu na současných zařízeních svého základního fondu minimálně o osmdesát procent! Vyřešeni výroby čpavku by к tomu bylo prvním kro­kem ... V. HAVLÍČEK Mělnická elektrárna se rozšiřuje přístavbou o část Mělník 11. V současně době montují montéři národního podniku Mostáreň Březno zauhlovací zařízení. Na nich bude z velké částí záležet, zda se udrží dosavadní tempo, a tím zajistí zahájení provozu na prvním bloku do konce roku. Montéři První brněnské strojírny již svůj díl na tomto úkolu ode­vzdali odzkoušením prvního kotle. Foto V. ŽITNÝ • SILNIČNÍ HRANIČNÍ PŘECHOD mezi ČSSR a MLR šáhy—Parassa—Puszta bude od 20. července 1970 otevřen také pro dálkový styk osob a zboží. Na přechodu je nepřetržitá pracovní doba. • Členové socialistického svazu MLÁDEŽE V TURCIANSKÝCH STROIlR­­NACH v Martině se rozhodil, že sobotu 18. července místo odpočinku věnujt prá­ci v závodě. Vyzvali také všechny za­městnance podniku к odpracováni mimo řádné pracovní směny, jejímž cílem je zlepšit ekonomickou situaci podniku. Svou výzvu projednali' s vedením pod­niku, ceiozávodním výborem KSS a ostat­ními složkami a zabezpečili jíž na so­botu i dopravu, jesle, mateřské školy a stravování. • TRASU SILNICE z nového mostu v Bratislavě přes Dunaj na Podhradí směrem přes Židovskou ulicí s vyústě­ním na Mírové náměstí definitivně v úte­rý schválila rada Národního výboru Bra­tislavy. Nová silnice zachová nejdůiežl­­tější a nejznámější památky na Podhra­dí a ve Veterné ulici. • DO BRATISLAVY PŘIPLULA v úterý osobní loď bulharských pionýrů Radec­­kl, na níž přes 50 pionýrů ze socialis­tických zemí uskutečňuje leninskou plav­bu družby po Dunaji. Po prohlídce města se vydá skupina pionýrů ze socialistic­kých států spolu s několika našimi pio­nýry na další plavbu, do Budapešti, Běle­hradu, Izmallu a Oděsy. • NOVOU NÁKUPNÍ CENU BRAMBOR stanovil Český cenový úřad. S účinností od 15. července je nákupní cena 100 kg čisté váhy raných brambor pro I. jakost­ní třídu 110 Kčs a pro II. jakostní třídu 86 Kčs. • O REKORDNÍ TĚŽBU na jednoho za­městnance za 31 pracovních dnů usiluje na Dole Čs. armáda v Karviné brigáda předáka J. Fojtů. Zvýšené úsilí brigády sleduje cíl umožnit co největšímu počtu horníků odchod na dovolanou pří za­jištění plánované těžby. Do ukončení po­kusu zbývá ještě 7 pracovních dnů a průměrná těžba se pohybuje kolem 2300 tun. Lze předpokládat, že rekordní těžba překročí hranicí 80 000 tun. Na Stáncích PNS V TRIBUNĚ i. 2B se dočtete o působe­ní pravice v ediční nakladatelské oblastí. Článek V. Macharáčka a dr. M. Šolce Ještě jednou o »obrodném procesu« v Pra­ze 1 se zabývá metodami pravíce к ovlád­nutí obvodní organizace KSČ. 25. výročí OSN je věnován článek dr. J. Kvačka. Na dalších stránkách pokračuje román Ko­nec Chytrovky a navíc si můžete přečíst úryvek z Vančurova Rozmarného léta. TVORBA č. 28 přináší úvahy o politice a umění od V. Miháltka. Pravidelné příbě­hy o lidech, kteří přivedli ke krachu významnou uměleckou organizaci, do­plňuje tentokrát životopis cestovatele J. Hanzelky. O husitské lekci naší historie píše E. Erban. Amerika bez programu a Britský premiér se nehodlá ženit jsou názvy dalších zajímavých článků nového čísia Tvorby.. NOVÁ DOBA č. 3 v úvodníku osvětluje důsledné plnění mezinárodního poslání sovětského státu Dále přináší komentář o nových úkolech sovětského zeměděl­ství na základě usnesení posledního plé­na ÜV KSSS pohled akademika Vino­gradova na perspektivy zabezpečení pří­rodních zdrojů lidstva pří přechodu do dalšího tisíciletí e úvahu amerického autora S. Epstelna o vlivu rozvíjejícího se kapitalismu na dělnickou třídu. „ PRÁCE NA POZEMNÍ OPĚRNÉ STĚ­NĚ pro objekty Výzkumného úetavu A. S. Popova a Čs. televize v areálu na Kavčlch horách v Praze zahájí ve středu n. p. Vodní stavby. Na tuto akci převá­dí podnik své pracovníky a specialisty z elektrárny Vojany II. PŘEDPOVĚĎ POČASÍ VE STŘEDU budo skoro zataženo, pře­háňky, odpoledne ojediněle bouřky. Pou­ze na jihovýchodě území bude časem zmenšená oblačnost. Noční teploty 13—18 stupňů, odpolední 22—25 st., na jihový­chodě území až 28 st. Čerstvý jihozá­padní vítr se za frontou zmční na seve­rozápadní. VE ČTVRTEK А V PATEK očekáváme počasí s velkou oblačností a srážkami, na východě s bouřkami. Postupné ochla­zování. Noční teploty 10—14 st., denní kolem 20 st., na východní Moravě ve čtvrtek ještě 22—24 st. Ve čtvrtek vychází slunce ve 4.08 hod, a zapadá ve 20.03 hod., měsíc vychází v 18.39 a zapadá v pátek v 1.38 hod. Mezinárodní styky □ NOVÉHO MAĎARSKÉHO velvy. SLÁNCE Józsefa Vmceho přijal v úterý soudruh J. Kempný a setrval s ním v přá­telském rozhovoru. Maďarského diploma­ta přijal rovněž soudruh V. Bifak. Také předseda Federálního shromáždění prof. D. Hanes jednal s maďarským velvyslan­cem o vztazích mezi oběma zeměmi a o všestranné spolupráci nejvyššícli za­stupitelských sborů. □ BLAHOPŘEJNÝ TELEGRAM zaslal ministr zahraničních věcí ČSSR Ing. J, Marko ministru zahraničních věcí Viet­namské demokratické republiky Nguyen­­dyn-Trinhovi к jeho 60. narozeninám. □ VELVYSLANEC FRANCOUZSKÉ RE­PUBLIKY v ČSSR Jacques Pierre Vimont s chotí uspořádal v úterý recepci v praž­ském sídle velvyslanectví při příležitosti státního svátku Francouzské republiky. Recepce se zúčastnili představitelé čs, politického a veřejného života a členové pražského diplomatického sboru. SVĚTEM KULTURY + SOVĚTSKÁ FILMOVÁ delegace přiletěla v úterý do ČSSR na XVII. mezi­národní jilmový festival, který začíná dnes v Karlových Varech. Tvoří ji národ­ní umělec SSSR S. Gerasimov, režisér sovětského soutěžního filmu U jezera, člen mezinárodní festivalové poroty A. Novogrudskij, národní umělkyně SSSR T. Makarovová a další umělci. if ITALSKÝ FILM HORKÁ VLNA re­­žiséra Nella Risiho byl vyznamenán Zla­tou mušlí 18. mezinárodního filmového festivalu v San Sebastianu. Čs. snímek Betlémská hvězda tiskal Zlatou mušli určenou pro nejlepšt krůtkometrážnt film. if NA ZÁMKU VE VELTRUSlCH zazní opět hudba. Na promenádním koncerté tam v sobotu odpoledne zahraji absol­venti Vojenské hudební školy Víta Ne­jedlého z Roudnice nad Labem. if MILOS LINKA, zasloužilý člen ope­­ry Národního divadla, zemřel náhle v so­botu 11. července. Poslední rozloučeni se koná ve čtvrtek 16. července o 9.30 hod, v krematoriu ve Strašnicích. -f- Správnost nastoupené cesty ZASEDAL STŘEDOČESKY KRAJSKY VÝBOR STRANY PRAHA 14. července (mi) — V úterý se konalo rozšířené plenární zasedání středočeského krajského výboru KSČ, jehož úkolem bylo zhodnotit plněni reali­zační směrnice loňského květnového pléna OV KSČ a stanovit základní směry činnosti krajské stranické organizace na základě usnesení letošního červnové­ho pléna ÚV KSC. Ve zprávě předsednictva, kterou přednesl vedoucí tajemník středočes­kého KV KSČ Fr. Červenka, se zdů­razňuje, že plná obnova vedoucí úlo­hy strany byla možná jen za předpo­kladu, ža dojde к očistě stranických orgánů n.a všech stupních od pravico­vých oportunistů. К 9. červenci byly v krajské organizaci schváleny vý­sledky pohovorů u 73 % členů. Při pohovorech se projevila značná ne­rovnoměrnost a rozdíly v náročnosti i v samotném tempu výměny legiti­mací, a to jak mezi okresy, tak 1 mezi jednotlivými základními organizace­mi. Např. na okrese Kladno a Bene­šov bylo doporučeno zrušit členství u každého čtvrtého člena, na okrese Beroun u každého třináctého. Ve zprávě se podrobně rozebírá též situace v ROH, v mládežnickém hnutí, v národních výborech, v justici, pro­kuratuře, na školách. Velkou pozor­nost věnovala krajská organizace v uplynulém období stranické výcho­vě; byly organizovány jednorázové internátní semináře a ideologické konference a byly vytvořeny předpo­klady pro soustavnou stranickou vý­chovu komunistů v příštích letech. Většina stranických orgánů a organi­zací se začíná hlouběji zabývat otáz­kami hospodářské politiky a «uplatňo­váním vedoucí úlohy strany. Z hledis­ka metod a torem práce se funkcio­náři strany převážně vracejí к osvěd­čeným metodám, odpovídajícím sta­novám přijatým na XIII. sjezdu strany. V obsáhlé diskusi hovořili členové krajského výboru zejména o konkrét­ní situaci a problémech z oblasti své­ho pracoviště a ukazovali cesty к je­jich řešení. Ve svém usnesení středočeský KV KSC konstatuje, že protisocialistická a protisovětská platforma pravicové­ho oportunismu byla v krajské orga­nizaci rozbita. Konkrétní výsledky v práci krajské organizace svědčí o postupném obratu v ideově politic­ké a ekonomické oblasti a potvrzují správnost nastoupené cesty. V tomto období byla vykonána významná prá­ce při obnovování vedoucí úlohy stra­ny ve společnosti a krajská stranická organizace si svou principiální mar­­xisticko-lenlnskou politikou postupně získává autoritu mezi širokými masa­mi pracujících. (Pokračování ze str. 1.) zanechali své aktivity. Krádeže stra­nických legitimací měly zase sloužit tomu, aby banda věděla, koho při převratu, který byl plánován na po­čátek léta, poslat na onen svět. Akce šly jedna za druhou. Po Ba­­lounovi se s Malým seznámila 1 sku­pina členů MNV Heraltice, na jejíž schůzi musei Baloun Malého pod po­hrůžkou zastřelení dovést. Nepříjem­né setkání s ním zažil í předseda místní organizace soudruh Bohdálek, kterého Malý se svým kumpánem ztloukli do krve, než ho za chvíli nu­tili к tomu, aby st vykopal vlastní hrob. Jen shodou šťastných okolností Bohdálek vyvázl. V Heralticích navští­vil Malý ještě předsedu přípravného výboru JZD v Podheralticích soudru­ha Kováře. Ten se s puškou v ruce proti banditům uchránil, avšak byl zraněn střelou jednoho z nejvášnlvěj­­šícih pomahačů Malého — dvacetile­tého Drahoslava Němce, kterého Ma­lému doporučil vlastní Němcův otec. Za krátkou dobu vyhrožoval Malý se svým společníkem zastřelením les­nímu praktikantovi, ikterý je přistihl na jedné z konspiračních schůzek. Síť pomahačů »kapitána Ladislava« se stále rozšiřovala a Malý získával pře­hled o ilegálních a teroristických or­ganizacích na jižní Moravě. К Malé­mu se přidružil hrdlořez Mityska, ves­nický boháč Plichta se svými dvěma syny, Antonínem a Stanislavem, ba­bický farář Drbola, bývalý agrárník Alois Roupec, farář z Horního Újez­­da Pařil, živnostník Stehlík, zpanště­­lý Antonín Škrdla a další. Typovali, vybírali »nepohodlné« komunisty, funkcionáře lidové správy a JZD. Předhazovali je Malému. Naplánovali tak »oddělání« předse­dy MNV v Rokytnici Antonína Přemy­­la, Václava Bobka, funkcionáře síťař­ského družstva tamtéž, naplánovali vyhození nebo spálení tohoto druž­stva, neboť věděli, že dobře prospe­ruje. Brutální vraždění připravovali í v obci Šebkovice, kam chtěli vnik­nout, aby zde ztýrali funkcionáře ve­řejné a lidové správy, komunisty, aby jich potom čtrnáct pověsili na stro­mořadí u hasičské zbrojnice a další část »jen« postříleli. Štěstí, že jim na uskutečnění takových choutek jíž ne­zbyl čas a že jim také příslušníci SNB spolu s LM a armádou nedali příležitost. Přesto stačili přepadnout obec Cid­linu, kde postupně v bytech zterorí­­zovali předsedu MO KSČ Janouška, kterému navíc uloupili legitimaci KSČ, funkcionáře veřejné správy Pí­šu, který jen zázrakem ušel smrti, když se mu kulka vrahů zaryla do ramene; následoval představitel míst­ní NF Láska a jednatel místní orga­nizace KSČ Žamba, u kterého uloupili spisový materiál místní organizace KSČ. 30. června přepadli byt újezdního tajemníka Kruty, v Horním Újezdě. Mityska si neodpustil, aby po Krulo­­vi nevystřelil ze samopalu, když jet po silnici na kole. Banda se už ne­uspokojovala terorizováním, bitím, vyhrožováním. Chtěli vidět, jak padá mrtvý komunista. ■ POSLEDNÍ AKCE Po zadržení jednoho z jejích členů se banda, rozhodla к brutální akci. Za faráře Drbolu smrt komunistům — to byl jejich cíl, když přišli před babickou školu. Malý s Mityskou vni­kají ve šlkole do místnosti, která je označena cedulkou MNV. Bratří Plich­­tové dostali úlohu hlídačů. Za malý okamžik zaznívá výstřel z pistole a dávka ze samopalu. Na chodbě ba­bické školy padají čtyři komunisté. Tomáš Kuchtík, řídící učitel, předse­da KSČ a MNV v Babicích, padá če­lem ke svým vrahům, neboť se ke svému předsednictví v KSČ hrdě při­hlásil a musil se otočit od zdi, u kte­ré stálí ostatní obličejem a se zdvi­ženými pažemi. Dávkou do zad pada­jí soudruzi Josef Roupec a Bohumír Netolička, kterému střela vraha pro­střelila stranickou legitimaci. Umíral v náručí svého starého otce, který — ač zdrcen žalem — hrdě prohlá­sil: »Já jsem zakládal stranu v Ba­bicích a můj syn padá v jejích prv­ních řadách.« Vzal do ruky jeho zkr­vavenou legitimaci a přitiskl jí к srd­ci, neboť , to bylo to nejcennější, co mu po synovi zbylo, jak řekl. Jen čtvrtý zůstal na živu — dělník František Bláha, kterého Mityskova kule těžce zranila na boku. Ten také podává korunní svědectví o hrůzné nocí 2. července 1951. Tvrdý třídní boj, boj na život я na smrt, trval. Již za necelých 24 hodia od teroru byli v přestřelce s or­gány SNB zastřeleni Malý i oba syno­vé Plicbtovi. Mityska se musel vzdát — zůstal sám v žitném lánu. Svému osudu, tak jako řada ostat­ních aktivních členů bandy, neunikl. Nejvyšší soud rozhodnutím ze dne I. 8. 1951 potvrdil rozsudek první sto­lice, jímž byli obvinění Mityska, Plich­ta, Němec, Kopuletý, Škrdla, Drbola a Pařil uznáni vinnými trestnými či­ny velezrady, vícenásobné dokonané vraždy, pokusy vražd, loupeží a sabo­táží, kterých měli na svém svědomí celou řadu, včetně vypáleni stodoly v Mikuloviclch, kde bylo spáleno 20 vagónů slámy. Trest zněl tvrdě — smrt. Rozsudek byl vykonán. Kdo to chtěl v roce 1968 polemizo­vat, zda rozsudek byl správný či ni­koli? Bol pozůstalých po babických hrdi­nech přešel. Nepřešla však vzpomín­ka na ně, na další připravované vraž­dy, na hrůzu a nejistotu občanů Tře­bíčská a Moravskobudějovfcka. Ban­dity také nemusel nikdo »přesvědčo­vat« o tom, co mají nebo nemají vy­povídat před soudem; nikdo jim ne­musel diktovat jejich protokoly o vý­povědi. Velmi dobře věděli, co je po zadrženi čeká, a s tím na své akce chodili. Touha po majetku, moci a kariéře byla větší než lidské zábrany. Kdo chtěl o tom pochybovat? Jen jim podobní, kteří se včas zahrabali do loajality nebo dokonce vnikli — ja­ko Kopulatý — do řad KSČ, aby moh­li vystrčit své drápky, až přijde je­jích čas. Ten přišel na jaře 1968. Ne, třídní boj nekončí první vyhranou bitvou ... FRANTIŠEK ftlHA POOHLÉDNUTÍ DO PADESÁTÝCH LET MEMENTO Z BABIC r Z ČERNÉ KRONIKY ■ PŘI VLOUPÁNÍ DO AUTOMOBILU zadrželi příslušníci VB ve Valašském Meziříčí 281etého muže, který při vy­šetřování doznal další krádeže na Gott­­waldovsku a vyloupení řady automobi­lů. V této činnosti není pachatel žád­ný nováček, přes své mládí byl už šestkrát soudně trestán. ■ ČTYŘI LIDÉ V PONDĚLÍ UTONULI. Ve Vítkově na Opavsku v malé vodní nádrži to byl 371etý muž, v rybníce u Barchova, okres Hradec Králevé, 71e­­tý školák, na koupališti v Tisé 151etý chlapec, který přiběhl к vodě zpocený a hned do ní skočil, a v rybníku Bře­­zíček 171etý chlapec, kterému uklouzla noha, hrudníkem narazil do prkna a po pádu do vody už nevyptával. ■ CYKLISTA SE ZABIL na Písečku. Jel v noci bez světla, sjel do příkopu, kde havaroval. Způsobil si těžké zraně­ní, kterému po převozu do nemocnice podlehl. ■ VLAK ZACHYTIL a na místě usmr­til 551etého muže na trati u Šimonovio ua Liberecku. П NA SILNICÍCH v pondělí zahynulo šest lidí při pěti vážných dopravních nehodách. Na haváriích se podílejí 2 motocyklisté, řidič osobního vozu, cyk­lista a chodec. ...иа patnáct minut VODOROVNĚ: A. Zpěvný pták; Část Prahy. — B. Soubor pěvců; záclona. — C. Uzavřená křivka; nádoba na vodu. — D. Polské město; myšlená čára. — E. Egyptský bůh slunce; omyl vodou. — F. Egyptská provincie; ci­toslovce. — G. Šelma psovitá; součas­ná doba — H. Tropická rostlina; cizí mužské jméno. — 1 Slovenský rohov­­ník; ráj. — j Ženské jméno (lid.); souhlas. SVISLE: 1 Iniciály libretisty Proda­né nevěsty; vázanka. — 2. Ohrazený les, první představitel Švejka (obr.). — 3. Noční dravec; souzvuk. — 4. Vodní travina; australský pštros. — 5 Ostrov v Jugoslávii; značka hliní­ku. — 6. Souhlásky ledi krkavcovitých. • вETE ЩL~0|КA ASY LH0К0ti A0TTAftf-“BЭTT T AL_YLAЁTT *AlíA T■oL zA AR К0RA Em DT2Цs IL0m AM0|R Q□DT мГT uu _0JT_DH«*S1*3 Rozluštění minulé křížovky rosy: pták z če­­- 7. Mužské jmé­no; zábor. — 8. Dravý pták; druh barvy. — 9. Řecký bůh lásky; zvíře na­ších lesů. — 10. Čs. šachový vel­mistr; přitakání. NÁPOVĚDA: 5. Lopud. (tp) í

Next