Technický Týdenik, leden-červen 1969 (XVII/1-25)

1969-01-14 / No. 2

technicky týdeník % ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------rj-------------------­V PRAZE 14. LEDNA 1969 ■ ROČNÍK XVII ■ CENA 1 KČS fÁ Moderní vychová k vědecké prácj Není u nás dosud běžným zjevem, aby se Vysoká škola ucházela o své budoucí poslucha­če. Na druhé straně však je to jediná cesta, jak podchytit mladé a nadané lidi, kteří maj: zájem na kariéře vědeckovýzkumného pracov­níka, pro níž základním předpokladem Je ta­lent, nadšeni a schopnost houževnatě pracovat. Jestliže uCitelé fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské (FJFI) doporučuji schopným mla­dým lidem věnovat se vědeckovýzkumné práci, pak tak činí z přesvědčeni, že tato práce je trvalou a nejlépe oceňovanou složkou každé hospodářské a tvůrčí činnosti moderní spo­lečnosti. Nové výrobky se rodí v laboratořích, obchodní cesty jdou dnes přes výzkumná prů­myslová centra, podle množství patentů sí měří národní vyspělost a společenské i diplo­matické styky se stále častěji spojují s vědec­kými kongresy a konferencemi. Věda se již jinde stala a, u nás musí stát nejdůležitějši výrobní silou a její nositelé nejváženějšl sku­pinou v lidské společnosti. Dnes žije plných 95 % všech vědců, kteří kdy na světě praco­vali. To ukazuje bouřlivý rozvoj vědy, její pro­nikání do všech oborů — a to je důvod, proč pokrokové mládí je k ní stále více přitahová­no. K vědecké práci patří fantazie, romantika m'ádí a jeho touha po pravdě a poznáni. Vědeckovýzkumná činnost je složité a odpo­vědné posláni a mládi lidé musf být k němu systematicky, a to již záhy ve svém životě vychováváni. Tradiční formy výchovy založené na předáni maximálního množství konkrétních poznatků daného oboru s cilem obsáhnout obor do posledních detailů jsou dnes již ne­použitelné. Množství dílčích poznatků roste geo­metrickou řadou a každý obor doznává změn již za dobu, kterou posluchač stráví na vysoké škole, a ještě daleko větších změn v průběhu tvůrčího období jeho života. Není proto pod­statné dát posluchači maximální kvantum díl­čích informací a připravit ho pro úzkou oblast jeho uplatněni v praxi, ale naopak je nezbytné dát mu možnost osvojit si metody vědecké, teoretické i experimentální práce a vybavit Jej souborem základních syntetických poznat­ků jednotlivých vědních oborů a jejich vnitř­ními vzájemnými vazbami. Takto pojatá výcho­va dává absolventu mnohem širší a trvalejší perspektivu pro uplatněni v praxi, i když je třeba počítat s tím, že podle místa, které v ži­votě najde, bude absolvent potřebovat kratší nebo delší dobu k tomu, aby úzkou oblast své konkrétní činnosti poznal do hloubky. To je však skutečnost, s. kterou se ve světě běžně počítá a která se často řeší postgraduálním studiem. Rychlý rozvoj vědeckotechnické revo­luce vyžaduje od lidi schopnost maximální adaptivnosti změněným potřebám. I z tohoto hlediska je synteticky pojatá výchova výhodná. Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská, dří­ve fakulta technické a jaderné fyziky vychovává zejména v jaderném inženýrství (teorie a technika jaderných reaktorů, jaderná energe­tika, termomechanika), jaderné chemii a v do­zimetrii a aplikacích ionizujícího záření. Tyto obory Jsou dnes těsně spjaty s rozvojem mo­derní energetiky. Od tohoto okamžiku, kdy ja­derná energie začala být v reaktorech uvolňo­vána v množstvích, které odpovídají energiím vyráběným v energetických centrálách, přestala být Jaderná energie záležitosti čistě fyzikální a stala se záležitosti inženýrů všech profesi, kteří Jsou schopni poznatky fyziky a jaderné chemie převádět do velkých měřítek. Počátek rozvoje velké jaderné energetiky v Českoslo­vensku nastane asi v osmdesátých letech. Do té doby však musí mít Československo za se­bou výstavbu alespoň dvou dalších jaderných elektráren, rozvinutý jaderně inženýrský vý­zkum a vybudovány vývojové a výzkumné zá­kladny a zejména připravený štáb pracovníků s potřebnými znalostmi a praxí. Kdo se do této oblasti v tomto přípravném období dosta ne, tomu lze přislíbit účast na vědeckotechnic kých dílech, které v tomto státě neměly ob doby. lak jak se v uplynulých letech ukazovala bu­doucl potřeba praxe, přibrala fakulta výchovu v oborech, které vznikají z nových objevů ve fyzice pevných látek, kde zejména objev polo­vodičů a jiných materiálů se zvláštními elek­trickými nebo magnetickými vlastnostmi a dá­le objevy v oblasti stimulované emise zářeni (lasery a masery), práce v oblasti interakce elektromagnetických polí s plazmatem a v ob­lasti mikrostrukturálni stavby materiálů vedly v krátké době k převratným změnám v mo­derní technice. Fakulta umožňuje studium všech těchto oblasti ve specializacích inženýr­ství pevných látek, fyzikálni elektronika a stavba a vlastnosti materiálů. Posluchači si rovněž mohou zvolit jako svou specializací teo­retickou kybernetiku, zasahující do všech oborů moderní vědy. Základ výchovy na fakultě tvoři výuka ma­tematiky a fyziky, která se prolíná celým stu diem. Základy těchto oborů dostávají poslúcha či v prvých dvou až třech letech, později je vý­uka těchto základních disciplin prohlubována ve směrech odpovídajících dané specializaci. Ocelené vzdělání v těchto oborech je podstatně hlubší než na běžných inženýrských fakultách, i když samozřejmě nemůže být tak specializo­vané jako na matematickofyzikálnlch fakul­tách universit, protože posluchači musí jako třetí základ studia zvládnout obecné základy některého inženýrského oboru, aby v něm mohli úspěšně aplikovat matematiku a fýžiku. Matematická laboratoř dává každému poslu­chači možnost naučit se používat moderních výpočtových metod na počítacích strojích a mnoho diplomových prací je vynikajícím do­kladem toho, že posluchači ovládají moderní výpočetní techniku. Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská je, trvale chápána jako fakulta malá s malým počtem posluchačů, což samozřejmě souvisí s tim, že k tvůrčí vědecké práci lze vycho­vávat jen vědeckou práci vice méně individuál nim způsobem, a to jíž během studia na vysoké škole. Ročníkové a diplomové práce mají po­měrně značný rozsah a jsou posluchačům za­ dávány již v* čtvrtém roce pětiletého studia. Dltnomnl práce souvisejí zpravidla s teoretic­kou nebo experimentální výzkumnou práci uči­tel# školy. V mnoha případech Jsou témata za­dívána výzkumnými ústavy ČSAV nebo prů­ myslem a studenti se tak přímo podílej! na řešeni problémů v praxi, seznamují se sé svým budoucím ‘pracovním prostředím a nezřídka si již tak najdou nejen oblast své budoucí práce, nebo alespoň jsou vysíláni do zahraničí na stu­dia. Velký počet posluchačů se uplatňuje v prů­běhu studia jako vědecké pomocné sily kate­der. Není vzácné, že posluchači prováděj! svou diplomovou práci i v zahraničních ústavech nebo alespoň jsou vysláni do zahraničí, na stu­dijní praxi. Fakulta se snaži, a to dosti úspěš­ně, o úzké spojení školy s vědeckými pracoviš­ti ČSAV, resortů a průmyslových podtjiků. Fakultě jde v podstatě o to, aby byla schop­na vyplnit svými absolventy objektivně existu­jící propast mezi moderní fyzikou na jedná straně a klasickým rozvinutým průmyslem na straně druhé, do kterého musí proniknout fy­zika tak, jako pronikala kdysi, na počátku první průmyslové revoluce, kdy to byly rovněž velké objevy mechaniky, termomechaniky, pruž­ností a pevnosti, tedy fyziky, které stály v je­jich základech. Fyzikové a Inženýři vychová­váni na klasických vysokách školách nejen že ztratili společný jazyk, ale dokonce 1 schop­nost vzájemného chápáni a oceňovárti. V synté­ze matematicko-fyzikálnl a inženýrské výchovy vidi FJFI možnost v mladé generaci tuto propast’ překlenout ku prospěchu rozvoje inašl věcýy a techniky a tím i celé společnosti! DĚTSKÁ FANTAZIE vykouzlila obrázek a přesně charakterizovala dobu, ve které vznikl. Výstava Děti a technika v Národním technickém muzeu v Praze, která potrvá do konce ledna, je důkazem pro naše tvrzení ňejpřesvěděivějším. Náš snímek spojil tři kresby dětských umělců v jeden: S. Hnilicové (12 let), LŠV v Jaroměři (vlevo f, L. Dvo­­řáka (14 let), LŠV Praha 3 (nahoře) a B. Martincové* (14 let), LŠV v Mělníce. , foto. Fr. Clhák Výzkumné práce s radioaktivními roztoky v rukavicové skříni na ra­dioizotopovém pracovišti katedry ja­derné chemie F]FI. Kontrola čistoty radioaktivního pra­coviště po skončeni pokusů p radio­aktivními roztoky v radiochemickém praktickém cvičeni. Prof. Ing. Čestmír šimáně, laureát státní ceny KG\ děkan fakulty jaderné■ a fyzikálně inženýrské ČVUT, v Praze V čísle je příloha o studiu na; fakultě jacterné a fyzikálně inženýrské ČVUT v fráze

Next