Vlasta, červenec-prosinec 1970 (XXIV/26-52)
1970-09-16 / No. 37
Praha, 4. září 1970 Generálnímu tajemníku ÚV Korejské strany práce a předsedovi rady ministrů Korejské lidově demokratické republiky SOUDRUHU KIM IR SENOVÍ FENJAN Vážený soudruhu. u příležitosti 22. výročí založení Korejské lidově demokratické republiky zasíláme Vám jménem československých žen naše nejsrdečnější blahopřání. Přejem Vám osobně i všemu korejskému lidu mnoho dalších úspěchů při budování Vaší krásné země. Jsme přesvědčeny, že pod Vaším moudrým vedením dosáhne všechen korejský lid brzkého vítězství ve spravedlivém boji proti imperialismu a plného úspěchu při sjednocení Koreje. ČESKOSLOVENSKA RADA ŽEN * Praha, 4. září 1970 ÚV SVAZU KOREJSKÝCH ŽEN FENJAN Drahé přítelkyně, u příležitosti 22. výročí založení Korejské lidově demokratické republiky zasíláme Vám a všemu korejskému lidu srdečné blahopřání. Přejeme Vám mnoho dalších úspěchů v práci Vaši organizace, zdraví a osobní štěstí. ČESKOSLOVENSKA RADA ŽEN VÝZVA NA POČEST 50. VÝROČÍ KSČ 1 k domov v květech Okresní výbor Českého svazu žen v Břeclavi vydal v těchto dnech výzvu všem základním organizacím ČSŽ, ostatním organizacím Národní fronty a školám v okrese na počest 50. výročí založení Komunistické strany Československa. V úvodu výzvy se říká, že ustavením KSČ v roce 1921 byl položen základ k revolučnímu zvratu nespravedlivého kapitalistického společenského řádu. Po době politických bojů za práva pracujících v obdob! předmnichovské republiky a po šesti letech fašistické okupace dosáhla strana velkého úspěchu. V únoru 1948 zpečetila toto vítězství pracujících a přes úklady kontra revoluce o zvrat našeho zřízení před dvěma lety za pomoci našich spojenců a přátel naše socialistické zřízeni znovu upevnila. Ve výzvě se poté praví: Komunistická strana Československa, strana pracujících dělníků, rolníků a inteligence, má proto právo své význačné jubileum důstojně oslavit. A my chceme přijít jako gratulanti s tradiční kyticí. S kyticí rozkvetlých květů ze záhonů v našich obcích a městech, v našich domovech. Vyzýváme proto všechny naše organizace Českého svazu žen a ostatní společenské organizace Národní fronty včetně školní mládeže k zapojení se do akce Domov v květech, kterou tím vyhlašujeme na počest 50. výročí založení KSČ. Vyzýváme ke sběru květinových semen, cibulí a hlíz, aby na počátku příštího roku po jarním úklidu a úpravě veřejných prostranství i soukromých předzahrádek byl dostatek květinových semen z vlastních zdrojů k osetí připravených vhodných prostor a záhonů. Již tečí dozrávají semena květin. Po dohodě s majiteli sbírejte je a pokud možno označte názvem a dobou nutnou k výsevu. Odevzdávejte je ve vaší obci předsedkyni organizace Českého svazu žen nebo je pošlete na sekretariát OVČSŽ v Břeclavi; dá je pak k dispozici tam, kde nebude semen dostatek. Věříme, že naše výzva najde ohlas u organizací i u ostatních občanů a především důchodců, kteří mají smysl pro krásu prostředí, v němž žijí, a také chtějí našemu jubilantu přinést svou symbolickou kytičku, kytici trvalek k 50. výročí KSČ. Na výzvu odpověděli jako první pracovníci Okresního domu pionýrů a mládeže v Břeclavi a navrhují zapojit pionýry, žáky a ostatní mládež do činnosti přírodovědeckého oddělení Okresního domu pionýrů a mládeže s těmito celoročními úkoly: Zkrášlit příst ředí Okresního domu pionýrů a mládeže výsadbou květin a okrasných keřů, poskytnout vlastní květinové výpěstky k okrase význačných památníků v Břeclavi, přenést výzvu do pionýrských skupin a škol okresu a na požádání poskytnout odborné rady, jakož i semena a květiny. Přijmou tuto podnětnou pěknou " výzvu i organizace v jia ných okresech a krajích? Ik FOTO JAROSLAV DEJDA SMRT CIHA NA DNĚ MOŘE Bylo to v úterý 18. srpna v 3.53 hod. místního času, když stará americká loď z druhé světové války nadobro zmizela pod hladinou Atlantského oceánu. Nebylo to neštěstí, nýbrž plánovaná operace amerických vojenských pánů, operace, která má charakter zločinu. Spolu s lodí bylo potopeno 66 tun plynu, který paralyzuje nervovou soustavu a i v docela nepatrné dávce může usmrtit živý organismus. A není dnes nikdo jen trochu poctivý, kdo by mohl s jistotou říci, že potopení plynu zůstane bez následků. Naopak je mnoho hlasů - a zasvěcených, které od prvního okamžiku upozorňovaly na nejrůznější nebezpečí, jež s sebou tento dobrodružný způsob likvidace smrtív cího plynu nese. Nerozmačká tlak vody pětikilometrové hloubce betonové kvádry s nádržemi plynu? A neroznesou pak mořské proudy „plynovou smrt" nemámo kdy a neznámo kam? Za tím je velký otazník. Mezi nádržemi plynu jsou i takové, které obsahují zvlášť silný toxický plyn VX, o němž odborníci tvrdí, že se po styku s mořskou vodou nerozloží alespoň dvanáct let. Proto se právem mluví o časované bombě na dně mořském. O tom, že někde 450 km od mysu Kennedy, severně od Bahamských ostrovů, skoro pět tisíc metrů pod hladinou číhá potenciální smrt. Nevíme tedy nic určitého. Jen to, že máme znovu co činit s trestuhodnou neodpovědností a lehkomyslnosti amerických vojenských pánů, kteří se zřejmě řídili heslem Po nás potopa. Znalci z Pentagonu se sice snažili uklidňovat veřejnost různými prohlášenimi, která měla přesvědčit, že likvidace plynu je naprosto bezpečná. Ale od první chvíle se ve skutečnosti sami usvědčovali, že svým těšínským jablíčkům nevěří: Vlaky, které vezly plyn z dvou vojenských základen do přístavu Sunny Point, musely jet hlemýždím tempem a měly všude zelenou. Nad vagóny se celou cestu vznášely hlídkující vojenské helikoptéry a ve vagónech měli králíci a morčata signalizovat eventuální unikání plynu. Při překládání nebezpečného nákladu na loď vlály na stožárech výstražné vlajky a loď nesměla vyplout, dokud meteorologická služba nepředpověděla pěkné počasí aspoň na čtyři dny dopředu. A co je zvlášť charakteristické - vojenský mluvčí uznal, že lepší by byla likvidace pomocí podzemního nukleárního výbuchu ... Ale proč se všechno to nebezpečí tedy podstupovalo? Proč byly se stolu smeteny všechny rady odborníků - vědců - připravit bezpečnější způsob likvidace? Proč byly marné všechny protesty lidí, guvernéra, vlád Anglie a Bahamských ostrovů, a dokonce i protest generálního tajemníka OSN U Thanta? Proč se nakonec jako voda v písku ztratila i žaloba k nejvyššímu federálnímu soudu USA s kategorickým požadavkem zastavit riskantní akci? Protože to všechno bylo slabé v porovnání s nebezpečím, že plyn z nádrží, jejichž garantovaná skladovací doba už v srpnu končila, začne prudce unikat anebo bude dokonce explodovat. Pentagon to ovšem věděl, a proto tak pospíchal, aby tuto možnost — a tím i svou odpovědnost za ni — přikryl co nejrychleji pětikilometrovou vrstvou vody a měl to konečně z krku. Ale potopením 66 tun smrtícího plynu není problém ani zdaleka sprovozen ze světa. Především se neví, jakou dohru bude mít hazardní hra Pentagonu. K otazníkům, který na tomto místě napsali vědci, přinesla výmluvný doplněk americká agentura UPI: Americké námořní síly prý ztratily stopu potopené lodi, když narazila na dno, a nemohly tedy udělat závěrečnou analýzu vody. Od okamžiku, kdy loď zmizela pod vodou, padala ke dnu podle jiných zpráv asi osm minut, takže náraz musel být prudký. O tom, co se při tom stalo na mořském dně nevíme vlastně nic než to, že kontrolní aparatura přestala fungovat. A za druhé: 66 tun potopeného plynu je jenom malá část zásob, které armáda USA má. Podle amerického listu New York Times má tisíce tun jiného plynu. Jenom na Okinawě skladuje Pentagon v současné době 15 000 tun tzv. nervového a tzv. hořčičného plynu. A to dokazuje, že při potopení 66 tun plynu šlo jen o velmi malou a nepodstatnou epizodu v problému otravných plynů, že šlo jen a jen o vynucenou akci, která naprosto neznamená, že by byly USA rachváceny šlechetností a chtěly se vzdát této nebezpečné zbraně. Je ironií osudu, že celé likvidační operace se smrtícím plynem byla zarámována do dvou paradoxně vyznívajících diplomatických akcí Washingtonu: Na počátku operace přednesla americká delegace v Ženevě svůj návrh na kontrolu využívání mořského dna pro mírové účely; a v den potopení lodi oznámil president Nixon, že předkládá Senátu k ratifikaci Ženevský protokol z roku 1925, který účastníky zavazuje, že nepoužijí ve válce biologické a chemické zbraně jako první. Všechno dohromady je to slušná dávka cynismu. A. MICHÁLEK Lod s nebezpečným nákladem mizi pod mořskou hladinou Foto ČTK-OPI