Rudé Právo, září 1970 (L-LI/207-232)

1970-09-16 / No. 220

• RUDĚ PRÁVO Ve středa dne 16. září 1970 STANOVISKO VEDENI REDAKCE RP К činnosti Rudého práva жег/ lednem1968 a dubnem 1969 Nově se formující kolektiv redakce Rudého práva se se vší váž­ností zamýšlí nad velkou historií svého listu, kterému bude v těchto dnech již padesát let. Jsme na ni hrdi a hledáme v ní morální posilu a příklad pro dnešek a zítřek. Hledáme v ni i poučení, poučení z ka­pitol slavných, к nimž se rádi hlásíme, i kapitol složitých, které nelze pominout. Leden 1968—srpen 1968 A tak se tváří v tvář faktům zamýšlíme i nad otázkou, před kterou historie našeho komunistického listu, stejně jako historie naší strany a naší země, nemůže couvnout: a to je rok 1968 a 1969. Vedení redakce Rudého práva již delší dobu pracuje nad rozbo­rem práce listu za toto období a ve spolupráci s výborem stranické organizace v redakci vyjádřilo к němu své stanovisko, které dnes přinášíme. Doba po lednu 1968 byla pro ko­lektiv Rudého práva, podobně Jako pro celou stranu, mimořádně zatěž­kávací zkouškou prověřující jeho ideovost, Jeho stranickost, jeho komu­nistické, Internacionální, marxisticko­­leninské postoje. Za podmínek vše­obecného nástupu pravicového opor­­tunismu, kdy se do rukou protistra­­nických sil dostaly téměř všechny sdělovací prostředky, zůstávalo Rudé právo až do 21. srpna 1968 jediným listem, o který se v té či oné míře mohly marxisticko-leninské síly ve straně opírat. Rudé právo bylo po lednovém plé­nu OV KSC v roce 1968 jediným ši­roce dostupným oficiálním zdrojem, který pomáhal straně v její poledno­vé orientaci, a nejvýrazněji ze všech sdělovacích prostředků tlumočilo zá­věry lednového pléna. Bylo Jedinou výjimkou ve sdělovacích prostředcích; upozorňovalo — byť ne s plnou nalé­havostí — na pravicové, protisocla­­listické nebezpečí. Nelze současně obejít fakt, že pod tlakem pravicových nálad zvenčí i zevnitř ustupovalo Rudé právo po­žadavkům »přizpůsobit se«, »neza­ostávat«. Tento zlom v orientací lis­tu nastává zvláště po »šejniádě« a okresních stranických konferencích, na nichž principiální, stranické po­stoje a serióznost Rudého práva byla některými pravicovými delegáty ozna­čována za »konzervativní postoje«; Jiní delegáti ovšem zároveň vytýkali Rudému právu malou bojovnost, to, že dává málo argumentů, že nepole­­mizuje s pravicovým extremismem. Stránky Rudého práva se stávají v této době tribunou diskuse, к níž dochází v celé straně. Výsledky led­nového pléna povzbudily převážnou část strany i veřejnosti к aktivitě, Jež měla svůj výraz i v řadě správných 1 nesprávných názorů na řešení růz­ných politických otázek. Tato diskuse měla široké spektrum názorů 1 au­torských platforem; ve vytvořené atmosféře a za situace nejednotného vedení strany bylo však nad síly re­dakce vyjádřit к této diskusi svá sta­noviska. Tím spíše, že činnost vedení strany byla stále více určována bez­starostností, politickou naivitou, im­provizací, bezprogramovostí, defen­­zívností před silami, které vycítily , šanci к rozsáhlé revizi základních politických a organizačních principů a které také vtiskly mnoha pasážím akčního programu pravicově oportu­­nistický a revizionistický charakter. Tak se vedle řady poctivých, stateč­ných, záslužných principiálních stra­nických vystoupení objevují i mate­riály, jejichž redakční i mimoredak­­ční autoři se fakticky dožadují revize politické linie XIII. sjezdu. Z tohoto hlediska je třeba objektiv­ně a spravedlivě posuzovat často roz­poruplnou názorovou tvář Rudého práva, příznačnou vlastně pro celé období od ledna až po 21. srpen 1968, kdy se na stránkách orgánu ústřed­ního výboru KSC obrážel nejenom boj uvnitř redakčního kolektivu, ale i boj, který pravice vedla o Rudé právo a který byl svým významem bojem o stranu a její politickou orientaci. Pravicové snahy ovládnout Rudé právo zpečetilo až plénum OV KSC 30. srpna 1968, kdy Je — v sou­ladu s požadavky mluvčích tzv. vy­sočanského sjezdu — vydalo na po­spas pravici. Tak, Jak se postupně utvářelo v sa­­mém ústředním výboru a jeho před­sednictvu — posléze i v Jiných stra­nických orgánech — aktivní pravico­vé Jádro, usilující o ovládnutí stra­ny a státních orgánů, zformovalo se obdobně i v Rudém právu aktivní pra­vicové seskupení. Tato pravicová skupina se zcela otevřeně snažila vymanit list z vlivu ústředního výboru a vytyčila poža­davek, že »Rudé právo jako orgán celé strany musí na základě gene­rální linie vytyčované sjezdy samo­statně přispívat к utváření a usku­tečňování stranické politiky« (ze sta­noviska členské schůze ZO KSC v re­dakci 18. března}. Předsednictvo ÚV KSC na svém zasedání 14. května 1968 tento požadavek jednomyslně odmítlo. Za hlavu aktivního pravicového Jádra v Rudém právu lze právem po­važovat Zdislava Šulce, který aspiro­val na převzetí redakce do svých ru­kou. Svůj postup zakládal velmi ši­roce, cílevědomě formuloval taktiku, hesla a tempo kampaní, bezohledně Srpnové události 1968 21. srpna dovršila pravice v re­dakci Rudého práva to, oč usilova­la v celém průběhu roku 1968 — Zmocnila se vedení listu. Na tzv. vy­sočanském sjezdu byl novým šéfre­daktorem listu Jmenován Jiří Sekera, dosavadní první zástupce šéfredak­tora. ■ Pravíce v redakci se na podobnou eventualitu připravovala a byla к to­muto okamžiku i organizačně hoto­vější a aktivnější. Využila určitého vakua, které vzniklo v prvních hodi­nách po vstupu vojsk, a strhla na se­he í značnou část kolísajících lidí, kteří se nedokázali v nové situaci včas orientovat. V tomto směru odpovídal psycholo­gický obraz kolektivu Rudého práva všeobecné situaci ve straně. Pravice měla navíc těsné, bezprostřední spo­jení s oportunistlckou částí vedení při tom postupoval vůči šéfredaktoro­vi I Jiným soudruhům. Organizační pozice si pravice prosadila zvláště na členské schůzi 18. března 1968, kdy vyzdvihuje do vedení redak.ce Z. Šul­ce, nikdy nikým neschváleného ve funkci zástupce šéfredaktora, E. Šípá a J. Opavského. К tomuto nejaktiv­­nějšímu Jádru pravice dále patřili zvláště M. Fiala, J. Hochman, V. Ko­tek, Z. Málek, A. Petřina, M. Vacík, O. Václavík, F. Vaněček, V. Vrabec, později se к nim připojil 1 předseda výboru stranické organizace M. Šte­­fek. Z oddělení byla pravící nejvíce zasažena rubrika kultury a zahranič­ní. Politika tehdejšího vedení KSC znemožňovala provést proti této sku­pině jakékoliv kádrové opatření. Kromě pokusu využít Rudého prá­va pro popularizaci revize vnitřní po­litiky KSČ šlo o obdobné snahy v ob­lasti zahraniční politiky. Pod heslem volání po politice vlastní tváře se koketovalo se západoněmeckými kru­hy bez kritičtějšího přístupu к teh­dejší bonnské politice, byl vyvolán takzvaně neutrální postoj к rozkol­­nické politice čínského vedení, v za­hraničních ohlasech na události v Československu se zcela nekaitlc­­ky operovalo sympatiemi buržoazního tisku, v nejednom případě se naru­šovaly vztahy s nejblížšími spojenci apod. Část redakce, jež se nepoddala ná­tlaku pravice, vedla i v početní men­šině boj o komunistický, internacio­­nalistický charakter listu v řadě vlastních i autorských vystoupení na stránkách Rudého práva obhajujících principy vedoucí úlohy strany, pro­­letářského internacionalismu a zájmy výstavby socialismu. Začátkem července upozornila sku­pina redaktorů Rudého práva vedení strany (osobně A. Dubčeka) na sna­hy některých sil, Jež »se chtějí zmoc­nit Rudého práva«, a vystoupila v té­to souvislosti na obranu tehdejšího člena předsednictva ÜV KSČ a šéf­redaktora Rudého práva O. Švestky. Tento hlas nebyl vyslyšen. Naopak, první tajemník OV KSČ v té době, podobně jako někteří dal­ší členové předsednictva^ OV KSČ, proti O. Švestkoví za jeho principiál­ní postoje intrikoval. V celkové atmosféře mocenského boje, který sledovala pravice, a roz­kolu ve straně řada členů vedení strany (Smrkovský, Kriegel, Slavík, Císař, Špaček) zasahovala přes hlavu šéfredaktora a za Jeho zády přímo do řízení částí redakce. Boj o Rudé právo vedla pravice po řadu měsíců pod vnější záminkou bo­je s jeho šéfredaktorem, snažila se zneužívat Jeho nepřítomnosti v re­dakci (zvláště v době, kdy vykoná­val funkci člena předsednictva), ne­respektovat či měnit Jeho příkazy, skandalizovat ho veřejně apod. Dnes, kdy se díváme zpět na tento drama­tický sled událostí kolem Rudého práva z roku 1968, kdy s odstupem doby se leccos°stalo jasnější a zřej­mější, kdy sl můžeme položit i otáz­ku, zda soudruh O. Švestka mohl pro­jevit rozhodnější řízení kolektivu Ru­dého práva, v žádném případě tím nechceme zlehčovat tehdejší podmín­ky, zjednodušovat tehdejší situaci, na­opak, objektivním soudem a konfron­tací faktů chceme spravedlivě a po pravdě ocenit politické zásluhy a po­stoje soudruha O. Švestky, oceněné stranou i mezinárodní soudružskou veřejností. Soudruh Ol Švestka Je znám v re­dakci i ve straně — Jak se na tom shodla stranická schůze v Rudém právu v listopadu 1969 — Jako čest­ný a upřímný komunista, který ve své práci vždy — nejen po lednu 1968, ale 1 dlouho před tím — hájil a prosazoval marxisticko-leninské principy v činnosti strany a správné leninské metody její práce. Je také dobře znám i Jeho podíl na přípra­vě a průběhu lednového zasedání v roce 1968 i na obhajobě a prosazo­vání jeho skutečného smyslu. Sou­druh O. Švestka i v politickém zápa­se uvnitř redakce hájil správnou stra­nickou linii. Byl proto překážkou pro záměry pravicově oportunistické sku­piny, a proto byla proti němu roz­poutána ve všech sdělovacích pro­středcích hanebná pomlouvačná kam­paň. Komunisté redakce Rudého prá­va na své schůzi v listopadu 1969 vy­jádřili O. Švestkovi za jeho práci v Rudém právu od roku 1945 a zejmé­na za Jeho vedení redakce ve složi­tých a obtížných dobách před led­nem 1968 i po něm po právu svůj dík. strany, spojení nepřetržité a byla ří­zena a neustále konzultována o dal­ším postupu. Měla také aktivní spo­jení s pravicovými centry v ostatních sdělovacích prostředcích, s městským výborem strany v Praze, Ústavem dě­jin aj. Pod hlavičkou Rudého práva, oproš­těnou od hesla Proletáři všech zemí, spojte sel, vydala pravice v těchto dnech několik tiskovin. Od prvriího okamžiku na jejich stránkách vystup­ňovala atmosféru odporu, nenávisti, kterou postupně zvyšovala až do po­­gromistických nálad. Šířením panic­kých Informací o »zatýkání«, »stříle­ní« vyvolávala ovzduší Jakoby na pokraji střetnutí, skandalizovala řa­du čestných občanů a komunistů, vo­lala po revanši. Na stránkách těchto tiskovin bvly šířeny iluze o nepříteli a nenávist vůči nejbližším spojencům, byla vy­jadřována solidarita s pravicovými sociálně demokratickými a buržoaz­­ními kruhy. Na vydávání tiskoviny se zneužitým názvem Rudého práva se podílela část redakce Rudého práva v čele se Se­kerou, Šulcem a]. Pravicové křídlo záměrně zce’a izo­lovalo část kolektivu a vyloučUo Ji z jakéhokoli vlivu na vydávané tisko­viny. To, co se s Rudým právem stalo v srpnu 1968, Je nesporně nejostud­nější stránkou v dosavadních ději­nách Rudého práva; podstatná část redakce selhala a postavila se bud aktivně, vědomě, nebo v důsledku psychologického nátlaku na proti- Záři 1968—duben 1969 Po srpnu 1968 se vinou tehdejšího prvního tajemníka ÚV KSČ Alexandra Dubčeka a těch vedoucích činitelů, kteří začali prosazovat politiku »dvojí tváře«, krize vé straně dále prohlu­buje, pozice zdravých sil jsou dále oslabovány a pozice pravicového oportunismu posilovány. Pod tímto praporem stalo se nástrojem pravico­vého oportunismu i Rudé právo; vliv zdravého Jádra redakce byl tím prud­ce omezen. Na stránkách Rudého práva se plně uplatnila ona politika »dvojí tváře« — naoko se tvářící loajálně к stano­viskům vyhlášeným vedením strany po moskevských rozhovorech, ale snažící se ve skutečnosti i přes strán­ky lištu zdiskreditovat, zlehčit, zne­vážit, zpochybnit tato stanoviska, a tím znevažovat i ztěžovat proces konsolidace. Ústředním motivem linie listu v tomto období byla argumentace zpochybňující nutnost internacionál­ní spojenecké pomoci i zpochybňující existenci protisocialistických a kon­­trarevolučnfch sil v naší zemi. Na druhé straně byl nekriticky idealizo­ván polednový proces. Na stránkách listu docházelo ke glorifikaci vůdčích 'představitelů pravicového oportunis­mu ve snaze odvést pozornost od je­jich odpovědnosti za katastrofický vývoj ve straně 1 v zemi. Nekriticky se hodnotila práce sdě­lovacích prostředků, téměř (až na vzácné výjimky) se nevedla polemika, přestože některé listy a časopisy vy­volávaly dokonce protikomunistické nálady. Na druhé straně se v Rudém právu polemizovalo s Tribunou, ča­sopisem byra ÚV KSČ, který vystu­poval na obhajobu marxisticko-lenin­­ských principů a internacionalismu, byla vedena kampaň proti Zprávám a Vltavě. Rudé právo zlehčovalo nebo dokon­ce zamlčovalo informace a stanovis­ka ze zdrojů socialistických zemí a internacionalistická stanoviska mezi­národního komunistického hnutí, řa­dou vystoupení ztěžovalo úsilí o nor­malizaci vztahů s pěti socialistickými zeměmi a dávalo naprosto nekritický průchod hlasům a stanoviskům do­konce z buržoazních pramenů. V přípravě na listopadové plénum ÚV KSČ (1968), v jejímž průběhu do­cházelo к vážnému měření sil mezi zdravým, internacionálním Jádrem strany a mezi pravicovými oportunis­­ty, Rudé právo vedlo cílevědomou kampaň na podporu pravicové plat­formy. К listopadové rezoluci zaujalo zce­la formální, váhavé stanovisko a až na výjimky nepomáhalo vysvětlovat zásadní myšlenky rezoluce. Naopak, v klíčové tezi o hlavním nebezpečí — nebezpečí zprava — na­hrálo Rudé právo těm silám, které se pokusily revidovat květnovou i listo­padovou rezolucí. Nebezpečí dogma­­ticko-sektářských sil, které i listopa­dová rezoluce připouštěla, bylo zá­měrně zveličováno, vztahováno na všechny komunisty, kteří podrobovali pravicovou politiku vedení KSČ opráv­něné kritice; tento postup měl diskre­ditovat čestné internacionální Jádro marxistické, netřídní a straně ne­přátelské pozice. Poslední řádně vydávaný výtisk Ru­dého práva jako orgánu ÚV KSČ vy­chází v této době v 1.00 hod. v nocí s datem 21. srpna (č. 231), na 8 stra­nách. Poté v tomto tradičním formá­tu, opět s označením Orgán ÚV KSČ, se znakem Rádu republiky a s hes­lem Proletáři všech zemí, spojte sel má datum až 3. září (tentokráte však již Jako číslo 243). Jedenáct běž­ných čísel listu bylo přisvojeno růz­ným tiskovinám, které používaly a vlastně zneužívaly tradiční hlavičky Rudého práva a které celým Svým provokačním, nacionalistickým, proti­­sovětským obsahem se vymykají in­­ternacionalistické a komunistické tra­dici listu. strany, Jež odolalo Oportunismu a na­cionalismu. Rudé právo se v této době poduja­lo trapné úlohy vést kampaň proti zasloužilým členům strany, kteří na­šli v sobě odvahu zahájit otevřený boj proti pravicově oportunistické po­litice, a obviňovat Je z tzv. frakcio­­nářství. Těmito postoji objektivně při­spívalo к prohlubování ideového a akčního rozkolu ve straně. Rudé právo nese výrazný podíl od­povědnosti na kampani kolem volby předsedy Federálního shromáždění v prosinci 1968, odsouzené prohláše­ním předsednictva ze 3. ledna 1969. Bez jakéhokoliv stanoviska publiko­vala redakce mj. i hrozbu odborové­ho svazu kováků vyhlásit generální stávku. Rudé právo propadlo i hyste­rii palachiády. Ostrou nespokojenost s řízením Ru­dého práva nakonec vyslovilo i před­sednictvo ÚV KSČ, které ve svém pro­hlášení ze začátku dubna 1969 mj. uvedlo: »Předsednictvo ÚV se zvlášť zabý­valo činností stranického tisku, ze­jména Rudého práva. Konstatovalo, že Rudé právo neuspokojivě plní úlo­hu orgánu ústředního výboru strany, zdaleka ne vždy prosazuje jednoznač­né, komunisticky principiální politic­ké postoje, nedostatečně podporuje stranická usnesení a nebojuje proti socialismu cizím názorům.« Za touto kritikou následovaly po­stupně i nezbytné personální změny — z redakce odešel Z. Šulc, byli od­voláni E. Šíp a J. Sekera. Novým šéf­redaktorem byl 17. dubna jmenován soudruh Miroslav Moc. V Rudém právu po celou tuto dobu působila skupina soudruhů, kteří za­stávali principiální stranické postoje. Na tyto soudruhy se vedení strany zvolené na dubnovém plénu ÚV KSC mohlo při zajišťování své politiky v tiskovém orgánu plně spolehnout, jejich zásluhou se také zrodila inicia­tiva angažovaných komunistických no­vinářů, známá Jako Slovo do vlast­ních řad, která sehrála významnou úlohu diferenciace v novinářské obci. Především díky těmto soudruhům mohlo v Rudém právu dojít v krátké době к výraznému přelomu a tiskový orgán ÚV KSČ se dal plně do služeb komunistické straně — především při realizování pozitivních východisek z krize, při hospodářské i politické konsolidaci. V této činnosti vidí nynější kolek­tiv Rudého práva i cestu, Jak se čest­ně a poctivě vypořádat s kapitolou, nad níž jsme se nyní zamýšleli, a jak úspěšně navázat na osvědčené tradi­ce našeho komunistického deníku. Dát ho plně do služeb socialistického rozvoje naší společnosti, komunistic­ké výchovy jejích členů, strany, lidu, společenského pokroku — ve jménu našeho marxisticko-leninského učení a v duchu proletářského internacio­nalismu. To je nejenom přání. Na tomto díle dnes a denně pracujeme a chceme mu i v budoucnu dát všechny své síly. VEDENI RUDÉHO PRÄVA V. ZITN? V mnoha obchodech byla prodloužena prodejní doba, aby si spotřebitelé mohli obstarat své nákupy ve větším klidu. Na druhé straně se však setkávají s pře­chodným uzavřením prodejen pod nejrůznějšlm zdůvodněním. Nejěastějl to bý­vá »přejímka zboží«. Ve středu 9. září ve 14.30 hodin byla takto z různých dů­vodů uzavřena čtyři oddělení největšího pražského železářství, U Rotta na Ma­lém náměstí. Plechy pro přejímku zboží, nástroje pro nemoc a další oddělení byla uzavřena do 15 hodin, i když to v otevírací době není uvedeno. Ten, kdo by Jel třeba do Jiného železářství, na Smíchově и Anděla, našel by oddělení železářství rovněž uzavřeno. Bylo 15.30 hod., a za plentou z papíru seděly na pultě tři dívky v družné zábavě. Inventura se tím Jistě nezkrátí. 0 čs-íroncouzskích obchodních stycích PRAHA 15. září (ČTK) — Ve dnech 13,—15. září navštívil na pozvání čs. ministra zahraničního obchodu ing. A. Barčáka mezinárodní strojírenský veletrh Brno francouzský státní ta­jemník ministerstva hospodářství a financí Jean-Marie Bailly. V průběhu svého pobytu hovořil s ministrem zahraničního obchodu ing. A. Barčákem a s ministrem-před­­sedou federálního výboru pro průmysl ing. J. Zahradníkem. Byly projedná­ny otázky dalšího rozvoje obchodních styků a průmyslové spolupráce a oboustranné bylo konstatováno, že do­savadní výsledky Jsou uspokojivé. Státní tajemník J. M. Bailly se svým doprovodem odletěl v úterý zpět do Paříže. SOKOLOV 14. září (bn) =» Krásný dárek v hodnotě 24 miliónů korun předali v minulých dnech sokolov­ským havířům Báňské stavby v Soko­lově. Je jím Hornický dům kultury a techniky. Z nízké, už nevyhovující budovy, postavené v roce 1928 z »ha­léřového fondu« havířů, vyrostlo za tři roky na náměstí Budovatelů mo­derní kulturní zařízení. Nové kulturní středisko Sokolovska, které bude sloužit nejen havířům, ale i občanům celého okresu, je jistě nej­hezčím a nejmodernějším na celém okrese — dokonce i Plzeňští Sokolov­ským závidí. Má desítky místností, např. loutkové scény, kina, místnosti pro zájmové kroužky, klubovny, vý­stavní síň, posluchárny, společenské a restaurační místnosti. Chloubou Je velký společenský sál s osmi lustry, z nichž každý váží 800 kg, zahradní síň a stylová Moravská vinárna, v níž návštěvníky obslouží krojované sklep­nice. Sokolovští havíři si tento dárek jistě zaslouží. Vždyť letos narubají pro republiku více než 19 miliónů tun uhlí. Rekordním pracovištěm v soko­lovském revíru Je lom Silvestr, který do konce roku vytěží více než čtyři milióny tun hnědého uhlí. VYBERTE Sl v prodejnách novin Z 38. čísla SVĚTA SOCIALISMU upozor­ňujeme na článek J. Večeře Bojíme se sovětské konkurence? J. Kořínek píše o cestách boje, solidarity, přátelství a vzpomínek: Půl století Rudého práva. Re­portáž T. Michalíka o Indií se nazývá Je vinen hlnduismus? V čísle Je dále člá­nek o létajících lékařích v Tádžikistánu Svědectví ukryté kabelky a další. V 37. čile TRIBUNY najdete pokračo­vání stati šéfredaktora O. Švestky. V té­to části soudruh Švestka hovoří o odpo­vědnosti vedení strany a státu, o tom, kdo byl A. Dubček a co Je »dubčekls­­mus«, a především se zaměřuje na to, Jaké organizační a kádrové akce připra­vovala pravice. Anketu s bývalými čle­ny a funkcionáři Leninského svazu mla­dých, kteří chtějí 1 nadále aktivně půso­bit Jako dříve, najdete pod titulkem Le­nin Je s námi. V 37. čísle týdeníku TVORBA najdete několik článků věnovaných 50. výročí zrodu Rudého práva a slovenské Pravdy. Zážitky z prvního dne Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně si přečte­te v reportáži nazvané Veletržní překva­pení aneb Dostal Jsem pár facek. Zkrá­cený překlad z Literaturné gazety dok­tora ekonomických věd prof. A. Birmane si přečtete pod názvem Pátý rok refor­my. O významu a obsahu jednání XIII. mezinárodního kongresu historiků v Moskvě hovoří Z. Snítil. Nové druhy losů Velká vánoční loterie PRAHA 15. září (lh) — Cs. státní loterie je společným zařízením mi­nisterstev financí CSR a SSR a vý­těžky plynou do státních rozpočtů v poměru к počtu prodaných losů v obou republikách. Novinkou Jsou nyní — prodej začne 17. září — losy s kupónem za 15 Kčs. Mimo běžných losů v ceně 10 Kčs, ikterých se vydává každý měsíc 1400 000 kusů, bude v prodeji ještě 300 000 nových losů s kupónem. Vý­hodou Je dvojí slosování, vyhrát mů­žete na los a Ještě kupón. Slosování bude v polovině října v Nových Zám­cích. Začátkem listopadu přijdou do prodeje losy Velké vánoční loterie v ceně 50 Kčs. Možno zakoupit i po­lovinu losu za 25 Kčs, výhra Je pak samozřejmě poloviční. Nejvyšší výhra bude 250 000 Kčs, nejnižší 50 Kčs. Slosování bude 22. prosince v Praze. Podle zájmu veřejnosti bude státní loterie tyto mimořádné akce v příš­tím roce opakovat. • PAMĚTNÍ MEDAILI UNIVERSITY KOMENSKÉHO odevzdal v úterý v Bra­tislavě prorektor UK prof. dr. M. Man­­dák významnému italskému matematiko­vi prof. dr. Robertu Contimu z Floren- C # II. CS. INTERNISTICKY kongres s mezinárodní účastí v úterý začal v Bra­tislavě. Účastníky kongresu pozdravil také ministr zdravotnictví SSR doc. dr. V. Zvara. • 1104103 OBYVATEL měla Praha к 1. červenci 1970. Za prvních šest mě­síců roku Jich přibylo 753. Podle údajů krajského oddělení českého statistické­ho úřadu zemřelo v hlavním městě v I. pololetí 8180 obyvatel. Za tu dobu se narodilo 8547 dětí, o 300 více než v I. pololetí 1969. • SEMINAR LENIN A KULTURNÍ RE­VOLUCE uspořádal v úterý městský, vý­bor SČSP a Dům čs.-soivětského přátel­ství v Bratislavě. Na 150 lektorů ze Zá­padoslovenského kraje vyslechlo před­nášku vědeckého sekretáře sekce spole­čenských věd předsednictva Akademie věd SSSR V. A. Kumaňova. • SPOLEČNĚ DVOUDENNÍ ZASEDANÍ BRANNÝCH A BEZPEČNOSTNÍCH VÝBORU obou sněmoven FS v úterý skončilo. Poslanci projednali zprávy ministrů ná­rodní obrany a vnitra ČSSR, které Jim přiblížily úsilí všech příslušníků ČSLA a ministerstva vnitra při upevňováni mo­rálně politické připravenosti ozbroje­ných sil. • ZA ÚČASTI PŘEDNÍCH KOMENIOLO­GU z ČSSR, SSSR, Maďarska, Jugoslávie a Velké Británie začala v úterý v Pre­šově vědecká konference na těma J. A. Komenský a Slovensko, uspořádaná při příležitosti 300. výročí úmrtí J. A. Ko­menského. Hodnotí historickou osobnost Komenského a Jeho společenský a pe­dagogický odkaz ve vztahu ke Sloven­sku. « SOVĚTŠTÍ VOJÁCI ODPRACOVALI ve Vítkovických železárnách Klementa Gott­walda v Ostravě více než 2200 směn. Též ve Válcovnách plechů ve Frýdku- Místku odpracovali přes 1200 směn. V Se­veromoravském krajt pomáhají sovětští vojáci rovněž na stavbách. Např. u n. p. Dopravní stavby Olomouc odpracovali na 2000 směn při úpravě silnice ve Svi­tavách. (Zprávy ČTK) • MEZINÁRODNÍ KONFERENCE O VÝ­ROBĚ A VYUŽITÍ SVAŘOVACÍCH TRUBEK byla v úterý zahájena ve Veselí nad Mo­ravou. Pořadatelem konference Jsou Ji­homoravské trubkárny a tavírny z Ve­selí nad Moravou, kam se na tuto akol sjeli odborníci z 10 evropských států. -ru­• PŮJČKY NA VŠECHNY TYPY CHAT — z domácí výroby i dovozu — povolilo generální ředitelství Státní spořitelny. Občané si s touto finanční pomocí snad­něji vybudují rekreační chaty. (Ih) • PĚKNÝ KLUB PRO DŮCHODCE vy­budovali svépomocí občané v hornické obci Vykllce v okrese Ostí nad Labem. V budově, kterou získali adaptací sta­rého zemědělského objektu, bude také klubovna místní organizace Socialistic­kého svazu mládeže. (Io) PŘEDPOVĚĎ POČASÍ VE STŘEDU bude většinou polojasno, v oblasti fronty při zvětšené oblačnosti místy přeháňky. Ranní teploty 13 9 st., nejvyšší odpolední v Cechách 22 st., na Moravě až 25 st. Mírný, v přeháňkách zesilující jihozápadní vítr. VE ČTVRTEK A V PATEK bude počasí я proměnlivou oblačností, polojasno až oblačno, místy přeháňky, mírné ochla­zení. Noční teploty 9—В st., denní 17 až 19 stupňů. Ve čtvrtek vychází slunce v 5.38 a za­padá v 18.10 hod., měsíc vychází v 18.37 a zapadá v pátek v 9.44 hod. MEZINÁRODNÍ STYKY □ NA POZVANÍ ČLENA SVAZOVĚ VÝ­KONNĚ RADY SFRJ a předsedy jugosláv­­sko-československého výboru pro hospo­dářskou a vědeckotechnickou spolupráci Trpě Jakovlevského odcestoval v úterý na Mezinárodní veletrh do Záhřebu před. sedá čs.-jugoslávského výboru pro hos­podářskou a vědeckotechnickou spolu­práci ministr vlády ČSSR ing. K. Mar­tinka. □ VELVYSLANCE GHANSKÉ REPUBLI­KY v Praze Jamese Tufuo Afrifaha přijal v úterý předseda Federálního shromáž­dění prof. D. Hanes. Téhož dne velvy­slance přijal také předseda Sněmovny národů, zasloužilý umělec V. Mihálik. Pří obou návštěvách se hovořilo o vzá­jemných vztazích, zejména možnos­tech rozvíjení obchodních a kulturních styků mezi oběma zeměmi. □ DELEGACE ARABSKO-ČESKOSLO­­VENSKÉ SKUPINY MEZI PARLAMENTNÍ UNIE při Národním shromáždění Sjed­nocené arabské republiky, v jejímž če­le je místopředseda Národního shromáž­děni SAR a předseda vztahové skupiny Kamaladdín Hannavl, odcestovala v úte­rý z Prahy do vlasti. n Prof. SVEN BROHULT, ředitel Krá­lovské švédské akademie technických věd, přijel v úterý do ČSSR na oficiál­ní návštěvu na pozvání náměstka mi­­nístra-předsedy federálního výboru pro technický a investiční rozvoj dr. A. Mrázka. Za své návštěvy bude prof. Brohult jednat o problémech aplikova­né vědy a' technického rozvoje. □ VELVYSLANCE KLDR v Českosloven- ■ sku Kim Jeng-sika přijal v úterý mi­­ntstr-předseda federálního výboru pro zemědělství a výživu dr. B. Večeřa. Do­hodl s velvyslancem přijetí zemědělské delegace KLDR, která se v říjnu t. r. seznámí v ČSSR s Jednotlivými úseky ze­mědělství. □ RUMUNSKÉ STATNÍ VYZNAMENANÍ MERITUL CULTURAL za zásluhy v oblasti kultury a dlouholetou činnost na poli rumunsko-slovenských vztahů udělil předseda Státní rady RSR prof. dr. J. Huškové z filosofické fakulty University Komenského v Bratislavě. Vyznamenání Jí předal velvyslanec Rumunské socialis­tické republiky v ČSSR I. Obradovicl. □ ZÁSTUPCI MV MAĎARSKÉ SOCIA­LISTICKÉ DĚLNICKÉ STRANY V BUDA­PEŠTI v Čele s kandidátem politického byra OV a vedoucím tajemníkem MV MSDS v Budapešti K. Némethem navští­vili v úterý sekretariát městského výbo­ru KSČ v Praze. Týž den navštívili obvod Prahy 4 a večer se spolu s čelnými představiteli stranického a veřejného ži­vota Prahy zúčastnili koktajiu uspořá­daného na jejich počest chargé d’affai­res a. i. MLR B. Kovácsem. □ NA POZVANÍ PŘEDSTAVITELŮ POLSKÉ TELEVIZE odcestovali v úterý na přátelskou návštěvu do Varšavy ústřední ředitel Čs. televize dr. J. Ze­lenka a ředitel Čs. televize na Sloven­sku dr. M. Pecho. Na ruzyňském letiš­ti se s nimi rozloučil polský velvysla­nec v ČSSR Wlodzimlerz Janiurek. □ PŘEDSTAVITELE ARGENTINSKÝCH BANKÉŘŮ A PRŮMYSLNÍKU, kteří Jsou pověřeni dekretem presidenta Argentiny к Jednání v ČSSR a dalších evropských zemích, přijal v úterý ministr zahranič­ního obchodu ČSSR ing. A. Barčák. Mi­nistr zahraničního obchodu Vyložil ar­gentinským představitelům názory ČSSR na rychlejší růst vzájemného obchodu, к němuž Jsou na obou stranách vhod­né podmínky. □ PROTOKOL O ZASEDANÍ ČS.-ISLAND­SKÉ SMÍŠENÉ KOMISE, která se zabý­vala průběhem obchodu mezi oběma ze­měmi po dobu trvání dlouhodobé ob­chodní dohody, byl V úterý podepsán v Praze. Komise konstatovala, že zejmé­na v roce 1970 byly vytvořeny předpo­klady pro zvýšení výměny zboží mezi oběma zeměmi. (Zprávy ČTK) □ Z OSLAV ORGANU FKS L’HUMANI­­TÉ se v úterý vrátil z Paříže do Prahy šéfredaktor Rudého práva M. Moc.|r| Z ČERNÉ ■ TRAKTOR S VLEKEM SE SRAZIL s motorovým osobním vlakem na ne­chráněném železničním přejezdu tratě Čížkovice—Obrnice, okres Litoměřice. Traktorista nedbal ani výstražného zna­mení dávaného strojvedoucím a utrpěl těžké zranění. Na vlaku byla způsobena škoda 2000 Kčs a na traktorn s vlekem 30 000 Kčs. ■ Z TŘIMETROVĚ VÝŠE SPADL B41etý důchodce z Boletic, okres Děčín. Večer vyšel na terasu, která nemá zábradlí, a spadl na zahradu. Přivolaný lékař kon­statoval smrt. ■ TRAGICKY SKONČILA v Litvínově potyčka dvou místních občanů. Při vzá­jemné půtce srazil 441etý muž o 10 let staršího souseda ze schodů a ten svému zranění po převozu do nemocnice pod­lehl. -lc­■ PŘES 100 000 Kčs ClNi SKODA, kte­rá byla způsobena při pondělních 17 krádežích vloupáním. Pachatelé proved li vloupáni do čtyř obchodů, tři do bytů a deseti jiných různých objektů. ■ SEDM MRTVÝCH je bilance 10 váž­ných sllničnich dopravních nehod v pon­dělí. Dále byly čtyři osoby zraněny těž­ce a tři utrpěly lehká zranění. V obci Millčín, okres Benešov, v mírné pravo­­točivé zatáčce 32!etý řidič malého mo­tocyklu, který před sebou vezl svého tříletého syna, narazil do protijedoucího nákladního auta. Chlapeček byl na místě usmrcen, Jeho otec utrpěl těžká zranění. íkb) KRONIKY ■ DVA OBČANÉ BYLI PŘEPADENI ne­známými pachateli v nočních hodinách v Mostě. Lupiči je oloupili o 2200 Kčs a o další cennosti. Jeden z přepadených utrpěl otřes mozku a zranění v obličeji. ■ HLAVNÍ LÍCENÍ SE SKUPINOU 71 OBČANU, mezi nimiž je více než 20 ci-. zieh státních příslušníků, probíhalo v úterý před trestním senátem obvodní­ho soudu pro Prahu 1. Žaloba je viní z přestupků proti par. 117 trestního zá­kona — spekulace a jejímu napomáhá­ní. Obžalovaní cizí občané nakupovali v NSR, Rakousku atd. ojetá vozidla, která se snažili v Československu roz­prodat pod fingovanými darovacími lis­tinami. Přelíčení potrvá několik týdnů. ■ SMRTELNÝ ÜRAZ UTRPĚL v Klenči pod Cerchovem, okres Domažlice, 19letý mladík při opravě střechy. Při slézání se z dosud nezjištěné příčiny zachytil o elektrické vedení. Spadl z výše 8 m a podle lékařského vyšetření byl ještě před pádem na zem mrtev. ■ К TRESTU ODNĚTÍ SVOBODY NA 12 LET a úhradě škody ve výši půl miliúnu 1 se 3 proč. z prodlení od 15. 9. 1970 odsoudil trestní senát kraj­ského soudu v Ostí nad Labem bývá lou vedoucí poštovního úřadu a pracov­nici poštovního jednatelství České státní spořitelny v Libčevsi na Lounsku, 55U- tou J. R. Jak jsme již psali v úterní zprávě, od roku 1981 zpronevěřila sko­ro 700 000 Kčs. (lc) SVETEM kultury a UMĚNI + DÍLO NÁRODNÍHO UMĚLCE PROF. ARCH. JOSEFA SVOBODY v repertoáru Národního divadla v sezóně 1969—1970 je zpřístupněno veřejností od 17. září ve výstavní síni pražského Divadla hudby. К nejzajímavějším jevištním ná­vrhům patří scénická výprava Brechtovy Matky kuráže, jež bude mít premiéru 16. října. VE SPOLUPRÁCI S MUZEEM HISTO­­RIE A REKONSTRUKCE MĚSTA MOSKVY připravuje Muzeum hl. m. Prahy od 8. října bohatý soubor kreseb a rytin Po­hledy na Moskvu ze T7.—19. století. HUDEBNl SKLADATEL MUDr. JAN HAMMER, významný vědecký pracovník v oboru kardiologíe, se v úterý dožil 50 let. Od počátku 40. let se podílí na rozvoji naší jazzové a taneční hudby. + POLSKÉ KULTURNÍ STŘEDISKO v Bratislavě slaví 20. výročí založení. Za uplynulých dvacet let zorganizovalo stovky kulturních akcí a téměř ve všech oblastech našeho života se jeho pro­střednictvím podařilo navázat osobní a družební kontakty mezi institucemi na Slovensku a v PLR. (Zprávy ČTK) + FRANTIŠEK HRUBlN A DĚTI je ná­zev výstavy, která býla v úterý zahá­jena ve výstavní síni nakladatelství Al­batros na Národní třídě v Praze. Výsta­va byla uspořádána při příležitosti še­desátých narozenin národního umělce Františka^Hrubína a je věnována jeho tvorbě přo mládež a děti. Bude ote­vřena do konce října. -*• VÝSTAVA RUMUNSKÉ KNIHY byla pod záštitou mlntsterstva kultury ČSR otevřena ve Výstavní síni SNTL ve Spá­lené ulici v Praze. Je na nt vystaveno více než 800 titulů, které reprezentují výsledky tvůrčí a vědecké činnosti v Ru­munsku. Výstava potrvá do 17. září. -mc-4- KONCERT ORCHESTRU LŠU V PRA­ZE 4, absolutního vítěze Soutěže lidových škol umění 1970, pořádají ve středu 16. záři v 19 hodin na Ledeburských zahra­dách ředitelství a SRPŠ LŠU v Praze 4- Nuslích. Na pořadu budou staré české symfonie a svity, diriguje Vlasta Škam­­pová. VÝSTAVU NA SCHODECH, v pořadí již desátou, zahájí. hudebním programem žáci lidové školy umění z Prahy 6 ve středu 16. září v 15 hodin v Muzeu A. Jiráska a M. Alše v. Praze-Libocl. Malby, grafiku a batiky zde vystavují žáci LŠU z Prešo-va. VM .».иа patnáct minut T 0 P 01L IIt H К [ P-[oi-O AA' R. К 0 PÍ? VODOROVNÉ: A. Role; osvětlovací těleso- — B. Slezské město; oceán. — C. Předložka; španělská vychovatel­ka; ryba. — D. Bosenská řeka; in­zertní zkratka; příslovce místa. — E. Nátěrová hmota; savec. — F. Po­vzdech; trvale. — G. Pozn. zn. mot. vozidel okresu Rokycany; barvivo; plavidlo. — H. Dívčí Jméno; opak; valutní zkratka. — I. Mládě krávy; vynikající atlet. — J. Květina; konče­tiny. SVISLE: 1. Proslulost. — 2. Součást Jeviště; obilnina. — 3. Solmizační slabika; blíže určující příslovečné spojení; ženský hlas. — 4. Ženské jméno; ozvěna: německé zájmeno. — 5. Amsterodamský sport, klub; hlas krkavců. — 6. Značka pro technic­kou atmosféru; horské stavení. — 7. Důvtip; stará váhová Jednot­ka; les. — 8. Solmizační sla­­oika; okrasný pták; chem. zn. ruthenia. — 9. Mnout; nimrod. — 10. Vyrovná­­!Í pohledávky, (bi) Pomůcka: D. Una. AJ НП Ih a' E t 7Му] o r| A 7Ms TpIt p 0 S 1 clieUi z ni a mi$ i T 0 T Л V|A|í T T 0 «и *1сП 0 5 Rozluštění minulé křížovky 123 A 5 6 7 8 9 10 A t й m p”ii ВO ř V i m.tiX Č-cř0 LiN DUУИВь 5 flУ \V EL**AEi■ßАflШ7m FA □ Ci/■taиt G<g_ ü«m v! H»' SI■ В & V__ 1í" ES& & t JИíxíl GlL Ш

Next