Tribuna, červenec-prosinec 1970 (II/26-52)
1970-07-15 / No. 28
Proletáři všech zemí. spojte se! njnsĚt is jamjšek jde především o pořádek Nástup nového vedení strany zastihl tyto deformátory a revizionisty uprostřed bojů o legalizaci všech těchto »výdobytků«, v jednání o celý soubor »podnikatelských« zákonů, včetně zákona o podnikových radách. A — samozřejmě — v obnoveném boji o politickou moc v »nových podmínkách«, jak říkali období po 21. srpnu 1968. Bylo toho mnoho, čemu bylo nutno bezprostředně čelit, mnoho, co bylo a bude ještě dlouho nutné napravovat. Museli jsme vyměnit značnou část vedoucích hospodářských kádrů ve federální vládě, v národních vládách i v nižších řídících článcích. Učinili jsme rozhodné kroky v boji proti živelnosti a spekulaci, ' upevnění disciplíny a plánovitosti hospodářského rozvoje tátíčinná byla opatření ke zvýšení dodávek spotřebního zboží pro vnitřní a k regulaci růstu příjmů obyvatelstva, zejména mezd. K uklidnění iu přispělo i vyhlášení cenového moratória. vPodnikli jsme první kroky proti živelnému zahajování staveb. JZačal se zavádět pořádek do hospodaření pracovními silami a využívání pracovního času. Chopili jsme se úkolu snížit a racionalizovat administrativu jak na státním úseku, tak v podnicích. Hospodaření se státními prostředky jsme podřídili přísné úspornosti. »Úměrně s postupujícím upevňováním a zvyšováním akceschopnosti stranických orgánů a organizací sílila 1 vedoucí úloha strany v hospodářství,« řekl na červnovém plénu ÚV soudruh Husák, když podával zprávu předsednictva o plnění realizační směrnice. Ukázalo se, že dělníci a pracující lidé vůbec mají pochopení pro energický postup stranických a státních orgánů, jestliže je namiřen proti nepořádkům. Sama životní zkušenost naučila dělníky chápat, že nepořádky — a těch viděli a dosud vidí kolem sebe víc než dost — ničemu neprospívají. Vědi přece, že je-li v dílně nepořádek a oni proto neodvedou pořádnou práci, nemá z toho ani společnost, ani oni sami žádný užitek. Na tom nic nemení ani to, že jednotliví dělníci (nebo i »party«), zejména mladí a třídně nepevní, využívají přechodného nedostatku pracovních sil a přebytku poptávky po pracovnících na méně kvalifikované, méně náročné práce a přecházejí z místa na místo, podle toho, »jak se kde platí«. Nebo, že i mladí technici a administrativní pracovníci hledají »pohodlnější a lépe placené« zaměstnání. I to je přirozená reakce na nepořádky v řízení, v organizaci a /přípravě práce, na nepořádky v plánování, kontrole, v odměňování, které pravičáci svými liberalistickými, revizionistickými teoriemi a praxí podporovali v době, kdy měli vliv na politiku i na ekonomiku. Oni to přece byli, kteří pod heslem »tržních vztahů« prosazovali »volnou tvorbu cen« (a tím upevňovali nadvládu výrobců nad spotřebiteli a odběrateli) a pomáhali tak vytvářet v podnicích — zejména menších — finanční zdroje pro libovolné, nekontrolované odměňování a tak — dalo by se říci — přímo organizovali podmínky pro znevážení kvalifikované práce a tím i pro tlukiuaci. Oni to byli, Ttteři prosazovali a umožňovali všechny možné formy pod• nikání přidružených výrob, vedlejších hospodářských činností i zaměstnání, kde — jak dnes odhalují kontrolní orgány — bujely všechny možné odrůdy spekulací a melouchaření. Oni to byli, kteří pomáhali vytvářet »finančně silné« podniky a ochuzovali nejen státní pokladnu, ale podporovali »podnikatelskou činnost«, nezávislou na státu — tedy na společnosti a jejích zájmech. Oni to byli, kteří prosazovali nezávislost při volbě výrobních programů a všechny možné formy dezintegrací a osamostatňování na zdánlivě efektivních výrobách, kteřr — aniž k tomu byly zákonné podmínky — podněcovali tlaky na investice a »organizovali« tak rozestavěnost, která sice rozmnožuje peníze v oběhu, ale nepřináší žádný efekt. Oni to byli, kteří podporovali — opět pod heslem »efektivnosti« — volnou volbu dodavatelů a odběratelů a rozbíjeli tím mezipodnikovou a meziresortní spolupráci, kterou měly nahradit »zbožně peněžní vztahy« atd. _ Pravda, toto vše mělo své podhoubí už v -.předlednových administrativně byrokratických deformacích ekonomické praxe. Tím lze ovšem leccos vysvětlit, ale nelze tím omluvit pravičácká dobrodružství a revl(Dokončení na str. 2.) t m. n i, % Sžjtppu ýdeník pro ideologii a politiku rr::;37oon I JAK pravice chystala anarchii 60 ^ ö I V KNIŽNÍ KULTUŘE (strana 20) ČNR arealizační směrnice N ení tomu tak dávno, co hlasatelé »nové politiky« s »novými lidmi« rozvraceli ve »svátém zanícení« socialistický společenský systém, • zatímco jejich trubaduři v tisku, rozhlasu a televizi rozrušovali společenské vědomí a teoretikové i praktici »tržní ekononiiky« rozleptáváli socialistické hospodářství. Podařilo se jim i v národním hospodářství pokazit leccos: vnesli chaos do pohybu pracovních sil, vnesli chaos do investiční výstavby, rozrušili byť nedokonalý systém mezipodnikové a meziresortní kooperace, způsobili nemalé škody v zahraničním obchodě, dostali celé naše národní hospodářství na pokraj inflace. "99s 9 % * S *2 5i.s=s £ ‘Lj« a A -5 B ‘2 2 2 S " s ® 5 s. ?9 <? i* z ? . <; J» **• >1. «v 9 B,iÖ 5S a *9 ■ V nedávných dnech skončila plenární zasedání OV KSČ, které jednalo o plnění realizační směrnice. Zajímalo by nás, jak se Česká národní rada s tímto úkolem vyrovnala Jsem přesvědčen, že duben a květen 1969 bude v složitém období polednového vývoje hodnocen jako významný předěl v životě naší socialistické společnosti. Po mnoha měsících napětí, nejistoty, nedůslednosti a škodlivých kompromisů přistoupilo nové vedení strany k formování politické linie, znamenající východisko z krizí a dávající reálnou perspektivu pro každého poctivého občana naší republiky. Není snad složité si v paměti vybavit situací před dubnem 1969, kdy jsme soustavně sklízeli plody vyrostlé z emocí a vášní, jež byly umocněny slabostí tehdejšího stranického vedení. Teprve změny v nejvyšších stranických a státních orgánech uskutečňované od dubna 1969 vytvořily základ pro stanovení takové politické linie, která vede k očistě KSČ od pravicového oportunismu, dává pracujícím pociť jistoty, zabezpečuje klid a pořádek, ■upevňuje naše vztahy k ostatním socialistickým zemím a směřuje ke konstruktivnímu úsilí odstranit nedostatky v ekonomice. Je to politika, která podporuje lidský optimismus a nepochybuji o tom, že získá srdce, rozum i ruce všech poctivých občanů v naší vlasti. Červnové zasedání ÚV KSČ provedlo bilanci jednoročního úšili zdravých sil ve straně a v celé společnosti a dospělo k závěru, že přes mnohé potíže a problémy, s nimiž se dosud setkáváme, bylo dosaženo podstatných úspěchů. Pod vlivem mnohých faktů a očividných výsledků velká část pracujících pochopila pravou podstatu minulého období, demaskovala takzvané přátele lidu, prohlédla demagogii líbivých hesel a postavila se za uskutečňovanou politickou linii. Jednání ÚV KSČ a jeho závěry přímo vybízejí k tomu, abychom se na všech úsecích zamysleli nad vlastní prací a urychlili tempo socialistické konsolidace naší země a jejího dgišího vývoje. Bilancovat znamená nejenom složit účty za minulé období, ale také dát limpuls, vytvořit předpoklady k nástupu do nových fází socialistického budování. Platí to pro všechny orgány i jednotlivce, tedy i pro nás, ČNR. Realizační směrnice ÚV KSČ zastihla ČNR v době počínající diferenciace, kdy pravicové síly zde měly ještě silné pozice. Je třeba vzít v úvahu, že tento orgán .vznikl v červenci 1968 a touto dobou byl silně poznamenán. Někteří poslanci České náa rodní rady se stali i signatáři 2000 slov také někteří další patřili zjevně do tábora pravicových oportunistů. Vedle těch[Pokračování na str. 3.) Foto I^iUBÁČEK