Svět Hospodářství, 1981 (XXII/79-156)

1981-07-02 / No. 79

EKONOMICKÍ, zpravodajství S ■. ■ vjr ČESKOSLOVENSKÉ TISKOVÉ KANCELÁŘE fiosii odářs i Realizace důležitých cílů Stálý a rovnoměrný růst základních globálních národohospodářských veličin (společenský produkt, národní důchod, průmyslová výroba apod.) v ČSSR v poválečném období, klade značné nároky na za­jišťování potřebných palivoenergetických a surovinových zdrojů. Při limitovaných vnitřních zdrojích se stává těsná spolupráce v rámci RVHP nutností, což se zřetelně projevilo již v průběhu 60. a zejmé­na potom v 70. letech. Na podkladě dvoustranných forem spolupráce se ČSSR prostřednictvím dlouhodobých účelových úvěrů podí­lela na těžbě černého uhlí a mědi v PLR, na rozvoji těžby ropy v SSSR aj. V 60. letech potom byl vybudo ván. ropovod Družba, kterým získá­váme ročně ze SSSR více než 18 mil. tun ropy. Po tomto období následo­vala výstavba řady tranzitních ply­novodů, jež vyvrcholila dokončením plynovodu Sojuz, který zabezpečuje USSR dodávky zemního plynu téměř do konce století ve výši 2,8 mil. >m3 ročně. Přechod na mnohostranné formy spolupráce při zajišťování palivoener­getických a surovinových zdrojů íe typický zejména pro období po při­jetí Komplexního programu. Význam­nou úlohu měl první mnohostranný plán integračních opatření na obdo­bí let 1976—1980, který ve sféře vý­stavby a výroby zahrnoval 18 akcí, na nichž se ve většině případů po­dílela i ČSSR. Kromě výše uvedené­ho plynovodu Sojuz jde v této sou­vislosti především o zajišťování vý­roby elektrické energie a o získává­ní kvalitních surovin pro naše hut­nictví. V tomto ‘kontextu je možno uvést aktivní účast ČSSP na vybudování dálkového elektrického vedení 750 kV z Vinnice v SSSR do Albertirsy v MLR, které bylo uvedeno do provo­zu v roce 1978. Na podkladě dvou­stranných smluv mezi ČSSR na jed­né straně a SSSR a MLR na dru­hé straně se uskutečnily čs. dodáv­ky v dohodnuté zbožové struktuře. K propojené elektroenergetické sou­stavě Mír tak přibyla další významná linie, která umožňuje získat i efekt z překrytí diagramů zatížení. Klíčový význam pro další perspek­tivu čs. palivoenergetické bilance má výstavba jaderných elektráren, ať ,již na našem teritoriu nebo formou spo­lečné investiční činnosti v některé ji­né členské zemi RVHP. V tomto smě­ru je důležitá Dohoda o mnohostran­né mezinárodní specializaci a koope­raci výroby a vzájemných dodávkách zařízení pro jaderné elektrárny na období let 1981—1990, která byla po­­depsána na XXXIII. zasedání n'’TTT> v roce 1979. ČSSR se specializuje na výrobu zhruba 30 položek, jako na­příklad komplexní reaktory, paroge­­nerátory, hlavní uzavírací armatury, hlavní cirkulační potrubí, zařízení biologické ochrany, speciální čerpad­la, turbíny pro jaderné elektrárny aj. ČSSR je vedle SSSR největším výrob­cem zařízení v rámci výše uvedené Dohody. Významná je i účast ČSSR na bu­dování Chmelnické jaderné elektrár­ny na území SSSR o celkovém výko­nu 4000 MW s reaktory typu WER 1000 s termínem uvedení do provozu v roce 1984. Na podkladě smluvní úpravy mezi ČSSR a SSSR dodáváme v rámci této výstavby do SSSR stro­ fPokračování na str. 2) Úzká spolupráce bratrských zemí Do nového desetiletí vstoupily socialistické státy s mohutným vý­robním a vědeckotechnickým potenciálem. V letecih 1971—1980 se celková hodnota jejich národního důchodu zvýšila proti před­chozímu desetiletí o 66 %, objem průmyslové výroby stoupl o 84 procent. Byl tak učiněn další významný krok na cestě ke zvýšení životní úrovně. V roce 1980 se v porovnání se za­čátkem předchozího desetiletí vý­znamně zvýšil i objem celkové ob­chodní výměny. Dosáhl 119 miliard g. ■ Zástupci bulharských vědeckovýzkum ných organizací a Mezinárodního ústavu pro hospodářské problémy světové so cialistické soustavy pudepsali 30. června v Sofii protokol o spolupráci na období 1981—1985. Dokument předpokládá ko ordinaci plánů vědeckovýzkumných pra cí v oblastech oboustranného zájmu a širokou výměnu vědeckých a ekonomic­kých informací. ■ Produkce ropy OPEC se blíží své nej nižší úrovni za více než 10 let, píše Pe troleum Intelligence Weekly a naznačil je, že nynější těžba OPEC sotva překra­čuje 22 mil. barelů denně ve srovnání s 30 mil. v prvních měsících loňského ro­ku. ■ Převaha nabídky kávy na světovém trhu se pravděpodobně udrží i v příštím roce, předpovídá ekonom Mezinárodní organizace pro kávu Terry Muir. Přeby tek produkce očekává zejména v Brazí lii. která bude prý schopna v příští se zóně vyvézt 32 mil. žoků kávy proti 20 mil. v nynější sezóně. ■ Mírné zvyšování světových cen ba vlny s občasnými výkyvy předpovídá pro druhou polovinu letošního roku americký odborník Dabney Wellford. V pětiletém výhledu očekává 3% vzestup světové spo­třeby vláken všeho druhu, přičemž po­ptávka po bavlně (zejména mimo USA) poroste prý poněkud pomaleji« Celkový objem investícií na stavbě jadrovej elektrárne V-2 v Jaslovských Bohuníciach na rok 1981 představuje 2 miliardy korún, z toho na stavebnú část pripadá 500 mil. Kčs. Táto kon­centrácia kapacít súvisí s prípravou na montáž technologických zariadení, preto je prvá polovica roka rozhodu­júca pre splnenie harmonogramu sta­vebných prác. V prvom štvrťroku sa podarilo odstrániť sklzové termíny z roku 1980 a splniť úlohy časového plá­nu na 105 %. Na snímku ČSTK je hlavný výrobný blok, ktorý pripravujú na zabudovanie technologických častí reaktorovne. Foto: S. Petráš, ČSTK Očekává se nižší tempo přírůstku obyvatel Podle údajů OSN dosahuje v sou­časné době počet obyvatel Země zhru­ba 4,4 miliardy. Experti soudí, že v nejbližší budoucnosti se tempo pří­růstku sníží a za 130 let, v roce 2010 dosáhne počet obyvatel v důsledku opatření ke snížení populace v řadě zemí zhruba 10,5 mld osob. Převážná většina — asi 9,5 mld osob — bude žít v rozvojových zemích, přičemž, v nejméně vyspělých státech Asie a Afriky se soustředí 60 % veškeré svě­tové populace. rublů, což je třiaipůlkrát více než v roce 1970. Výměna zboží se tak sta­la důležitým faktorem realizace Dro­­cesu rozšířené reprodukce v ikaždém státě' jednotlivě i v socialistickém spo­lečenství jako celku, zdůrazňuje v ča­sopise Meždunarodnaja žizň A. Obo­­rotov. Plánované socialistické hospodář­ství a vzájemná spolupráce umožnily v uplynulém desetiletí uspokojivě ře­šit otázky zásobování národního hos­podářství energií a surovinami. V tomto směru připadla významná úlo­hu Sovětskému svazu, který za pět let (od roku 1976 do roku 1980) do­dal do jiných socialistických zemí 0.8 mld tun, měrného paliva. Toto množ­ství z jedné čtvrtiny pokrylo celko­vou spotřebu paliva v těchto zemích. V současné pětiletce dosáhnou tyto dodávky zhruba miliardu tun měrné­ho pálivá. V nadcházejících letech se ve stá­tech RVHP bude realizovat rozsáhlý energetický program. Kromě mobili­zace vlastních palivových a energe­tických zdrojů je záměrem socialis­tických zemí prosazovat společnou Výstavbu jaderných elektráren s *ím, že v roce 1990 by jejich celkový vý­kon (kromě SSSR) měl dosáhnout zhruba 37 mld kW. Zároveň socialistické státy přiklá­dají mimořádný význam racionálnímu využití zdrojů paliv a surovin. Uše­­tří-li se poúze jedno procento celko­vé spotřeby paliv a surovin, znamená to roční úsporu pro socialistické spo­lečenství ve výši 25 mil. tmp. V běž­ných cenách to znamená zhruba 2,4 mld Rb úspor. Jen v Sovětském sva­zu. se má za pět let ušetřit asi 160 až 170 mil. tun měrného paliva. V pětiletém období 1976—1980 schválily příslušné orgány socialis­tických zemí Dohodnutý plán mnoho­stranných integračních opatření, po­dle něhož se úspěšně realizovala řa­da akcí v oblasti využití přírodních zdrojů a vybudovalo se několik mo­hutných společných objektů. Příkla­dem je jeden z největších plynovo­dů na světě — Sojuz, který byl uve­­ren do provozu dříve než se pláno­valo a dnes již má za sebou první úspěšné období činnosti. K dalším vý­znamným akcím pětiletí 1976—1980 patří schválení dlouhodobých cílo­vých programů spolupráce. V součas­né době se činnost příslušných orgá­nů RVHP soustřeďuje na to, aby se tyto programy staly organickou sou­částí konkrétních dohod. Začátkem le­tošního roku jich byla podepsána při­ IPokraůoodnl na stráni 3) irogram své Činosti vláda opírá o dobré výsledky našeho společného sna­­■ žení, o to, co se podařilo vykonat v minulém období zásluhou uvědomělé­ho přístupu a obětavé práce dělníků, rolníků a ostatních pracujících. Opírá se o nesporný pokrok v národním hospodářství, životní úrovni, ve vědě, kul­tuře a umění. Střízlivě oceňuje možnosti a vychází i z problémů a nedostatků, které se projevily v jednotlivých oblastech společenského života. Naším cílem je a zůstává blaho a štěstí člověka. Proto na základě výsledků, jichž dosáhneme v rozvoji ekonomiky a její efektivnosti, budeme pokračovat ve zdokonalování podmínek pro všestranný rozvoj osobnosti člověka, pro jeho spokojený život v práci i odpočinku, pro co nejplnější uplatnění jeho lidské důstojnosti v podmínkách stále se prohlubující socialistické demokracie. Bu­deme pokračovat ve vytváření a upevňování nových hodnot, nových vztahů mezi lidmi, jaké představuje socialistický způsob života. V širokém spektru ústavních povinností federální vlády bude i napříště zauiímat nejdůležitější místo řízení národního hospodářství. Obsahové zaměření naší činnosti Vychází z Hlavních směrů hospodářského a sociálního rozvoje ČSSR na léta 1981—1985. Tento dokument určuje, co musíme v této oblasti učinit, aby"bom v souladu s podmínkami dané historic­ké etapy a našimi reálnými možnostmi úspěšně pokročili ve výstavbě rozvi­nuté socialistické společnosti. Řídící a koordinační činnost federální vlády zaměříme především k prosa zení podstatných změn ve způsobu celkového hospodaření, k převedení na­šeho hospodářství na dráhu intenzivního rozvoje, k tomu, abychom ve výro­bě a v každé jiné činnosti dosahovali maximálních výsledků s co nejnižšími náklady. Půjde nám o to, abychom ze surovinových, materiálových, palivoenergetic­kých a finančních zdrojů, které budeme mít k dispozici, vyrobili co nejvíce kvalitní a žádoucí produkce, abychom je tedy co nejlépe zhodnocovali. Jůjde nám také o iO, abychom mnohem léně využívali nynějš* výrobní potenciál, abychom investovali účelně a hospodárně tak, aby každá vložená koruna při­nesla co největší efekt. A v neposlední řadě nám jde také o to, abychom lépe hospodařili s lidskou prací a zvyšovali její účinnost. Na XVI. sjezdu strany zdůraznil generální tajemník ÜV soudruh Gustáv Hu­sák, že „určujícím činitelem intenzifikace a nejmocnějším zdrojem růstu pro­duktivity společenské práce je věda a technický pokrok“. Federální vláda spolu s vládami republik bude proto důsledně usilovat, aby­chom výsledků vědeckotechnického pokroku využívali v mnohem větším roz­sahu a podstatně rychleji. $ Za jednu z nejdůležitějších podmínek splnění hospodářského a sociálního presramu XVI. sjezdu KSČ považujeme prohloubení naší účasti v mezinárodní dělbě práce, především pak v socialistické ekonomické integraci. Klíčovým úkot^m v tomto směru je podstatně zvýšit naši exportní schopnost. To ovšem předpokládá uskutečnit takové změny ve výrobě, které budou v souladu s po­třebami zahraničních odběratelů a povedou ke zvýšení užitných vlastností vy­vážených výrobků. K tomn, abychom dosahovali optimálních cen a výhodných platebních podmínek, musíme také zlepšit i komerční činnost. Ve snaze dále pokročit v rozvoji mezinárodní specializace a kooperace vý­roby bude pro nás rozhodujíc! realizace dlouhodobého programu specializa ce a kooperace výroby se Sovětským svazem do roku 1990. V souvislosti s pra­cemi na delší perspektivě národního hospodářství budou zpracovány hlavní směry naší účasti y rozvoji socialistické ekonomické integrace i s dalšími ze­měmi našeho společenství. Československo se rovněž aktivně účastní rozpra­cování návrhů a podnětů, které k dalšímu zdokonalení činnosti RVHP před­nesl na XXVI. sjezdu KSSS generální tajemník jejího OV soudruh L. I. Brežnfiv. $ Potřebám přechodu našeho hospodářství na dráhu intenzivního rozvoje mu­sí odpovídat úroveň, obsah i formy řízení. V naplňování tohoto požadavku spatřuje federální vláda své nejvlasínější poslání, svůj nejdůležitější úkol. Vycházíme přitom i z toho, že na XVI. sjezdu bylo k dosavadním »formám plánování a řízení, k jejich účinnosti vysloveno nemálo oprávněných kritických připomínek. Přes všechny obtíže, které pramení z podstatných změn vnějších ekonomic­kých podmínek, zůstává faktem, že většina slabin a nedostatků prameni ze subjektivních příčin, spočívá v lidech, v úrovni jejich politické vyspělosti a odborné zdatnosti, v celkovém přístupu k daným úkolům. Z toho hodláme vyvodit závěry jak pro svou vlastní práci, tak pro práci všech ostatních řídí­cích článků. Pokud jde o nás, o federální vládu, chceme v příštím období zd'ikop»tnvat svou vlastní řídící a koordinační činnost. K úkolům musíme přistupovat mno­hem důsledněji; včas a účinněji kontrolovat plnění přijatých závěrů, vyžado­vat od všech orgánů i aparátu, od ministrů a ostatních vedoucích pracovníků přesné plnění uložených úkolů. Jsme si vědomi, že celkový úspěch naší čin­nosti vyžaduje podstatnější změny stylu a metod naší vlastní práce, jež by se ve svých důsledcích kladně projevily i ve zlepšení kvality práce všech orgánů státní snrávy. Aniž bychom opomíjeli řešení operativních úkolů, které vyplývají z průběhu plnění ročních plánů i jiných aktuálních otázek v tni mnekonnmické sféře, snatřnjeme těžiště nráce v'ádv a jejích orgánů v orien­taci na základní koncepční otázky a dlouhodobější rozvoj. V popředí naší pozornosti musí být především zdokonalení plánování v ústředních orgánech i na nižších článcích řízení. Jde zejména o to, aby se osou plánovacího procesu stal vědeckotechnický rozvoj. ťU V souladu s dlouhodobějšími úkoly stanovenými Souborem opatření chce­me zlepšovat provázanost plánu jako základní předpoklad zvýšení plynulosti reprodukčního procesu, účinnějšího využívání chozrasěotu, ekonomické sti mulace a iniciativy pracujících. V současné době stojí před vládou a jejími orgány úkol připravit a do kon­ce roku nředložit Federálnímu shromáždění ke schválení návrh zákona o sed­mém pětiletém plánu. Jde o záležitost velmi složitou, neboť řada dřííějšíeh předpokladů se změnila a vyvstaly nové potřeby, na které je třeba reagovat. V každém nřínadě však bude sedmý pětiletý plán zpracován tak, abv se stal účinným nástrojem realizace programu dalšího rozvoje naší socialistické spo­lečnosti, jak jej schválil XVI. sjezd KSČ. A Změnv v soustavě řízení rovněž vvžaduji zvýšit úroveň a účinnost kontroly jako nedílné součásti činnosti řídících pracovníků na všech stupních a ve všech oblastech. Jsou připraveny rozbory a příslušná opatření, které orien­tují orgány lidové kontroly a spolu s nimi všechny řídící články bez výjim­­kv zejména na důsledné nlnění klíčových úkolů tohoto nětiletí, dodržování zákonných norem a plnění stranických a vládních usnesení. O Ošili vlády o další pokrok v národním hospodářství, o dosažení co nejlep­ších výsledků v materiální výrobě má jediný smysl a cíl — co nejlépe uspo­kojovat hmotné i kulturní potřeby člověka, zdokonalovat podmínky pro jeho všestranný rozvoj. Míra i kvalita uspokojováni potřeb lidí však nezávisejí na tom, ca bychom si nřáli nebn co vláda chce ěi nechce občanům poskytovat. Jak zdůraznil již XVI. sjezd KSČ, žádná společnost nemůže rozdělovat více, než si vytvoří. Proto na*e možnosti pro udržení dosažené životní úrovně a iejí zkvalitňnvání závisejí jedině a jen na tom, podaří-li se nám pro to vytvořit v hospodářství v celé společenské činnosti dostatečné zdroje. V současné etapě výstavby rozvinuté socialistické společnosti nejde jen o prostý rozsah uspokojování hmotných a kulturních potřeli lidí, ale do no­­předí stále více vystupuje ieiich kvalitativní stránka. To se týká i dalšího upevňování životních a sociálních jistot. našich občanů, zlepšování životní­ho a pracovního nrostředí. rozvoie vzdělanosti, kulturv a duchovního života společnosti, vytváření soudružskýcb vztahů na pracovištích i mezi lidmi vů­bec — prostě všech sfér naší spnlečnosti, které nabývají rostoucího významu při formování socialistického způsobu života. # Vláda Československé socialistické republiky předkládá návrh programu své činnosti pro příští období. Jeho hlavním cílem je naplnit závěry a usne­sení XVI. sjezdu KSČ, směřující k dalšímu rozvoji naší socialistické společnosti, k zabezpečení spokojeného života našeho lidu. Ospěšné naplnění těchto záměrů bude nepochybně znamenat nemalý pří­spěvek naší země rozvoji socialistického společenství, upevnění jeho jedno­ty, váhy i autority ve světě, bude vkladem našich národů do zápasu za mír a úsilí o spolupráci mezi státy s rozdílným společenským zřízením. Vláda Československé socialistické republiky je přesvědčena, že program její činnosti a úkoly z něj vyplývající odpovídají potřebám a možnostem této země a jejího lidu a že jeho splnění bude znamenat další pokrok ve všech oblastech společenského života. Z programového prohlášení vlády ČSSR, jež přednesl její předseda Lubomír Štrougal na 2. společné schůzi sně­moven FS ČSSR 30. června 1981

Next