Svĕt Práce, leden-červen 1971 (IV/1-26)
1971-01-13 / No. 2
SVÉDECTVf Z DRUHÉHO BŘEHU — tajemník rakousko-uherského mistodržitel« vypráví — str. 20 ffi*děho ŠLECHTĚNÍ |E ŘEHOLE - KLASY S RODOKMENEM Ä“ «. * • — • V PRAZE DNE 13. LEDNA 1971 ‘ ROČNÍK IV. (Vlil.) CENA VÝTISKU 1,50 Kčs ZÁHADNÉ NÁLEZY.. BYLI NA ZEMI OBŘI? HROZNY HNEVU V KOLÉBCE DOZRÁLY ... LODÍ ... CIKANOVÉ BOJUJI O SVA PRÁVA VLAST NEJEN MOREPLAVCÜ •VII. ti HERCEM, ČI ZPĚVÁKEM BÝT...? NA SLOVÍČKO S J. ZIMOU MNICHOVSKÝ DIKTÁT A NSR ■ INDOČÍNSKÁ KŘIŽOVATKA ■ BYTELNÁ MUZIKA BEZ DECIBELŮ ■ UMĚNÍ ROZUMĚT LIDEM 16.1.1921V ĽUBOCHNI ■ STAVÍME CHATIČKU ■ JAK SE VYHLEDÁVÁME ■ KONEČNĚ LÉK PROTI NECHTĚNÉMU TĚHOTENSTVÍ ? KOSTKY JSOU VRŽENY Letošní novoroční gratulace pomalu mizl se stolů a nástěnek, nový rok 1971 se rychle stává všední záležitostí. Otázka „Jaký bude?“, vyslovená uprostřed silvestrovské noci, dostává každým dnem konkrétní odpověď. Na to, Jaký však skutečně bude náš hospodářský rok 1971, odpověď přirozeně Ještě nemáme a budeme si muset na ni počkat bratru onu půlčtvrtou stovku dnů, která nás dělí od příštího Silvestra. To však neznamená, že bychom snad Ještě neměl! představy o tom, Jak by tato odpověď měla konkrétně vypadat. Naopak. Na rozdíl od několika předchozích let jsme do letošního roku vstupovali s představou daleko jasnější a konkrétnější. Díky za to budiž těm, kteří přes obtíže dokázali vypracovat státní plán rozvoje ČSSR, který vyjadřuje záměry hospodářské politiky strany nejen pro rok 1971, ale vytváří též podmínky pro Její realizaci v páté pětiletce. Jaké Jsou Jeho hlavní cíle? V kostce lze odpovědět asi takto: V letošním roce nám v zásadě Jde o přechod od politiky hospodářské konsolidace k politice hospodářského rozvoje. Tedy o výrazné zvýšení efektivnosti výroby především hospodárnějším využíváním výrobních fondů, materiálů a lidské práce A samozřejmě — o rozumné a cílevědomé rozdělování vytvořených hodnot, které by jednak řešilo naše současné životní problémy a Jednak vytvářelo předpoklady pro další náš hospodářský rozmach a zvýšení životní úrovně našich občanů v letech příštích. Přirozeně, takováto široká odpověď by mohla vést k domněnce, že tu vlastně nejde o nic zvláštního či specifického, že se chce rozvíjet všechno a všude Jako už nejednou před tím, že Je to vlastně jen hraní na starém známém písečku, z něhož nechceme vidět dál, než za plot naší zahrádky. Proto Je žádoucí zamyslet se hlavně nad těmi plánovanými záměry, které lze pokládat za priority našeho letošního plánu, a které by také — Jako takové — měly mít všude a vždy zelenou. Hlavní cíle naší hospodářské politiky v letošním roce Je podle mého názoru možno seřadit asi do takovéhoto žebříčku: 1. Udělat rozhodující krok k ře Senf našich problémů v zahraničně obchodních vztazích. Zejména zvýšenými dodávkami strojů a zařízení dosáhnout předstih růstu vývozu před dovozem a před růstem ostatních forem užití a zabezpečit tak aktivní obchodní bilanci vůči kapitalistickým státům a snížení naší krátkodobé zadlužeností k státům socialistickým. To pro naše, zejména strojírenské podniky, znamená. více se přizpůsobit požadavkům našich zahraničních odběratelů, vyrábět vskutku kvalitnější a technicky dokonalejší výrobky. 2. Upevnit naši životní úroveň a její plánovaný růst zejména další stabilizací vnitřního trhu. Zde nejen udržet dosaženou rovnováhu, ale dál lépe uspokojovat poptávku obyvatelstva, zejména v kvalitě a sortimentu zboží a pochopitelně i v žádoucí cenové struktuře. Při stabilitě maloobchodních cen tak zvýšit maloobchodní obrat o 8,3 procenta. 3. Pokračovat a ještě důsledněji než loni uplatňovat přijatá opatření v investiční politice, která čelí nežádoucím tlakům na zahajování nových staveb Při zpomalení růstu investic dále snížit rozestavěnost a stavební kapacity soustřeďovat na urychlené dokončení staveb se zvláštním důrazem na výstavbu elektráren, silniční sítě, trasy plynovodu, praž ského metra aj.. Zabezpečit dále v letošním roce výstavbu 100 000 bytů a vytvořit podmínky minimálně pro výstavbu stejného počtu bytů i v dalších letech v páté pětiletce. 4. Zabezpečit růst výroby (v průmyslu zhruba o 8 procent) růstem produktivity práce a zachovat přitom velmi náročný vztah mezi produktivitou práce (v průmyslu má vzrůst o 5,7 procenta) a průměrnou mzdou (plán počítá se vzestupem o 2,6 procenta). 5. Začít důsledněji uplatňovat změny ve struktuře výrob ve prospěch nosných programů. V návaznosti na ně uskutečnit další kroky k zapojení naši ekonomiky do mezinárodní socialistické ekonomické Integrace a vytvořit vhodnější podmínky k propojení hospodářství Jednotlivých socialistických států v některých oborech Již do roku 1975. Ovšemže plán počítá též s rozvo jem řady dalších odvětví. Za zmínku stojí například zemědělství, Jehož tržní produkce do státních fondů má vzrůst o 3,9 procenta. (Nejnáročnější opatření tu bude zřejmě vyžadovat splnění úkolů v nákupu mléka, neboť se dosud nepodařilo zastavit po kles počtu krav.) Rovněž ve staveb nictví, kde se předpokládá zvýšení celkového objemu stavebních prací o 6,8 procenta, bude třeba rozlousk nout několik tvrdých oříšků (zkrá tit nadměrné lhůty výstavby, zvýšit produktivitu práce o 6,9 procenta a zabezpečit rychlejší tempo růstu výroby stavebních hmot před růstem stavebních prací). Je nesporné, že všechny tyto a další úkoly vyžadují nový přístup k věci. Vyplývá to z objektivní situace, v níž se naše hospodářství nachází. Ostatně, není přece neznámo, že jsme dosáhli — ve srovnání s průmyslově vyspělými zeměmi — nejvyššího stupně pracovní aktivity obyvatelstva a tudíž Je vyloučeno, abychom další růst výroby podmiňovali zvyšováním počtu pracovníků. Pro ilustraci uveďme jen tento fakt. zatímco Ještě v toče 1968—1969 vzrostl počet pracovníků o více než 100 000 ročně, nemůže plán na letošní rok počítat už ani s přírůstkem 50 000 pracovníků. Důvod Je jednoduchý: volné rezervy už nejsou. To znamená nastoupit kurs Intenzifikace výroby. Na rozdíl od předchozích let už dnes nestojíme před otázkou, zda je či není zvyšování pracovní aktivity obyvatelstva účelné, ale před neúprosným faktem, že v podstatě není možné. Nemůžeme si proto dovolit již to, co například v letech 1968 až 1969, kdy úroveň racionálního hosJPokraCovánl na 4. straně/ TV'ultura Je pro moderní společnost J\_ značně široký pojem. Není to už )en sféra umělecká, oblast školská nebo vědecká■ Zahrnuje tvůrčí práci a její zprostředkování, ale také pasivní účast člověka na ní, její využíváni v denním životě■ A tak mluvíme o kultuře pracovního prostředí, životního prostředí, o kultuře bydleni. Dnes si povšimněme jedné oblasti, která rr.tt značný podíl na stylu života současného člověka — kultury obchodu. Nejde tu pouze o jakost zboží a jeho druhy, ale také o vzhled, o to, jak se tovar zákazníkovi podává — o kulturnost prodeje. Vyžaduje to především čistotu a estetické prostředí. Ale také příjemné chování personálu, úsměvy, ochotu, trpělivost a vlídnost. Chce to lidi, kteří se dívají na svou práci jako na povolání a nikoliv jako na zaměstnání. SNÍMEK OTAKARA HORKY S ochotou Kultura obchodu ale podmiňuje vhodný a dostatečný prostor, v němž lze vytvořit estetické prostředí, které už samo zhodnocuje výrobek a upoutává konzumenta. Do jisté míry tak ovlivňuje nákup. Ne nadarmo se říká, že krásný obal prodá i horší výrobek. Není to sice názor správný, ale nelze jej opominout při demonstraci významu estetického působení na psychologii kupujícího. Podíváme-lt se pod tímto zorným úhlem kolem sebe, nemůžeme být spokojení se stavem obchodní sítě v ČSR a hlavně v Praze. Jako doklad uvádíme několik čísel: V roce 1969 bylo v Praze 259 obyvatel na Jednu obchodní jednotku, V ČSR 201, v NDR 142, v západní Evropě 92! I z hlediska prodejní plochy to není potěšitelné. V Praze připadá' na jeden metr čtvereční 4,7 obyvatel, v ČSR 4,5, v NDR 3,5 a v západní Evropě 2,7. Podobně nevýhodné je srovnání prodejní sítě Prahy se situací v ČSR. Přitom každoročně stoupají požadavky na maloobchodní sít a zvyšuje se obrat. Dobře na tom není ani velkoobchod. Má nevyhovující a rozptýlené skladovací plochy a téměř žádnou pomocnou techniku. Jinou bolestí Jsou obaly. U některých potravin stále Ještě existuje prodej z holé do holé ruky. Vítáme proto plány ministerstva obchodu ČSR v páté pětiletce. Například v Praze chce postavit tři velké obchodní domy, mezi nimi Dům bytové kultury, v němž si návštěvník může koupit kompletní zařízení bytu, mají se vybudovat dvě až tři velkoprodejny. Počítá se s rekonstrukcí obchodu a zlepšováním sítě v celé republice. Také ne všechna krajská města jsou na tom lépe než Praha. I tam zůstáváme mnoho dlužni kultuře obbchodu, která se podceňovala, ačkoliv obchod je jednou ze základních služeb, na jejíž činnosti závisí spokojenost obyvatelstva. Právem se říká, že láska prochází žaludkem. (ák)