Svět Hospodářství, 1976 (XVII/78-156)

1976-07-01 / No. 78

Olf Dl ZPRAVODAJSTVÍ \ i F f PRO PRŮMYSL, ZEMĚDĚLSTVÍ, FINANCE A OBCHOD —r hospodářství Prohlubování spolupráce mezi NDR a SSSR Podpisem 14 mezivládních a meziministerských dohod o dalším prohlou­bení hospodářské spolupráce mezi NDR a SSSR skončilo minulý týden v Ber­líně 19. zasedání společné komise pro hospodářskou a vědeckotechnickou spolupráci mezi oběma státy. Sovětskou delegaci vedl na zasedání náměstek předsedy rady ministru SSSR Nikolaj Tichonov, delegaci NDR náměstek před­sedy vlády NDR Gerhard Schürer. Komise konstatovala úspěšné pl­nění dříve podepsaných dohod a schválila řadu opatření a dohod k dalšímu rozvoji spolupráce do roku 1980 zejména v chemickém, strojí­renském, stavebním, elektronickém, sklářském a lehkém průmyslu a ve výrobě spotřebního zboží. V chemickém průmyslu budou obě strany spolupracovat při výzkumu, vývoji a výrobě petrochemických vý­robků. Prohloubí se spolupráce při vývoji chemických zařízení, zejména na oxosyntézu propylenu. Byla pode­­psána dohoda o intenzifikaci výroby polyamidových vláken v chemických závodech v městech Guben a Schwar­za v NDR a v závodech sovětského sdružení „Chimvolokno“ v Kursku a Cernigově. Zvláštní pozornost věnovala komi­se rozvoji dlouhodobé spolupráce v oblasti obráběcích strojů. Prohloubí se koordinace výzkumu a vývoje jed­notlivých druhů obráběcích strojů a rozšíří specializace při jejich výro­bě. Vědci a technici obou států bu­dou společně usilovat o zvýšení stup­ně unifikace a normalizace obrábě­cích strojů a o vytváření výrobních linek a systémů s různým způsobem řízení. Další dohoda předpokládá rozšíření specializace při výrobě za­řízení pro kovárny, lisů, strojů na zkracování dřeva a na výrobu nářa­dí Ve stavebnictví se prohloubí spo­lupráce při vývoji moderních kon­strukcí víceúčelových průmyslových objektů z betonu a železobetonu. Dal­ší dohody předvídají rozšíření spe­cializace a kooperace a navázání pří­mé spolupráce mezi podniky vyrábě­jícími telekomunikační zařízení, mě­řici a elektronické přístroje, techni­ku pro řízení výrobních procesů, vy­bavení laboratoří a zařízení pro sklářský průmysl. Komise pověřila příslušné ministry obou států, aby v nejbližší . době vy­pracovali konkrétní návrhy dlouho­dobé kooperace v jednotlivých od­větvích a plán dodávek výrobků na základě specializace výroby. Větší pozornost využití druhotných surovin v ČSSR V souvislosti s novou úrovní cen surovin na světových trzích a hrozícím nedostatkem mnohých surovin či alespoň výrazným ztížením těžebních a do­pravních podmínek vystupuje v poslední době do popředí zájmu většiny prů­myslově vyspělých zemí také požadavek lepšího využívání druhotných surovin. Problematice vracení použitých či odpadových surovin a materiálů zpět do výrobního procesu věnoval pozornost i XV. sjezd KSČ, který ve Směr­nici pro hospodářský a sociální rozvoj uložil zintenzívnit využívání všech druhotných surovin a stále dokonaleji zajišťovat jejich sběr. Vedle již zmíněných faktorů, kte­ré se týkají prvotních surovin, je v celospolečenském zájmu — např. z dopravního a zejména z energetické­ho hlediska — hledat a využívat vše­chny rezervy, které jsou v druhot­ných surovinách. Porovnání energe­tické náročnosti, spotřeby práce i n p »1. rnezi n^vo^nírr’ 5» surovinami je vcelku známé; ve smyslu Směrnice je však potřeba prohloubit dosavadní metody a roz­vinout další stimuly pro větší zájem podniků, organizací a zejména oby­vatelstva na vhodných formách po­moci v této oblasti. Při vytváření lep­ších podmínek sběru a využití dru­hotných surovin je také nezbytné vycházet z možností, které např. v moderních bytech a sídlištích jsou a které naopak chybí [to se týká pro­stor a nádob ke krátkodobému uskladnění a k bezpečné manipulaci zejména s kovovím odpadem a po­užitým sklem], při organizování sbě­rových míst postupovat v souladu se znalostí psychologie chování lidí v sídlištích či naopak ve vesnických oblastech. Řadu pozitivních zkušeností se sbě. rem a využitím druhotných surovin mají např. v NDR, kde mj. Směrnice IX. sjezdu SED uklá^ zvýšit stupeň využití druhotných surovin a odpadů z 24 % v roce 1975 na 30 % v roce 1980. Mládežnické organizace, školy a organizace sdružené v Národní frontě NDR spolu s místními orgány lidosprávy velmi intenzívně vedou své členy ke sběru starého papíru, skleněných obalů, kovového odpadu a starého textilu; například loni by­la celková hodnota získaného sběru z domácností o 40 % vyšší než v ro­­"f 1974. Vysvětlovači a agitační kam­paň je v NDR velmi účinně podepře­na zlepšenou organizací sběru, odvo­zu a třídění druhotných surovin; pro současnou pětiletku se plánuje roz­šíření počtu sběren, výraznější me­chanizace a modernizace, zásadou se má stát přizpůsobení provozní doby požadavkům místních obyvatel. Nejen ekonomické rozbory, ale i každodenní zkušenost- a pohled ko­lem sebe nám dokazují, že stále ještě máme velké rezervy ve využití dru­hotných surovin, i když např. loňské výsledky podniku Sběrné suroviny — 345 000 tun papíru, na 500 000 tun železného šrotu, přes 26 000 tun sta­rého textilu, 35 000 tun skleněných střepů a přes 16 000 tun neželezných kovů na území ČSSR — jsou přízni­vé. Nové zhodnocení druhotných su­rovin totiž má — kromě již zmíně­ných ekonomických přínosů — pozi­tivní vliv i na zlepšování životního prostředí, i když v této souvislosti stojí před naším výzkumem nalezení účinných a ekonomických metod vy­užití odpadů plastických hmot, pneu­matik aj. Tento úkol spolu s nutnou modernizací technologie sběru a tří­dění druhotných surovin si vyžádá určité investiční vklady, jejichž ná­vratnost bude třeba urychlit dokona­lejší organizací práce. Rumunsko-americká jednání Minulý týden proběhlo v Bukurešti jednání rumunsko-americké hospodář­ské rady, kterého se za RSK zúčast­nil místopředseda vlády a ministr zahraničního obchodu Ion Patsan a za Spojené státy americké ministr financí William Simon. Obě strany vyjádři''' nspokoiímí nad (. říznivym vývOjtm 'vzájemuyen hospodárskych styků, avšak zdůraznily, že dosud ne­bylo využito všech možnosti. Rada věnovala pozornost spoluprá­ci rumunských a amerických podniků i smíšené společnosti Kom Control Data, jež vyrábí periferní zařízení pro samočinné počítače, jakož i pro­hlubování obchodních styku mezi oběma zeměmi. V rumunských dodáv­kách do USA převládají suroviny, chemické a potravinářské výrobky, zatímco USA dodávají do Rumunska většinou stroje a zařízení. Lo tři let by měl objem výměny zboží překro. čit jednu miliardu uoiarů ročně. Ru­munska strana projevila zájem o roz­šíření spolupráce s USA ve strojíren­ském, elektronickém, leteckém a au­tomobilovém průmyslu. Podle informace bukureštského zpravodaje ČXK se v letech 13/U—1974 zvětšil obrat rumunsko-amerického obchodu ze 439,1 mil. na 1558,5 mil. devizových lei, z toho .rumunský vý­voz z 80,6 mil. na 367,4 mil. lei. Z ČINNOSTI RVHP V madarském Szolnoku začalo 28. června zasedání rady mezinárodního hospodářského sdružení zemí RVHP Intertextilmaš. Jeho účastníci projed­návají další organizaci koordinované a specializované výroby textilních Strojů, budování jednotného strojního parku a koordinaci vědeckovýzkum­ných prací v tomto oboru. ‘V& Integrační tendence v čs. chemii Při příležitosti VIII. mezinárodního chemického veletrhu Incheba konala se 29. června v Bratislavě mezinárodní tisková beseda s ministrem zahraničního obchodu ČSSR Andrejem Barčákem a dalšími vedoucími hospodářskými před­staviteli ČSR a SSR. Besedy se zúčastnili novináři ze 14 států. Chemická výroba v Československu se má v této pětiletce zvýšit o 36 až 39 °/o, řekl v úvodním vystoupeni mi­nistr A. Barčák. Rozvíjet se budou především ty obory, které jsou nosi­teli strukturálních změn ve výrobní spotřebě a v mezinárodní integraci se socialistickými zeměmi. Půjde ze­jména o zpracování ropy, petroche­mii, nátěrové hmoty, přísady k poly­merům a organická barviva. Zvýše­ním produkce chemických vláken se výrazně posílí surovinová základna textilního průmyslu, zvýší se také výroba průmyslových hnojív a che­mických ochranných prostředků pro zemědělství, počítá se s růstem pio­­dukce pneumatik a technické pryže. Je samozřejmé, konstatoval ministr, že očekávané zvýšení objemu výroby našeho chemického průmyslu najde adekvátní odraz i v jeho podílu na československém zahraničním obcho­dě. V současnosti je na vývoz určeno asi 14 % chemické produkce. Vývoz a dovoz chemie představuje 6 % cel­kového obratu našeho zahraničního obchodu. V této souvislosti ministr zdůraznil, že i zde — jako stejně v jiných oborech — je nejvýznam­nějším partnerem Československa So­větský svaz, který je nejen dodavate­lem surovin, ale zaručuje výrobkům čs. chemického průmyslu i dlouho­dobý odbyt. Spolupráci mezi ČSSR a SSSR upravuje několik dvoustranných dohod, týkajících se zejména zpraco­vání ropy, petrochemie, specializace a kooperace v chemickém průmyslu až do roku 1980. Ministr A. Barčáik dále hovořil o vý­znamné úloze dvoustranné a mnoho­stranné specializace a kooperace s členskými státy RVHP. V této sou­vislosti uvedl především dohodu o účasti ČSSR na rozvoji využití lo­žiska amofosů v Kingiseppu v SSSR a dohodu s NDR o spolupráci v ob­lasti olefínů. V současné době se při­pravují další dohody se Sovětským svazem, NDR, Polskem, RSR a Ma­ďarskem. Hodnota vzájemné výměny v rámci těchto dohod dosáhne asi 80 mil. rublů ročně. Ministr A. Barčák také zdůraznil rostoucí význam mno­hostranné specializace v oblasti syn­tetických kaučuků, v celulózo-papí­­renské výrobě a v produkci některých přípravků. Neustálé prohlubování hospodářské spolupráce se socialistickými zeměmi není překážkou rozšiřování obchodu chemickými výrobky s ostatními stá­ty. Existuje řada možností, uvedl mi­nistr, jak prohloubit tento obchod mezi Československem a ostatními průmyslovými státy. Jde především o uzavírání kooperačních dohod, kte­ré by měly příznivý vliv také na objem vzájemné výměny chemických výrobků a byly by užitečné pro obě strany. Inovace v hutnictví a strojírenství Ministerstvo hutnictví a těžkého strojírenství ČSSR věnuje zvýšenou pozor­nost vědeckotechnickému rozvoji; vedle kvalitativního růstu vybavenosti vý­robních podniků výkonnými stroji a zařízením jde zejména o zvyšování tech­nické a ekonomické úrovně výrobků a obměnu výrobnicb programů v soula­du s celosvětovými trendy. V loňském roce ministerstvo zaved­lo soustavu řízeni a hodnocení ino­vačních programů rozvoje oborů a výrobků u 60 vybraných oborů a vy­tvořilo tak komplexní systémový pří­stup k této problematice, který za­hrnuje všechny úrovně řízení od zá­vodu přes podnik a VHJ až po mi­nisterstvo. Na období šesté pětiletky stanovilo závaznost plnění inovačních programů pro hodnocení hospodářské činnosti všech podřízených organiza­cí resortu; nové výrobky budou ve vybraných oborech hodnoceny na zá­kladě porovnání jejich technických a užitných parametrů se světovými progresivními výrobky v příslušné kategorii při současné konfrontaci s docilovanými ekonomickými efekty. ■ Ze šedesáti sledovaných oborů kla­de ministerstvo maximální důraz na inovační aktivitu v oblasti technolo­gických celků pro lomové dobývání, skrývku a pásovou dopravu hnědého uhli. Dále věnuje mimořádnou pozor­nost energetickému strojírenství, kde se technický rozvoj uplatňuje zejmé­na a průmyslových a elektrických kotlů, parních turbín a při zvyšová­ní energetické účinnosti jednotlivých agregátů a při zvyšování jednotko­vých výkonů včetně růstu stupně > au­tomatizace až po řízení elektráren­ských bloků počítačem. Mezi zvlášť zajišťované oblasti patří také výroba válcovacích zařízeni, hlavně dodáv­ky technologipkých souborů, úseků a celých tratí, dále obor chemického strojírenství, v němž se čs. výrobci budou postupně orientovat na těž­kou chemii, a potravinářského stro­jírenství, kde inovace bude zaměře­na zejména na stroje a zařízení pro pekárny, mlékárny, pivovary, cukro­vary, krmivárny, zařízení pro po­­sklizňovou úpravu obilí, obilní mlý­ny apod. Kamský automobilový závod v Nabe­­režných čelnach (Tatarská ASSR] bu­de po svém dokončení největším pod­nikem na výrobu nákladních automo­bilů. na světě. Z montážního pásu sje­ly první vozy již před zahájením XXV. sjezdu KSSS; v letošním roce má zá­vod vyrobit 75 tis. nákladních auto­mobilů a 115 tis. motorů. Ve výrob­ním programu jisou automobily dvou- i třínápravové, montuje se několik typů motorů s výkonem od 160 do více •než 200 k. S najvýkonnejší verzí au­tomobilu KAMAZ se počítá i v připra­vovaném jednotném systému meziná­rodní kontejnerové přepravy v rámci RVHP. N.a snímku záběr z výrobní linky. Foto ČTK - TASS Oboustranně prospěšné hospodářské styky V Moskvě byl nedávno podepsán velký kontrakt se západoněmeckým hut­áni koncernem Maunesmann. Podle něj bude ao poloviny roku 1978 do So­větského svazu pru budovaný dálkový plynovod z Orenburgu k západní hra­nici SSSR dodáno 17 kompresorových stanic s plným vybavením. Význam této dohody spočívá nejen v obrovském rozsahu předpokládaných prací a v jejich vysoké hodnotě, zdůrazňuje komentář listu Socialističeskaja industrija. Do­hoda je důležitá i v politickém aspektu — NSR se zúčastní stavby plynovodu, který bude plynem zásubovat evropské socialistické země. Právě v tom se projevují pozitivní změny příznačné pro dnešní dobu. SSSR a NSR — dvě velké země na evropském kontinentě — podstatně přispívají k materializaci zmírňování napětí díky tomu, že vzájemně spolu­pracují při oboustranné výhodnosti, uvádějí dále autoři komentáre a při­pomínají význam dosavadních mezi­státních dohod mezi nimi z let 1973 až 1974. Přitom konstatují, že od ro­ku 1972 je NSR mezi průmyslově vy­spělými kapitalistickými zeměmi co do rozsahu obchodu se Sovětským Svazem na prvním místě. Vzájemný obrat loni překročil hodnotu 2,8 mld rublů, zatímco ještě v roce 1970 či­nil 544 mil. rublů. Úspěšně se plní sovětsko-západo­německé kompenzační dohody o do­dávkách sovětského zemního plynu a západoněmeckých velkorozměrových trub, jakož i první mnohostranný kontrakt o dodávkách íránského zem­ního plynu do západní Evropy. Gene­rální dohoda mezi SSSR a NSR se týká účasti konsorcia západoněmec­kých firem na výstavbě hutního kombinátu v Oskolu na Kurské mag­netické anomálii. Sovětské PZO také uzavřely s firmami NSR kontrakty na dodávku dvou závodů na vysoko­tlaký polyetylén, jehož produkci bu­dou dodávat do NSR, a umístily u nich velké zakázky pro Kamský au­tomobilový závod. Podle informace ministerstva hos­podářství stoupl západoněmecký ob­rat se socialistickými zeměmi v prv­ním čtvrtletí 1978 proti loňskému období o 18,5 %, z toho obrat se So­větským svazem o 37,5 %. Právě se SSSR uzavřela NSR na pětileté obdo­bí 1976—1980 kontrakty na vzájem­né dodávky zboží v celkové hodno­tě 3,5 mld rublů. Oficiální západo­­němečtí představitelé v souvislosti s hospodářskou krizí na Západě při­znávají, že obchod se Sovětským sva­zem zajišťuje nyní práci pro několik set tisíc západoněmeckých pracují­cích. Stále v|ce se v západním Německu prosazuje poznání užitečnosti a ne­zbytnosti spolupráce se socialistic­kými zeměmi, uzavírá komentář. Koncem loňského roku časopis Blät­ter für deutsche und internationale Politik (Kolín nad Rýnem) uspořádal mezi podnikateli NSR anketu, jejíž všichni účastníci kladně hodnotili zkušenosti ze spolupráce se socialis­tickými zeměmi a vyslovili se pro rozvoj dalších kontakíů. Příprava 5. pětiletky y Jugoslávii Všech šest socialistických repub­lik a dvě autonomní oblasti Socia­listické federatívni republiky Jugo­slávie již vyslovilo si uhlas s návrhem nového pětiletého plánu rozvoje SFRJ na období 1976—1980. Očekává se, že, 20. července schválí tento významný dokument delegáti skupštiny SFRJ. Mezi hlavními úkoly této již páté jugoslávské pětiletky, která má pod­pořit vládní politiku hospodářské stability, jsou plnění dlouhodobého programu produkce potravin, rozvoj energetiky a získávání surovin z do­mácích zdrojů. Dynamika hospodář­ského růstu byla stanovena na 7 % ročně. V nadcházejícím pětiletém ob­dobí se má zaměstnat dalších 1,5 mil. osob. Plán předpokládá, že produkti­vita práce se bude zvyšovat asi o 4 %, mzdy a platy porostou o 6 % a život­ní úroveň o 7 % ročně. O 8,5 % se má zvýšit objem in­vestic, na něž je určeno 277 mld di­nárů. V páté pětiletce se plánuje po­stavit 820 000 bytů. Největší část in­vestic je zaměřena na rozvoj energe­tiky, bude pokračovat výstavba ply­novodů a Jadranského ropovodu a značně se rozšíří loďařský průmysl. Jugoslávský vývoz se má zvýšit v příštích pěti letech o 8 % a dovoz o 4,5 %. Nový pětiletý plán stanoví věnovat 87,3 mld dinárů na rozvoj méně roz­vinutých jugoslávských republik, a to především autonomní oblasti Kosovo.

Next