Svět Hospodářství, 1972 (XIII/1-78)

1972-01-04 / No. 1

fl Iff A f ZPRAVODAJSTVÍ V I f* H FRO PRŮMYSL, ZEMĚDĚLSTVÍ, FINANCE A OBCHOD . hospodářství Bilance a perspektivy zemí RVHP První rok nové pětiletky v socialistických zemích se vyznačoval úspěšným plněním ročních národohospodářských úkolu v podmínkách dalšího prohlu­bování a zdokonalování vzájemná spolupráce bratrských zemí a rozvíjení so­cialistické ekonomické integrace v duchu Komplexního programu přijatého XXV. zasedáním RVHP. * Sjednocené úsilí národů socialistic­kých zemí rozvíjet hospodářství a po­silovat všestrannou spolupráci za­jistilo bratrským zemím sblížení je­jich sociálně politické a hospodářské úrovně, konstatuje náměstek ředitele Ústavu ekonomiky světové socialistic­ké soustavy při Akademii věd SSSR prof. I. Dudinskij v článku v listu Izvěstija. Většina socialistických ze­mí má již silný průmysl a přechází k budování rozvinuté socialistické spoleěnosti. Členské země RVHP vytvořily nej­větší průmyslový komplex na světě, jehož síla podstatně převyšuje prů­myslový potenciál zemí společného trhu (EHS). To jim umožňuje společ­ně řešit složité otázky dalšího hos­podářského a technického rozvoje. Skutečnosti také potvrzují, že si so­cialismus pevně udržuje vedení v soutěžení obou světových soustav. Tempa růstu socialistické hospodář­ské soustavy jsou vyšší i stabilnější. S tímto vývojem zvlášť kontrastují krizové jevy v USA a dalších kapi­talistických zemích v létech 1970 a 1971. Předstih v tempech zajišťuje socia­listickým zemím, že trvale stoupá je­jich podíl ve světových hospodářských bilancích. Země RVHP, jejichž obyva­telstvo tvoří jenom 10 % obyvatelstva na celém světe, vyrábějí v současné době přes 33 % světové průmyslové produkce a jejich podíl na vytvoře­ném celosvětovém národním důchodu dosáhl 27 °/o. Přitom je příznačné, že na socialistické země připadlo téměř 35 °/o přírůstku světového národního důchodu vytvořeného v létech 1966 až 1970. Spolu s kvantitativním růstem se v ekonomice zemí RVHP v posledním období udály významné kvalitativní změny. Zrychlil se růst produktivity práce a podstatně zdokonalila náro­dohospodářská struktura, což se zvláš­tě týká odvětvových a oborových pro­porcí v průmyslové a zemědělské vý­robě. Stačí uvést, že společný podíl energetiky, strojírenství a chemické­ho průmyslu na hrubé průmyslové výrobě v zemích RVHP dosáhl 40 %, takže přibližně odpovídá úrovni v nejvyspělejších kapitalistických stá­tech. Vedle této výchozí výrobně tech­nické základny nových národohospo­dářských pětiletek na období 1971 až 1975, která umožňuje nadále rozvíjet výrobní síly, zdokonalovat socialis­tické výrobní vztahy a zvyšovat ži­votní úroveň pracujících, získaly bratrské země kolektivní zkušenosti z mnohostranné a dvoustranné spo­lupráce, ze společné plánovací čin­nosti a koordinace národohospodář­ských plánů, vědeckých výzkumů a technického vývoje. Rozvoj socialistické integrace a praktické uplatňování ještě dokona­lejších forem hospodářské, vědecké a technické spolupráce, jak to vyža­duje Komplexní program, mají aktiv­ně napomáhat při řešení nových a složitějších úkolů ve výstavbě socia­lismu a komunismu v současné etapě. Proto je naprosto zákonité, že úko­ly nové pětiletky jsou v podstatě ur­čovány dalším prohlubováním a zdo­konalováním spolupráce mezi člen­skými zeměmi RVHP. Národohospodářské plány na pěti­letku 1971—1975 mají posílit a roz­vinout zřetelný obrat ekonomiky ze­mí RVHP směrem k růstu efektivnos­ti společenské výroby na podkladě urychleného technického pokroku ve všech hospodářských odvětvích a zdo­konaleného plánování a řízení. Na­prosto jasná je jednota koncepcí hos­podářského rozvoje bratrských zemí a jednota jejich záměrů při vytyčo­vání perspektiv hospodářského růstu. Tato jednota však není v rozporu s tím, že každá členská země ře­ší vlastní specifické národní úkoly podle svých konkrétních podmínek. V Polsku se např. v nynější pěti­letce přikládá mimořádný význam problému vytvořit pracovní příleži­tosti téměř pro dva milióny osob z nového přírůstku práceschopného obyvatelstva, zatímco v NDR a Ma­ďarsku se daleko více potýkají s pro­blémem nedostatku pracovních sil. Každá země musí takto přihlížet ke svým možnostem a podle toho určo­vat tempo průmyslové a zemědělské výroby, produktivity práce, investič­ní výstavby, národního důchodu a vzestupu životní úrovně pracujících. Jednota hlavních záměrů nových pětiletých plánů se projevuje přede­vším v tom, že si všechny bratrské země jako hlavní ekonomický úkol ukládají zvýšení životní úrovně pra­cujících. Druhým společným rysem pětiletých plánů je nutnost urychle­ní vědeckotechnického pokroku. Plá­ny počítají dále se zintenzívňovaním výroby, s růstem úlohy takových eko­nomických ukazatelů, jako jsou pro­duktivita práce, zkvalitňování výrob­ků, snižování náročnosti výroby na kapitál a materiál, urychlování obra­­tovosti základních a oběžných fon­dů atd. Ve shodě výchozích plánových po­zic se projevuje vůdčí úloha společ­ných zákonitostí socialistické výstav­by i značné sblížení společensko­­hospodářské úrovně, které bratrské země dosáhly v předchozím období. Mnohé země socialistického společen­ství — např. NDR, Československo, Maďarsko, Rumunsko a Bulharsko — dokončily v posledních létech výstav­bu základů socialismu a vstoupily do vývojové etapy budování rozvinuté so­cialistické společnosti. Tím se pod­statně sblížila problematika jejich hospodářského rozvoje s úkoly, kte­ré řeší Sovětský svaz, jenž již bu­duje materiálně technickou základ­nu komunismu. V hlavních ukazatelích hospodář­ského růstu zemí RVHP v období 1971 až 1975 se odráží společná linie ko­munistických a dělnických stran, sle­dující zintenzívňování a zvyšování efektivnosti společenské výroby. V členských zemích RVHP se má do roku 1975 ve ■srovnání s rokem 1970 zvýšit národní důchod, a to v Bul­harsku o 45—50 %, CSSR o 28, Ma­ďarsku o 30—32, Mongolsku o 30—33, NDR o 27, Polsku o 38—39, Rumunsku o 68—82 a v SSSR o 39 %. V téže době se předpokládá vze­stup hrubé průmyslové výroby v Bul­harsku o 47 %, ČSSR o 34—36, Ma­ďarsku o 32—34, Mongolsku o 53—56, NDR (tržní produkce) o 34, Polsku o 48—50, Rumunsku o 68—78 a v SSSR o 47 %. Hrubá zemědělská vý­roba se má v ročním průměru ve srovnání s průměrem v minulé pěti­letce zyěíšit v Bulharsku o 17—20 %, ČSSR o 14 %, Maďarsku o 15—16, Ru­munsku o 36—49, v SSSR o 20—22 % a v roce 1975 proti roku 1970 v Mon­golsku o 23—25 a v Polsku o 18 až 21 %. Nové pětileté období bude údobím stabilního a reálného růstu materiál­ní výroby a národního důchodu zemí RVHP, který má zajistit vyvážený a proporcionální rozvoj národního hospodářství a jenž je založen na růstu produktivity práce. Zhruba 85 procent přírůstku národního důchodu zemí RVHP se dosáhne vyšší produk­tivitou práce. Ve většině zemí se ten­to ukazatel pohybuje v rozmezí 80 až 95 % a v NDR dosahuje téměř 100 %. Kromě zvyšování produktivity prá­ce se země RVHP soustřeďují i na další faktory růstu efektivnosti spo­lečenské výroby. Patří k nim zajiš­ťování nejracíonálnějších proporcí mezi jednotlivými hospodářskými od­větvími cestou zdokonalování makro­­struktury národního hospodářství a oborové struktury v těžkém a leh­kém průmyslu, v zemědělství a ve sféře služeb. Proto se naše země za­měřují na zdokonalení celých kom­plexů navzájem spojených odvětví a oborů, jejichž rozvoj se uskutečňuje podle určitého programu. /Dokončení na str. 5) Z loděnic NDR Celkem 88 zámořských lodí opusti­lo v roce 1971 loděnice Německé de­mokratické republiky. Převážnou část z nich převzali zahraniční zákazní­ci, zbytek posílil obchodní a rybář­skou flotilu NDR, která má nyní přes 360 lodí. Letos vzrostl také početní stav tankové flotily — má deset lo­dí o nosnosti téměř 300 000 tun. Mezi největší výrobky loděnic pa­tří moderní, vysoce automatizovaná nákladní loď, jež dosahuje rychlosti 21,7 uzlu a jejíž posádku tvoří jen 28 námořníků. Lodařský průmysl NDR nyní za­městnává kolem 50 000 dělníků, tech­niků a vědců. Od roku 1949 vyrobil přes 3300 lodí o celkové tonáži 3,8 miliónů tun; NDR je vyváží do 24 ze­mi světa, nejvíc do Sovětského sva­zu, Francie a Indie. Vysoká poptávka na trhu bavlny Na světovém trhu bavlny americké­ho typu (Upland) došlo v, poměrně krátké době ke značným změnám, jež lze stručně charakterizovat přecho­dem od nadbytku bavlny k nedosta­čující nabídce. V běžné sezóně 1971 a 1972, která začala 1. srpna, tato tendence zesílila a promítla se v dal­ším výrazném vzestupu cen. Světová sklizeň bavlny, po docí­lení rekordního objemu v sezóně 1968/69, vykazovala během následu­jících dvou let sestupnou tendenci a nedosahovala úrovně spotřeby. Nic­méně stále vzrůstající ceny bavlny byly v běžné sezóně pobídkou k roz­šíření pěstitelských ploch v řadě ze­mí vyvážejících tuto surovinu, a to především v Mexiku, v zemích Střed­ní Ameriky, na Dálném východě, v ně­kterých afrických státech, v Brazílii a také v .USA. V. souvislosti s tím se odhaduje, že světová produkce ba­vlny v hospodářském roce 1971/72 stoupne proti úrovni předchozí sezó-, ny téměř o 4 % zhruba na 11,53 mil. tun. Vysoké ceny bavlny, zesílená kon­kurence chemických vláken a osla­bení konjunktury ve vyspělých kapi­talistických zemích s rozvinutým ba­vlnářským průmyslem jsou činitele, jež mají vliv na současné oslabová­ní tempa růstu spotřeby této suro­viny ve světovém měřítku. Avšak po­ptávka po bavlně zejména v rozvo­jových a také v socialistických zemích v běžné sezóně bude patrně stoupat rychlejším tempem než její produk­ce. Při takové perspektivě vývoje spo­třeby a produkce bavlny by mělo ne­vyhnutelně dojít k dalšímu poklesu zásob. Světové zásoby bavlny na začátku běžné sezóny činily již pouze 4,14 mil. tun, čímž byly o 11,5 °/o nižší než ve stejné době loni a o 17 % pod úrovní přede dvěma léty. Zá­padní odborné kruhy berou v úvahu nynější poměrně stejně již nízký stav zásob, jakož i očekávanou převahu spotřeby nad produkcí a předvídají,, že na začátku příští sezóny 1972/73 klesnou Zásoby na nejnižší úroveň za posledních 20 let. Nejde koneč­ně o samotný fakt velmi výrazného snížení zásob ve fyzickém objemu, ale také o jejich jakostní strukturu. V důsledku nedostačující nabídky ně­kterých druhů bavlny vyvstává otáz­ka, zda je bude možno doplnit ze zá­sob běžné sklizně, a tím plně uspo­kojit rozmanitou poptávku textilního průmyslu, který má neustále k dis­ {Pokračováni na str. 6) V prosinci dokončili kováči těžké mechaniky VŽKG v Ostravě proti plánu navíc 3 obrovské hřídele, což jim umožní snadněji plnit zvýšené úkoly v le­tošním roce. Největšími odběrateli těchto velmi náročných výrobků jsou loděnice v Polsku, NDR, Jugoslávii i v mnoha kapitalistických zemích. Na obr.: usazení 90 tun těžké šestkrát zalomené hřídele na rýsovací desku. Foto ČTK — V. Švorčík Úspěšně vstupujeme do nového roku Pracovní tempo prvních dnů roku 1972 ukázalo, že jsme úspěšně vstoupili do druhého roku naší pětiletky. O tom, jakým tempem začaly práce na nej­důležitějších úsecích národního hospodářství, informují naši zpravodajové. Pracovní rytmus v nepřetržitých hutních provozech v Ostravě se neza­stavil ani v prvních dnech tohoto ro­ku. Úspěšný start do druhého roku 5. pětiletky měli ve všech provozech VŽKG. Oceláři vytavili navíc 1064 tun oceli, blokovna dodala navazujícím válcovacím tratím 453 tun vývalků na­víc. Hutníci Třineckých železáren VRSR vstoupili do nového roku splně­ním denního plánu ve všech hlavních provozech. Plán výroby surového že­leza splnili na 103,1 °/o, výrobu aglo­­merátů na 100 a koksu na 101,3 procenta. Oceláři vytavili navíc 452 tun oceli a překročili původně sta­novený plán o 6,8 %. Zaměstnanci bri­ketáreň prosadili navíc 528 tun ingo­tů a splnili tak plán průsady na 110,3 procenta. Své úkoly splnili a pře­kročili také. válcíři středních a jem­ných válcovacích tratí a zaměstnan­ci ve výpravnách pro expedici válco­vaného zboží. V Novém Bohumínu v prvních tav­bách vyrobili na elektrické peci č. 2 a siemens-martinských pecích č. 3 a 5 v ocelárně Železáren a drátoven cel­kem 150 tun oceli. Osádky ranních směn zahájily normální provoz na univerzální a jemné válcovací trati. Po revizi v rozvodně vysokého na­pětí začnou pracovat i na slévárně a v druhovýrobě. V první směně v novém roce vy­těžili horníci v sokolovském revíru 17 930 tun uhlí. Je to o 3930 tun ví­ce než ukládal úkol. Celkem v le­tošním roce mají Hnědouhelné doly a briketárny v Sokolově vytěžit 19 410 tun uhlí, vyprodukovat 1 330 000 tun briket a odkrýt z nadloží uhelných slojí 38 000 000 m3 zeminy. Na 130 železničních stanicích pro­vozního oddílu ČSD Praha se prá­ce na vykládce a nakládce nezasta­vily ani v první den roku 1972. Od okamžiku, kdy píšťaly lokomotiv sym­bolicky ohlásily Nový rok, vyložili pražští železničáři za 24 hodin 2165 vozových jednotek. Tři milióny tun nad státní plán nakládky, tj. úspěch, se kterým vstoupili do roku 1972 že­lezničáři Severozápadní dráhy ČSR. Nemalý podíl na to mělo i pracovní úsilí a spolupráce s přepravci o vá­nocích. Zvlášť spokojeni byli železni­čáři Severozápadní dráhy s největ­ším přepravcem Severočeským hně­douhelným revírem. Úctyhodný celo­roční výkon 63,5 mil. tun v objemu nakládky se stal dobrým předpokla­dem pro druhý rok 5. pětiletky. Do prvého dňa nového roku vy­kročili pracujúci nášho najväčšieho metalurgického kombinátu VSŽ v Ko­šiciach veľmi dôstojne. V posledný deň roku smená A v oceliarni urobi­la dvadsaťšesť tavieb, tj. 3178 ton oce­le, doteraz najvyšší dosiahnutý smě­nový rekord. Na slabingu prekročili doterajší rekord o 200 ton bráni. Zvý­šené úlohy roku 1972 začali teda plniť vo VSŽ na dobrom základe. Oce­­liarí prekročili už v prvej novoroč­nej smene svoje úlohy o 4 tavby a na slabingu vyrobili 2536 brám. Radostná, sviatočná nálada panova­la na Nový rok aj v bratislavskom Slovnafte. Prispela k tomu skutoč­nosť, že medzi pracovníkov na jed­notlivých prevádzkach zavítali ve­dúci pracovníci podniku, aby im po­ďakovali za úspešné splnenie minu­loročných úloh. Predpísané úlohy v prvom roku päťročnice v Slovnafte prekročili o dvadsať miliónov korún. Rozvoj hutnictví a strojírenství Rozvojové nosné programy v hutnictví a strojírenství přinášejí již v této pětiletce zásadní obrat v podpoře progresivních výrob a technologií. Na jejich realizaci je určena téměř polovina investic v resortu a produkce oborů za­řazených do těchto programů se má do roku 1975 téměř zdvojnásobit. V hutnictví se hlavní pozornost za­měřuje na výrobu legovaných ocelí, kterých máme v posledním roce pěti­letky vytavit za nejméně 2,9 mld Kčs. Přispěje k tomu především výstavba nové elektroocelárny v Kladně na Dříni, na kterou naváže výstavba stře­­dojemné válcovací tratě, jež .má v příští pětiletce produkovat širokou škálu profilů z legovaných ocelí. Ve­dle zvýšení výroby pocínovaných a lakovaných plechů, zejména pro oba­ly, se podstatně , rozšíří výroba karo­sářských ocelových plechů pro auto­mobilový průmysl — v roce 1975 má , dosáhnout 120 000 tun. Ve strojírenství patří mezi hlavní programy rozvoj výroby osobních a nákladních automobilů. Výroba osob­ních automobilů stoupne zhruba o třetinu a současně se budou vytvářet předpoklady, aby se kapacita našich automobilek zvýšila v šesté pětiletce na 300—360 tisíc osobních vozů roč­ně. Nákladních automobilů má v roce 1975 opustit montážní linky již 40 000. N. p. Tatra zde ve spolupráci se So­větským svazem rozšíří výrobu tak, aby mohl plně pokrýt potřebu států RVHP v kategorii těžkých nákladních a speciálních automobilů se vzdu­chem chlazenými motory. V souladu s celosvětovým vývojem se u nás zvýší i výroba numericky řízených obráběcích strojů. Koncem pětiletky jich má opouštět jednotlivé závody Továren strojírenské techniky nejméně 1000 kusů ročně. Strojaři nezapomínají ani na progresivní tech­nologické a kontrolní systémy, kom­plexní automatické výrobní linky ta špičkové textilní stroje. Například produkce některých našich textilních strojů, které j.sou mnohdy určující pro světovou úroveň, se během pětiletky zdvojnásobí. Samostatnou kapitolu pak předsta­vuje rozvoj výroby výpočetní techni­ky. V pětiletce jí vyrobíme za více než 15 mld Kčs, z toho třetinu pro export. V této oblasti budeme iiž plně zapojeni do integračního progiumu RVHP reprezentovaného jednotnou řadou počítačů systému „Rjad“. Mimo jiné se na ní budeme podílet výrobou vlastního počítače třetí generace. Těžba uhlí v SSSR Sovětští horníci splnili plán těžby uhlí na rok 1971 a do konce uply­nulého roku vytěžili navíc celkem 17 mil. tun. Téměř celý přírůstek těž­by byl dosažen díky vzestupu produk­tivity práce, která v roce 1971 stoup­la o 6 %. Nejmodernější technologie produk­ce uhlí se zvláště intenzívně uplatní v posledním roce nynější pětiletky, kdy má těžba uhlí dosáhnout 680 mil. tun.

Next