Svět Hospodářství, 1983 (XXIV/79-156)

1983-07-05 / No. 79

f ä EKONOMICKÉ ZPRAVODAJSTVÍ I ČESKOSLOVENSKÉ TISKOVÉ KANCELÁŘE hospodářství Úspěšný rozvoj spoluprác© K nejdůležitějším záměrům zemí RVHP patří upevnění materiálně technické základny v zemědělství Dohodnutá strategie hospodářského rozvoje umožňuje členským státům RVHP řešit složitá úkoly v růz­ných odvětvích materiální výroby. K nejdůležitějším patři zemědělství a potravinářský průmysl, kde se již od roku 1978 realizuje Dlouhodobý cílový program spolupráce, konkretizovaný v posledních letech ve formě potravinových programů schválených v některých členských státech RVHP. Při realizaci potravinového progra­mu patří k nejdůležitějším úkolům upevnění materiálně technické zá kladny zemědělsko-průmyslového komplexu, kooperace a specializace výroby zemědělských strojů a zaří­zení pro komplexní mechanizaci a chemizaci zemědělství a pro technic­kou inovací potravinářského prů­myslu. Výměnou za výkonné traktory, sklí­zeče a další druhy strojů a zařízení pro zemědělství a potravinářský prů­mysl, která se vyrábějí v Sovětském svazu, dováží SSSR ze socialistických zemí malé traktory, sklízeče plodin určených k silážování, stroje a zaří­zení ke zpracování obilí, mechanizač­ní prostředky pro pěstování zeleniny a vinné révy, pro aplikaci hnojiv a kompletní celky pro cukrovary, pi­vovary, továrny na výrobu droždí, sý­rů, ovocných šťáv a také stavební konstrukce a zařízení drůbežáren. Jen v uplynulé pětiletce dodaly so­cialistické státy Sovětskému svazu vi­ce než 26 tis. traktorů, 291 tis. strojů pro pěstování obilí, brambor a ze­leniny, 394 tis. strojů pro výrobu krmív aj. Dovoz zařízení pro potráví, nářský, masný a rybný průmysl ze socialistických států do SSSR bude v roce 1985 o 100 % vyšší než v ro­ce 1980. Tyto státy dodají Sovětské­mu svazu mj. přes 100 technologic­kých linek na výrobu různých druhů salámů, 34 linek na porážku a zpra­cování drůbeže, 31 linek na zpracová­ní a sušení zeleniny, 20 kompletních zařízení pro sklady ovoce apod. Po­čítá se rovněž s dodávkou 247 rybář­ských lodí specializovaných na vý­lov, zpracování a přepravu ryb. Potravinový program SSSR počítá také s rozvojem spolupráce s člen­skými státy RVHP v dodávkách prů­myslových hnojiv, chemických pří­pravků na ochranu rostlin, krmných směsí a chemických přísad do krmiv. Za účasti členských států RVHP bu­de na území SSSR vybudován závod na výrobu krmných kvasnic o roční kapacitě 300 tis. tun. Další oblastí spolupráce mezi So­větským svazem a ostatními členský­mi státy v rámci realizace DCPS v ze­mědělství a potravinářském průmys­lu je šlechtitelství. Společným úsilím byly vyšlechtěny stovky kvalitních od­růd zemědělských plodin. V součas­né době probíhají mezinárodní zkouš­ky 27 odrůd a hybridů zemědělských plodin a 7 odrůd ovoce. /Pokračováni na sír. 31 Koordinace vzájemné činnosti Ve dnech 28.—30. června se v Moskvě konalo 106. zasedání výkonné­ho výboru RVHP. Zúčastnili se ho představitelé BLR, CSSR, Kuby, MLR, MoLR, NDR, PLR, RSR, SSSR a VSR. Československou delegaci vedl místopředseda vlády ČSSR a stálý představitel ČSSR ve výkonném vý­boru Rudolf Rohlíček. Práce výkonného výboru se účastnil také stálý představitel SFRJ v RVHP Jednání byl přítomen také tajemník rady N. Faddějev. V komuniké schváleném na závěr zasedání se uvádí, že výkonný výbor projednal materiály, týkající se rozší­ření spolupráce členských zemí RVHP při racionálním využívání palivoe­­nergetických a surovinových zdrojů a rovněž při zásobování obyvatelstva potravinářským zbožím. Bylo rozhod­nuto, že uvedené materiály budou předloženy zasedání RVHP. V souvislosti s přípravou zprávy o činnosti RVHP za období po XXXVI. zasedání rady bylo konstatováno, že členské země RVHP dosáhly při plně­ní úkolů vytyčených komunistickými a dělnickými stranami pro nynější pětiletku dalšího růstu národního dů­chodu, průmyslové a zemědělské vý­roby. Výkonný výbor schválil okruh pro­blémů, které budou projednány na mnohostranném základě při koordina­ci národohospodářských plánů pro příští pětiletku. Výkonný výbor měl přitom na zřeteli, že je třeba sou­středit pozornost členských zemí RVHP a orgánů rady na spolupráci při řešení nejdůležitějších hospodář­ských a vědeckotechnických otázek, mj. v oblasti rozvoje palivoenergetic­­kých odvětvi, elektroenergetiky, hut­nictví železa a neželezných kovů, strojírenství, elektronického a che­mického průmyslu a dopravy. Výkonný výbor projednal plnění rámcové dohody o mnohostranné spo­lupráci při rozvoji a organizací spe­cializované a kooperované výroby průmyslových robotů, podepsané v roce 1982. Bylo konstatováno, že člen­ské země RVHP uskutečňují progra­my zavádění robotů do národního Rekordní schodek obchodní bilance US Ä Deficit obchodní bilance Spojených států amerických dosáhl v květnu re­kordní výše 6,9 mld dol. Dosud nej­větší měsíční schodek byl zazname­nán v srpnu minulého roku, a to 6,5 mld dol. Od začátku letošního roku dosáhl deficit obchodní bilance 22,3 mld do­laru. Oznámilo to ministerstvo obcho­du USA. S ohledem na poslední vý­voj ministerstvo soudí, že se budou muset upravit předpovědi letošního deficitu směrem nahoru. Nevylučuje se, že letos dosáhne 70 mld dol. mí­sto původně odhadovaných 60 mld. Závod Těžké strojírenství v k. p. ŠSkoda Plzeň je výrobcem části za­řízení pro válcovací trať Kvarto 3000 v závodě lijíc ve Ždanově v SSSR. Pracovníci se podílejí na té­to válcovací trati tlustých plechů výrobou zařízení o celkové hmot­nosti 13 0001, což je asi třetina celkového objemu dodávek ostat­ních československých průmyslo­vých podniků. V současné době se montuje kalicí stroj pro tepelné zpracování vyválcovaných plechů. Válcovací trať Kvarto 3000 má být uvedena do provozu koncem letoš­ního roku. Na snímku pracovníci BSP vyrovnávají válce spodní části. hospodářství. V rámci RVHP byla do­hodnuta koncepce rozvoje robotiky a unifikace konstrukce průmyslových robotů. Výkonný výbor určil úkoly k zajištění další realizace uvedené rám­cové dohody. Jak uvedl v rozhovoru se zpravoda­jem ČTK místopředseda vlády ČSSR, stálý představitel Československa v RVHP R. Rohlíček, hlavním posláním jednání bylo posoudit některé mate­riály pro XXXVII, zasedání RVHP, které se bude konat v říjnu letošní­ho roku v Berlíně, především před­běžné znění zprávy o činnosti za uplynulé období. Výkonný výbor dále projednal návrhy pro zasedání rady k racionálnímu využití paliv, energie a surovin a ke zlepšení zásobování obyvatelstva potravinářským zbožím. Posoudilo se také plnění rámcové dohody o spoluprácí při výrobě prů­myslových robotů a byl schválen okruh problémů hospodářské a vě­deckotechnické spolupráce, které se budou koordinovat v letech 1986 až 1990. -či­ Výhodná unifikace součástek a dílů Sekretariát Rady vzájemné hospodářské pomoci připravil dohodu o specia­lizaci a kooperaci ve výrobě mazacího zařízení. Dokument dále rozvíjí důle­žitý směr integrace socialistických zemí — společnou výrobu dílů a součás­tek, které mohou být použity v četných strojírenských odvětvích. Je známo, že mnohé stroje a zaří­zení se skládají ze stejných částí — ozuDenýcii kol, lOduktorů, mazacích prvků, dílů a bloků, které často představují až 80 % hodnoty celé­ho zařízení. Proto je velmi výhodná unifikace součástek a dílů. Po ní však musí následovat mezinárodní vý­robní specializace přinášející značný ekonomický efekt. Sovětští ekonomové vypočetli, že mezinárodní výrobní specializace v rámci RVHP by umožnila zvýšit produktivitu práce třikrát až pětkrát a snížit vlastní náklady o 30—50 %. Kromě toho nelze zapomínat, že sou­částková specializace je zárukou vyš­ší kvality finální produkce, pozna­menává komentátor sovětské agentu­ry TASS Igor Jefimov. Členské státy RVHP dosáhly nej­lepších výsledků v organizaci společ­né výroby hydraulických a tlako­­vzdušných hnacích mechanismů, kte­ré jsou zapotřebí prakticky všude — ve výrobě robotů, obráběcích strojů 1 automobilů. V minulém pětiletém období vzrostly vzájemné dodávky zmíněných mechanismů čtyřikrát a v letech 1981—1985 se zvýší o dal­ších 200 %. Součástková specializace zatím dělá první kroky, ale odborníci sekreta­riátu RVHP jsou přesvědčeni, že má velkou budoucnost. Proto se musí energičtěji prosazovat, uzavírá Igor Jefimov. —ví— Jen mírnější růst cen drahých kovů Protože ani po vrcholné schůzce sedmi vedoucích kapitalistických stá­tů ve Williamsburgu nelze očekávat snížení velkých schodků státních rozpočtů nebo zmenšení lability směnných kursů západních měn, ob­dobí konsolidace cen drahých kovů bude patrně probíhat na značně niž­ší úrovni, než se původně očekávalo, naznačuje tržní přehled firmy De­gussa AG. Dosavadní růst cen drahých kovů prakticky od začátku roku až do kon­ce května souvisel se spekulačními nákupy vyvolanými během ledna předpověďmi o růstu průmyslové po­ptávky. Od začátku června však ce­ny zlata, stříbra, platiny i paladia klesají. V prvním červnovém týdnu se cen: zlata snížila poprvé od úno­ra pod 400 dolarů za troj. unci a dnes se pohybuje nepatrně nad 400 dolary. Zlato prý nedostatkem prů­myslové poptávky utrpí nejvíce. Čá­stečně také proto, že trh dává nyní přednost ostatním drahým kovům. Optimismus producentů, pokud jde o další růst cen, opadl také ú stří­bra, jehpž ceny stouply v květnu nej­více ze všech drahých kovů (na lon­dýnské Kürze až na 861 pencí za troj. unci). Jestliže prý nestoupne průmys­lová poptávka po něm v takové mí­ře, jak se očekávalo, jeho cena prav­děpodobně dále klesne (z nynějších již jen 760 pencí). Také průměrná cena platiny do­sáhla v kyětnu v Londýně 448,38 dol. za unci a byla poprvé od září 1980 vyšší než průměrná cena zlata; ovliv­nila ji zvýšená spotřeba kovu, hlav­ně v důsledku většího prodeje osob­ních automobilů v USA. V těchto dnech se však cena pohybuje jen ko­lem 420 dol. za unci. Nejvyšší úrovně od letošního ledna dosáhly v květnu i ceny paladia — v průměru stouply na 136 dol. za unci, ale dnes se po­hybují kolem 129 dol. —tc— Z OBSAHU Náročně ve výrobě — efektivně ve vývozu • Důraz na komplexní programy v SSSR • Dovoz potra­vin do rozvojových zemí stoupá • Problémy výrobců obráběček ve Španělsku • Ke sklizni citruso­vých plodů v USA Pozornosť využívaniu výrobných kapacít Pracovníci Štátnej banky československej vyvíjajú sústavne tlak na dosaho­vanie projektovaných parametrov stavieb, najmä pravidelným sledovaním a hodnotením využitia výrobných kapacít stavieb zaradených ako záväzné úlohy do štátneho plánu a centralizovaných stavieb. I v tomto roku zhodno­tili využitie výrobných kapacít u 52 rozhodujúcich výrobných stavieb, ktoré mali byť uvedené do prevádzky v roku 1982 a v predchádzajúcich rokoch, kde sa projektované parametre nesplnili. Rozbor ukázal, že v porovnaní s ro­kom 1981 sa vývojové tendencie zlep­šili. Kým v roku 1981 sa plánovaný objem produkcie splnil na 58,4 %, v roku 1982 sa dosiahlo plnenie 61,9 %. Aj situácia v zabezpečení projektova­nej výroby vo výrobných plánoch or ganizácií sa v porovnaní s predchád­zajúcim rokom zlepšila. Kým v roku 1981 sa na hodnotenom súbore sta­vieb nezabezpečila v plánoch výroba oproti projektu v rozsahu 41 °/o, v ro­ku 1982 sa nezabezpečovalo len 35 %. Výroba odsúhlasená v projektoch pri začatí stavieb sa v roku 1982 ne­dosiahla na 42 stavbách. Výpadok predstavuje 4,28 mld Kčs a podieľajú sa na ňom najmä potravinársky a drevospracujúci priemysel. Výpadok výroby negatívne ovplyvnil predovšet­kým trhové fondy (1,7 mld Kčs), kompletačnú, nadväzujúcu výrobu (0,6 mld Kčs) a platobnú bilanciu, pretože oproti projektu sa nesplnil vývoz do socialistických štátov (o 0,1 mld Kčs) a do nesocialistických štá­tov (o 0,4 mld Kčs). Vo vykonávacích plánoch na rok 1982 podniky plánovali na hodnote­ných stavbách o 3,9 mld Kčs nižšiu výrobu než sa predpokladalo v pro­jektoch. V najväčšom rozsahu neza­bezpečovali projektovanú výrobul vo svojich vykonávacích plánoch podni­ky v potravinárskom (1,6 mld Kčs) a v drevospracujúcom priemysle (1,5 mld Kčs). Štátna banka československá zame­riava svoje sankčné nástroje na rie­šenie vecných problémov. Získané po­znatky sa využívajú na prehlbovanie účinnosti úverovej a úrokovej politi­ky. Docielenie projektovanýph para­metrov zahrňuje ŠBČS do úverových zmlúv a pri Ich neplnení sankčným postihom vyvíja tlak na odstránenie nedostatkov. Nové progresívne opatrenia sa za­viedli pri poskytovaní investičných úverov v roku 1983. V úverovaní in­vestícií sa rozšírilo rozpätie základnej úrokovej sadzby v závislosti na do­končení a prínosoch príslušnej stav­by. Oproti roku 1982 sa zvýraznili aj sankčné postihy za oneskorenie vý­stavby na centralizovaných stavbách, pri ktorých ústredné orgány stanovili tzv. rozhodujúce termíny. Intenzív­nejší je aj postih za neuvedenie do prevádzky strojov z dovozu z nesocia­listických štátov. Priaznivejšie výsledky v plnení pro­jektovaných parametrov na kapaci­tách uvedených do prevádzky možno očakávať najmä zvýšením náročnosti ústredných investorov už v procese prípravy a zaraďovania stavieb do návrhu štátneho vykonávacieho plá­nu. MARGITA KOVÄČÓVA ŠBČS, HÜ pre SSR ■»«»známka ■ leště nedávno socialistické země vy­­kazovaly poměrně vysoké přírůst­ky v různých produkčních oblastech. Nyní se situace změnila, neboť v členských státech Rady vzájemné hospodářské pomoci se mění model hospodářského růstu. Tento proces vyžaduje určité výdaje, jež lze v plá­novaném hospodářství minimalizovat. V listu Trud bylo otištěno inter­view člena-korespondenta Akademie věd SSSR a ředitele Mezinárodního ústavu ekonomických problémů svě­tové socialistické soustavy Jurije Št­­jajeva. Sovětský ekonom se dotýká některých otázek hospodářského roz­voje zemí socialistického společen­ství, charakterizuje očekávaný vývoj jejich ekonomik v 80. letech a zdů­razňuje, že země RVHP jako celek jsou nyní v situaci, kdy lze počítat s urychlením tempa jejich hospodář­ského růstu. Přitúiii samozřejmě stěží bude do­saženo plné synchronizace, vyzdvihu­ Příkaz doby - hospodařit úsporně je J. Širjajev. Nicméně je zřejmé, že urychlení tempa hospodářského růstu v jedněch zemích se pozitivně obra­zí na tempu rozvoje ostatních. V sou­časné době se v zemích socialistic­kého společenství zkoušejí nejrůzněj­ší varianty řešení shodných hospo­dářských otázek. Je to zajímavý pro­ces, který nepochybně obohatí naše kolektivní zkušenosti. Jedním z problémů hospodářského růstu zemí RVHP v nynější pětiletce je zhoršení podmínek pro obchodo­vání se Západem. Ochranářské ba­riéry brání jednotlivým zemím RVHP vyrovnat dluhy a nutí je hledat no­vé možnosti úvěrů. Tím se pochopi­telně jejich zadluženost stále zvyšu­je. Je ovšem třeba připomenout, že žádná západní země neodmítne zboží, které má nejlepší parametry. Otázka zní, zda takové výrobky máme, pokračuje J. Širjajev. Jestliže totiž k vývozu nabídneme nejprogre­­sívnější výrobní metody, prolomíme i nejdůmyslnější bariéry. Soudím pro­to, že kdyby se socialistické země přednostně zaměřily na nové výrobní postupy v odvětvích, ve kterých jsoe k tomu předpoklady, a dosáhly tech­nologického předstihu, mnohé pře­kážky by byly rázem odstraněny. Je jasné, že ke splnění tohoto úko­lu je zapotřebí kolektivního úsilí. Jedna země nemá všechny možnosti, aby sama vytvořila dostatečně velký zdroj technicky progresivních výrob­ků na vývoz. Stává se, že určitá ze­mě RVHP vyvine novou technologii a vyrábí zařízení světové úrovně, avšak sériovost této výroby bývá o­­mezena. Východisko je jediné: operativně navázat spolupráci v rámci RVHP, organizovat velké série moderních výrobků a společně je pak realizovat na mezinárodním socialistickém trhu i na trzích západních zemí. Každý experiment je ovšem třeba velmi peč­livě analyzovat a hodnotit podle ko­nečných výsledků. Příkazem doby je hospodařit ú­­sporně, dodává Jurij Širjajev. Jsem přesvědčen, že sílící spolupráce člen­ských zemí RVHP bude rok od roku ve stále větší míře napomáhat řešit tento sociálně hospodářský a politic­ký úkol. JOSEF FREITH, MOSKVA

Next