Svět Hospodářství, 1970 (XI/1-78)
1970-01-29 / No. 12
Jednotné principy odmeňovaní V těchto dnech je ve Sbírce zákonů publikována vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí CSSK o usměrňování mzdového vývoje a o zásadách odměňování práce. Nová vyhláška zrušuje vyhlášky ěíslo 101/1968 Sb., o odměňování práce v nové soustavě plánovitého řízení národního hospodářství a ěíslo 131/1987 Sb., o prohloubení hmotné zainteresovanosti vedoucích pracovníků hospodářských organizací; nároky a povinnosti vzniklé před 31. prosincem 1969 a zůstatky osobních účtů se vypořádají ještě podle obou zrušených vyhlášek. Směrnice pro sestavení národohospodářského plánu na rok 1970, která stanovila i zásady pro plánovité usměrňování a kontrolu mzdového vývoje, dále schválené základní principy důchodové politiky a v jejich rámci zásady nové soustavy podnikových daní, uplatněné od 1. ledna 1970 a konečně i novela vládního nařízení číslo 100/1958 Sb., o plánovitém řízení národního hospodářství se v širokém rozsahu dotýkají předpisů o odměňování; bylo nutno přikročit k jejich změně a vydat novou vyhlášku, která by vyšla z uvedených opatření, zabezpečila usměrňování mzdového vývoje a stanovila zásady odměňování práce. Nová vyhláška si klade i své vlastní cíle: — posílit úlohu plánu jako nástroje přímého usměrňování mzdového vývoje, — využít vedle přímé regulace i důchodového principu, tj. závislosti mezd na vytvořených zdrojích, a regulačního působení ekonomických nástrojů, zvýšit pravomoc orgánů hospodářského řízení — hlavně oborových ředitelství a odvětvových ministerstev — nejen v oblasti plánovitého usměrňování vývoje celkového objemu prostředků použitelných k odměňování, ale také při jejich rozdělování zejména prostřednictvím prémií, odměn a podílů na hospodářských výsledcích, — prohloubit kontrolu mezd na všech úrovních řízení i kontrolní funkci banky jako orgánu prosazujícího státní hospodářskou politiku, a to nikoliv pouze prostřednictvím svých ekonomických nástrojů, Vyhláška stanoví pravidla pro určování objemu prostředků, které mohou hýt použity k odměňování práce i pravidla pro rozdělování těchto prostředků — pro odměňování jednotlivých pracovníků. Stanoví i způsob kontroly mzdového vývoje a vymezuje práva a povinnosti organizací a jednotlivých orgánů při zajišťování stanovených pravidel. Na mnoha místech byl vysluven požadavek, aby byl vydán komplexní zákon o provádění mzdové politiky. Nová vyhláška plně respektuje nutnost uplatňovat jednotné principy odměňování ve všech organizacích, to znamená ve státních socialistických organizacích, družstevních organizacích nebo v podnicích a hospodářských zařízeních společenských organizací. Zejména v posledních dvou letech se rozrostla nesprávná praxe obcházení jednotných zásad odměňování práce a neodůvodněného zvýhodňování některých pracovníků, nejvíce v souvislosti s rozvojem přidružené výroby v jednotných zemědělských družstvech a společenských organizacích, na něž se nevztahovala vyhláška číslo 100/1966 Sb., o plánovitém řízení národního hospodářství. Rozpor mezi nabídkou pracovních sil a poptávkou po nich se neustále prohlubuje, což se projevuje v zavádění rozmanitých odměn a různých příplatků. Organizace, ve snaze vyhnout se zpřísněným pravidlům mzdové regulace, tyto částky nezahrnují do objemu vyplacených mezd a vyplácejí je z jiných zdrojů než z fondů pracujících (fondů odměn). I tuto nesprávnou praxi nová vyhláška postihuje a zajišťuje potřebný soulad a plánovací metodikou, účetnictvím a statistikou. jednotné principy odměňování práce budou zajištěny tím, že nová vyhláška se vztahuje na všechny státní socialistické organizace, hospodářské, rozpočtové, příspěvkové i jiné, na podniky a hospodářská zařízení společenských organizací, působící v oblasti politické, kulturní a sociální. Musí se jí řídit v celém jejím rozsahu i orgány nadřízené uvedeným organizacím — tedy oborová ředitelství, ministerstva, ostatní ústřední orgány a národní výbory. Družstevní organizace však mají specifické postaveni a specifické podmínky, proto rozsah platnosti vyhlášky pro ně určí příslušné orgány družstevních svazů v dohodě s ministerstvy práce a sociálních věcí republik; podobně pro zemědělské družstevní organizace stanoví rozsah uplatnění vyhlášky národních ministerstev v dohodě s Federálním výborem pro zemědělství a výživu. (Pokračování na straně 2./ svět LIST PRO PROMYSL, FINANCE A OBCHOD hospodářství Bulharské zemědělství v roce 1970 Deník „Zemedelsko Známe“ uveřejnil nedávno zprávu ministra zemědělství a potravinářského průmyslu Bulharské lidové republiky V. Šopova, pojednávající o aktuálních úkolech bulharského zemědělství. Celková zemědělská produkce Bulharska se má podle informace ministra zvýšit letos v porovnání s rokem 1968 o 14,7 % a proti loňsku asi o 12%. Vládní činitelé předpokládají, že sklizeň pšenice převýší výsledek z uplynulého roku o 300 000 tun, krmného obilí se má sklidit o 800 000 tun více, cukrové řepy o 450 000 tun a brambor nejméně o 100 000 tun více. V oblasti živočišné výroby se počítá s přírůstkem produkce mléka, a to o 94 mil. litrů, masa (v přepočtu na živou váhu) o 830 000 tun, vajec o 68 mil. kusů a vlny o 536 tun. Plánovaného zvýšení rostlinné i živočišné produkce se podle směrnic plánu dosáhne zejména intenzifikací výrobních metod. Hektarové výnosy by měly stoupnout u pšenice na 28 q, u kukuřice na 38 q, slunečnicového semene na 18 q a u cukrové řepy na 356 q. Výrazný růst se očekává rovněž u sklizně brambor a hroznového vína. Od jedné dojnice se má získat 2210 litrů mléka, stříž vlny na jednu ovci se plánuje ve výši 3,2 kg a průměrná snůška jedné slepice má činit 112 kusů vajec. V této souvislosti se připomíná, že v některých zemědělských oblastech Bulharska se již dnes plánované ukazatele produkce značně překračuji. V okrese Burgas, který patří k největším pěstitelským oblastem pšenice v BLR (na tuto obilninu připadá zhruba 52 % obdělané půdy], se sklízí z 1 ha 35 q; ještě vyšších výnosů se dosahuje v Dobrudži. V burgaském okrese existuje celkem 45 jednotných zemědělských družstev a 6 státních statků, z nichž každý disponuje 4,4 tis. ha orné půdy. Bulharská akademie zemědělských věd se v současné době zabývá perspektivním rozvojem zemědělství v oblasti BurgasuVlo roku 1975. I nadále má tento kraj zůstat pěstitelským centrem pro obilí a zeleninu. Jak známo, Bulharsko se řadí k významným producentům pšenice, kterou exportuje do různých evropských států, na Blízký i Dálný východ a do severní Afriky. Důležitou vývozpí položkou BLR je rovněž ovoce a zelenina, jejichž odběrateli jsou SSSR, NDR, Polsko, ČSSR, NSR, V. Británie a další západoevropské státy, jakož i Japonsko a Kuba. Ročně dodává Bulharsko na zahraniční trhy přes 500 000 tun. Kromě toho exportuje též konzervované ovoce a zeleninu (100000 tun ročně) a rovněž sušené plody. Výrobky živočišného původu.nakupuje v Bulharsku přibližně 50 států, z toho např. telecí a vepřové maso SSSR, Itálie, Rakousko a NSR, a skopové maso zejména země Blízkého východu. Plán polského hospodářství Podle hodnocení listu Ekonomičeskaja Gazeta má polský plán pro letošní rok především odstranit řadu disproporcí a potíží, které brzdí hospodářský rozvoj a vytvořit tak výchozí základnu pro rychlejší růst v příští pětiletce. Počítá proto se zpomalením tempa vzestupu investic a výroby v některých odvětvích zpracovatelského průmyslu. Kritériem pro hodnocení činnosti podniku se stává snižování výrobních nákladů, všestranná úspora materiálů a energie. Přednostně budou zásobovány ty podniky, které vyrábějí moderní výrobky s nízkými výrobními náklady. A také podniky, které zajišťují pro národní hospodářství suroviny a palivo. Plán předpokládá, že objem celkové průmyslové produkce vzroste letos o 7,2% (je to nižší ukazatel než průměr posledních let), přičemž 73 procent přírůstku se má zajistit na základě zvýšení produktivity práce (v průmyslu se má zvýšit o 5,2%). Plánované předpoklady pro hlavní odvětví o Strojírenství: produkce se má rozšířit o 10 %. Vyšší tempo růstu zaznamená však výroba automatizačních prostředků, kontrolních měřicích přístrojů, odvětví elektrotechniky a telekomunikační techniky. Lehký průmysl: výroba má vzrůst 6,6 %. Chemický průmysl: počítá s růstem výroby o 12 %. Zemědělství: rostlinná výroba .se má zvýšit o 4,2 % a živočišná o 1 %. Plánuje se další prohloubení integrace zemědělské výroby se zpracovatelským průmyslem. Vnitřní obchod: plán vychází ze zásady, že sortiment výroby je nutno přizpůsobovat potřebám a poptávce obyvatelstva. Dodávky na vnitřní trh se mají zvýšit o 6,4 % a objem služeb obyvatelstvu o 6 %. Zahraniční obchod: obrat se má zvýšit o 6 %, přičemž export má vzrůst o 7,1 %, kdežto import jen o 3,9 %. Plán na rok 1970 počítá, že počet zaměstnanců v polském národním hospodářství se zvýší o 1,9 %. Průměrné platy mají vzrůst o 2,5 %, což je o něco více než v posledních letech. Realizace další etapy tarnowského chemického kombinátu Tarnów 11. rychle pokračuje. Závod bude po dokončení zpracovávat ročně 500 mil. mi zemního plynu, jako výchozí suroviny pro výrobu dusíkatých hnojiv. Na snímku je pohled na rozestavěné objekty chemického kombinátu „Tarnów 11“. Kontrinerová doprava v MLR Od počátku letošního roku funguje v Madarské lidové republice zvláštní meziministerská komise, která se bude přednostně věnovat rozvoji vnitrozemské kontejnerové dopravy. V komisi jsou zástupci ministerstva hutního průmyslu a strojírenství, jakož i pošt a dopravy a Výboru pro technický rozvoj. Kontejnerová doprava se v Mádarsku v poslední době uplatňuje stále více. Za posledních sedm měsíců minulého roku bylo madarskou nákladní automobilovou dopravou přepraveno přes 170 kontejnerů a v mezinárodní dopravě bylo registrováno 600 dvacetituuových přepravních skříní. Ve spolupráci s členskými státy RVHP začala Maďarská lidová republika budovat také vlastní výrobu kontejnerů. Byla zahájena nejen sériová výroba přepravních skříní, ale i speciálních zdvižných zařízení, přístavních jeřábů a lodí pro kontejnery. Závody na výrobu železničních vagónů a nákladních automobilů se v« svých projektech orientují na typy potřebné pro přepravu kontejnerů. Zvláštní úloha připadá Madarsku v dopravě kontejnerů jako tranzitní zemi. Největší průmyslová města a dopravní uzly — jako Budapešť, Miskolc, Debrecen, Györ — budou vybaveny moderními překladišti kontejnerů. Zvláštní projekt počítá s přestavbou madársko-sovětské pohraniční stanice Záhony a svobodného přístavu Csepel pro kontejnerovou dopravu. ICA-nová akciová společnost Po své ustavující valné hromad* začala v Praze vyvíjet činnost nová akciová společnost ICA (International Cybernetic Agentur) — Mezinárodní kybernetická agentura se sídlem v Praze 1, Ne Perštýně 1. Akciový kapitál vytvořilo deset předních čs. podniků a organizací s projekční, výrobní a obchodní činností. ICA se zabývá zahraničním obchodem v oblasti nehmotných statků, tj. především prodejem duševní práce - projektů, výzkumných, vývojových a konstrukčních prací — do zahraničí. Přitom se ICA opírá o velkou tvůrčí kapacitu svých akcionářů, jimž především slouží při sjednávání zahraničně obchodních zakázek. K řešeni některých zadaných technických problémů sestavuje 1CA své vlastní tvůrčí týmy. Dále ICA zastupuj« cizí firmy na našem trhu a obráceně. Činnost akciové společnosti se zaměřuje. zejména do oblasti technické kybernetiky, automatizace, výpočetní techniky, Informací a dalších příbuzných odvětví. (vkj Zvýšení diskontní sazby v Rakousku S účinností od 22. ledna 1970 zvýšila rakouská ústřední banka svou diskontní sazbu ze 4,75 % na 5 %. Předcházející zvýšení, ze 3,75 % na 4,75% bylo provedeno 11. září loňského roku. Přes tyto úpravy Zůstává rakouská diskontní sazba jédna z nejnižších. Platební bilance Japonska Jak oznámilo japonské ministerstvo financí, vykázala platební bilance země za rok 1969 rekordní aktivní saldo ve výši 2,27 mld dolarů. Tento přebytek je ve srovnání s výsledkem za rok 1968 (1,10 mld dolarů) víc« než dvojnásobný. Podle statistik ministerstva fínancf dosáhl japonský export v loňském roce hodnoty 15,72 mld dolarů (o 23,3 proč. více než předloni), import částky 11,97 mld dolarů (o 17,1 % více). Ceny jako součást ekonomické politiky v NDR V současné době, kdy se v celém našem nárpdním hospodářství projevuje snaha najít způsob, jak úspěšně odstranit vyskytující se nedostatky, hledá se i na úseku cen vhodný způsob k vyřešení dnešních potíží a dosažení takového stavu, který by splňoval požadavky kladené na tento úsek našeho národního hospodářství. I když se snažíme najít při řešení této problematiky především svou vlastní cestu, jež by nejlépe vyhovovala našim specifickým ekonomickým podmínkám, je dobré znát, jak to dělají jinde, jak tam řeší problémy v cenové oblasti, a o tyto všechny poznatky doplnit své vlastní úvahy. Cenová politika NDR je zaměřena stejně jako celá národohospodářská politika k podpoře budování socialismu v zemi uvědomělým využíváním ekonomických zákonů socialismu a plným uplatněním jejich předností. V NDR se plánuje vývoj cen se značným předstihem; tak např. jíž v polovině roku 1969 se stanoví koeficienty pro rok 1971. Tím je zajištěno, že plán na rok 1971 bude zpracován již na základě nové cenové hladiny. Od roku 1969 zavádí se v NDR postupně také soustava plánovitého snižování velkoobchodních cen, jejímž úkolem je přizpůsobovat plánovitě velkoobchodní ceny klesajícím národním nákladům a toto plánovité snižování cen promítat do plánu cen. Při plánování cen se vychází z cílevědomé tvorby cenových relací, vedoucích ke změnám ve struktuře materiálové spotřeby, a to ve prospěch substitucí, vyplývajících jednak z daných možností krytí potřeby a jednak z požadavků vědeckotechnické revoluce. Cenová politika NDR respektuje neodlučitelnost soustavy cen od soustavy nákladů a vychází z určité vzájemné samostatnosti cenových okruhů. V NDR není např. přímé propojení ani vzájemné prolínání změn mezi velkoobchodními a maloobchodními cenami. Jednou ze zásad cenové politiky NDR je, že změny velkoobchodních cen nesmějí působit negativně na životní úroveň obyvatelstva. V zásadě představuje cenová politika NDR dlouhodobý proces s dvěma zásadními tendencemi: 1. působit na vývoj (snižování) vlastních nákladů ^ 2. na produktivitu práce a její růst jako hlavní zdroj snižování nákladů. Tvorba cen vychází z kalkulační směrnice, tj. z pravidel pro tvorbu ceny ve vazbě na účetní evidenci. Kalkulační vzorec, jenž je dán v účetní evidenci, předpokládá normování nákladů. Vždy se musejí vykazovat společensky nutné náklady, neboť, co je u jednoho výrobce cenou, je u druhého nákladem. Ceny vycházejí z národních nákladů a mohou být pevné, maximální nebo smluvní. Musejí respektovat zejména užitnou hodnotu i různé koordinační vztahy a umožňovat potřebnou volnost pohybu. Při tvorbě ceny je nezbytná i informovanost o světové ceně, zejména pokud 4. jde o vliv světových cen na dovoz a z něj získané subdodávky, jejichž ceny se promítají do finálního výrobku. Veškerá cenová politika, promítaná do řídící činnosti na všech stupních, nebyla by úspěšná bez uvědomělého přístupu k cenovým otázkám všpeh pracujících na podnicích, kde se vlastně o skutečných cenách a nákladech rozhoduje v průběhu vlastního výrobního procesu. 2. Závěrem lze shrnout, že cenová politika NDR má tyto 4 základní principy: 1. Přispívá k budování socialistické ekonomické soustavy v NDR, vycházejíc ze socialistických ekonomických zákonů a vztahů; Uplatňuje vedoucí úlohu strany a vlády v oblasti cenové politiky, jako součásti celkové národohospodářské politiky; 3. Vyžaduje účast všech orgánů na řídící činnosti v oblasti cen; Snaží se ideologicky působit na pracující na podnicích, aby se „otázka nákladů a cen“ dostala do (Pokračování na ttr 3J