Svět Hospodářství, 1970 (XI/1-78)

1970-01-04 / No. 1

Nejvýznamnější stavby SSSR v roce 1970 V roce 1970 bude v Sovětském sva zu uvedeno do provozu kolem 800, velkých průmyslových komplexů. Pro hlásil to v rozhovoru s listem „Prav da“ ministr montážních a speciálnícii ítavebnich prací SSSR F. Jakubovskii Ministr dále řekl, že výraznou zvláštností letošního stavebního roku v SSSR Je Koncentrace prostředků na nejdůležitější stavby v závěrečné eta pě výstavby. Jako příklady významných staveb uvádí dokončení vysoké pece o uži­tečném objemu 3 tisíc krychlových metrů (největší na světě) v západe sibiřském metalurgickém kombinátě dalších válcovacích linek, závodu na výrobu potrubí, nových kapacit na výrobu hliníku, velkých koksových ba terií a řady petrochemických kombi­nátů. Do provozu budou uvedeny nové kapacity na výrobu strojených hno­jív o rozsahu 8 mil. tun, řada závo­dů na výrobu cementu rovněž o roz­sahu 8 mil. tun, což světová praxe cementárenského průmyslu ještě ne­zaznamenala. Ministr F. Jakubovskij mezi význam­nými stavbami roku uvádí řadu závo­dů lehkého, potravinářského a mas­ného průmyslu. V roce 1970 bude značně rozšířena výroba automobilo­vého průmyslu. Kromě rozšíření ji­ných závodů začne vyrábět automo­bilka v Togliatti a bude zahájena vý­stavba velké automobilky na náklad­ní vozy ve městě Naberežnyje Čelný. Hospodářství SFRJ v číslech Průmyslová výroba se v roce 1939 proti roku 1968 zvýšila v Jugoslávii o 12 %. Vývoz a dovoz o 17 °/o, pro­dukce obilnin, zeleniny a průmyslo­vých kultur stoupla o 11 %. Uvedl ;o koncem prosince m. r. v Bělehradě předseda svazového statistického úřa­du Ibrahim Latifič. Hodnota jugoslávského exportu do­sáhla v roce 1969 18 430 mil. din. a hodnota dovozu 26 300 mil. dináru. Jugoslávský deficit bude však do znač­né míry vyrovnán příjmy z nevidi­telného obchodu, zejména z turist­ky, služeb cizincům a z úspor jugo­slávských dělníků v zahraničí. Nominální příjmy obyvatelstva se v roce J.969 proti předchozímu toku zvýšily 15 %. Reálné mzdy stouply o 6 %. Počet zaměstnaných osob v Jugo­slávii stoupl v roce 1969 o 3 °/o a do­sáhl 3,7 mil. osob Zvýšení cen uhlí ve Velké Británii Od 19. ledna budou v Británii zvý­šeny ceny uhlí a tuhých paliv o 10 procent. Oznámil to britský úřad pro uhlí. Důsledky zvýšení cen paliv pocíti téměř všechna odvětví britského prů­myslu a je pravděpodobné, že také dojde k zvýšení cen výrobků ve spo třebním průmyslu, který je na tuhých palivech závislý. Zvýšení cen uhlí přinese brítssé státní pokladně roční zisk ve výši 65 miliónů liber šterlinků. Rok 1970 vzemědělstvi / v 1 v a vyzive Zásobování obyvatelstva potravina mi je činnost s jejímiž výsledky se veřejnost setkává prakticky denně a proto je to oblast velmi citlivá Ovšem výsledky zemědělsko-potravi­­nářského komplexu nejsou závislé je nom na práci zemědělců a potraviná řň. V tomto smyslu hovořil mimo lí­né ve svém výkladu k plánu na rok 1970 ve výboru Sněmovny lidu pro zemědělství a výživu a také při za sedání OVOS zaměstnanců v potráví nářském průmyslu ministr-předseda Federálního výboru pro zemědělství a výživu prof. MUDr. Koloman Bo­dá, DrSc. Když hovořil o Investiční výstav bě v odvětvích zemědělství a výživy poukázal ministr Bodá na to, že ná­vrh federálního ministerstva plánová ní, snížit objem investic proti sku­tečnosti roku 1969 o jednu miliardu korun, by byl v protikladu s kon­cepcí výstavby velkokapacitních ob jektů pro výrobu jatečních prasat a pro výrobu vajec. V návrhu FVZV se naopak z těchto důvodů počítá s objemem investic zhruba o 400 mi­liónů korun vyšším. Ministr vyjádři znepokojení nad předběžnými zprá vami o zabezpečení dodávek zeměděi eké mechanizac'1 pro rek 1970 Při­(Pokračováni na str. 2J 11 - LIST PRO svět =■- hospodářství PRŮMYSL, FINANCE A OBCHOD Další rozmach hospodářství RSR Velké národní shromáždění Rumunské socialistické republiky schváli o na svém zasedání koncem prosince národohospodářský plán na rok 1970, který předvídá mj. vzestup národního důchodu o 12 % a průmyslové výnaby o 11,3 procenta. Ve zdůvodnění návrhu plánu uvedl předseda státního plánovacího výbo­ru M. Berghianu, že plán na letoš­ní rok zajišťuje materiální, finanční a devizovou rovnováhu, proporcionál­ní rozvoj všech odvětví a zakládá se na přísném hospodaření se zdroji, dodržování plánovací disciplíny a pod­statném zvýšení efektivnosti. Průmyslová výroba má dosáhnout hodnoty 295 mld lei (v cenách roku 1963) a má překročit o 30 mld lei výsledky předpokládané na rok 1969; předvídá se nadále vysoké tempo růs­tu ve všech průmyslových odvětvích, zejména však v chemickém a stro­jírenském průmyslu. K zabezpečení potřebného paliva a plánovaného růstu výroby elektric­ké energie naxtéměř 35 mld kWh, se má především dále rozvíjet těžba uhlí, jež má předstihnout úroveň plá­novanou na rok 1969 o 3,7 mil. tun. Těžba ropy má dosáhnout 13,3 mil. tun a plynu 18,8 mld m3. Současně se má zracionalizovat spotřeba paliva tak, aby úspory dosáhly asi 900 tis. tun jednotek měrného paliva. V tě­žebním průmyslu se dále předvídá podstatné zvýšení produkce mědi, olova a zinku, a to zintenzivněnim prací při otvírce dolů, geologickém průzkumu apod. Výroba oceli má dosáhnout 8,5 mil. tun a překročit tak úroveň stano­venou IX. sjezdem RKS. Dosavadní struktura této výroby však neodpo­vídá plně potřebám hospodářství, kte­ré se musí pokrýt dovozem předsta­vujícím významné položky v plateb­ní bilanci RSR. Proto bude mj. za­potřebí urychleně uvést do provozu zařízení na válcování pásů za tepla a transformátorových plechů. Ve strojírenském průmyslu se má výroba zvýšit proti, roku 1969 o 13,3 procenta, z toho v podnicích mitťs­­terstva strojírenství o 14,6 °/o. Před­vídá se současně rozšíření sortimen­tu o 80 důležitějších nových druhů výrobků a skupin výrobků, přičemž plán klade důraz na obráběcí stroje, zařízení pro stavebnictví, jemnou me­chaniku a elektrotechniku. Největší dynamiku růstu má letos zaznamenat chemický průmysl, a to o 21,4%; na tomto přírůstku se po­dílí z 40 % nové kombináty Pite?:l a Rimnicul Vilcea, jež mají zahájí* výrobu, jakož i nové kapacity na pro­dukci syntetických vláken a přízí. Průmysl stavebních hmot se má ie tos rozvíjet tak, aby zajistil vzestup výroby cementu na více než 8 mi’, tun, tj. o 700 000 tun více, než před­pokládal pětiletý plán. Dále předví­dá plán výrazné zvýšení produkce osinkocementových desek a rour, ta­bulového skla a prefabrikátů z be­tonu. Výroba lehkého průmyslu má před­stihnout úroveň stanovenou pětiletým plánem o 3 mld lei a o 10 % pro­dukci roku 1969. Předpokládá se růst výroby tkanin o 9,2 %, stávkového zboží téměř o 19 %, obuvi o 8,9 % a užitkového skla téměř o 36 %. V potravinářském průmyslu se produkce zvýši proti roku 1969 zhruba o 9 %, přičemž se předvídá zejména vzestup výroby masa, masných výrobků a kon­zerv, mléka, ovofcných a zeleninových Konzerv. 14,5 2800,0 947.0 60,0 Plánovaný rozsah produkce hlav nich průmyslových výrobků v roce 1970 uvádí tabulka: elektrická energie (mld kWh) 34,8 uhlí (mil. t) 23,2 ropa (mil. t) 13,3 zemni plyn (mld m3) 18,3 ocel (tis. t) 6510,0 z toho: legovaná ocel (tis. t| 390,0 primární hliník a jeho slitiny (tis. t) 107,0 traktory (tis. ks) 30,78 nákladní automobily a tahače (tis. ks) 36,0 osobní automobily (tis. ks) 18,0 dieselové a elektrické lokomotivy (ksj 255,0 třískové obráběcí stroje (tis. ks) filfikrrinkó mntnrv fl ?Fí kW a více (MW) strojená hnojiva 100% 4 I 11 -i 11 . I UIUI ■ S I synteticky kaučuk tis. t plastické hmoty a syntetické prysKyriue i±uu voj jus. ij chemická vlákna a příze (trs: t) 71,b pneumatiky (tis. ks] 2442,0 papír (tis. t) 437,1 cement (tis. t) 8185,0 dřevotřískové a dřevovláknité desky (tis. t). 501,0 nábytek (mil. lei) 5376,0 radiopřijímače (tis. ks) 455,0 televizory (tis. ks) 290.0 elektrické chladničky (tis. ks) 160,0 tkaniny (mil. m2) 622,7 stávkové zboží (mil. ks) 137,2 obuv (mil. párů) 67,8 maso (tis. t) 483,0 jcuic uitsje i na. ij coo,'J cukr (tis. t) 520,3 Rozvoj zemědělství Rumunska má i v letošním roce podporovat rozsáhlý investiční program, na který je urče­no ze státních prostředků 8,1 mld lei, převážně zaměřených na meliorační ..ace a auisi lu-.c.aiiizaci v zeměciei ství. Za předpokladu normálních po větrnostních podmínek má zeměděi ská produkce letos převýšit o 1,5 mld lei nejvyšší úroveň stanovenou pět: letým plánem Produkce obilovin má dosáhnout 15 mil. tun. Stavy hospo­dářských zvířat mají překročit ob jem stanovený pětiletkou o 30 :is kusů u hovězího dobytka, o 620 lis kusů u prasat a o 300 tiš. kusů u ovcí. Plánovaný objem produkce hlavních zemědělských výrobků je patrný z dalšího sestavení: celkem z toho státní sta-tky pšenice a žito / (tiS. t) 5 128 1142 kukuřice (tis. t) 8 867 1617 cukrová řepa (tis. t) 4 560 _ — slunečnicová semena (tis. t) 1 025 300 pozdní brambory f r i c t \ n «ec i ‘ta l“a. lJ J zelenina (tis. t) 3 560 339 ovoce a hroznové víno (tis. t) 2 925 446 maso (tis. t živé váhy) 1 396 364 mléko (tis. hl) 42 480 . 6542 vlna (tuny) 31 650 5855 (Pokračování na sí . 51 Bukureší — nová obytná čtvrt s letním divadlem. Expanze EHS ztratí na intenzitě Příští rok dojde k podstatnému zpomalení hospodářského růstu v členských zemích Evropského hospo­dářského společenství. Komise Evrop ských společenství usuzuje na zmír­­mění ekonomické aktivity západu) „šestky“ hlavně se zřetelem na viiv pokračujícího restriktivního kursu v USA a dalších zemích. S tím souvisí názor, že expanze zahraničního ob chodu členských států EHS bude v ro­ce 1970 slabší než v roce 1969 a pro­dukce stoupne v porovnání s letoš­ním rokem pouze o 4,5 %. Protiinflační opatření státní admi nistrativy budou , existovat a brzdit vývoj poptávky i v jednotlivých člen­ských zemích EHS. Přesto však - podle názoru komise ES — bude po­ptávka na jejich vnitřních trzích pře vyšovat možnosti nabídky. S dalším prudkým růstem soukromé spotřeby se počítá v důsledku podstalnýcn úprav mezd směrem nahoru. Posud jde o investice, budou podle výsled­ků průzkumu u podniků především v první polovině roku 1970 dále stou­pat. V Německé spolkové republice předpokládá komise ES v roce 1970 další trvání hospodářské expanze, a to vycházejíc ze současných tendencí poptávky a zásob objednávek. Vzhle­dem k panující vlně vzestupu mezd je nutno ze strany soukromých spo­třebitelů očekávat silné impulsy pro další hospodářskou expanzi. Nadto za ručujl již jen mimořádně velké zá soby objednávek intenzívní investič ní činnost. V oblasti vývozu se pro­jeví vliv zhodnocení západoněmeesé marky teprve postupem doby. Nicmé­ně komise ES předvídá v NSR v ce­lém roce 1970 přes očekávané jevy retardačního významu další značný růst zahraniční poptávky. K tomu se uvádí, že na straně nabídky jsou mož­nosti dalšího zvýšen! velmi omezené, neboť v mnoha odvětvích je již vy tíženi výrobních kapacit nadprůměr né, volných pracovních sil je mini­málně a získávání zahraničních děl­níků naráží na potíže. Vážení čtenáři, rozhodnutím Českého úřadu pro tisk a informace nám bylo povoleno a umožněno přetvářet list Svět hospo­dářství, který se v minulosti věno­val především zahraniční ekonomice a situaci na světových trzích. V prů­běhu roku uskutečníme v listě změ­ny, jež nám umožní více než na po­lovině rozšířeného rozsahu vzeřejůo­­vat informace o ekonomice česko­slovenské. Od začátku tohoto roku bude list vycházet 3krát týdně na 3 listech za nezměněnou cenu a s krátké době, nejpozději od 2. čtvrt­letí t. r. 4krát týdně o celkovém tý­denním rozsahu 24 stran. Chceme vytvářet informační list, hlavní formou naší práce bude zprá­va nebo výklad kompetentního čini­tele či odborníka. Redaktoři v našem listě budou především organizátory soustavy informací a proudů informa­cí z rozhodujících center a pro roz­hodující centra hospodářského živo­ta Československa. Nejde nám o list pro širokou veřejnost, ale pro hospo­dářský aktiv, který odhadujeme na 15 či 20 tisíc Uctí, kteří žijí předně řešením hospodářských problémů na­ší republiky, našich zemí, oblastí, podniků, či jejich sdružení. Chceme směrodatnými informacemi o nich a pro ně vytvářet mezi nimi tolik potřebné pružné vazby, aby nemuseli v budoucnosti generální a podnikoví ředitelé prohlašovat, že nemají do­statečné informace o tom, co se děje na jejich ministerstvech a hospodář­ští ministři, aby si nemuseli stěžovat, že nemají operativní prostředek pro okamžité informování hospodářské veřejnosti. Důraz tedy klademe na zprostřed­kování informací, nikoliv na rozsáh­lé rozbory a statě, jež chtějí postih­nout velké úseky čs. ekonomické pro­blematiky, ale daleko spíše na prak­tické informace např. o rozhodnutích ministrů, či z kolegiátních porad hos­podářských ministerstev, jež podniko­ví ředitelé a další podnikoví činila^ lé potřebují okamžitě znát, aby kon­takt mezi státními hospodářskými centry a mikrosférou byl pohotový a pomáhal soustavně sjednocovat nad­­podnikové a podnikové zájmy. Příkladem praktických informaci, jež jsme již začali poskytovat, jsou cenové informace vydávané ve zvlášt­ní příloze všemi třemi čs. cenovými úřady. Podobný komplex informací chceme vytvořit v brzké době společ­ně se Státní bankou a Obchodní ban­kou, s ministerstvy financí, minister­stvy průmyslu, ministerstvy výstavby a techniky a dalšími hospodářskými ministerstvy. Zdokonalíme také sy­stém informací vytvářený ve Světě hospodářství spolu s ministerstvem zahraničního obchodu, zejména rozvi­nutím spolupráce s podniky zahranič­ního obchodu, je to podivuhodné, ale zatím nebyl v ČSSR list, který bv zprostředkoval pravidelně informace např. z Koospolu, TST, Pragoexportu, Chemapolu a kteréhokoliv jiného pod­niku čs. zahraničního obchodu, aby hospodářský aktiv republiky mohl ří­ci, že alespoň zhruba ví, jak si vše­chny tyto význačné podniky čs. za­hraničního obchodu vedou. Stejně tak doufáme informovat o iniciativě a vý­sledcích všech význačných českých a slovenských výrobních podniků. Slovnaft či Východoslovenské železár­ny, VŽKG, Zbrojovka Brno, Škodovka, či kterýkoliv jiný z našich 663 pud niků a všechna generální ředitelství sdružení a trustů najdou ve Světě hospodářství vždy místo, aby tu je jich kompetentní pracovnici sdělili tu co by měl o nich vědět celý čs. hos podářský aktiv. Jak zjišťujete, ucházíme se o vy­tvoření důležitého nástroje soustavy čs. hospodářských informací, který má zajistit operativní spojení mezi centry státně hospodářského a národohospo­dářského řízeni a podnikovou sférou a postupně vytvářet i zpětné spojení. Přitom se v ničem nemíníme vzdávat našeho dosavadního programu, hospn dářského zpravodajství ze zahraničí a ze světových trhů Ctižádosti redakce bude sloužit rea­lizaci státního plánu a plánů obou republik, sloužit integrovaná ekono­mice Československa, hospodářské po­litice KSČ a vlád zprostředkováním informací velmi praktického charak­teru a dosahu pro hospodářský aktiv republiky. Domníváme se, že zaěínáme právě včas, nedlouho před lednovým ple­nem ÜV KSČ, jež se bude fundamen­tálně zabývat čs. ekonomikou. Bude­me sloužit realizaci ekonomických zá­věrů tohoto pléna. VLADIMÍR BRABEC Mnoho Úspěchů v roce 1970 přeje všem čtenářům a spolupracovníkům REDAKCE

Next