Tvorba, leden-březen 1971 (XXXVI/1-13)
1971-01-13 / No. 2
TÝDENÍK PRO POLITIKU. A KULTURU VEDU 13. LEDNA 1971 • CENA 2,-KČS2 Nejde jen o žárovku V současných dnech se v naší palivoenergetické situaci markantně projevují výsledky hospodaření minulých let, kdy byl značně podceněn význam reálně dostupných zdrojů, kdy se pouze planě teoretizovalo o využívání ušlechtilých paliv. Tyto úvahy hospodářství nepřinesly nic, ba právě naopak, přivedly je do situace, v níž je dnes. Stojíme tváří v tvář všem nedostatkům a potížím, které díky neodpovědnosti dřívějších hospodářů vyústily až do této podoby. Nyní musíme šetřit každou kilowatthodinou a »dovážet« elektrickou energii, aby byl zajištěn plynulý chod celého hospodářství. Üsporná opatření, která jsou bezpodmínečně nutná, našla kladnou odezvu téměř ve všech závodech; mnoho možností a rezerv je ovšem ještě v domácnostech. Leckde se zbytečně svítí — a ač si to mnohdy neuvědomujeme, právě tyto žárovky odebírají proud, který naše továrny naléhavě potřebují. Mnozí se domnívají, že jedna lampa navíc naše hos podářství nestrhá. Nejde však o jed nu žárovku; v republice je asi čtyři a půl miliónu domácností — a to je již pořádná spotřeba. Kdyby každá rodina vyřadila z užívání pouze jednu »stowattovku«, ušetřilo by se v ce lostátním měřítku 450 megawattů. To neznamená jen značnou úsporu prou du, ale i ušetření 450 tun uhlí denně. Ze zahraničí trvalé odebíráme 300 megawattů elektřiny, celý tento »dovoz« padne ve špičce na zbytečné sví cení, které mnohde doma tolerujeme. Naše energetika má stála mnoho zranitelných míst a málo rezerv, jimiž můžeme nepředvídaným situacím čelit. Proto je nutné žádat úsporu všude — na pracovištích i doma Plýtvá-li jeden spotřebitel, ochuzuje drahého. JAN MIROVSKV Soutěž občanské obětavosti Není tomu tak dávno, kdy bylo téměř módou povýšeně napadat skroni nou, ale neumdlévající obětavost prostých, »malých« lidí, kteří dlouhá léta dovedli v pravý okamžik přiložit -hotné ruce k dílu tam, kde to dní život vždy nejvíce potřebuje. Mám na mysli akci Z, která, i když snad někdy trpěla formálností a ne vždy byla náležitě zhodnocena, přece jen byla objektivně velikým a širo kým hnutím občanského zájmu o veřejný prospěch a tedy ! specifickým výrazem politické angažovanosti. A tento rys její povahy byl nepochybně zejména v roce 1368 hlavním důvodem, proč bylo tak, jako vše ostatní, i toto hnutí povýšeně bagatelizováno a dlouholetá účinlivost tisíců aktivistů, poslanců národních výborů a statisíců občanů přehlížena a někdy i zesměšňována. Kolik práce bylo vykonáno v této akci, kolik hodnot bylo — mnohde téměř z ničeho — vytvořeno! A na tento vztah jedince ke společnosti, občana k městu, místu, čtvrti a své ulici navazuje zřejmě i nová soutěž, kterou pro národní výbory k příležitosti 50. výročí založení KSČ vypsala česká vláda. Nebude to tentokrát — jak to dneš ní doba i sám význam příležitosti dává — jen ona akce Z, v níž budou občana soutěžit ve spolupráci se svým národním výborem o zlepšení život ího i pracovního prostředí, občan :é i technické vybavenosti svého bydliště a pracoviště. Vláda, která vypisuje i vysoké odměny vítězům soutěže, navazující v zásadě na výzvu Humpoleckých a Pelhřimovských, sie duje záměr mnohem širší. Základními kritérii jsou především cílevědomá politickovýchovná a kulturně spole čenská činnost, jež se obrací zvlášt k mládeži, dále péče o rozvoj služeb, modernizaci a údržbu bytového fondu atd. Zvláštní důraz je kladen i na úkoly spojené s rozvojem zemědělské výroby. Soutěž vytyčuje ještě řadu drobnějších, ale velmi užitečných úkolů, jako je sběr odpadových suro vin atd. Na výherce — národní výbory v městech, místech i obvodech — v čekají nejen vysoké finanční odměny celkové hodnotě 13,5 mil. Kčs, ale i čestná uznání prvního a druhého stupně, vydaná k 50. výročí založení KSČ Vše dobré, příjemné a užitečné bývá těm, kteří se přičiní, přidáno — ale nejdůležitější je v tomto případě onen hlubší smysl celé akce: bez prostřední spojení zájmu občanů a jejich nejrůznějších seskupení se základními principy hlavni politické linie — všestranní konsolidace naší společnosti jak v hospodářské, tak i politické a kulturní oblasti. -ra- Předvídat se vyplácí Namítáte, že vám mnohé plány a předpovědi v minulosti nevyšly? Já vím, každý z nás má své zkušenosti. Někdo absolvoval školu — a teprve později zjistil, že jeho volba nebyla správná. Další lidé jsou sice v zaměstnání spokojeni, ale často si uvědomují, že nesprávně ovlivnili rozhodnutí o příštím povolání svých dětí. Většinou pak Slyšíme okřídlená slova: »Kdybych tak býval věděl!« V nich je také skryt náš problém. — V životě se poměrně často rozhodujeme. Někdy to bývají rozhodnutí drobná, jindy — obrazně řečeno — osudová. K jejich přijetí potřebujeme určité znalosti, které nám pomohou předvídat naše vlastní postavení ve vzdálenější budoucnosti. V 1. čísle sovětské Litératurné gazety byl této otázce věnován článek V. Šljapentocha, doktora ekonomických věd. Pod titulkem Osobní předpověď nacházíme zajímavou úvahu 0 uměni předvídat důsledky vlastního jednání. — Sedmnáctiletý chlapec, rozhodující se o vlastním povolání.% by měl kupříkladu vědět, jaká bude — v nejbližších 10 až 30 letech — poptávka po pracovnících jednotlivých profesí. Jinak se rozhoduje »naslepo« — většinou podle informací z poměrně úzkého okolí a nejednou i podle toho, co se právě »nosí«. Mnozí chlapci a děvčata i jejich rodiče si v těchto situacích neuvědomují, že individuální perspektivu oceňují pouze z hlediska současnosti; mylně se domnívají, že v budoucnu se nic nezmění. Důsledky takovýchto omylů známe z československé zkušenosti. Kolikrát třeba v našich rodinách dozrálo rozhodnutí poslat nadějnou ratolest tam, kde to momentálně nejvíc »sype«? Kolik lidí předpokládá, že nejlepší budoucnost má pouza automechanik nebo kadeřnice? — Zdaleka však nejde jen o »problém mládeže«. Podle předpokladu prostého pokračování současnosti určují osobní perspektivu 1 mnozí třicátníci a čtyřicátníci, které — ještě před odchodem z produktivního života — zastihnou významné změny v ekonomice, technice a v dalších oblastech, které ovlivňují životní styl socialistické společnosti. — Budoucnost člověka ovlivňují často i drobná rozhodnutí. Z tohoto faktu vychází i závěrečná část příspěvku V. Šljapentocha: socialistickým organizacím doporučuje, aby uvažovaly nad otázkou, jak pomoci lidem, kteří chtějí, aby jejich jednání nebylo v rozporu s předpokládanou — blízkou i vzdálenější budoucností. Dává v úvahu, zda by neměly — i na základě principů chozrasčotu — existovat služby poskytující konzultace zájemcům, kteří mají přijmout důležité osobní rozhodnuti. Myslím, že tento námět bude brzy aktuální i v našich podmínkách Kvalifikované předvídání se vyplácl ve společnosti i v životě jednotlivých občanů. -pk- Jednání, nebo děla? Jsou příměří, která bezprostředně předcházejí míru, a jiná, jež se stávají pouhou přestávkou v palbě. Jaké bude to nynější na Středním východě? Málokdo se tají skepsí. Poverenec OSN, zprostředkovatel jednání mezi arabskými státy a Izraelem G. Jarring, sice přistupuje ke svému úkolu s vážností a vytrvalostí, jakou si věc zasluhuje, ale je vystaven nátlakům, které vyhlídky na úspěch jeho mise snižují. Nedávnou Jarringovu návštěvu v Izraeli — kam byl pozván, jak se zdá, jon proto, aby jej vláda v Tel Avivu ujistila o »nesmiřitelnosti« svého stanoviska — lze jistě pova žovat za jeden z jeho posledních pokusů zachránit možnost arabsko-izraelské dohody. Ale mohou být opravdu jednání zachráněna, když Izrael zatím prakticky odmítá i jejich vlastní základ, to jest rezoluci Rady bezpečnosti OSN z listopadu 1967? Izrael je prý ochoten opustit okupovaná území teprve tehdy, až budou stanoveny stálé, zajištěné a uznané hranice«. Hranice z roku 1967 nejsou ty, jež má vláda Goldy Meirové ua mysli. Jaké hranice by si tedy Izrael přál? Jaké korektury by rád uskutečnil? Odpověď nám uapovědí mnohé výroky izraelských představitelů, ale zejména to. jak se Izrael na okupovaných územích »zabydluje«. Zkrátka, v izraelském postupu nic nového. Uvědomíme li si však. že 5. února končí (prodloužená) dohoda o příměří, je nám vážnost situace jasná. Tím tragičtěji působí poslední zprávy o pokračujících střetnutích mezi palestinským hnutím a královskou vládou v Jordánsku. Výzvy arabských státníků ke klidu a akce, které mají zjednat nápravu, hovoří zřetelnou řečí: mnozí pozorovatelé soudí, že hrozí opakování tragédie z loňského roku. Ani napjatá vnitřní situace v arabském světě asi hned tak nevymizí z komentářů . . V této poznámce není místo na rozbor; musí však v ní být — ne poprvé — alespoň místo na upozornění, že z dělostřeleckých útoků na tábory Palestinců v arabském světě může mít prospěch jedině nepřítel. -mp Z OBSAHU: Novátorství a setrvačnost (sir. 3) Antikomunismus a inteligence (str. 4) Ekonomika 71 (Karol Martinka — str, 5) Strana a inteligence v NOR (Peter Lux, Berlín — str. 6) Kdo je F. J. Strauss (sir. 7) Dárek váží tisíc tun (str. 8/9) Ľubochňa 1921 (str. Í0) S. K. Neumann — spoluzakladatel KSČ (str. M) Recenze, kritiky (str. 12/13) Jak se líbil Silvestr (str. 14) Tichý dům (povídka — str. 16) Amerika snů a skutečností (příloha) Fakta a optimismus Rudé právo zveřejnilo v minulém týdnu přílohu určenou posluchačům útvarů stranického vzdělávání. Pod titulkem Úloha KSČ v boji za vítězství socialismu nacházíme kvalifikovaně zpracovaný materiál, jehož autoři si kladli — jak o tom sami v závěru přílohy hovoří — za cíl ». . . podnítit zájem o minulost naší strany, vštípit členům strany vědomí, že dnešní současnost je hluboce zakotvena v zákonitých vývojových tendencích československé společnosti i mezinárodního komunistického a dělnického hnutí.« Obsah a smysl celého materiálu přesahuje rámec studijních účelů. Každá jeho kapitola poskytne pozornému čtenáři nejedno poučení a inspiraci k další práci. Podnětné a v nej* lepším slova smyslu nové jsou kupříkladu odstavce věnované vytvářeni sociální struktury socialistické společnosti, výsledkům ekonomického rozvoje po únoru 1948, kulturní revoluci a budování systému sociálních jistot pracujících. —■ O nesmírném významu pravdivého objasnění těchto otázek nemusíme ani na okamžik pochybovat už proto, že v nedávné minulosti byly záměrně zkreslovány a mnohdy vykládány přesně v duchu zájmů protisocialistických sil. Autoři příručky pro posluchače stranického vzdělávání nepoužívají velkých slov. Pracují s přesvědčivými fakty, která neplní jen úlohu prosté připomínky minulosti. Pochybuji, že by k nim kterýkoliv člen strany a poctivý občan zůstal lhostejný. Jsou zdrojem oprávněného optimismu, který patří k základům komunistického přesvědčení. -šp- Snímek MIROSLAV KHOL JAK SE NÁM LÍBIL TELEVIZNÍ SILVESTR? VRAŽ DO TOHO, CO MÁŠ PO RUCE, A NECH ZVOLNA VAŘIT Kresba Miloše Vrbaty ke sír. 14 ZAČÍNAJÍ VÝROČNÍ SCHŮZE . . . Výroční členské schůze znamenaly v životě strany, každé její základní organizace, vždy velmi mnoho. Jsou místem bilancování, jak organizace splnila úkoly na pracovištích a v místech, kde představuje komunistickou stranu. Hodnotí, v čem bylo dosaženo pokroku, jaké jsou úspěchy, ale také minusy, kde došlo k chybám, proč mnohé, co bylo zařazeno do plánu jako nezbytné, zůstalo jen na papíře, jsou příležitostí k zhodnocení činnosti každého člena, jeho politické aktivity, angažovanosti, životních postojů i vystupování mezi bezpartijními. V letošním roce se význam těchto schůzí ještě zvýšil. Budou se konat v době, kdy po porážce pravicových sil, očistě strany a výměně legitimací uzavíráme etapu, v níž strana vítězně překonala hlubokou krizi. Naši další práci předznamenávají výsledky prosincového zasedání pléna OV KSČ a úkoly, z nichž mnohé jsou již spojeny s přípravou nadcházejícího sjezdu strany. Pro konání výročních členských schůzí jsou vytvořeny příznivé podmínky, jejich příprava a program dává každj organizaci příležitost ukázat, jaká poučení a konkrétní závěry vyvodila z uplynulých let, jaký program připraví pro příští období, jak zabezpečí skutečný obrat k plnému rozvinutí života strany. Komunisté budou odpovědně posuzovat, jak uplatní vše dobré, co se v minulosti ve straně osvědčilo, jak obnoví prospěšné formy a metody politické práce. Předpokládám, že se současně zamyslí nad otázkou, co nového musíme — v zájmu upevnění jednoty i zvýšeni akceschopnosti marxistickoleninské strany — vnést do naší každodenní činnosti. Pokračováni na str. 3 Q> e Sw5H O