Svět Hospodářství, 1970 (XI/1-78)

1970-02-25 / No. 24

p LIST PRO PRŮMYSL, FINANCE A OBCHOD Whospodářství Komplexní programy spolupráce se SSSR Z IX. zasedání mezivládní čs.-sovětské komise pro hospodářskou a vědeckotechnickou spolupráci, které se konalo koncem minulého roku v Praze, vyplynul pro čs. orgány mimořádně závažný úkol: zpracovat postup­ně v I. pololetí 197Ü komplexní programy dalšího roz­voje spolupráce, specializace a kooperace výroby mezi průmyslovými odvětvími obou zemí, věetně otázek vědec­kotechnické spolupráce, výroby a investiční výstavby. Sovětské hospodářské orgány k nim připraví své výcho­zí návrhy a společné komplexní podklady se stanou zá­kladem dohod, které se budou předkládat k projednáni mezivládní čs.-sovětské komisi. O otázkách spadajících do přímé kompetence resortů se budou uzavírat pro­tokoly. ■ Odpovědnými za vypracování jednotlivých programů bylí vládou jmenováni: pro oblast automobilové­ho průmyslu — ing. J. Simon, ministr průmyslu ČSR; pro oblast elektro­technického průmyslu — prof. ing. J. Buda, náměstek ministra průmys­lu SSR; pro oblast těžkého, energetic­kého a dopravního strojírenství — ing. J. Simon, ministr průmyslu ČSR; pro oblast chemického a naftového strojírenství ing. V. Vačok, mi­nistr průmyslu SSR; pro oblast stro­jírenství pro lehký a potravinářsKý průmysl — ing. J. Kopča, náměstek ministra-přpdsedy Federálního výbo­ru pro průmysl; pro oblast obrábě­cích strojů — ing. M. Simonovský, náměstek ministra průmyslu ČSR a pro oblast chemického průmyslu — ing. V. Plecháč, náměstek ministra­­předsedy Federálního výboru pro prů­mysl. ■ Pro zpracování komplexních programů byly přijaty určité zásady. Především by komplexní' programy rozvoje měly být základním dlouho­dobým dokumentem rozvoje výrob­ních, ekonomických a vědeckotech­nických vzíahu se SSSR; vycházet přitom z plánovaného rozvoje jed­notlivých odvětví, oborů a skupin vý­robků. Při zpracování je nutné plně respektovat zásadu ekonomické efek­tivnosti vývozu i dovozu se zdůraz­něním otázek technické úrovně, kva­lity a dosahovaných parametrů vzá­jemně směňovaných výrobků. Rozho­dujícím kritériem pro posuzování eko­nomické efektivnosti by mělo být, aby v celkovém objemu v průměru nedošlo ke zhoršení vztahu mezi re­produkčním kursem realizovaným při dovozu. Závažnou příčinou našich ob­tíží v zahraničním obchodě je ne­odpovídající zbožová skladba, a to jak vývozní, tak dovozní. Z tohoto hledis­ka je nutné vytvořit vhodné podmín­ky pro etrukturální změny ve vněj­ších vztazích, které postupně vytvo­ří perspektivní průmyslovou výrob­ní základnu s perspektivními výrobní­mi programy. V této souvislosti mu­sí být posouzena otázka současných výrobních kapacit, jejich plánovaný rozvoj, omezování nebo likvidace, ja­kož i otázka kapacit nově budova­ných a uváděných do provozu — a to z hlediska jejich efektivní využitel­nosti a efektivnosti výroby. ■ Podrobně je nutné analýzovat výsledky dosavadní činnosti stálých pracovních skupin pro odvětvovou spolupráci, kde nebylo zatím dosaže­no významnějších výsledků v oblasti dělby práce. V oblasti specializace a kooperace výroby bylo vypracová­no již několik rozborových materiá­lů, návrhů na rozdělení výrobních programů, nomenklatur výrobků — avšak nebyly dovedeny do konkrét­ních dohod — smluv o specializaci a kooperaci. Přitom ve dvoustranné spolupráci se SSSR existují pro po­dobné dohody široké předpoklady, z naší strany nejsou však dostateč­ně využívány. Je to dáno tím, že ne­máme ujasněny rozvojové plány, ne­postihujeme vždy dostatečně základ­ní vývojové tendence, které se v jed­notlivých odvětvích, oborech a sku­pinách výrobků prosazují na světo­vém trhu a na trhu socialistických zemí. ■ Velmi důležitá je zásada kom­plexnosti výrobní, hospodářské a vě­deckotechnické spolupráce, posavad­­ní praxe většinou tuto zásadu nere­spektovala a příslušné návrhy býva­ly zpracovávány a projednávány od­děleně. Například otázky vědecko­technické spolupráce byly řešeny sa­mostatně a odděleně od problemati­ky specializace a kooperace výroby. Tato skutečnost se projevuje i při koordinaci plánů na období 1971 až 1975. Činnost stálých pracovních sku­pin vytváří potřebné předpoklady pro komplexní posuzování a řešení všech problémů počínaje vědeckovýzkum­nou základnou, předvýrobními etapa­mi, výrobním procesem a konče vzá­jemnou směnou výrobků. Přitom ve všech oblastech lze nalézt účinné formy spolupráce. Je nutné přitom vycházet ze znalostí výrobních, tech­nických a odběratelských podmínek našeho sovětského partnera. Seriózní znalost umožní zpracovat takové ná­vrhy, které budou přijatelné pro obě strany, soustředit se na úzká místa a na odstranění duplicit. K tomu bu­de v mnoha případech účelné orga­nizovat předběžné konzultace o zá­měrech jednotlivých oborů, technic­kého rozvoje, vědy, výzkumu a spo­lečné metodiky. ■ Očekává se, že ČSSR, její přední hospodářští a vědeckotechničtí odbor­níci vyvinou potřebnou iniciativu a vy­užijí tak spolupráce se SSSR při mo­dernizaci a strukturálních změnách naší výroby. Ujednání o komplexních programech rozvoje se týkají zatím vybraných oborů strojírenství a che­mie, které však rozhodující měrou ovlivňují celkový rozvoj našeho ná­rodního hospodářství. Kuba zamýšlí rozšířit produkci niklu Kuba, která je třetím největším pro­ducentem niklu na světě, a disponu­je největšími dosud známými rezerva­mi rud niklu, hodlá vybudovat nový zpracovatelský závod o kapacitě 30 tis. tun a rozšířit tak v sedmdesá­tých létech výrobu tohoto kovu. Uvá­dí to agentura Reuter podle zpráv z Havany. Jednání o stavbě tohoto objektu s nejmenovanou britskou firmou jsou prý, jak oznámily informované kruhy, v pokročilém stadiu. Ostatní západo­evropské země neprojevily údajně o projekt zájem, ale mohou se nicmé­ně podílet na dodávkách strojů a za­řízení. Očekává se, že nový závod bude postaven v Punta Gorda (pro­vincie Oriente), přibližně 75 km vý­chodně od dvou kubánských hutí na nikl v Nicaro a Moa. Tyto závody postavily americké společnosti před rokem 1959 a jejich kapacita činí' dohromady 42 000 tun niklu a. kobal­tu ročně. Zásoby rud podél severního pobře­ží provincie Oriente byly odhadnuty na 17 mil. tun. Bude-li mit Kuba po­třebné zařízení, může ročně vyrábět až 120 000 tun niklu, prohlásil nedáv­no Fidel Castro. Nový závod se má zaměřit na výrobu kysličníku niklu, stejně jako závod v Nicaro, kde se urodukuje ve formě prachu a pelet š obsahem 87 °/0—90 °/o kovu. V Moa se naproti tomu vyrábí síran nikel­­natý. Kuba prodává značné množství nik­lu západním zemím navzdory tlaku amerických embargačních opatření. V této souvislosti poukazuje agentu­ra Reuter na skutečnost, že Kuba má v úmyslu rozšířit právě výrobu kys­ličníku nikelnatého, po němž je v zá­padních zemích velká poptávka, vzhle­dem k jeho použitelnosti pro výrobu speciálních ocelí. V roce 1968 se ku­bánská produkce niklu odhadovala na 37 000 tun proti 32 400 tun před ro­kem. Za loňské údobí nejsou údaje k dispozici, ale západní pozorovatelé se domnívají, že produkce o několik tisíc tun poklesla. Exportní kvóty ur­čené pro některé země západní a vý­chodní Evropy byly během minulého roku podle zpráv z Kuby sníženy o 10 až 40 %. V Budapešti o turistice V budapešťském hotelu Gellért skon­čilo v pondělí 23. února IX. zasedání zástupců cestovních kanceláří socia­listických zemí. Hlavní pozornost vě­­novati účastníci rozvoji turistického ruchu. Porady, která trvala týden, se zúčastnili zástupci 27 cestovních kanceláří evropských socialistických zemí, jakož i Kuby. a Mongolska. Příští porada se má konat v Čes­koslovensku. Delegace RSR do Afriky Rumunská vládní hospodářská dele­gace v čele s ministrem důlního prů­myslu Bujorem Almašanem odjela v sobotu 21. února z Bukurešti na ofi­ciální návštěvu do Keni, Tanzanie a Zambie. Bude tam jednat o možnos­tech hospodářské spolupráce a vý­měně zboží mezi Rumunskem a uve­denými africkými zeměmi. CELLATRON SAMOČINNÝ POČÍTAČ CELLATRON Z NDR /firma VEB Rechenelektronik, Zella- Mehlis) byl Instalován v předváděcí síni podniku Kancelářské stroje v Plzni. Kapa­cita magnetické paměti je 409b slov, rychlost operační jednotky 2000 operaci za vte­řinu. V uplynulých létech dodala tato německá firma do CSSR jll 130 malých stol­ních počítačů Cellatron SER 2 a nový typ C 8206 /na našem snímku) )e dalším vý­početním zařízením, které několikanásobně převyšuje svým výkonem předcházející typy. j Snímek ČTK - J. Vlach Nové závody v MLR do provozu V letošním roce bude v MLR do­končeno 29 velkých investic finan­covaných státem a bude zahájena vý­stavba sedmi dalších velkých projek­tů, jejichž realizace si vyžádá letos 800 mil. forintů a celkem 19 mld fo­rintu. Státní úřad plánovací informoval Maďarskou tiskovou kancelář o tom, že v letošním roce se bude klást největší důraz na urychlené dokon­čení rozestavěných investic. Dokonče­ní 29 projektů znamená rekord. Po­čet nových objektů, které začnou sloužit výrobě, bude větší než v kte­rémkoli dřívějším roce. Velkou pomoc pro plnění progra­mové výroby silničních vozidel bude znamenat zahájení provozu v závodu na motory a podvozky Maďarské to­várny na vagóny a stroje, dále no­vých výrobních objektů Továrny na pohonná zařízení a zdviže a nových oddělení Továrny na malé motory a stroje v Budapešti a Báje. Významného 'mezníku se dosáhne v rekonstrukci průmyslu konzerváren­ského: bude dokončena renovace kon­zerváren v Paks a Nagykörös a vý­stavba nové konzervárny v Debre­­cenu. S předstihem — místo koncem ro­ku již v polovině roku — bude za­hájena výroba v závodech na zobjem­­ňování příze Maďarského podniku pro průmysl hedvábnický v Budapešti a Tolně. V průběhu roku bude také dokončen závod na výrobu danulonu Továrny na viskózu v Nyergesújfalu. Do provozu budou uvedeny první Úseky metra v Budapešti, bude do­končena přestavba Barossova náměstí v hlavním městě a hlavní dílny Buda­pešťských pouličních drah na Fe­­hér út. Z nově zahajovaných investic je nej­větší továrna na průmyslová hnojiva Dusíkáren v Pétu, která se podle plá­nu vybuduje za 42 měsíců a roční vý­robou 890 tisíc tun podstatně zlepší situaci v zásobování zemědělství stro­jenými hnojivý, vyhovujícími novým požadavkům. Dalším novým objektem chemického průmyslu bude závod na výrobu po­­lyakrylnitrilu Maďarské továrny na viskózu, který bude dokončen v ro­ce 1972 a bude pak vyrábět 4500 tun vláken ročně. V letošním roce bude také zahájen šestiletý program kladení základů, výstavby a uvedení do provozu ropo­vodu Družba II. Ropovodem I. při­cházejí v současné době ze Sovět­ského svazu do Maďarska asi 3 mil. tun ropy ročně. Až ‘ buue v provozu nový úsek ropovodu, bude možno toto množství zvýšit na 10 mil. tun ročně. K nově zahajovaným velkoinvesti­­cím patří také rozšíření Továrny na dřevovláknité desky v Mohácsi v zá­jmu využití hojného výskytu dubu ce­­ru a zvýšení výroby dřevovláknitých desek z nynějších 40 000 na 100 000 tun ročně. /Pokračování na str, 5) Výsledky polského textilního průmyslu Polský textilní a oděvní průmysl zaznamenal v posledních létech rychlý rozmach. Více než 60 % tkanin vyrobených tamními textilkami přichází v po­slední době na trh jako oděvní zboží. Hodnota výroby konfekce stoupla v lé­tech 1955—1969 na pětinásobek. Od roku 1960 bylo v této zemi po­staveno 16 nových závodů na výrobu oděvního zboží. Vývoz konfekce do zahraničí stoupl v roce 1969 na 47,5 mil. dolarů, a má se do roku 1975 zdvojnásobit. Zvlášť expanzivním oborem je pletařský průmysl, který loni ve svých 32 velkých závodech s celkovým počtem 60 000 zaměstnan­ců vyrobil 219,5 mil. ks úpletů a 105 mil. párů punčoch. Další čtyři velké továrny se staví a mají být uvedenv do provozu v roce 1971. Slibně se v PLR rozvijí také vý­roba chemických vláken a v nejno­­vější době i produkce texturovaných přízi. Na výrobě pleteného zboží se více než 50 % podílejí příze z che­mických vláken (u punčoch připadá na chemická vlákna dokonce 90%), z toho přibližně polovinu spotřeby tvo­ří syntetická vlákna. V roce 1968 se v této zemi vyrobilo zhruba 121000 tun chemických vláken, z čehož na syntetická vlákna připadalo 35 %. Polský průmysl chemických vláken zaujímá ve světovém pořadí produk­ce 10. místo, zatímco podíl spotřeby chemických vláken na cel tově pou* ■ tých textilních surovinách v roce 1968 dosáhl 45,4 %, což bylo vysoko nad tehdejším celosvětovým průměrem 36 %. Rozvoj pracovní iniciativy v letošním roce Místopředseda České rady odboro­vých svazů Jiří Rečínský, který je předsedou komise ČROS pro rozvoj pracovní iniciativy, poskytl zpravo­dajce CTK Marii Kiliánové rozhovor. Jaké důvody vedly předsednictvo CROS k ustavení komise pro rozvoj pracovní Tniciativy? Česká rada odborových svazů se otázkami iniciativy pracujících zabý­vala na IV., V. a VI. plenární schůzi. K rozvoji iniciativy byly uloženy kon­krétní úkoly ústředním výborům od­borových svazů, územním odborovým orgánům a závodním výborům ROH. V současném období je nutno těmto otázkám věnovat stále soustavnější, kvalifikovanější a komplexnější po­zornost a získat tak objektivní pohled na problematiku rozvoje pracovní ini­ciativy z více stran 1 ze širších sou­vislostí. Jde např. o návaznost roz­víjení pracovní iniciativy na zabez­pečení plnění plánu v letošním roce, její výchovný vliv na rozvoj socialis­tického vztahu k práci 1 upevňování požadované pracovní kázně pracují­cích. Chceme se zabývat tím, jak jsou na podnicích a závodech hospodářským vedením vytvářeny podmínky pro roz­voj iniciativy a jak se odborové or­gány podílejí na organizování, vy­hodnocování a oceňování iniciativy pracujících. Rovněž je třeba sledovat, jak se iniciativa pracujících rozvíjí, které její formy jsou účinné a nej­lépe se osvědčují, včetně brigád so­cialistické práce, zlepšovatelského a vynálezcovského hnutí, různých hnu­tí techniků atp. To vyžaduje sledovat také to, aby se iniciativa nedostala do dřívější právem kritizované for­málnosti, nebyla administrativně říze­na, ale naopak aby byly odstraňová­ny příčiny, které rozvoji pracovní a tvůrčí iniciativy brání. Takto chápané pojetí činnosti ko­mise pro rozvoj pracovní iniciativy může splnit jen širší aktiv lidí z růz­ných odvětví 's bohatými zkušenost­mi. Z toho důvodu jsou jejími členy převážně zástupci ústředních výborů českých odborových svazů. Které úkoly komise považuje v sou­časném období za nejdůležitější? Jde nám o to vytvářet po odboro­vé linii podmínky k tomu, aby se ini­ciativa pracujících v nejbližším obdo­bí — především k 25. výročí osvobo­zení ČSSR — dále rozvíjela a co nej­více přispívala k úspěšnému plnění náročných úkolů vyplývajících z pod­nikových' plánů i národohospodář­ského plánu na letošní rok. V současném období je naším hlav­ním úkolem zajistit jednotný postup hospodářských i odborových orgánů při veřejném oceňování výsledků roz­voje pracovní iniciativy na počest 25. výročí osvobození naší vlasti Sovět­skou armádou. Iniciativa pracujících, rozvinutá na základě výzvy ÚV KSČ a ÚR ČS ROH k tomuto výročí, bude (P.okračovánl na str, 21 Zpomalení růstu průmyslové výroby EHS Podle nejnovější zprávy komise ES se na přelomu roku expanze průmys­lové produkce členských států EHS výrazně zpomalila. Vývoj ovlivnilo jednak nepříznivé počasí, jednak za­městnanecké spory (zvláště v Itálii), ale kromě toho i fakt, že většina průmyslových podniků se již před­tím blížila plnému vyčerpání svých výrobních kapacit. Ve Francii ovliv­nilo nepříznivě výsledky spotřebního průmyslu mírnější tempo růstu do­mácí poptávky zvláště po textilních a kožených výrobcích. Trend obcho­du EHS s třetími zeměmi je nadále pod vlivem změn parity DM a Ffrs, nejnověji pak i pod vlivem pomalef­­šího přílivu objednávek z USA.

Next