Svĕt Práce, leden-červen 1971 (IV/1-26)

1971-01-13 / No. 2

SVÉDECTVf Z DRUHÉHO BŘEHU — tajemník rakousko-uherského mistodržitel« vypráví — str. 20 ffi*děho ŠLECHTĚNÍ |E ŘEHOLE - KLASY S RODOKMENEM Ä“ «. * • — • V PRAZE DNE 13. LEDNA 1971 ‘ ROČNÍK IV. (Vlil.) CENA VÝTISKU 1,50 Kčs ZÁHADNÉ NÁLEZY.. BYLI NA ZEMI OBŘI? HROZNY HNEVU V KOLÉBCE DOZRÁLY ... LODÍ ... CIKANOVÉ BOJUJI O SVA PRÁVA VLAST NEJEN MOREPLAVCÜ •VII. ti HERCEM, ČI ZPĚVÁKEM BÝT...? NA SLOVÍČKO S J. ZIMOU MNICHOVSKÝ DIKTÁT A NSR ■ INDOČÍNSKÁ KŘIŽOVATKA ■ BYTELNÁ MUZIKA BEZ DECIBELŮ ■ UMĚNÍ ROZUMĚT LIDEM 16.1.1921V ĽUBOCHNI ■ STAVÍME CHATIČKU ■ JAK SE VYHLEDÁVÁME ■ KONEČNĚ LÉK PROTI NECHTĚNÉMU TĚHOTENSTVÍ ? KOSTKY JSOU VRŽENY Letošní novoroční gratulace poma­lu mizl se stolů a nástěnek, nový rok 1971 se rychle stává všední zá­ležitostí. Otázka „Jaký bude?“, vy­slovená uprostřed silvestrovské noci, dostává každým dnem konkrétní odpověď. Na to, Jaký však skutečně bude náš hospodářský rok 1971, odpověď přirozeně Ještě nemáme a budeme si muset na ni počkat bratru onu půlčtvrtou stovku dnů, která nás dělí od příštího Silvestra. To však neznamená, že bychom snad Ještě neměl! představy o tom, Jak by tato odpověď měla konkrétně vypadat. Naopak. Na rozdíl od několika před­chozích let jsme do letošního roku vstupovali s představou daleko jas­nější a konkrétnější. Díky za to bu­diž těm, kteří přes obtíže dokázali vypracovat státní plán rozvoje ČSSR, který vyjadřuje záměry hospodářské politiky strany nejen pro rok 1971, ale vytváří též podmínky pro Její realizaci v páté pětiletce. Jaké Jsou Jeho hlavní cíle? V kostce lze odpovědět asi takto: V letošním roce nám v zásadě Jde o přechod od politiky hospo­dářské konsolidace k po­litice hospodářského roz­voje. Tedy o výrazné zvýšení efek­tivnosti výroby především hospodár­nějším využíváním výrobních fondů, materiálů a lidské práce A samo­zřejmě — o rozumné a cílevědomé rozdělování vytvořených hodnot, které by jednak řešilo naše součas­né životní problémy a Jednak vytvá­řelo předpoklady pro další náš hos­podářský rozmach a zvýšení životní úrovně našich občanů v letech příš­tích. Přirozeně, takováto široká odpo­věď by mohla vést k domněnce, že tu vlastně nejde o nic zvláštního či specifického, že se chce rozvíjet vše­chno a všude Jako už nejednou před tím, že Je to vlastně jen hraní na starém známém písečku, z něhož nechceme vidět dál, než za plot naší zahrádky. Proto Je žádoucí zamyslet se hlavně nad těmi plánovanými zá­měry, které lze pokládat za priority našeho letošního plánu, a které by také — Jako takové — měly mít všu­de a vždy zelenou. Hlavní cíle naší hospodářské politiky v letošním roce Je podle mého názoru možno seřadit asi do takovéhoto žebříčku: 1. Udělat rozhodující krok k ře Senf našich problémů v zahraničně obchodních vztazích. Zejména zvý­šenými dodávkami strojů a zařízení dosáhnout předstih růstu vývozu před dovozem a před růstem ostatních fo­rem užití a zabezpečit tak aktivní obchodní bilanci vů­či kapitalistickým státům a snížení naší krátkodobé za­dlužeností k státům socialis­tickým. To pro naše, zejmé­na strojírenské podniky, zna­mená. více se přizpůsobit požadavkům našich zahra­ničních odběratelů, vyrábět vskutku kvalitnější a tech­nicky dokonalejší výrobky. 2. Upevnit naši životní úroveň a její plánovaný růst zejména další stabilizací vnitřního trhu. Zde nejen udržet dosaženou rovnová­hu, ale dál lépe uspokojovat poptávku obyvatelstva, ze­jména v kvalitě a sortimen­tu zboží a pochopitelně i v žádoucí cenové struktuře. Při stabilitě maloobchodních cen tak zvýšit maloobchodní obrat o 8,3 procenta. 3. Pokračovat a ještě dů­sledněji než loni uplatňovat přijatá opatření v investiční politice, která čelí nežádou­cím tlakům na zahajování nových staveb Při zpomale­ní růstu investic dále snížit rozestavěnost a stavební kapacity soustřeďovat na urychlené dokončení staveb se zvláštním důrazem na vý­stavbu elektráren, silniční sítě, trasy plynovodu, praž ského metra aj.. Zabezpečit dále v letošním roce výstav­bu 100 000 bytů a vytvořit podmínky minimálně pro vý­stavbu stejného počtu bytů i v dalších letech v páté pětiletce. 4. Zabezpečit růst výroby (v prů­myslu zhruba o 8 procent) růstem produktivity práce a zachovat při­tom velmi náročný vztah mezi pro­duktivitou práce (v průmyslu má vzrůst o 5,7 procenta) a průměrnou mzdou (plán počítá se vzestupem o 2,6 procenta). 5. Začít důsledněji uplatňovat změ­ny ve struktuře výrob ve prospěch nosných programů. V návaznosti na ně uskutečnit další kroky k zapojení naši ekonomiky do mezinárodní so­cialistické ekonomické Integrace a vytvořit vhodnější podmínky k pro­pojení hospodářství Jednotlivých so­cialistických států v některých obo­rech Již do roku 1975. Ovšemže plán počítá též s rozvo jem řady dalších odvětví. Za zmínku stojí například zemědělství, Jehož tržní produkce do státních fondů má vzrůst o 3,9 procenta. (Nejnáročnější opatření tu bude zřejmě vyžadovat splnění úkolů v nákupu mléka, ne­boť se dosud nepodařilo zastavit po kles počtu krav.) Rovněž ve staveb nictví, kde se předpokládá zvýšení celkového objemu stavebních prací o 6,8 procenta, bude třeba rozlousk nout několik tvrdých oříšků (zkrá tit nadměrné lhůty výstavby, zvýšit produktivitu práce o 6,9 procenta a zabezpečit rychlejší tempo růstu vý­roby stavebních hmot před růstem stavebních prací). Je nesporné, že všechny tyto a dal­ší úkoly vyžadují nový přístup k věci. Vyplývá to z objektivní si­tuace, v níž se naše hospodářství nachází. Ostatně, není přece nezná­mo, že jsme dosáhli — ve srovnání s průmyslově vyspělými zeměmi — nejvyššího stupně pracovní aktivity obyvatelstva a tudíž Je vyloučeno, abychom další růst výroby podmiňo­vali zvyšováním počtu pracovníků. Pro ilustraci uveďme jen tento fakt. zatímco Ještě v toče 1968—1969 vzrostl počet pracovníků o více než 100 000 ročně, nemůže plán na le­tošní rok počítat už ani s přírůst­kem 50 000 pracovníků. Důvod Je jed­noduchý: volné rezervy už nejsou. To znamená nastoupit kurs Intenzi­fikace výroby. Na rozdíl od předchozích let už dnes nestojíme před otázkou, zda je či není zvyšování pracovní aktivity obyvatelstva účelné, ale před ne­úprosným faktem, že v podstatě není možné. Nemůžeme si proto dovolit již to, co například v letech 1968 až 1969, kdy úroveň racionálního hos­JPokraCovánl na 4. straně/ TV'ultura Je pro moderní společnost J\_ značně široký pojem. Není to už )en sféra umělecká, oblast škol­ská nebo vědecká■ Zahrnuje tvůrčí práci a její zprostředkování, ale také pasivní účast člověka na ní, její vy­užíváni v denním životě■ A tak mlu­víme o kultuře pracovního prostředí, životního prostředí, o kultuře bydleni. Dnes si povšimněme jedné oblasti, která rr.tt značný podíl na stylu ži­vota současného člověka — kultury obchodu. Nejde tu pouze o jakost zboží a jeho druhy, ale také o vzhled, o to, jak se tovar zákazníkovi podá­vá — o kulturnost prodeje. Vyža­duje to především čistotu a estetické prostředí. Ale také příjemné chování personálu, úsměvy, ochotu, trpělivost a vlídnost. Chce to lidi, kteří se dí­vají na svou práci jako na povolání a nikoliv jako na zaměstnání. SNÍMEK OTAKARA HORKY S ochotou Kultura obchodu ale podmiňuje vhodný a dostatečný prostor, v němž lze vytvořit estetické prostředí, kte­ré už samo zhodnocuje výrobek a upoutává konzumenta. Do jisté míry tak ovlivňuje nákup. Ne nadarmo se říká, že krásný obal prodá i horší výrobek. Není to sice názor správ­ný, ale nelze jej opominout při de­monstraci významu estetického půso­bení na psychologii kupujícího. Podíváme-lt se pod tímto zorným úhlem kolem sebe, nemůžeme být spokojení se stavem obchodní sítě v ČSR a hlavně v Praze. Jako doklad uvádíme několik čísel: V roce 1969 bylo v Praze 259 obyvatel na Jednu obchodní jednotku, V ČSR 201, v NDR 142, v západní Evropě 92! I z hle­diska prodejní plochy to není potě­šitelné. V Praze připadá' na jeden metr čtvereční 4,7 obyvatel, v ČSR 4,5, v NDR 3,5 a v západní Evropě 2,7. Podobně nevýhodné je srovnání prodejní sítě Prahy se situací v ČSR. Přitom každoročně stoupají požadav­ky na maloobchodní sít a zvyšuje se obrat. Dobře na tom není ani velko­obchod. Má nevyhovující a rozptýle­né skladovací plochy a téměř žádnou pomocnou techniku. Jinou bolestí Jsou obaly. U některých potravin stále Ještě existuje prodej z holé do holé ruky. Vítáme proto plány ministerstva obchodu ČSR v páté pětiletce. Napří­klad v Praze chce postavit tři velké obchodní domy, mezi nimi Dům byto­vé kultury, v němž si návštěvník může koupit kompletní zařízení by­tu, mají se vybudovat dvě až tři vel­koprodejny. Počítá se s rekonstrukcí obchodu a zlepšováním sítě v celé republice. Také ne všechna krajská města jsou na tom lépe než Praha. I tam zůstáváme mnoho dlužni kul­tuře obbchodu, která se podceňovala, ačkoliv obchod je jednou ze základ­ních služeb, na jejíž činnosti závisí spokojenost obyvatelstva. Právem se říká, že láska prochází žaludkem. (ák)

Next