Tvorba, říjen-prosinec 1969 (XXXIV/5-18)
1969-12-03 / nr. 14
3. prosince 1969 cena 2 Kčs týdeník pro politiku, vedu a kulturu Z OBSAHU: K. Beránek: Boj o pražskou organizaci ■ Střetnutí s pravicí na Dole Doubrava ■ J. Diblík o demagogii pravdomluvných ■ Estonci o sobě i o nás " 0. Berka o obchodní bídě bohatého kraje ■ Bernard Clavei: Bič ■ M. Bukovec: Trochu soli do odzbrojení ■ HESLA ALEXEJ OZARČUK v politice a politika V HESLECH Hesla jsou jakýmsi koncentrátem politického života. Dokumentují a propagují politické zájmy. Odkrývají i zatemňují politickou taktiku. Máji své autory, nositele, učenlivé žáky, nepřátele i oběti. Žijí plnokrevným politickým životem — rodí se a umírají, rozkvétají i živoří. Anarchie a zmatek v politice se vždy projevuje záplavou hesel. Jak se v nich má občan vyznat? Podle líbivosti, podle toho, jak hlasitě a často jsou vyslovována a tištěna, či podle ohranosti nebo módnosti? Politické heslo, je hlavně a především praktickou politickou směrnicí. Souvisí tedy bezprostředně s taktikou politiky, má především akční smysl. Politika používá pochopitelně i hesel strategické povahy, jejichž význam je především programový a propagandistický. Z takových nelze beztrestně dělat hesla akce, pokud skutečně nepřišel jejich čas. Vzpomeňme jen toho, jakou obrovskou pozornost věnoval tomuto odlišení V. I. Lenin v souvislosti s heslem »socialistické revoluce« v peripetiích vývoje mezi léty 1905—1917. Nebo osudu známého hesla »Ještě naše generace bude žít v komunismu« na počátku šedesátých let, či některá loňská hesla o úloze samosprávy. Lenin označoval takové směšování strategického s taktickým, teoretického s praktickým, programového s akčním za cestu přeměny politického hesla v bezobsažnou, politicky škodlivou frázi. V polemice s »levými« komunisty psal: »Kdo se nechce dát ukolébávat slovy, deklamací a výkřiky, nemůže nevidět, že „heslo“ revoluční války v únoru 1918 je nejpustší fráze, za kterou není nic reálného, objektivního. Pocit, přání, hněv a pobouření — to je za dané situace jediný obsah tohoto hesla.« Libovolné nakládání s hesly přináší diskreditaci správných cílů a vede k nereálností v politické taktice. Důležitým kritériem posouzení správnosti určitého hesla je jeho operativnost. I hesla všeobecně správná a dlouhodobě platná mohou být v určitých konkrétních podmínkách škodlivá. Mohou působit jako náhražka za jiná, aktuálnější hesla, stávají se útěkem od reality nebo zaměňují politický čin za politickou frázi. Hesla však nemají praktickou politickou hodnotu jen podle správnosti svého obsahu a včasnosti vyhlášení nebo odvolání. Rozhodujícím kritériem Jejich účinnosti je stupeň, v jakém se stávají skutečným návodem k jednání. Jinými slovy, jak byla v masovém měřítku pochopena a akceptována. V této spojitosti se Lenin zamýšlel nad tím, proč »1 v nejrozšířenějších a u nás všeobecně používaných heslech vládnou ještě neobyčejně velká nedorozumění«. Příčin, proč tomu tak bývá, je jistě mnoho. Jedna ze základních vynlývá z toho, že je snazší heslo si zapamatovat než pochopit jeho význam a podmínky použití. Síla politického hesla je v jeho prakticky neomezené opakovatelnosti, stručnosti, jasnosti, údernosti i zjednodušení. Tím větší význam má přesné a maximálně úplné vymezení podmínek platnosti hesla. Lenin k tomu říká: »Každé jednotlivé heslo musí být odvozeno z celého souhrnu zvláštností určité politické situace«, a proto, podle Lenina, je třeba se na ně dívat jako na »praktický závěr z třídního rozboru«. Boj s »omíláním« hesel a jejich šablonovitým používáním je třeba vést marxisticky zásadově a věcně. V nedávno minulém období jsme byli svědky staronové taktiky, kterou znovu uplatnily pod heslem »boje s dogmatismem« pravicové a antisocialistické síly: vlastní hesla co nejvíce zatemňovat a proletářská, revoluční přeměňovat ve fráze. Dodnes můžeme u těchto sil pozorovat přímo panický strach z každého jasně formulovaného a vymezeného hesla. Heslo »socialismus s lidskou tváří« může v tomto smyslu sloužit iako krystalický příklad. Pokračováni na str. 4 Karel Mrzena: OVOD DO JAZYKOVĚDY Mluvím světovými jazyky i řečí planety Země a slunečním i měsíčním jazykem a jazykem života Studuji kybernetiku a obsluhuji elektronkové počítače z chemie dělám alchymii sny vysvětluji bez snáře Z mramoru tesám sochy zažíhám rudý oheň a vdechuji hudbu když kreslím na pauzáku Nic, nic není dost: slova se lámou jak vlny na mých primitivních ústech a očích z nitra země Ale to je vše co mám kromě své kůže a rukou kromě slepoty rtů kromě prostoty očí A teď se vás zeptám: jak umíte tiše stát a poslouchat píseJl jak umíte tiše stát a do slunce zírat jak hladíte žulové písmo Protože někde ryusíte být skryt: v tajemství slov v obdivu jména Lenin ve světě jazyků SNÍMEK VLADIMIR* LAMMERA ,